Autotronik (model L a H) (třetí verze)
Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace

Charakteristika ŠVP

Pojetí vzdělávání

Obsah vzdělávání je rozpracován tak, aby byl naplňován RVP pro maturitní obor 39 - 41 - L/01 Autotronik a zároveň do konce třetího ročníku byly zcela naplněny RVP přiřazených oborů 23 - 68 - H/01 Mechanik opravář motorových vozidel a 26 - 57- H/01 Autoelektrikář. Všeobecné oblasti vzdělávání jsou obsahově totožné, to samé oblasti odborného vzdělávání, kdy u maturitního oboru "L" jsou rozšířené z pohledu obsahu a požadovaných kompetencí absolventa.

Výuka se skládá z teoretických vyučovacích předmětů a z Odborného výcviku realizovaného v areálu školy - školní dílny a autoservis a na smluvních pracovištích sociálních partnerů. Při výuce bude Odborný výcvik zařazen v souvislých učebních blocích v jednom týdnu výuky.
V rovině teoretického vyučování budou v maximální míře využívány moderní metody výuky za pomoci didaktických pomůcek a multimediální techniky. Základem je interakce učitel – žák, která je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Jde o vzájemnou spolupráci, v níž učitel akceptuje psychologické, sociální a somatické individuální zvláštnosti žáka a žák se převážně na základě svých osobních svobodných aktivit ztotožňuje se stanoveným výukovým cílem. Na základě těchto předpokladů společně ve výuce pracují na naplnění tohoto cíle. Žák získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do procesu učení.

Praktická výuka bude orientována především na zvládnutí práce s diagnostickou a opravárenskou technikou používanou při provozu, údržbě a opravách dopravních prostředků silniční dopravy a doplněná o požadavky, které vyplývají z RVP oborů "H". A to především na zvládnutí prací při údržbě a opravách dopravních prostředků a na zvládnutí prací při údržbě a opravách elektrických výzbrojí a výstrojí dopravních prostředků v silniční dopravě.

Ve výuce odborných předmětů bude ŠVP klást velký důraz na kvalitu a motivaci, ze které plyne zapojení žáků do soutěží a prezentací svých prací. Průřezové téma Člověk a životní prostředí se promítne do celkového provozu školy (separace odpadu, péče o okolí školy) a environmentální výchova bude součástí vyučovaných předmětů a sportovních i kulturních akcí.

Je používáno převážně pět metod výuky:

a) Informačně receptivní metoda

Dosahuje svého cíle předáváním hotových informací žákům. Realizuje se formou výkladu, vysvětlováním, popisem pomocí demonstračních pokusů, sledováním videoprogramů. Hotové informace jsou prezentovány učitelem.

b) Reproduktivní metoda

Je metodou organizovaného opakování způsobu činnosti. Učitel konstruuje systém učebních úloh pro činnost, která ve své podstatě je žákům již známá prostřednictvím informačně receptivní metody. Plnění učebních úloh lze realizovat ústní reprodukcí, opakovacím rozhovorem, čtením, psaním, řešením typových učebních úloh, napodobováním jazykových modelů a rýsováním schémat.
Prezentované metody uvedené pod bodem a) a b) zajišťují osvojování hotových poznatků a činností. Jsou nejfrekventovanější.

c) Metoda problémového výkladu

Spočívá v tom, že učitel vytyčuje problém a žáci si zafixovávají algoritmus postupu:
- Formulace problému
- Analýza problému
- Formulace postupu řešení
- Výběr optimálního řešení
- Verifikace vybraného řešení
- Vlastní řešení problému
Kontrolu postupu řešení provádí učitel postupně. Cílem je postupné seznamování žáků s logikou jednotlivých fází řešení.

d) Heuristická metoda

Jedná se o osvojování zkušeností z tvořivé činnosti prostřednictvím jednotlivých etap. U této metody učitel z okruhu učiva a zkušeností žáků konstruuje učební úlohy tak, aby pro žáky znamenaly určitý rozpor, určitou obtíž, aby od nich vyžadovaly samostatné řešení některých fází. Učitel vytyčuje dílčí problémy, formuluje protiklady, upozorňuje na konfliktní situace, sám nebo společně se žáky určuje jednotlivé kroky řešení problému či subproblému.

e) Výzkumná metoda

Vyžaduje od žáků samostatné hledání řešení pro celistvý problémový úkol. Činnost učitele spočívá ve výběru požadovaných učebních úloh, které by u žáků zajišťovaly komplexní tvořivé aplikace vědomostí i získaných praktických zkušeností. Žák samostatně zkoumá a řeší nejprve snadné a později stále složitější problémy.

