Provoz a ekonomika dopravy (pátá verze)
Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace

Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

VZDĚLÁVÁNÍ V CIZÍCH JAZYCÍCH se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Žáci by měli zvládnout na různých úrovních řečové dovednosti .

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

− u prvního cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky; u dalšího cizího jazyka pak úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %, u úrovně A2 15%

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• chápat význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

• chápat jazyk jako jev, v　němž se odráží historický a kulturní vývoj národa

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

• národní jazyk

• jazyková kultura

• vývojové tendence spisovné češtiny

• hlavní principy českého pravopisu

• tvoření slov a obohacování slovní zásoby

• tvarosloví

• syntax

• komunikační a slohová výchova

• slohotvorní činitelé

• projevy prostěsdělovací, administrativní, odborné, řečnické

• média a mediální sdělení

• grafická a formální úprava písemných projevů

• práce s textem a získávání informací

• informatická výchova, knihovny

• techniky a druhy čtení

• druhy a žánry textu

• získávání a zpracování informací

• zpětná reprodukce textu

• práce s příručkami pro školu i veřejnost ve fyzické i elektronické podobě

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

• tvořivé aktivity

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, ve slohových pracích, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

V předmětu Český jazyk a literatura jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

Poznámka

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• rozvíjení schopnosti dorozumět se v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• efektivní práce s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru dokáží využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků, v rámci kterých se propojují čtyři základní kategorie:

• řečové dovednosti - poslech s porozuměním, čtení a práce s textem, mluvení zaměřené situačně i tématicky, zpracování textu v podobě reprodukce, výpisů apod., jednoduchý překlad, interaktivní řečové dovednosti, interakce ústní a písemná
• jazykové prostředky - výslovnost, slovní zásoba a její tvoření, gramatika, grafická podoba jazyka a pravopis
• tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce - osobní a obecné tematické okruhy, komunikační situace (získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní), jazykové funkce (obraty k zahájení a ukončení komunikace, pozdrav, žádost, poděkování, apod.)
• poznatky o zemích studovaného jazyka - poznatky všeobecného i odborného charakteru, informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových studijních pobytů v zahraničí, organizování studjiních výměnných pobytů v zahraničí
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• rozvíjení schopnosti dorozumět se v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o německy mluvících zemích a o světě
• efektivní práce s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků, v rámci kterých se propojují čtyři základní kategorie:

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získávali klíčové komunikativní jazykové kompetence a byli připraveni k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům
• byli tolerantní k hodnotám jiných národů
• respektovali a chápali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy

• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ESTETICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
• chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
• chápali význam umění pro člověka;
• správně formulovali a vyjadřovali své názory;
• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
• získali přehled o kulturním dění;
• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykovědné vzdělávání v mateřském jazyce. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací. Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• chápat umění jako specifickou výpověď o skutečnosti

• chápat význam umění pro člověka

• správně formulovat a vyjadřovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah

• získat přehled o kulturním dění

• uvědomovat si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• literatura a ostatní druhy umění

• umění jako specifická výpověď o skutečnosti

• aktivní poznávání různých druhů umění

• vývoj české a světové literatury

• práce s literárním textem

• základy literární vědy

• literární druhy a žánry

• četba a interpretace literárního textu

• tvořivé činnosti

• kultura

• kulturní instituce v ČR a v regionu

• společenská kultura

• lidové umění

• ochrana kulturních hodnot

• funkce reklamy a propagačních prostředků a jejich vliv na životní styl

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

V předmětu Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

Poznámka

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Dějepis připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí je hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního a estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• úvod do studia dějepisu

• člověk v dějinách

• poznávání dějin

• starověk

• středověk a raný novověk (16. – 18. století)

• novověk – 19. století

• velké občanské revoluce

• společnost a národy

• modernizace společnosti

• modernizovaná společnost a jedinec

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepis je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

V předmětu Dějepis je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem SPOLEČENSKOVĚDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v odborném školství je připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými aktivními občany demokratického státu, aby jednali odpovědně a uvážlivě nejen k vlastnímu prospěchu, ale též pro veřejný zájem a prospěch. Žáci se učí porozumět společnosti a světu, kde žijí, uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- využívat své vědomosti a dovednosti v praktickém životě, ve styku s jinými lidmi a s různými institucemi, při řešení praktických otázek politického a občanského rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního a sociálního charakteru;
- získávat a hodnotit informace z různých zdrojů – verbálních, ikonických (obrazy, fotografie, mapy…) a kombinovaných (filmy).

Vzdělávání v občanském základu usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

- jednat odpovědně a žít čestně;
- projevovat občanskou aktivitu, vážit si demokracie a svobody, preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
- přemýšlet o skutečnosti kolem sebe, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
- uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si ho vážit a chránit ho;
- na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků, netolerantního jednání a nesnášenlivosti;
- zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat ekologicky;
- vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, odpovědně řešit své finanční záležitosti, neničit majetek, ale pečovat o něj, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i pro širší komunitu.

Důraz se klade nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu na praktický odpovědný a aktivní život. Tento kurikulární rámec by měl vést k lepšímu porozumění mnohotvárnosti dnešního světa, porozumění nárokům, které na lidi život v současné době klade, a k získání potřebných klíčových kompetencí pro řešení občanských i soukromých aktivit jednotlivce. Významnou úlohu má rozvíjení finanční a mediální gramotnosti žáků jako důležitých dovedností, kterými by měl být vybaven člověk dnešní doby.