Organizace výuky

1. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka
odborný výcvik - skupinová výuka ve školních dílnách

2. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracovávání informací
odborný výcvik - skupinová výuka ve školních dílnách kombinovaná s individuální výukou na odloučených pracovištích SOŠD a pracovištích sociálních partnerů

3. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracovávání informací
odborný výcvik - skupinová výuka ve školních dílnách kombinovaná s individuální výukou na odloučených pracovištích SŠTD a pracovištích sociálních partnerů

odborná praxe – skupinová výuka kombinovaná s individuální v týdenních blocích na smluvně zajištěných provozních pracovištích sociálních partnerů školy

4. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracování informací
odborný výcvik - skupinová výuka ve školních dílnách kombinovaná s individuální výukou na odloučených pracovištích SŠTD a pracovištích sociálních partnerů

Součástí výuky budou:

- lyžařský kurz
- cyklistický kurz
- odborné exkurze do výrobních závodů automobilek a průmyslových podniků spojených se strojírenským odvětvím, na výstavy a autosalony, technická muzea
- kulturní a společenské akce

Způsob hodnocení

Podmínky hodnocení výsledků žáků na vysvědčení a podrobnosti hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z platné vyhlášky MŠMT. Převažovat budou tyto formy zkoušení žáků: individuální ústní zkoušení, písemná forma, forma testů. Učitel sleduje a hodnotí žáka rovnoměrně po celé klasifikační období. Oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, při ústním zkoušení oznamuje výsledek okamžitě a veřejně, výsledky písemných prací oznamuje neprodleně (nejpozději však do 14 dnů). Při klasifikaci za příslušné období učitel nevychází z průměru, ale hodnotí kvalitu a rozsah získaných vědomostí, samostatnost, tvořivost. Hodnotí žáka dle jednotlivých stupňů: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný (vychází z jednotlivých charakteristik, co by žák měl umět a znát). Hodnocení žáků z hlediska uplatňování výchovných aspektů ve výuce záleží na učiteli a jeho přístupu ke klasifikaci, v některých případech žák dostane také prostor pro vlastní sebehodnocení a navrhne svou klasifikaci, poté jeho výkon zhodnotí namátkově vybraní žáci ve třídě a poslední zhodnocení provede učitel sám.
Hodnocení kolektivů tříd bude vyplývat ze souhrnného přehledu klasifikace.

Četnost klasifikace

A/ na úseku teoretického vyučování:

1) všeobecně vzdělávací předměty

- při hodinové dotaci předmětu 1 – 1,5 h týdně minimálně 2 známky za klasifikační období (1 zpravidla z ústního zkoušení)

- při hodinové dotaci 2 a více hodin týdně minimálně 3 známky za klasifikační období, z toho 1 z ústního zkoušení, podle charakteru předmětu další známky z písemných prací, seminárních prací a referátů apod.

- v předmětu matematika – 2 kontrolní písemné práce za pololetí, minimálně 1 známka z ústního zkoušení a známky z písemného opakování dílčích celků učiva; žáci mají možnost v případě absence nebo neúspěšného výsledku požádat o opakování písemného zkoušení

- cizí jazyky – minimálně 3 známky, alespoň 1 z ústního zkoušení, další z kontrolní písemné práce za pololetí a další známky pak z opakování gramatiky a slovní zásoby

- český jazyk – maturitní obory minimálně 5 známek za pololetí, z toho 2 z ústního zkoušení, 1 známka ze slohové práce, povinná četba, domácí úkoly,

- dějepis, estetika a dějiny kultury – minimálně 3 známky za pololetí, z toho 1 z ústního zkoušení, další z plnění domácích úkolů, zpracování referátu – prezentace

- tělovýchovné vzdělávání – při 2 h dotaci týdně minimálně 3 známky za pololetí, při 1 h dotaci týdně minimálně 2 známky za pololetí

- známkování v hodinách tělesné výchovy má orientační a především motivační charakter; při celkovém hodnocení se bude přihlížet především ke snaze žáka dosáhnout nejlepší výsledky v jednotlivých disciplínách, které odpovídají schopnostem a vývoji a k jeho aktivní účasti v hodinách tělesné výchovy

- základy společenských věd – občanská nauka – vzhledem k charakteru a hodinové dotaci předmětu minimálně 2 známky, z toho minimálně 1 známka z opakování učiva za pololetí a další případně za referáty, domácí úkoly apod.

2) odborné předměty

- při hodinové dotaci předmětu 1 – 1,5 h týdně minimálně 2 známky za klasifikační období (1 zpravidla z ústního zkoušení)

- při hodinové dotaci 2 a více hodin týdně minimálně 3 známky za klasifikační období, z toho 1 z ústního zkoušení

- podle charakteru předmětu další známky ze seminárních prací a referátů

- v závěrečném ročníku je součástí klasifikace z odborných předmětů závěrečná práce, pro klasifikaci za 1. pololetí musí žák odevzdat osnovu závěrečné práce, ve 2. pololetí musí žák odevzdat závěrečnou práci ve stanoveném termínu

- v předmětech technická dokumentace a technologie se kromě znalostí hodnotí i estetická úroveň zadané práce, součástí hodnocení je známka ze sešitu a rysů, samostatné práce ve vyučování nebo domácí úkoly

B/ na úseku praktického vyučování:

U studijního oboru Autotronik je hodnocení prováděno s ohledem k plnění jednotlivých témat, minimálně 1 – 2 známky v průběhu jednoho vyučovacího týdne odborného výcviku.

Pokud se žák neúčastní výuky předmětu více než 30%, je přezkoušen vyučujícím, případně mu vyučující zadá písemnou samostatnou práci v rozsahu učiva, které zameškal. V odborném výcviku (odborné praxi) vykoná přezkoušení z témat, které zameškal.

Vzdělávání žáků se speciálními potřebami

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na vzdělávání na rovnoprávném základě s　ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření prvního stupně může škola uplatnit i bez doporučení školského poradenského zařízení (dále jen ŠPZ). Pro žáky s　přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je zpracován plán pedagogické podpory (dále jen PLPP), na kterém se podílí vyučující jednotlivých předmětů ve spolupráci s výchovným poradcem, zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně může škola uplatnit pouze s　doporučením ŠPZ a i informovaným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je zpracován individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a pokud vyplývá z doporučení ŠPZ. Žákům jsou poskytnuta podle jejich potřeb a na doporučení ŠPZ podpůrná opatření, např. možnost používat ve výuce PC, prodloužení času při zkoušení, upřednostnění konkrétní formy zkoušení při ověřování znalostí, možnost konzultací v době po vyučování, apod. Škola disponuje školní knihovnou, kde mají žáci možnost si vypůjčit učebnice.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Jedná se především o žáka, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Práce s nadanými žáky klade důraz na spolupráci žáka, rodiče a učitele. Těmto žákům je dáván větší prostor v hodinách pro samostatnou tvořivou práci, jsou zapojováni do různých soutěží, kroužků, olympiád, reprezentují školu. Např. se jedná o olympiádu z jazyka anglického, soutěž v dějepisných znalostech, středoškolská odborná činnost, sportovní soutěže, žáci se zapojují do odborných soutěží podle nabídky organizátorů jiných škol.

Systém péče o žáky se SVP a žáka nadané ve škole

Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost, dále školním psychologem a školním metodikem prevence. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se ŠPZ. Výchovný poradce vede seznam žáků se SVP dle předložených Doporučení ŠPZ. S doporučeními ŠPZ seznamuje všechny pedagogické pracovníky, kteří budou se žáky pracovat. PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s　jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky se zletilým žákem, zákonným zástupcem nezletilého žáka, pedagogy a vedením školy.

Na základě Doporučení ŠPZ a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce zpracuje výchovný poradce ve spolupráci s vyučujícími, třídním učitelem a vedením školy IVP. IVP má písemnou podobu. IVP bude zpracován pro konkrétní ročník, může být během roku upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory ŠPZ.

Při vzdělávání žáků se SVP (např. tělesné postižení, sluchové postižení, vady řeči), spolupracuje naše škola se Speciálními pedagogickými centry. Pracovníci SPC poskytují metodickou pomoc a konzultace dle potřeby.

Jako podpůrná opatření pro žáky se SVP jsou na naší škole využívána podle doporučení ŠPZ a přiznaného stupně podpory zejména: respektování pracovního tempa žáka a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů, individuální přístup k žákovi, respektování odlišného stylu učení žáka, možnost zpětné vazby, možnost používat ve výuce PC, upřednostnění konkrétní formy zkoušení při ověřování znalostí, možnost využití konzultací s vyučujícím vyučovaného předmětu.

IVP mimořádně nadaného žáka sestavuje výchovný poradce ve spolupráci s třídními učiteli, učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, vedením školy a ŠPZ. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu. Při sestavování IVP škola vychází z obsahu IVP stanoveného v　platných předpisech. IVP je sestavován po obdržení doporučení ŠPZ (nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení ŠPZ). IVP může být v průběhu školního roku upravován a doplňován. Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn.

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů včetně všeobecných i konkrétních bezpečnostních zásad platných pro činnosti v tomto oboru. Důraz bude při výuce kladen na „dodržování zákazu prací pro mladistvé“, na dodržování technologických postupů při údržbě a opravách vozidel a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při nástupu do prvního ročníku žáci projdou celodenním komplexním školením v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Další školení získají při probírání nových témat nebo při příchodu na nové pracoviště nebo do speciální učebny.