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

Charakteristika učiva

• úvod do studia dějepisu

• člověk v dějinách

• poznávání dějin

• starověk

• středověk a raný novověk (16. – 18. století)

• novověk – 19. století

• velké občanské revoluce

• společnost a národy

• modernizace společnosti

• modernizovaná společnost a jedinec

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

V předmětu Dějepis je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na soukromý a občanský život v demokratické společnosti
• vést studenta k porozumění složitému světu, ve kterém žije
• vést studenta ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v životě
• vést studenta k uvědomování si vlastní identity
• vést k osobní zodpovědnosti a kritickému myšlení
• vést k uvědomování si významu nutnosti vzdělání pro život
• přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší kultury a civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie, lidských práv a evropanství

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě
• řešit praktické otázky svého politického a občanského rozhodování
• řešit problémy osobní, právní a sociální
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a kombinovaných pramenů
• využívat svých vědomostí ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do 4. ročníků. Obsah každého ročníku je rozdělen do následujících témat.

1. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Psychologie, Sociologie, Péče o zdraví

2. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Člověk jako občan

3. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Člověk a právo

4. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Soudobý svět, Člověk a svět (praktická filozofie)

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• jednali odpovědně
• žili čestně
• vážili si demokracie a svobody
• preferovali demokratické hodnoty
• projevovali občanskou aktivitu
• jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím
• tvořili si vlastní úsudek a nenechali sebou manipulovat
• uznávali, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
• respektovali lidská práva
• chápali meze lidské svobody a tolerance

Pojetí výuky

• výuka má výrazný výchovný charakter
• pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů
• připravuje studenty na odpovědný a aktivní život
• pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa
• pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby
• formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit
• vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:
• diskuze
• skupinová práce
• projekty a samostatná práce
• samostudium
• exkurze, besedy
• filmová představení apod.

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi
• hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi
• hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory
• hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• výchova k občanství
• výchova k rozvíjení komunikativních schopností
• zařazením exkurzí se formuje postoj studentů
• aktivní účastí při humanitárních akcích je pozitivně formován žebříček hodnot studentů
• podílí se na rozvoji morálních hodnot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Jde o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana.

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− historický vývoj (především v 19. a 20. století)

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

Průřezové téma člověk v demokratické společnosti bude realizováno:

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci,…). Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí

− ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem)

− v náležitém rozvržení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti žáků mimo vyučování

− v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou žáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, tedy např. v občanské nauce, v základech společenských věd nebo v dějepisu

− v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti žáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely) atp.

− v realizaci mediální výchovy

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast PŘÍRODOVĚDNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech Fyzika a Základy přírodních věd.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci:

• využívali přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
• logicky uvažovali, analyzovali a řešili jednoduché přírodovědné problémy;
• pozorovali a zkoumali přírodu, prováděli jednoduché experimenty a měření, zpracovávali a vyhodnocovali získané údaje;
• komunikovali, vyhledávali a interpretovali přírodovědné informace a zaujímali k nim stanovisko, využívali získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
• orientovali se v základních ekologických souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnili nezbytnost udržitelného rozvoje;
• posoudili chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

• motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
• pozitivní postoj k přírodě;
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Fyzika patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání. Využívá poznatků žáků z matematiky a přírodních věd, které dále rozvíjí a přizpůsobuje danému odbornému zaměření žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat fyzikální poznatky a dovedností v praktickém životě logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy

• pozorovat a zkoumat přírodu a okolní svět

• pochopit souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje

• posoudit fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do 1. ročníku studia. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Mechanika

• Elektřina a magnetismus

• Termika

• Vlnění a optika

• Fyzika atomu

• Vesmír

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali s　vlastním odhadem

• dovedli pracovat v　týmu i samostatně

• mysleli ekologicky a prakticky

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny výpočtovými úlohami ze života.

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o fyzikálních jevech a dějích

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů

• využití poznatků z　běžného života

Hodnocení výsledků žáků

• ústní a písemné zkoušení pro ověření teoretických znalostí a schopnosti aplikovat získané vědomosti na příkladech

• aktivita, zapojení do výuky, samostatnost při řešení fyzikálních úloh

• kladen důraz na hloubku porozumění učiva a aplikaci vědomostí do běžného života

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Fyzika, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, matematickou a využití prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi.

Ve Fyzice jsou zařazena průřezová témata Člověk a životní prostředí, v kapitole Elektřina a magnetismus a Informační a komunikační technologie, v kapitole Vesmír. Člověk a životní prostředí je zaměřeno na obnovitelné zdroje především v oblasti polovodičů. Informační a komunikační technologie je zaměřena na poznatky týkající se hvězd a galaxií.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět základy přírodních věd patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

Charakteristika učiva

Obsah učiva je v 1. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Obecná chemie
• Anorganická chemie
• Organická chemie
• Biochemie
• Základy biologie
• Ekologie
• Člověk a životní prostředí

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

• posuzovali nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí
• měli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí
• jednali hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické
• zdůvodnili význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady ze života.

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o přírodních jevech a problémech
• využití poznatků z běžného života

Hodnocení výsledků žáků

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Základy přírodních věd, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, práce s informacemi a práci s informačními technologiemi, a komunikativní kompetence.

V základech přírodních věd se ve značné míře řeší ochrana životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Učit se poznávat svět, lépe mu rozumět a efektivně pracovat s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Předpokladem realizace udržitelného rozvoje je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.　

Průřezové téma Člověk a životní prostředí ovlivňuje pozitivní vztahy k prostředí a zvyšuje gramotnost pro udržitelnost rozvoje. V souvislosti s odborným vzděláváním žáků poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívaní moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Cílem je komplexní pohled žáka na udržitelnost rozvoje v občanském životě a v daném oboru vzdělávání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí. Důležité je,　aby vznikl ucelený obraz ukazující složitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho životním prostředí.　

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

- chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život

- samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých informačních zdrojů

- pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů

- osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání

- osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví

Snahou je, aby se získané vědomosti a dovednosti propojili a doplnili se zaměřením na:

- materiálové a energetické zdroje

- kvalitu pracovního prostředí

- vliv pracovních činností na prostředí a na zdraví

- technické a technologické procesy

- řídící činnosti

Metody, formy a prostředky:

Vedení žáků k správnému nakládání s odpady, využívání úsporných spotřebičů a postupů, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Velký význam při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy je spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. Uplatnění také nachází různé žákovské projekty s environmentální problematikou.　

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast MATEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
- diskutovat metody řešení matematické úlohy,
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
- správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− pozitivní postoj k matematickému vdělávání,
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu Matematika má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech

• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech

• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě

• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení

• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

• naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech

• používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a sloužícími jako průprava pro užití v technických předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Operace s čísly

• Číselné a algebraické výrazy

• Řešení rovnic a nerovnic

• Funkce

• Goniometrie a trigonometrie

• Posloupnosti a finanční matematika

• Planimetrie

• Stereometrie

• Analytická geometrie lineárních útvarů

• Kombinatorika

• Pravděpodobnost v praktických úlohách

• Statistika v praktických úlohách

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získali pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace

• pociťovali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

• měli důvěru ve vlastní schopnosti

• pracovali precizně

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány tradiční i moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

• výklad

• procvičování pod dohledem učitele

• diskuse

• skupinová práce žáků

• rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti

• učení se z textu a vyhledávání informací

• samostudium a domácí úkoly

• využívání prostředků ICT

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• ověřování znalostí se provádí převážně písemnou formou, (kontrolní práce na závěr tematických celků, čtvrtletí či pololetí)

• zohledňuje individuální přístup dle nadání, schopností a potřeb žáka

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za jejich zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou žáci v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychováváni k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− pojímat zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života;
− preferovat takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívat pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.);
− kriticky přistupovali k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti;
− pociťovat radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v rámci svých možností.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o vlastní zdraví, k bezpečnému jednání v krizových situacích a za mimořádných událostí, poskytnutí neodkladné první pomoci, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Tělesná výchova usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychovávání k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení

• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky, aj.)

• kriticky přistupovat k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví

• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti

• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí

• využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play

• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v　rámci svých možností

Charakteristika učiva

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových schopností a dovedností.

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů jízdy na snowboardu nebo základů sjezdového lyžování a chování při pohybu v horském prostředí.

V dalších ročnících budou součástí učiva, dle aktuálních materiálních podmínek a zájmu žáků, sportovní dny zaměřené na plavání s nácvikem dvou plaveckých způsobů, dopomoci unavenému plavci a záchranu tonoucímu, bruslení s nácvikem základů bruslení na ledě nebo inline a pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• pociťovali radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

• dovedli kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec a podle potřeby spolupracovat

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností. Hlavní znaky výuky:

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se orientují v základech informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
• porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
• pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
• používat prostředky grafické komunikace
• formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
• komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
• prezentovat informace a výsledky své práce
• aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

Charakteristika učiva

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferenci

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získali důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
• se dále vzdělávali a využívali nové prostředky a aplikace
• využívali prostředky IKT při studiu i v praktickém životě
• dodržovali etická pravidla při práci s informacemi a k dodržovali autorská práva

Pojetí výuky

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do druhého a třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

Hodnocení výsledků žáků

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

• srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
• vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
• přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
• učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
• využíval k učení zkušenosti jiných
• byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
• byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
• uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
• využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
• volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
• sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
• pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
• používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
• získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
• využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
• dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
• měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

Výsledky vzdělávání:

- využívá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby)
- vyhodnocuje možnosti a výhody, ale i rizika (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky
- využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením
- pracuje s uživatelským prostředím operačního systému
- orientuje se v běžném systému – popíše strukturu dat a možnosti jejich uložení, aplikuje a orientuje se v systému adresářů, volí základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi
- v oborech s vyššími nároky na využívání aplikací výpočetní techniky vybírá principy algoritmizace úloh a volí algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce)
- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware
- volí používání nových aplikací, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, uvědomuje si analogie ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací
- vybírá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty
- orientuje se v běžné práci s tabulkovým procesorem a databází (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, matematické operace, základní funkce, tvorba jednoduchého grafu, příprava pro tisk)
- aplikuje hlavní typy grafických formátů, na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje
- používá běžné základní a aplikační programové vybavení
- pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti
- aplikuje specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky
- samostatně komunikuje elektronickou poštou, volí i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření
- využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…)
- orientuje se v dalších běžných prostředcích online a offline komunikace a výměny dat
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
- získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, orientuje se v jejich vyhledávání
- orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává
- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití
- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému
- správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele
- pracuje s běžnými i odbornými graficky ztvárněnými informacemi (schémata, grafy apod.).

Metody, formy a prostředky

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často nejen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti žáků z předchozího vzdělávání. Praktické úlohy by neměly chybět v žádné vyučovací hodině. Realizovány mohou být formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací či testů s použitím počítače.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obsahový okruh DOPRAVA a PŘEPRAVA umožňuje žákům komplexně se seznámit s dopravními a přepravními technologiemi, s podstatou a využíváním dopravních prostředků a manipulační techniky a se základy konstrukce a používání dopravní infrastruktury. Žáci získají základní předpoklady řídit dopravní provoz a ovládat k tomu potřebnou sdělovací a zabezpečovací techniku. Obsahový okruh klade velký důraz na znalost mezinárodních dohod a úmluv všech druhů dopravy. Teoretické znalosti si žáci ověřují v praxi přímo na pracovištích ČD a.s., Správy železnic s.o. a ČD Cargo a formou aplikované výuky v dopravním sále SŠTD. Problematika BOZP souvisí s veškerým učivem okruhu a je přiměřeně začleněna do všech jeho témat.

Cílem obsahového okruhu LOGISTIKA je rozvíjet u žáků logické myšlení při návrhu nejvhodnějšího způsobu balení, manipulace a skladování zboží a zvolení nejoptimálnější trasy a druhu přepravy zboží z výchozího do cílového místa přemísťování. Žáci získají poznatky o materiálovém a informačním toku v zásobovacích, výrobních a distribučních řetězcích. Osvojí si znalosti o používaných dopravních systémech a jejich návaznosti. Součástí obsahového okruhu je i učivo zbožíznalství, kde žáci získají přehled o vlastnostech a třídění zboží a učivo manipulace s materiálem. Žáci se učí osvojené poznatky prakticky využívat ve zvoleném oboru.

Cílem obsahového okruhu EKONOMIKA je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství. Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Obsahový okruh KOMUNIKACE rozvíjí poznatky získané ze společenskovědní oblasti. Žáci si osvojí zásady jednání s lidmi, metody organizace práce i profesionální vystupování. Jsou vedeni k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů. Osvojí si základní prezentační dovednosti a umí je využít v praxi.

Obsahový okruhu SDĚLOVACÍ A ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKA umožňuje žákům se seznámit s druhy a prvky sdělovací a zabezpečovací techniky používané na železnici. Pochopit význam sdělovací a zabezpečovací techniky na plynulost a bezpečnost drážní dopravy.

V obsahovém okruhu ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA se žáci seznámí s konstrukcí jednotlivých částí vozidel a s předpisy zabývajícími se hospodařením s těmito vozy. Předmět Dopravní zeměpis umožňuje poznat a seznámit žáky s dopravní sítí ČR a okolních států, získávat vědomosti o základním rozložení státní i celosvětové dopravní sítě a to především sítě železniční.

V obsahovém okruhu PODNIKOVÁ ADMINISTRATÍVA si žáci osvojí vědomosti a dovednosti potřebné pro zpracování informací ekonomického charakteru. Žáci se naučí prakticky vyhotovovat obchodní a jiné písemnosti, pracovat s informacemi z účetnictví, využívat výpočetní techniku. Předmět rozvíjí ekonomické myšlení žáků.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem výuky předmětu je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti

• být finančně gramotní

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a využívat je pro svou práci

• pracovat s moderní technikou

• komunikovat, prezentovat své profesní cíle

Charakteristika učiva

Obsah učiva je vyučován v prvním, druhém, třetím i čtvrtém ročníku studia. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Podstata fungování tržní ekonomiky

• Podnikání

• Finanční vzdělávání

• Daně

• Marketing

• Management

• Národní hospodářství a EU

• Ekonomika dopravy

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• aktivně přistupovali k pracovnímu životu a profesní kariéře včetně schopnosti přizpůsobovat se změnám na trhu práce

• dokázali vyhledat a posoudit podnikatelské příležitosti v souladu se svými předpoklady a dalšími možnostmi

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím audiovizuální techniky

• práce s internetem

• praktická cvičení

• práce ve skupinách

• diskuze na aktuální ekonomické téma ve společnosti

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení

• písemné zkoušení

• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

• hodnocení aktivity žáků

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Ekonomika je položen důraz na kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, na komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi.

V Ekonomice je realizováno průřezové téma Člověk a svět práce, které je zaměřeno na:

• přípravu na pracovní trh

• svět vzdělávání
• svět práce
• služby kariérového poradenství

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv.

Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:

− vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře

− zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů

− naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority

− vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy

− zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí

Příslušné kompetence, by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. Důležitým partnerem při výuce by měl být úřad práce, který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou exkurze v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personálnímu klimatu, organizační struktuře, pracovní náplni pracovníků, kariérovým postupům apod. Významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných pracovních podmínkách.

Logistika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Logistika seznamuje žáky s logistikou, jejím významem, uplatněním při plánování a řízení zásobovacích, výrobních a distribučních řetězců. Důraz je kladen především na jednotlivé prvky logistického řetězce. Předmět Logistika dále doplňuje problematiku dopravy, a to ve všech komponentech.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• logicky myslet v oblasti balení, manipulace a skladování zboží
• získat informace o materiálovém a informačním toku
• řešit problémy pomocí vhodných optimalizačních metod
• orientovat se v jednotlivých druzích manipulačních prostředků, přepravních jednotek a jejich parametrech

Charakteristika učiva
,
Učivo předmětu Logistika je rozděleno po jednotlivých ročnících na dané tematické celky. V prvním ročníku je pozornost věnována základní charakteristice logistických řetězců, zboží, obalům a základními vztahy v oblasti nákupu, zásobovaní, výroby a distribuce. V dalším studiu logistiky se dostáváme k manipulačním strojům a zařízením, přepravně-manipulačním jednotkám a využívání jednotlivých strojů a manipulačních jednotek při různých typech manipulací. Dále je vzdělávání zaměřeno na sklady a jejich vybavení, na kombinovanou přepravu, související terminály, logistická centra a city logistiku. Poslední ročník je zaměřen na studium logistických řetězců, vztahy mezi jednotlivými logistickými odvětvími a elektronické obchodování.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• byli schopní pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovni
• mysleli racionálně, kritický, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na získání základních informací o fungování logistiky jako celku. Důraz je kladen především na systémový přístup. Žák by si měl osvojit samostatné logistické myšlení.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, vyhlášek, norem, odborných časopisů, odborné literatury, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však s odbornými časopisy
• práce žáků s výpočetní technikou a internetem
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřená na aktuální problémy týkající se logistiky, na nové trendy a výpočty základních parametrů logistických prvků

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Logistika je důraz kladen především na kompetence k učení, využívání prostředků informačních a komunikačních technologií, rozvíjení logického myšlení a komunikačních dovedností. Z odborných kompetencí jsou nejdůležitější ty, které se týkají uplatňování principů logistiky při řízení logistických řetězců.

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako odborníka, který organizuje logistické procesy v jednotlivých částech logistických řetězců. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Komunikace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Komunikace rozvíjí poznatky získané ze společenskovědní oblasti. Motivuje žáky k pochopení nutnosti osobnostního rozvoje i profesní připravenosti tak, aby byli úspěšní na trhu práce. Žáci si osvojí zásady jednání s lidmi, metody organizace práce i profesionální vystupování. Jsou vedeni k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů. Učí se prosazovat své myšlenky a názory při plném respektování svého okolí. Analyzují své chování v zátěžových situacích. Uvědomují si nutnost dodržování zásad psychohygieny. Žáci si osvojí základní prezentační dovednosti a jsou vedeni k jejich využívání v praxi.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• správně komunikovat ústně i písemně
• pracovat samostatně i v týmu
• zkoumat a řešit problémy a konflikty a diskutovat při jejich řešení
• zvládat techniky obchodního jednání
• používat zásady asertivního chování

Charakteristika učiva

Obsah učiva předmětu Komunikace je rozdělen do dvou ročníků. Ve 2. ročníku zahrnuje Profesní komunikaci a ve 3. ročníku je učivo Profesní komunikace implementováno do cizího jazyka.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli komunikativní dovednosti i v cizím jazyce
• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentaci
• byli schopni sebehodnocení a sebekritiky a přijímání odpovědnosti za svá jednání a rozhodnutí
• byli vedení k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím multimediálních prostředků spojený s diskusí
• komunikační cvičení a hry
• týmová spolupráce a řešení problému
• práce s použitím informační a komunikačních technologií
• samostatné práce zaměřené na tvorbu multimediálních prezentací, individuální prezentace žáků

Hodnocení výsledků žáků

• prověření získaných vědomstí testy
• hodnocení individuální prezentace žáků pro ověření komunikačních dovedností, tvořivosti a kultivace mluveného projevu
• hodnocení aktivity a celkového přístupu k vyučování a plnění studijních povinností
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových dovedností předmět Komunikace rozvíjí především:

• dovednost řešit problémové situace v pracovní činnosti, v týmu a také v běžném životě
• umět vhodně komunikovat jak se zákazníky, spolupracovníky a nadřízenými
• umět se vhodně prezentovat a obhájit svůj názor
• rozvíjet schopnost pracovat s informačními technologiemi

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dopravní zeměpis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Dopravní zeměpis umožňuje poznat a seznámit žáky s dopravní sítí ČR a okolních států. Získávat vědomosti o základním rozložení státní i celosvětové dopravní sítě a to především železniční.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• orientovat se v republikové železniční dopravní síti

• pracovat s mapami

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• pracovat s jízdním řádem a výpočetní technikou

• pracovat s internetem a vyhledávat odborné informace

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do jednoho ročníku s tématy logicky navazujícími na sebe. Žáci se podrobně seznámí s dopravní sítí, důležitými uzly a překladišti. Umožňuje žákům získat přehled a orientaci v mapách a jízdních řádech, pochopit souvislosti mezi dopravní sítí a hospodářským průmyslem.Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Dopravní geografie ČR

• Dopravní geografie Evropy a světa

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali s vlastním odhadem

• naučili se logicky myslet

• používali odborné výrazy

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

Základními metodami výuky jsou:

• výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek

• použití audiovizuální techniky

• práce s　mapami

• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

V předmětu Dopravní zeměpis je z klíčových kompetencí kladen důraz na správné zvolení informačních zdrojů, využívání získaných informací k řešení daného problému. Vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat informace různého druhu.

V Dopravním zeměpise jsou zařazena průřezová témata Člověk a životní prostředí, které je zaměřeno na vyhodnocení vlivu jednotlivých druhů doprav na životní prostředí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Doprava

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Doprava je základním odborným předmětem, který v sobě spojuje učivo dopravního provozu v jednotlivých druzích dopravy a tím vytváří základy pro pochopení dopravní problematiky jako celku. Cílem daného předmětu je seznámit žáky s dopravními procesy, které jsou zásadní pro fungování jednotlivých druhů dopravy, především pak dopravy železniční. Žáci si osvojí základní poznatky týkající se organizování a provozování železniční dopravy.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• pochopit dopravní technologie v jednotlivých dopravních oborech
• řídit a organizovat drážní dopravu dle platných předpisů, zákonů a vyhlášek
• orientovat se v jednotlivých oblastech dopravní infrastruktury a v dopravních prostředcích

Charakteristika učiva

Učivo předmětu doprava je rozděleno po jednotlivých ročnících na dané tematické celky. V prvním ročníku je věnována pozornost dopravní soustavě a klasifikaci jednotlivých druhů dopravy podle různých hledisek jako jsou dopravní cesty, dopravní prostředky apod. Část učiva je zaměřena na základní legislativu a témata, týkající se dopravní politiky. Ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku je učivo zaměřeno výhradně na železniční dopravu. Konkrétně se jedná o znalost předpisů a norem týkajících se organizování a provozování drážní dopravy. Žák je na konci třetího ročníku připraven na vykonání odborné zkoušky D-03 a na konci čtvrtého ročníku k vykonání odborné zkoušky D-07.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• byli schopní pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovni
• mysleli racionálně, kryticky, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na získání základů principu fungování jednotlivých druhů dopravy, jejich vliv na dopravní systém státu a jejich hlavní úlohy. Dále pak na souvislost a návaznost jednotlivých druhů dopravy na železniční dopravu a principy řízení a organizování železniční dopravy.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, železničních předpisů, vyhlášek, norem, odborných časopisů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však se železničními předpisy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřená na aktuální dopravní situaci, mimořádnosti apod.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Doprava je důraz kladen především na kompetence k učení, využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a rozvíjení logického myšlení. Z odborných kompetencí jsou nejdůležitější ty, které se týkají organizování a řízení dopravy.

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako dopravního odborníka, který řídí dopravní procesy v železniční dopravě. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Přeprava

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Přeprava je profilujícím předmětem oboru. Je vyučován v prvním, druhém, třetím a čtvrtém ročníku.
Cílem výuky je žáky komplexně seznámit s přepravními technologiemi osobní i nákladní železniční přepravy a s podstatou a využíváním dopravních prostředků a manipulační techniky. Předmět navazuje na poznatky žáků z dopravy, dopravního zeměpisu, železničních vozidel a logistiky a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon přepravně - administrativních funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat znalostí technologie a organizace přepravy osob a zboží ve vnitrostátní a mezinárodní přepravě
• prakticky využívat znalosti přepravních řádů a dodacích podmínek při odbavování zásilek a osob
• aplikovat poznatky a postupy při práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odborné pojmy
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• zkoumat a řešit problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších odborných předmětů.
Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní odborné pojmy, porozuměli jim a uměli je správně používat. Žáci se naučí orientovat se v předpisech a tarifech železniční přepravy, přičemž v prvním a druhém ročníku je učivo zaměřeno na přepravu osob, ve třetím a čtvrtém ročníku na přepravu vozových zásilek. Obsahový okruh klade velký důraz na znalost mezinárodních dohod a úmluv. Žáci získávají základní znalosti obecně závazných právních norem v oblasti přepravy, naučí se uzavírat přepravní smlouvy, kalkulovat ceny za přepravu osob i zásilek a zpracovávat přepravní dokumenty včetně elektronické dokumentace.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• byli schopni sebehodnocení a sebekritiky a přijímali odpovědnost za svá jednání a rozhodnutí
• vážili si demokracie a svobody, ale také hledali hranice mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností

• dodržovali klíčové kompetence jako např. zásady a předpisy BOZP, dodržovali pracovní dobu, vážili si kvalitní práce jiných lidí, vážili si života, zdraví, životního prostředí a snažili se je zachovat pro příští generace

• chovali se tolerantně a solidárně, byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem

• byli ochotni klást si existenční, etické a ekonomické otázky a hledat na ně správná řešení a odpovědi

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu Přeprava je teoretická s praktickými ukázkami typových výpočtů a řešení.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím předpisů, tarifů, vyhlášek, odborných časopisů, tiskopisů a příkladů z praxe

• práce žáků s odborným textem např. s předpisy, tarify, smlouvami a přepravními listinami

• procvičování typových příkladů výpočtů a jejich s použití výpočetní techniky

• samostatné práce žáků zaměřené na určité přepravní situace s použitím výpočetní techniky

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky v praxi i v běžném životě
• samostatnost a tvůrčí přístup žáků

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• výsledků závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadané téma
• ústního zkoušení žáků
• hodnocení samostatnosti a tvůrčího přístupu žáků při řešení zadaných úkolů
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových dovedností předmět Přeprava rozvíjí především:

• dovednost řešit problémy a problémové situace v železničním provozu
• předmět klade důraz také na komunikativní dovednosti žáků, nejen v osobní přepravě při styku s cestujícími, ale také při jednání s přepravci
• za jednu z klíčových celoživotních priorit žáků se považuje také proces celoživotního vzdělávání a učení
• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi a informačními technologiemi

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Sdělovací a zabezpečovací technika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Sdělovací a zabezpečovací technika patří do skupiny hlavních odborných předmětů. Učivo poskytuje žákům potřebné vědomosti o zařízeních sdělovací a zabezpečovací techniky běžně používaných v železničním provozu. Prohlubuje a rozšiřuje znalosti žáků v návaznosti na ostatní odborné předměty. Získané poznatky jsou nezbytné pro přímou provozní činnost v železniční dopravě. Vyučování předmětu Sdělovací a zabezpečovací technika navazuje na stěžejní vyučovací předměty povinného základu a zvoleného zaměření. Důsledné uplatňování mezipředmětových vztahů s ostatními odbornými předměty je důležitým prostředkem realizace principu řízení a provozování drážní dopravy.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• správně používat odbornou terminologi

• orientovat se v odborné literatůře

• správně používat klasickou a moderní sdělovací a zabezpečovací techniku

• logicky řešit problémy a situace vzniklé v železničním provozu

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších odborných předmětů – především Dopravy a Železniční vozidla. Vyučovací předmět seznamuje studenty s principem činnosti použití a obsluhy zařízení sdělovací a zabezpečovací techniky. Velmi důležitá je vazba na vyučovací předmět Doprava, protože v praxi náplň obou předmětů tvoří nedílný celek. Logické myšlení a aplikace teoretických znalostí se promítá v praktických příkladech a situacích. Žáci získají znalosti o základních druzích součástek a typech sdělovací a zabezpečovací techniky používaných v železniční dopravě. Znají a dokáží pochopit princip jejich činnosti a obsluhy. Umí využívat prostředků sdělovací, zabezpečovací, počítačové a ostatní kancelářské techniky. Získané vědomosti jsou bezprostředně aplikovatelné v provozní činnosti.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali s vlastním odhadem

• naučili se logicky myslet

• používali odborné výrazy

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

• výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

V předmětu Zabezpečovací technika se v části témat dotýkáme problematiky využití informačních a komunikačních technologií a žáci budou tedy vedeni k takovému chování, které bude v souladu s uplatňováním těchto technologií, v souvislosti s těmito problémy:

• správná volba informačních zdrojů

• využívání získaných informací k řešení daného problému

• vhodný způsob zaznamenávání a uchovávání informací různého druhu

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Železniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Železniční vozidla umožňuje rozvíjet logické a tvůrčí technické myšlení žáků a dát jim nutný teoretický základ pro správné hodnocení a řešení konkrétních problémů přiměřené obtížnosti. Vytváří vědomosti a dovednosti o základních konstrukčních celcích a prvcích železničních kolejových vozidel a jejich vzájemné provázanosti. Žák je schopen rozlišovat a správně chápat jednotlivé prvky vozidel a princip jejich činnosti. Zvládají správně určit řadu nákladního vozu pro jednotlivé zásilky, dle jejich druhu a charakteru.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

• znát jednotlivé druhy a řady železničních vozidel a jejich použití

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe. Předmět se zabývá konstrukcí prvků a celků kolejových vozidel a jejich vzájemnými vlastnostmi. Učí žáky, jak rozpoznávat jednotlivé druhy železničních vozidel a rovněž řady nákladních vozů, za účelem jejich určení a použití pro nakládku a vykládku. Zabývá se rovněž technickými podmínkami nakládky a vykládky vozidel. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• dopravní a přepravní prostředky

• konstrukční celky osobních a nákladních vozů

• popisy základních řad nákladních vozů

• hospodaření s nákladními vozy

• zábrana škodám

• hnací vozidla nezávislé trakce

• hnací vozidla závislé trakce

• nové koncepce železničních vozidel

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali soustavně

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

• určovali podstatu problémů a navrhovali optimální možností jejich řešení

• správně přiřazovali jednotlivé prvky konstrukčním celkům vozidel

• správně přiřazovali jednotlivé řady vozidel, s ohledem na účel jejich použití

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek částí vozidel

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a schopnosti technického vyjadřování

• písemné zkoušení za účelem ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teoretické znalosti v praxi

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve Školním řádu v platném znění

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

V předmětu Železniční vozidla se v části témat dotýkáme problematiky využití informačních a komunikačních technologií a žáci budou tedy vedeni k takovému chování, které bude v souladu s uplatňováním těchto technologií, v souvislosti s těmito problémy:

• správná volba informačních zdrojů

• využívání získaných informací k řešení daného problému

• vhodný způsob zaznamenávání a uchovávání informací různého druhu

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Podniková administrativa

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem předmětu Podniková administrativa je vybavit žáky základními praktickými dovednostmi pro zpracování informací ekonomického charakteru a využívání výpočetní techniky. Předmět rozvíjí ekonomické myšlení žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• pracovat kvalitně a pečlivě

• přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a využívat je pro svou práci

• pracovat s moderní technikou

• komunikovat, prezentovat a obhajovat své názory

Charakteristika učiva

Obsah učiva je vyučován v druhém a třetím ročníku studia. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• Podnikání

• Majetková struktura podniku

• Personální oblast

• Daně

• Finanční vzdělávání

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• dovedli pracovat systematicky, pečlivě a přesně

• dovedli kriticky posuzovat výsledky své práce

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad doplněný o praktické ukázky

• praktická cvičení

• práce s internetem

• praktické úlohy

• práce ve skupinách

Hodnocení výsledků žáků

• písemné zkoušení

• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

• hodnocení aktivity žáků

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Podniková administrativa je položen důraz na kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, na komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi.

V Podnikové administrativě je realizováno průřezové téma Člověk a svět práce, které je zaměřeno na:

• přípravu na pracovní trh

• svět vzdělávání

• svět práce

• služby kariérového poradenství

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů

− naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority

− zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí

Seminář k maturitní práci

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem semináře je seznámit žáky s teoretickými a praktickými aspekty realizace odborné práce v oblasti provozu a ekonomiky dopravy. Žáci jsou seznámeni s výzkumnými metodami nezbytnými pro vypracování maturitní práce, přístupy k formulací cílů a výzkumných otázek, strukturováním maturitní práce, výběrem vhodných informačních zdrojů, metodami vyhodnocování šetření a zásadami citační etiky. Předmět se rovněž zaměřuje na formální náležitosti při psaní odborného textu jakož i na přípravu obhajoby a prezentační dovednosti.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• vybrat si správné téma maturitní práce a zvolit si strategií pro její zpracování
• zrealizovat a vyhodnotit výzkum
• napsat maturitní práci dle stanovených zásad a za dodržení citační etiky
• připravit si obhajobu maturitní práce

Charakteristika učiva

Seminář vychází ze zadaného tématu maturitní práce. Žáci si zvolí téma a vyučujícího podle svého zaměření. Obsahem práce žáků v semináři je zpracovat strategií, strukturu maturitní práce, zvolit si vhodnou metody výzkumu dat, zpracovat výsledky ve vhodné formě a následně si připravit prezentaci pro její obhajobu.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• byli schopní pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovni
• mysleli racionálně, kryticky, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

V průběhu semináře se žáci seznámí s tématy a problémy, které jsou v rámci všech maturitních prací řešeny a zároveň je poskytnut prostor každému žákovi, aby vysvětlil, proč si zvolil určité téma, seznámil ostatní se strukturou své práce, jakou požije literaturu, jaké použije výzkumné metody a s jakými problémy se při psaní své maturitní práce setkává. Žáci tak zpracovávají dílčí součásti své maturitní práce a prezentací výsledků se připravují na obhajobu své práce.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, vyhlášek, norem, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však s odbornou literaturou k dané problematice
• diskusní metody na daná témata
• samostatné vypracování maturitní práce a její prezentace

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• formální část práce
• schopnost aplikovat a zpracovat získaná data z výzkumu
• samostatnost a tvůrčí přístup
• obsahovou část práce
• přípravu prezentace

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• hodnocení samostatných úkolů při tvorbě maturitní práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Seminář k maturitní práci je důraz kladen především na kompetence k řešení problémů, využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a rozvíjení logického myšlení. Z odborných kompetencí jsou nejdůležitější ty, které se týkají kvality práce žáků při dodržení zákonů, vyhlášek a norem.

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako odborníka v daném oboru, který řídí dopravní, přepravní, ekonomické nebo logistické procesy. Je úzce spojen s dalšími odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Praxe

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Seznámit žáky s prací na úseku dopravní cesty tak, aby se orientovali v grafikonu vlakové dopravy, stavěli vlakové a posunové cesty, obsluhovali zabezpečovací a sdělovací zařízení. Dodržovali pravidla bezpečnosti práce a PO a dodržovali pravidla ochrany přírody.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti železniční dopravy a přepravy

• aplikovat poznatky a postupy při řízení železniční dopravy a přepravy

• dodržovat bezpečnost práce, požární ochranu a ochranu životního prostředí

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Učivo je rozděleno do tří ročníku v techto tématech:

• BOZP

• Osobní doprava

• Osobní a nákladní doprava

• Řízení provozu

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu
• měli úctu k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování životního prostředí a chápání globálních problému světa
• byli ve vztahu k jiným lidem oproštěni od předsudků intolerance, rasismu, nacionalismu, etnické a jiné nesnášenlivosti
• cítili potřebu se aktivně zapojit do společenského života a spolupracovali na zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií udržitelného rozvoje
• rozvíjeli komunikativní dovednosti a dovednosti potřebných pro hodnotný partnerský život i pro život v širším (pracovním, rodinném, zájmovém aj.) kolektivu

Pojetí výuky

• praxe je organizována jednotlivě na přidělených pracovištích, nebo v učebních skupinách na odborné učebně dle ročního plánu
• praktické činnosti žáků tvoří hlavní složku obsahu předmětu
• žáci dbají na dodržování technologických postupů, správném odborném vyjadřování, slušném chování, asertivitě
• žáci při styku s cestujícími a zákazníky volí vhodně způsob projevu, naslouchají pozorně druhým a ověřují si, zda správně pochopili smysl sdělení
• pro žáky se organizují odborné exkurze ve spolupráci s jinými institucemi

Hodnocení výsledků žáků

• hodnocení je prováděno v souladu se školním řádem
• provádí se na základě kombinací ústního a různých forem písemného zkoušení
• při hodnocení žáků se bude také hodnotit hloubka porozumění poznatků, schopnost je aplikovat při řešení problémů, schopnost kritického myšlení a samostatného úsudku

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako specialisty ve svém oboru, je úzce spojen s dalšími odbornými předměty, což přispívá k širšímu uplatnění absolventů.

Výuka současně rozvíjí i obecné kompetence absolventa a to zejména:

• práci s informacemi

• rozvoj vlastních priorit

• odpovědné rozhodování

• verbální komunikaci

Poznámka

Součástí druhého a třetího ročníku je souvislá odborná praxe v délce trvání dvou týdnů. Obsahem této souvislé praxe je prohloubení znalostí a dovedností všech činností uskutečněných během školního roku, případně doplnění chybějících (neuskutečněných) dnů předmětu praxe. Souvislá praxe je vykonávána na jednotlivých pracovištích ČD a.s., ČD CARGO a. s. a Správa železnic s.o.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Žáci se rovněž naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Toto průřezové téma přispívá k naplňování cílů vzdělávání rozvojem některých kompetencí jako např. aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry, komunikační dovednosti a sebeprezentace a další.

Aby bylo možno cíle vzdělávání plnit, vedeme žáka k osobní odpovědnosti za vlastní život, formulování profesních cílů žáka, učíme žáka vyhledávat v relevantních informačních zdrojích a kriticky posuzovat získávané informace, a podobně.

Při realizaci průřezového tématu Člověk a svět práce zahrnujeme tyto oblasti:

Individuální příprava na pracovní trh – vyhledávání zaměstnání, informační zdroje a jejich vyhodnocení, aktivní plánování profesní kariéry, prezentace v prostředí trhu práce, sebereflexe ve vztahu k osobním profesním a vzdělávacím plánům
Svět vzdělávání – význam celoživotního učení, vzdělávací příležitosti u nás i v zahraničí
Svět práce – trh práce z hlediska globalizace i regionální ekonomiky, nové formy a podmínky práce, pracovní mobilita, technický rozvoj, pracovní uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání, pracovněprávní problematika
Podpora státu ve sféře zaměstnanosti – služby kariérového poradenství, zprostředkovatelské služby při hledání práce, pracovní agentury, služby úřadu práce

V rámci praxe se zaměřujeme na sebereflexi žáka a jeho neustálé učení, prohlubování a ověřování teoretických znalostí v praxi. Žáci se setkávají s reálným pracovním prostředím, pracovními situacemi, odborníky z praxe. Vyhodnocují a srovnávají školní prostředí s prostředím reálných odborných pracovišť.