Podle právních předpisů je podmínkou pro přijetí ke studiu:

- úspěšné splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky,

- splnění podmínek přijímacího řízení prokázáním vhodných schopností, vědomostí a zájmů uchazeče,

- splnění podmínek zdravotní způsobilosti v souladu s platným právním předpisem, kdy za splnění podmínek zdravotní způsobilosti se považuje potvrzení lékaře na přihlášce ke vzdělání modelu L a H.

Podmínka přijetí do vyšších ročníků:

- žáci mají právo pokračovat ve studiu 4. ročníku oboru vzdělávání, bez ohledu na výsledek vykonané závěrečné zkoušky

K prokázání vhodných schopností, vědomostí a zájmů slouží v prvním kole:

- posouzení výsledků dosažených při ukončení základního vzdělání na základě vysvědčení, (případně testu obecných studijních předpokladů, pokud tak stanoví ředitel školy)

- další podklady dokládající zájmy, úspěchy a talent uchazeče (např. diplomy ze soutěží, olympiád apod. )

- posouzení výstupního hodnocení vydaného základní školou (pokud tak vyžadují právní předpisy)

Jsou-li konána další kola přijímacích zkoušek, ředitel školy stanoví kritéria obdobná jako v prvním kole přijímacího řízení s ohledem na počet volných míst.

Zdravotní způsobilost:

- obor vyžaduje zdravotní omezení na nemoci vylučující splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro výkon povolání, na které bude uchazeč připravován v daném oboru vzdělání v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažná onemocnění podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícího zátěž páteře v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažné a nekompenzované formy epilepsie a epileptických syndromů a kolapsové stavy, týká se činnosti ve výškách, s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením nebo činností, při kterých nelze vyloučit ohrožení zdraví v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažná onemocnění horních končetin znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažná chronická onemocnění kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, pokud v praktickém vyučování nelze vyloučit silné znečištění kůže nebo kontakt s alergizujícími látkami v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- obor vyžaduje zdravotní omezení při přecitlivělosti na alergizující látky používané při praktickém vyučování v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění některých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen

- žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa

- v předmětu Tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře

Způsob ukončení studia:

- závěrečná zkouška se skládá na konci třetího ročníku a bude organizována podle příslušných právních norem
- maturitní zkouška se skládá na konci čtvrtého ročníku a bude organizována podle příslušných právních norem

Obsah a forma závěrečné zkoušky

Závěrečná zkouška bude realizována dle zadání „Jednotná závěrečná zkouška“.

Zkouška se skládá ze tří povinných zkoušek, kterými jsou písemná zkouška, praktická zkouška a ústní zkouška z odborných předmětů.

Obsah a forma maturitní zkoušky

- Společná část maturitní zkoušky (MZ)

Společná část MZ se skládá ze dvou povinných zkoušek. Ředitel školy může vyhlásit až tři nepovinné zkoušky.

Povinnými zkouškami společné části maturitní zkoušky jsou Český jazyk a literatura konaná formou didaktického testu a druhou zkoušku žák volí ze dvou předmětů a to buď z Matematiky nebo z Cizího jazyka, konané formou didaktických testů.

- Profilová část maturitní zkoušky (MZ)

Profilová část MZ se skládá:

- ze zkoušky z českého jazyka a literatury konané formou písemné práce a formou ústní zkoušky a ze zkoušky z cizího jazyka konané formou písemné práce a formou ústní zkoušky, pokud si žák z povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk.

- praktické zkoušky Diagnostika a opravy motorových vozidel, jejímž obsahem jsou praktické úkoly z údržby, oprav, seřizování a diagnostiky motorových vozidel v　rámci předmětu Odborný výcvik.

- dvou zkoušek ústní části před zkušební komisí z odborných předmětů Silniční vozidla a Elektrická příslušenství motorových vozidel.

1, Obsahem zkoušky Silniční vozidla je ověření znalostí z předmětů Silniční vozidla, Opravárenství a diagnostika.

2, Obsahem zkoušky Elektrické příslušenství motorových vozidel je ověření znalostí z předmětů Elektrické příslušenství, Elektronika.

Nepovinná část profilové části MZ je složena:

- ze dvou zkoušek (možno skládat jednu nebo obě) ústní části před zkušební komisí z odborných předmětů Elektrotechnika a Strojní součásti.

1, Obsahem zkoušky Elektrotechnika je ověření znalostí z předmětu Elektrotechnika, Elektrotechnická dokumentace.

2, Obsahem zkoušky Strojní součásti je ověření znalostí z předmětů Strojnictví, Technická mechanika.

Klíčové kompetence a jejich realizace

Tento soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění, jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučované předměty, jsou rozvíjeny prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. V rámci vyučovaných předmětů je v části charakteristika předmětu zhodnocen přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí.