Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikativní kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Tohoto cíle však nelze dosáhnout pouze a základě nástavbového studia, nýbrž uplatněním návaznosti na předchozí výuku ve tříletých učebních oborech. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávání v cizích jazycích se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Žáci by měli zvládnout na různých úrovních řečové dovednosti nejméně ve dvou jazycích.

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

 

 − u cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
 − akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

 − komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků;
− respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikativní kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• posoudit význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

• posoudit jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• pravidla českého pravopisu

• slovotvorná a morfologická analýza slovního tvaru

• význam pojmenování

• syntaktická analýza věty a souvětí

• porozumění textu

• základní charakter textu

• výstavba výpovědi a textu

• porovnání textů

• komunikační dovednosti

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na výstupní úroveň tříletého středního vzdělání s výučním listem, kde absolvent oboru má dosáhnout dle požadavků RVP úrovně A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V závěru nástavbového studia čeká žáka složení maturitní zkoušky z cizího jazyka, jejímž nezbytným předpokladem je dosažení jazykové úrovně B1.

Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek získaných za dobu středního vzdělávání s výučním listem tak, že žák celkově dosáhne 2300 lexikálních jednotek na konci nástavbového studia. Z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat minimálně 20 %. Při dosažení tohoto předpokladu bude žák schopen přistoupit k maturitní zkoušce z cizího jazyka na základní úrovni.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a komunikační prostedky
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkalitňování a zdokonalování svých jazykových schopností a dovedností
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce
 

Charakteristika učiva

 

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• schopnost dorozumění v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• učí studenta efektivně pracovat s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových pobytů v zahraničí, organizování studijních výměnných pobytů v zahraničí 
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

 
Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností v digitálním prostředí
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• uznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské
• jazykové schopnosti zvyšují u studentů šanci při jejich uplatnění na trhu práce

 

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Konverzace v anglickém jazyce

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na výstupní úroveň tříletého středního vzdělání s výučním listem. V závěru nástavbového studia čeká žáka složení maturitní zkoušky z cizího jazyka, jejímž nezbytným předpokladem je dosažení jazykové úrovně B1. Volitelný předmět Konverzace v anglickém jazyce je určen pro studenty 2. ročníku nádstavbového oboru Autotronik, kteří si v něm procvičují a zdokonalují dovednoti a znalosti anglického jazyka potřebné k úspěšnému složení všech částí maturitní zkoušky.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a komunikační prostedky
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkalitňování a zdokonalování svých jazykových schopností a dovedností
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce


Charakteristika učiva

 

Předmět je zaměřen především na rozvíjení dovedností ústního vyjadřování, ale také porozumění slyšenému a čtenému textu. Důraz je kladen na rozšíření slovní zásoby a konverzaci (pomocí dialogů, debat, interakcí, prezentací), na prohloubení znalostí v oblasti reálií hlavních anglicky mluvících zemí a České republiky a na odborný jazyk dle zaměření oboru. V rámci předmětu  je realizována také příprava na společnou část maturitní zkoušky - didaktický test a písemnou práci.

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• schopnost dorozumění v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• učí studenta efektivně pracovat s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů
 

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, samostatné práce, diskuse, prezentace, simulace situací, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise,audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

 
Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností v digitálním prostředí
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• uznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské
• jazykové schopnosti zvyšují u studentů šanci při jejich uplatnění na trhu práce

 

 

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby prolínalo co největším počtem vyučovacích předmětů.

 

Ve školním vzdělávacím programu jsou výsledky vzdělávání a učivo obsahové oblasti estetické vzdělávání použito v předmětech - Český jazyk a literatura, Dějepis.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

 

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Tohoto cíle však nelze dosáhnou pouze na základě nástavbového studia, nýbrž uplatněním návaznosti na předchozí výuku ve tříletých učebních oborech.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interprtace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.
Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
• chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
• chápali význam umění pro člověka;
• správně formulovali a vyjadřovali své názory;
• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah;
• získali přehled o kulturním dění;
• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i  k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• posoudit význam umění pro člověka

• formulovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury

• orientovat se v kulturním dění

• posoudit vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• literatura a ostatní druhy umění

• práce s literárním textem

• kultura

• porozumění textu

• základní charakter textu

• výstavba výpovědi a textu

• porovnání textů

• komunikační dovednosti

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Dějepis připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Učí je hlouběji rozumět jejich současnosti i nedávné minulosti, uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je probírán v prvním ročníku. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• svět, československá a česká společnost ve 20. století

• tři světové války

• vývoj a zápas československé demokracie

• třetí svět a krize kolonialismu

• soudobý svět a česká společnost na prahu 21. století

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepis je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Tato vzdělávací oblast se zařazuje do školních vzdělávacích programů jako volitelná podle rozhodnutí školy. Potřebná časová dotace se získá z disponibilních hodin.

 

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Učí je hlouběji rozumět jejich současnosti i nedávné minulosti, uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat sebou manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí. 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického, filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita), jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu;

− chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. Doplňuje a rozšiřuje se vzdělání, které žáci získali ve vzdělávání oborů středního vzdělání s výučním listem tak, aby odpovídalo oborům vzdělání s maturitní zkouškou. První obsahový okruh učiva může být pojat jako školní dějepis, zaměřený na dějiny 20. století, nebo jako jiná konstrukce kurikula vytvořená na základě didaktického systému vybraného z jiných společenskovědních oblastí.

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Občanská nauka připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Učí je hlouběji rozumět jejich současnosti i nedávné minulosti, uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě, ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů

• formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je probírán v prvním ročníku. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí estetického a ekonomického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• vývoj a zápas československé demokracie

• staré a nové ideologie

• dopad válek a totalitních systémů na život lidí a stát

• bezpečnost lidí, napětí a konflikty současného světa

• globální problémy

• globalizace

• zapojení České republiky do mezinárodních struktur

• multikulturní soužití

• praktická filozofie a filozofická antropologie

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnutí

• cítili potřebu občanské aktivity, vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování

• preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými

• jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím

• respektovali lidská práva, meze lidské svobody a tolerance, jednali odpovědně a solidárně

• kriticky posuzovali skutečnost, nenechali se manipulovat

• uznávali, že základní hodnotou je život

• ctili identitu vlastní i identitu jiných lidí

• chránili životní prostředí

• vážili si hodnot lidské práce

• kladli si v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru, hledali na ně odpovědi

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

　

• výuka má výrazný výchovný charakter

• pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů

• připravuje studenty na odpovědný a aktivní život

• pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa

• pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby

• formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit

• vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:

• diskuze

• skupinová práce

• projekty a samostatná práce

• samostudium

• exkurze, besedy

• filmová představení apod.

 

Hodnocení výsledků žáků

　

• řídí se klasifikačním řádem

• důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi

• hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi

• hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory

• hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Občanská nauka je položen důraz především na občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů a komunikativní kompetence tak, aby žák:

 

• dodržoval zákony, respektoval práva a osobnost druhých lidí, přispíval k uplatňování hodnot demokracie

• jednal zodpovědně, samostatně a iniciativně

• zajímal se o politické a společenské dění u nás i ve světě

• chápal význam kvalitního životního prostředí, jednal v duchu udržitelného rozvoje

• vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

• byl motivován k celoživotnímu učení

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• vedl konstruktivní dialog, formuloval a obhajoval své názory, adekvátně reagoval na projevy druhých lidí

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství a humanitě se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie a pro multikulturní soužití. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana. Výchova k demokratickému občanství se realizuje i v těch školních vzdělávacích programech, do nichž nebyla zařazena povinně volitelná složka kurikula Společenskovědní vzdělávání, v níž je k výchově k demokracii největší příležitost. Ve všech vyučovacích předmětech lze výchovně působit na žáky a vést je k demokratickým a slušným mezilidským vztahům – budovat demokratické edukační klima, schopné reagovat na problémy a potřeby starších žáků nástavbového studia.

　

K odpovědnému a demokratickému jednání je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence (komunikativní, kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi atp.), proto jejich systematické rozvíjení ve všech vyučovacích předmětech výrazně napomáhá výchově k demokratickému jednání.

　

Těžiště realizace průřezového tématu se předpokládá:

　

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci). Občanské ctnosti úzce souvisejí s tím, jaký je člověk ve svém soukromí – v neveřejné oblasti svého prožívání a jednání. Ke skutečnému lidství a dobré morálce, projevující se v prosociálním chování, by měly vést všechny vyučovací předměty – všechny složky školního kurikula, a to především použitím prožitkové výukové strategie, která obsahuje přijetí žáka učitelem i skupinou žáků, pozitivní motivaci, prožitek žákova úspěchu. Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící kladný přístup žáka k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí;

− ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem);

− v náležitém rozvržení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti žáků mimo vyučování;

− v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou žáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, tedy např. v občanské nauce.

− v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti žáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely) atp.;

− v realizaci mediální výchovy.

　

Výsledky vzdělávání:

　

− uvede příklady dopadu totalitních režimů na život lidí;

− charakterizuje ideologie, které se uplatnily ve 20. století; vysvětlí rozpad koloniální soustavy v tzv. třetím světě a debatuje o jeho problémech i úspěších; srovná jednotlivé civilizace současného světa (velké kulturní okruhy);

− popíše současnou politiku velmocí a vyspělých států;

− charakterizuje konflikty a místa napětí v současném světě;

− debatuje o globálních problémech;

− debatuje o globalizaci, jejím dopadu na státy i na život lidí;

− debatuje o zapojení České republiky do mezinárodních struktur;

− charakterizuje českou společnost na počátku 21. století;

− debatuje o obyvatelstvu České republiky na počátku 21. století, o prognózách jeho vývoje, o multikulturním soužití v Evropě a v České republice;

− analyzuje vybraný problém české společnosti z hlediska médií a jiných zdrojů; vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie;

− používá vybraný pojmový aparát filozofie, tj. ten, který byl součástí učiva;

− debatuje o praktických filozofických a etických otázkách, a to s využitím textů z děl významných představitelů filozoficko-etického a antropologického myšlení;

− srovná různé názory na otázky praktické etiky a zaujme k nim vlastní stanovisko opřené o argumenty;

− debatuje o tom, proč jsou lidé za své názory, postoje a jednání odpovědni jiným lidem

　

Metody, formy a prostředky

　

Výuka má výrazně výchovný charakter, pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci žáků. Připravuje je na odpovědný a aktivní život. Stěžejní formou výuky je řízený dialog a diskuse, skupinová práce, projekty, exkurze, besedy a filmová představení. Lze také využít tradiční metody, výklad, pracovní listy, samostatnou práci a referáty. Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, jednali odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu. Dodržovali zákony, respektovali práva a osobnost druhých lidí, přispívali k uplatňování hodnot demokracie. Zajímali se o politické a společenské dění u nás i ve světě.

　

　

　

　

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro tříleté obory vzdělávání s výučním listem kategorie stupně dosaženého vzdělání H. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

 

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

-  aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
-　využívat matematické poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
-　matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
-　zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
-　diskutovat metody řešení matematické úlohy,
-　účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
-  číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
-  správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

-  pozitivní postoj k matematickému vzdělávání,
-　motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
-　důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
 

Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech
• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech
• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě
• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení
• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko
• interpretuje data (získává z　dat informace), posuzuje množství informace v　datech, vyslovuje předpovědi na základě dat, uvědomuje si omezení použitých modelů

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků a těchto témat, kdy témata na sebe navazují a rozšiřují učivo tříletých oborů:

 

1. ročník: Operace s čísly, Číselné a algebraické výrazy, Řešení rovnic a nerovnic, Funkce, Goniometrie a trigonometrie, Posloupnosti a finanční matematika, Planimetrie

2. ročník: Stereometrie, Analytická geometrie, Kombinatorika, Pravděpodobnost v praktických úlohách, Statistika v praktických úlohách　

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí　

 

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:

• pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání
• důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti s jejich praktickými dovednostmi. Při výuce budou využívány moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu, tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

• diskuse
• skupinová práce žáků
• učení se z textu a vyhledávání informací
• využívání prostředků digitálních technologií

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součásti školního řádu. Při závěrečné klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.  V 1. ročníku se píší 4 čtvrtletní práce, v 2. ročníku se píší 2 čtvrtletní práce.

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni. Umět účelně využívat digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Matematický seminář

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných
důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech
• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech
• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě
• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení
• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen vložen do 2. ročníků studia. Témata na sebe navazují a rozšiřují učivo tříletých oborů a učiva nástavbového studia 1. a 2. ročníku. Náplň matematického semináře je zaměřena především na přípravu k　maturitní zkoušce.

 

Obsah učiva je rozdělen do těchto témat a splňuje požadavky k　maturitní zkoušce: Operace s　čísly, Číselné a algebraické výrazy, Řešení rovnic a nerovnic, Funkce, Goniometrie a trigonometrie, Posloupnosti a finanční matematika, Planimetrie, Stereometrie, Analytická geometrie, Kombinatorika, Pravděpodobnost v　praktických úlohách, Statistika v　praktických úlohách.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí　

 

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:

• pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání
• důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti s　jejich praktickými dovednostmi. Při výuce budou využívány moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu, tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

• diskuse
• skupinová práce žáků
• učení se z textu a vyhledávání informací
• využívání prostředků digitálních technologií
 

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součásti školního řádu. Při závěrečné klasifikaci bude vyučující vycházet i z　celkového přístupu žáka k　vyučovacímu procesu a k　plnění studijních povinností.

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách semináře z matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Vzdělávání v této oblasti navazuje na kompetence, které si žáci osvojili ve stejnojmenné oblasti vzdělávání z předchozího vzdělání; předpokládá se kontinuální pokračování v jejich rozvíjení. Cílem vzdělávání pro zdraví je preventivní aktivní péče o zdraví člověka, která spočívá převážně v přijetí zdravého způsobu života (pohybová aktivnost a správná výživa), v kvalitě mezilidských vztahů, životního prostředí, bezpečí člověka a uvědomělém rozvíjení vlastní identity. Důraz je kladen na kvallitu pohybového učení a tělesné aktivity žáků s cílem podporovat pohybovou aktivnost jako pravidelnou součást každodenního života. Zdůrazňujeme i poznatky o funkci a potřebách těla v jeho biopsychosociální jednotě, výchovu proti závislostem, kritický ppřístup k mediálním obsahům a odpovědný přístup k sobě a okolí.

 

Doporučuje se umožňovat žákům účast na projektování aktivit vzdělávání pro zdraví a diferencovat žáky pro plnění úkolů, ve kterých mohou být všichni úspěšní. 
 
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

- pociťovat potřebu celoživotní odpovědnosti za své zdraví
- rozvíjet tělesnou zdatnost a kultivovat správné pohybové stereotypy
- racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení; plnit ukázněně úkoly při mimořádných situacích
- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup
- vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž
- pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti
- dosáhnout optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností, tj. objektivně měřit, analyzovat a vyhodnocovat vlastní svalovou zdatnost a výkonnost
- dodržovat organizační, hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti
- orientovat se a rozvíjet pozitivní morálně volní vlastnosti a prosociální chování včetně jednání fair play
- rozhodovat se a vést uvědoměle svůj program zdravého způsobu života, plánovat a podle možností kvalitně realizovat a vyhodnocovat vlastní pohybové aktivity
 

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o vlastní zdraví, k bezpečnému jednání v krizových situacích a za mimořádných událostí, poskytnutí neodkladné první pomoci, a učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech) nebo vzdělávacích modulů, případně kurzů a jiných forem.

 

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Tělesná výchova navazuje a dále rozvíjí vědomosti, schopnosti a dovednosti získané předchozím studiem předmětu v　rámci učebního oboru. Cílem je motivovat žáky k aktivnímu přístupu k　tělesnému pohybu jako součásti každodenního života s　ohledem na preventivní péči o své zdraví, a tím přijetí zdravého způsobu života, měla by žáky v　pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek. V tělesné výchově se rozvíjí jak pohybově nadaní, tak pohybově oslabení žáci.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• utvářet kladný vztah člověka k　pohybovým aktivitám

• přispět k rozvoji zdraví a zdravého způsobu života

• upevnit a zlepšit tělesnou zdatnost a pohybovou výkonnost

• rozvíjet morálně volní vlastnosti

• seznámit se s pohybovou prevencí a korekcí jednostranného zatížení

• využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky

• v kolektivu spolupracovat a dbát na odpovědnost za bezpečnost a zdraví své i spolužáků

• dosáhnout optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností, tj. objektivně měřit, analyzovat a vyhodnocovat vlastní svalovou zdatnost a výkonnost

• posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení; plnit ukázněně úkoly při mimořádných situacích

 

Charakteristika učiva

 

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových dovedností a schopností.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dbali na své zdraví a cílevědomě je chránili; rozpoznali, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností.

 

Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáka

 

• žák je hodnocen za aktivní přístup k　zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů, které žáci absolvují v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

 

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informatické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem informatického vzdělávání je vést žáky ke schopnosti rozpoznávat informatické aspekty světa a využívat poznatky z informatiky k porozumění a uvažování o přirozených i umělých systémech a procesech, ke schopnosti řešit nejrůznější pracovní a životní situace, cílevědomě a systematicky volit a uplatňovat optimální postupy.

Výuka informatiky přispívá k hlubšímu a komplexnímu porozumění výpočetním zařízením a principům, na kterých fungují. Tím usnadňuje využití digitálních technologií v ostatních oborech a rozvoj uživatelských dovedností žáků vázaných na vzdělávací obsah těchto oborů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

- porozuměli základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
- rozpoznávali a formulovali problémy s ohledem na jejich řešitelnost;
- získávali, zaznamenávali, uspořádávali, strukturovali, předávali data a informace;
- rozkládali systémy a procesy na části, odhalovali jejich vztahy a strukturu;
- byli schopni uplatnit algoritmický způsob myšlení při řešení problémů, vytvářeli a formulovali postupy a řešení, které lze přenechat k vykonání jinému člověku nebo stroji.

V afektivní oblasti směřuje informatické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

- otevřený i kritický postoj k digitálním technologiím a jejich využívání;
- motivaci k celoživotnímu učení;
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci;
- schopnost odhadnout, které úlohy jsou schopni řešit sami a u kterých si vyžádají pomoc odborníka;
- sebejistotu a vytrvalost při řešení obtížného či složitého problému;
- schopnost vypořádat se s otevřenými problémy a nejednoznačně zadanými úkoly.

Žáci mohou používat vhodná prostředí, pomůcky, ale i různé běžně dostupné nástroje, programy a technologie. S informatickými koncepty se seznamují prostřednictvím vlastní zkušenosti s řešením rozmanitých problémových situací. Setkávají se i se situacemi blízkými jejich životu a odborné praxi. Některé řeší s pomocí programování a technologií, některé bez nich. Charakteristickým znakem výuky je to, že žáci postup řešení aktivně hledají a testují ve skupinách nebo samostatně, není cílem postupovat pouze podle předem daných návodů.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu 
 
Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka informatiky přispívá k hlubšímu a komplexnímu porozumění výpočetním zařízením a principům, na kterých fungují. Tím usnadňuje využití digitálních technologií v ostatních oborech a rozvoj uživatelských dovedností žáků vázaných na vzdělávací obsah těchto oborů. 
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• byli schopni využít digitální technologie při řešení problémů, které jsou příliš složité nebo rozsáhlé (pro člověka) 
• navrhovali systémy či jejich části, procesy, propojovali různé technologie či jejich části a vytvářeli tak nová řešení za pomoci již existujících nástrojů a prvků 
• hodnotili přínos a rizika různých systémů, procesů, postupů a technologií v kontextu zadaného problému 
• dorozuměli se a spolupracovali s ostatními při dosahování společného cíle 
• neohrožovali svým chováním v digitálním prostředí sebe, druhé ani technologie samotné 
• uvědomovali si, že technologie ovlivňují společnost, a naopak chápali svou odpovědnost při používání technologií

 

Charakteristika učiva 
 
Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků:

 

1. ročník: Data, informace a modelování; Tvorba, testování a provoz softwaru

2. ročník: Digitální technologie a informační systémy

 

Informatické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:

 

• otevřený i kritický postoj k digitálním technologiím a jejich využívání 
• motivaci k celoživotnímu učení 
• důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci 
• schopnost odhadnout, které úlohy jsou schopni řešit sami a u kterých si vyžádají pomoc odborníka 
• sebejistotu a vytrvalost při řešení obtížného či složitého problému 
• schopnost vypořádat se s otevřenými problémy a nejednoznačně zadanými úkoly

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti s jejich praktickými dovednostmi. Při výuce budou využívány moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu, tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

 
• diskuse 
• samostatná i skupinová práce žáků 
• učení se z textu a vyhledávání informací z různých zdrojů 
• využívání prostředků digitálních technologií

 

Žáci mohou používat vhodná prostředí, pomůcky, ale i různé běžně dostupné nástroje, programy a technologie. S informatickými koncepty se seznamují prostřednictvím vlastní zkušenosti s řešením rozmanitých problémových situací. Setkávají se i se situacemi blízkými jejich životu a odborné praxi. Některé řeší s pomocí programování a technologií, některé bez nich. Charakteristickým znakem výuky je to, že žáci postup řešení aktivně hledají a testují ve skupinách nebo samostatně, není cílem postupovat pouze podle předem daných návodů.

 

Hodnocení výsledků žáků 
 
Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součásti školního řádu. Při závěrečné klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí 
 
Žáci by si měli v hodinách Informačních a komunikačních technologií osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat samostatně i v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni. Umět účelně využívat digitální technologie a zdroje informací při řešení informatických a logických úloh.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a digitální svět

Průřezová témata

Průřezová témata jsou zařazena do všech kapitol Informatického vzdělávání. Cílem průřezových témat je začlenit digitální technologie do výuky a do života školy a propojit formální výuku se zkušenostmi žáků z jejich neformálních vzdělávacích aktivit a učení mimo školu. Důležitým předpokladem rozvoje digitálních dovedností žáků i formování jejich postojů a hodnot souvisejících s využíváním digitálních technologií je promyšlené a plánované využívání digitálních technologií ve výuce předmětu Informačních a komunikačních technologií, aby měli žáci dostatek příležitostí učit se s nimi bezpečně a tvořivě pracovat a diskutovat o možnostech i rizicích jejich využití.

Digitální kompetence, ke kterým jsou žáci vedeni, jsou v dnešní době nezbytné pro zaměstnatelnost, osobní naplnění a zdraví, aktivní a odpovědné občanství i sociální začlenění každého žáka.

Informatické vzdělávání vede žáky k hlubšímu porozumění principům, na kterých pracují digitální technologie, a k rozvoji informatického myšlení žáků, které uplatní při řešení i neinformatických problémů.

Žáci jsou vedeni zejména k tomu, aby:

- byli schopni uvést, jak vývoj technologií včetně umělé inteligence ovlivňuje různé aspekty života jedince, společnosti a životního prostředí; zvažovali příležitosti a rizika, snažili se rizika minimalizovat

- využívali vhodné technologie a jejich kombinace pro školní práci a k naplnění svých potřeb; digitální technologie a způsob jejich použití nastavovali a měnili podle toho, jak se vyvíjejí dostupné možnosti a jak se mění jejich vlastní potřeby

- využívali digitální technologie k vlastnímu vzdělávání a osobnímu rozvoji; rozpoznali, kdy je třeba vlastní digitální kompetence zdokonalit nebo aktualizovat; orientovali se v aktuálním dění v oblasti kybernetické bezpečnosti

- vytvářeli a spravovali jednu či více digitálních identit; byli schopni sledovat (kontrolovat) svou digitální stopu

- chránili sebe a ostatní před možným nebezpečím v digitálním prostředí; chránili digitální zařízení, digitální obsah i osobní údaje v digitálním prostředí před poškozením či zneužitím

- znali a uplatňovali právní normy v digitálním prostředí včetně norem týkajících se ochrany citlivých a osobních údajů, duševního vlastnictví a kybernetické bezpečnosti

- navrhovali taková řešení prostřednictvím digitálních technologií, která mu pomohou vylepšit postupy či technologie

- vytvářeli a upravovali digitální obsah v různých formátech, vyjadřovali se za pomoci digitálních prostředků

- získávali data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; získaná data a informace kriticky hodnotili, posuzovali jejich spolehlivost, hodnověrnost a úplnost

- přizpůsobovali organizaci a uchování dat, informací a obsahu danému prostředí a účelu

- komunikovali prostřednictvím různých digitálních technologií a přizpůsobovali prostředky komunikace danému kontextu

- sdíleli prostřednictvím digitálních technologií data, informace a obsah s ostatními; používali digitální technologie pro spolupráci.

 

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh je koncipovaný tak, že doplňuje učivo oborů vzdělávání kategorie H tak, aby po absolvování nástavbového studia byl žák vybaven stejnými ekonomickými kompetencemi jako žák oborů vzdělávání kategorie M a L0.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• úspěšně budovali svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednali aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, prezentovali sebe i svoji odbornost
• pracovali v týmu

• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů a využívali je pro svou práci

• pracovali s moderní technikou

 

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět ekonomika je vyučován v druhém ročníku daného oboru. Navazuje na vědomosti a znalosti získané předchozím studiem učebního oboru automechanik nebo autoelektrikář. Navazuje na základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky a prohlubuje je. Cílem je poskytnout žákům základní informace z oblasti marketingu a managementu, které mohou uplatnit při výkonu středních technicko-hospodářských nebo manažerských funkcí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• úspěšně budovat svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednat aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat sebe i svoji odbornost
• pracovat v týmuvyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a využívat je pro svou práci

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a využívat je pro svou práci

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou tematických celků. Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní pojmy v oblasti marketingu a managementu, porozuměli jim a uměli je správně používat.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Hlavním cílem vyučovacího předmětu je připravit žáka na vstup do profesního i osobního života, kde se bude setkávat s ekonomickou praxí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor
• správně odhadovali své možnosti a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí
• mysleli ekologicky a ekonomicky

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky s praktickými ukázkami. Základními metodami výuky jsou:

• výklad s využitím učebnic ekonomiky, odborných časopisů a příkladů z praxe
• diskuse na zadané téma
• práce ve skupinách na zadaných úkolech

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale i schopnost aplikovat teorii na praktických příkladech
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat teorii na praktických příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Ekonomika je položen důraz především na komunikativní kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem obsahového okruhu je vytváření vědomostního a dovednostního základu pro práci v oblasti údržby a oprav automobilové techniky s důrazem na její diagnostiku. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v konstrukčním provedení různých druhů dopravních prostředků a jejich příslušenství, orientovat se v konstrukci a principech činnosti zařízení využívaných při údržbě a opravách silničních vozidel a tato zařízení aktivně využívat. Tento vědomostní a dovednostní základ umožňuje žákům zabezpečovat provozuschopnost silničních vozidel s důrazem na diagnostiku stavu silničních vozidel.
Žáci dále získají vědomosti a dovednosti potřebné pro stanovení životnosti základních strojních součástí a dílů, potřebu opravy silničních vozidel a její rozsah, zvolení způsobu přezkoušení a předání vozidla, stanovení z pohovoru se zákazníkem pravděpodobné závady vozidla a předpokládanou cenu opravy, zpracovat dokumentaci o přijetí vozidla do opravy, potřebu náhradních dílů, materiálu, nářadí a přípravků pro údržbu, opravu a seřízení vozidel, řídit menší pracovní kolektiv.

Učivo rozvíjí a upevňuje prostorovou představivost a obrazotvornost při zobrazování těles a umožňuje asociaci mezi reálnými předměty a jejich technickým zobrazením, upevňuje v žácích smysl pro přesnou, svědomitou a pečlivou práci, rozvíjí estetickou stránku jejich osobnosti. a podílí se na rozvoji komunikativních a numerických dovedností a dovednosti řešit problémy a problémové situace. Poskytuje znalosti a dovednosti pro diagnostikování technického stavu silničních vozidel při uplatňování nejdůležitějších zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především ochranu před účinky elektrického proudu s poskytnutím první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Seznamuje s jednotkami, základními pojmy a názvoslovím a se základní fyzikální podstatou elektrických a magnetických jevů a jejich vzájemných vztazích a souvislostech, se zapojováním obvodů a součástek, měření neelektrických a elektrických veličin a ověření těchto hodnot výpočtem, poskytuje informace o elektrických přístrojích a zařízeních, o jejich základních funkcích ve vozidlech a o možnostech jejich dalšího využití.

Při těchto činnostech používají vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, měřidla, měřící a diagnostické pomůcky a zařízení a udržují je v dobrém technickém stavu.

Při praktických činnostech jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečné práce, k prevenci při úrazech, uhašení požáru vhodnými hasebními prostředky a k ekologickému chování s oíhledem na udržitelný rozvoj společnosti.

 

Součástí druhého ročníku je odborná praxe v trvání dvou týdnů, která bude uskutečňována na pracovištích sociálních partnerů. Obsahem této odborné praxe je učivo: Organizace a provoz autoopraven, Skladování a Běžné opravy, seřízení a údržba vozidel.
 

Technická dokumentace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Technická dokumentace úzce souvisí s předmětem Mechanika, Stroje a zařízení a Silniční vozidla. Žáci se seznámí se s funkcí a charakteristikou základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich použití. Žáci se naučí navrhovat vhodné polotovary a materiály pro strojní součásti, určovat tvar a rozměry součástí z výkresu.
Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání informací.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat ke svému učení různé informační zdroje, umět systematizovat a aplikovat získané znalosti

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• získávat informace z otevřených zdrojů a dále je zpracovávat, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• mít přehled o zdrojích informací a poradenských službách týkajících se trhu práce

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do těchto témat:

• výkresy součástí

• výkresy sestavení

• schémata

• normy, výběry z norem

• technologická dokumentace

• servisní dokumentace

• další druh informací

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci:

 

 • dovedli pracovat v týmů i samostatně

• dovedli myslet ekologicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena na praktickou práci a teoretický výklad. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úkoly.

 

• odborný výklad a samostatná práce žáků s použitím učebnic technické dokumentace, norem a odborných časopisů

• kreslení výkresů schémat a technologických výkresů

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• porozumění učiva  

• schopnost aplikovat získané technické poznatky v praxi i v běžném životě

• hodnocení úrovně grafického vyjadřování

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Technická dokumentace je důraz kladen především na kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s nimi, řešení problému a taky na komunikativní kompetence.

Technická dokumentace se taky dotýká problematiky ochrany životního prostředí. Žáci jsou vedeni k přizpůsobování návrhu strojních součástí a materiálů z hlediska ekologického dopadu výroby a využití dostupných materiálů a součásti bez nutnosti nové výroby

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Technická mechanika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Technická mechanika navazuje na poznatky žáků z Fyziky, Matematiky a oblasti strojních zařízení. Tyto znalosti  tyto znalosti prohlubuje a využívá pro řešení problémových příkladů a situací. K tomu využívá fyzikální zákonitosti a odpovídající matematický aparát.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• rozvíjet smysl pro přesné a názorné vyjadřování
• rozvíjet odbornou slovní zásobu
• rozvíjet logické myšlení
• rozvíjet aplikaci znalostí a známých postupů na konkrétním problémovém příkladě

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do logicky navazujících témat:

 

• statika

• pružnost - pevnost

• kinematika

• dynamika

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• používali přesné odborné výrazy
• pracovali samostatně i v kolektivu
• hledali logickou návaznost a posloupnost řešení od jednoduchého ke složitému
• vnímali rozdíly mezi funkcemi jednotlivých součástí a celků
• určovali pořadí důležitosti řešení problémů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky, rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním principů a částí na konkrétním příkladu.

 

Hlavní znaky výuky:

 

• odborná literatura
• problémové příklady

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• žáci jsou hodnoceni za práci v hodině při řešení konkrétního problémového příkladu
• formou písemné práce na konkrétní problémový příklad na dané téma
• ústní zkoušení s důrazem na aplikaci teoretických znalostí na konkrétním příkladu, logického myšlení a používání přesných odborných výrazů
• hodnocení domácích úkolů zaměřených na řešení problémových úloh na dané téma

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí je v předmětu Mechanika kladen důraz na matematické kompetence, logické myšlení, komunikativní kompetence a kometence k řešení problémů.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Stroje a zařízení

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

 Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Cílem obsahového okruhu je prohloubit dovednosti, které si žáci v oblasti strojních zařízení, součástí a spojů, technických materiálů, jejich vlastnostmi a zpracováním osvojili v oboru vzdělání kategorie H, a dále je rozšířit.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• rozvíjet smysl pro přesné a názorné vyjadřování

• rozvíjet odbornou slovní zásobu

• rozvíjet logické myšlení

• naučit se systematicky pracovat s odbornou literaturou

 

Charakteristika učiva

 

Žáci se seznámí se základními strojními součástmi a spoji, jejich principy, použitím, s technickými materiály, jejich vlastnostmi a zpracováním. Učivo obsahového okruhu vyžaduje dobré zvládnutí matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, na kterou navazuje, vhodně ji aplikuje a dále rozvíjí. S obsahovým okruhem úzce souvisí okruh předmětů Mechanika, Technické kreslení, jejichž obsah přispívá k dosažení žádoucí úrovně technologičnosti navrhovaných konstrukčních řešení.
Důležitou složkou práce žáků v obsahovém okruhu je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání, dále logické myšlení, schopnost aplikovat znalosti na konkrétní příklady a obrazová představivost.

 

Obsah učiva je rozdělen do těchto logicky navazujících témat:

 

• převody a mechanismy

• zdvihací, dopravní a manipulační stroje a zařízení

• pracovní a hnací stroje

• hydromechanika

• termomechanika

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci :

 

• četli a pracovali s technickou dokumentací, s technickými normami
• používali přesné odborné výrazy
• pracovali samostatně i v kolektivu
• hledali logickou návaznost a posloupnost řešení od jednoduchého ke složitému
• vnímali rozdíly mezi funkcemi jednotlivých součástí a celků
• určovali pořadí důležitosti řešení problémů
• získávali informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat
 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky, rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním principů a částí na konkrétním příkladu nebo modelu. Hlavní znaky výuky:

 

• didaktické pomůcky
• audiovizuální technika

• problémové příklady
 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Stroje a zařízení je kladen důraz na rozvíjení myšlenkových operací, logického myšlení, komunikativní kompetence, samostatnost, aktivní přístup k profesní kariéře a schopnost využívat různé zdroje.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Diagnostika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecné cíle vyučovacího předmětu

 

Předmět Diagnostika je profilujícím předmětem oboru. Navazuje na poznatky žáků z fyziky, mechaniky a obecných strojařských předmětů a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia, jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat    je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva:

 

• předmět seznamuje s významem technické obsluhy automobilu, s organizačním uspořádáním autoopravárenství.
• objasňuje význam, uspořádání a činnost stanic technické kontroly a měření emisí.
• seznamuje s uspořádáním a vybavením diagnostických pracovišť a opraven, s obsahem servisních prohlídek vozidel, s jednotlivými druhy a způsoby prováděných oprav, s konkrétními diagnostickými postupy moderní bezdemontážní diagnostiky.

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce a oprav vozidel získané v předmětu Silniční vozidla. Uplatňují také poznatky získané v předmětu Strojnictví, především znalost strojů a zařízení používaných v souvislosti s bezdemontážní diagnostikou.
Předmět dále vysvětluje význam a způsob předání a převzetí vozidla při opravě, smluvní a reklamační podmínky. Žáci jsou seznámeni se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce v autoopravárenství, se zásadami protipožární bezpečnosti.
Obsahem předmětu je rovněž problematika technické způsobilosti vozidel k provozu, technických podmínek provozu, způsoby evidence a vyřazování vozidel.

 

Obsahem výuky jsou na sebe navazující celky:

 

• organizace opravárenství a skladování, technologická zařízení v opravárenství

• údržba, diagnostika a opravy rámů, karoserií a podvozku vozidla

• údržba, diagnostika a opravy převodového ústrojí

• údržba, diagnostika a opravy motoru a jeho příslušenství

• údržba, diagnostika a opravy motorů s alternativními pohony

• údržba, diagnostika a opravy elektromobilů

• STK a SME, technická dokumentace

• zkoušky pohybových vlastností vozidla

 

Pojetí výuky

 

Základními metodami výuky jsou:

 

• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí (příručkou) pro diagnostiku a opravy, technologickými postupy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřena na tvorbu technologických postupů oprav

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, uvědomění si významu preventivní činnosti v oblasti zajištění provozuschopnosti vozidel, získání schopnosti zpracovávat dokumentaci, řídit ,organizovat a plánovat činnost související s jejich provozem, a to s ohledem na kvalitu služeb, ekonomičnost a bezpečnost.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na :

 

• hloubku porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů

• samostatnost a tvůrčí přístup

 

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z :

 

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů ze jednotlivé učební celky
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Silniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Silniční vozidla je předmětem, který navazuje na vědomosti a znalosti získané předchozím studiem učebního oboru automechanik nebo autoelektrikář. Navazuje na poznatky žáků jednak z odborných předmětů, ale také z fyziky, mechaniky a obecných strojařských předmětů a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je vyučován v jednom ročníku s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• hlavní konstrukční skupiny motorových vozidel

• řídicí systémy motorových vozidel

• vozidla s　alternativním pohonem – palivo, konstrukce

• komfortních systémy

• pasivní a aktivní bezpečnost

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali soustavně

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

 

• Výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí vozidel

• Použití audiovizuální techniky

• Diskuse o problémech

• Využití poznatků z exkurzí

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• součástí hodnocení budou samostatné práce zpracovávané během studia

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Silniční vozidla, je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

 

V Silničních vozidlech se ve značné části témat dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy a lidstva vůbec v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost výroby vozidel

• provozní a pohonné hmoty a jejich dopad na životní prostředí

• emise silničních vozidel

• likvidace a recyklace vozidel

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Diagnostická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíle vyučovacího předmětu

 

Předmět navazuje na předměty Silniční vozidla, Diagnostika a Elektrická měření a  Elektropříslušenství. Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti a manuální dovednosti při diagnostikování dopravních prostředků a jejich funkčních částí. Zvládnutí učiva je důležitým předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technické vědomosti a dovednosti z oblasti diagnostiky vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky při diagnostice vozidel a jejich systémů

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat, zpracovávat a používat infromace k diagnostice silničních vozidel

• pracovat s moderní diagnostickou technikou

Charakteristika učiva:

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva je rozdělen do těchto témat:

 

• základní bezpečnostní pravidla při diagnostice vozidel

• sériová diagnostika

• paralelní diagnostika

• diagnostika pracovního prostoru válce

• diagnostika stavu zdrojové soustavy

• diagnostika satvu spouštěcí soustavy

• diagnostika elektronických systémů podvozku

• diagnostika zapalovací soustavy

• diagnostika systémů řízení motoru

• diagnostika palivového obvodu

• diagnostika komfortních systémů

• měření výkonu motoru

• informační programy

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu odvedené práce

• dovedli obhájit svůj názor

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce vozidel získané v předmětu Silniční vozidla a uplatňují poznatky z oblasti diagnostiky vozidel získané v předmětu Diagnostika, především znalost možných diagnostických postupů.

Pojetí výuky

 

Základ výuky je teoretický doplněný o praktická měření na vozidlech. Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem a informačními programy – čtení a využití schémat zapojení
• cvičení – konkrétní měření na vozidlech s využitím diagnostické techniky

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, získání schopnosti zpracovávat informace, dodržovat postupy měření a to s ohledem na bezpečnost při vykonávaných činnostech.

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem na pochopení problematiky a schopnosti aplikovat poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů

• hodnocení praktického měření

• součástí bude hodnocení grafického záznamu z měření
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Diagnostická měření je důraz položen na práci s informacemi a informačními technologiemi.

V Diagnostických měřeních se většina témat dotýká problematiky vlivu na životní prostředí a jeho ochrany. Žáci budou vedeni ve výuce v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Základními tématy prolínajícími předmětem jako celkem budou:

 

• emise silničních vozidel

• spotřeba pohonných hmot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrická měření

Charakteristika předmětu

 

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vyučovací předmět elektrická měření je odborný předmět, ve kterém si žáci při praktickém měření rozšiřují teoretické i praktické znalosti získané v předcházejícím studiu a dále navazuje na praktické elektrické měření na odborném výcviku. Přispívá k rozvoji samostatnosti a k tvůrčímu přístupu žáků při řešení konkrétních praktických situací.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• měřit základní elektrické veličiny

• zacházet s osciloskopem

• měřit a kontrolovat elektrická i elektronická zařízení automobilu

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsled ky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Výuka je rozložena do dvou ročníků. Obsah a charakteristika pojetí jeho výuky se dělí na výklad a praktická cvičení. Hlavní těžiště spočívá v řešení praktických úloh při cvičení. Úlohy je velice vhodné zadávat žákům jako problémy, které budou nuceni řešit i s využitím teoretických vědomostí z výkladových hodin předmětů souvisejících. Účelem měření však není pouze změřit konkrétní výsledek, nýbrž především na tomto výsledku ukázat vhodnost použitých přístrojů, metod a postupů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• úvod do předmětu

• bezpečnostní zásady při elektrických měřeních

• rozdělení a principy činnosti měřicích přístrojů

• metody měření elektrických veličin

• zpracování naměřených hodnot

• měření elektrických veličin

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali soustavně

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena na praktickou činnost a zpracování výsledků měření do výsledné Zprávy z měření. Hlavní znaky výuky:

 

• zapojování elektrických obvodů

• měření elektrických veličin

• vyhodnocení měřených veličin

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků:

 

• sledování praktické činnosti žáků při měření

• grafický projev a schopnost aplikovat výsledky měření ve Zprávě z měření

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu v platném znění

 

Přínos předmětu ke klíčovým kompetencím

 

Z klíčových kompetencí, rozvíjených v předmětu Elektrická měření, je zvýrazněn akcent na:

 

• kritická hodnocení možných problémů v daném měření

• uplatňování již získaných poznatků v souvisejících předmětech k řešení zadané problematiky

• práci s informacemi a informačními technologiemi

• získávání a osvojování si praktických dovedností při měření

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektronika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vyučovací předmět Elektronika poskytuje žákům potřebné znalosti o základních elektronických součástkách a jejich běžných obvodových zapojeních, o konstrukci elektronických přístrojů a zařízení používaných v elektronice a zařízeních ve zvoleném oboru. Učivo vytváří předpoklady k využití elektronických součástek a obvodů v systémech moderních elektronických zařízení používaných v současných silničních vozidlech.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• pracovat s odbornou literaturou, přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů

• pracovat s moderní technikou

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva předmětu seznamuje žáky s běžnými elektronickými součástkami, přístroji a zařízeními z oblasti slaboproudé elektrotechniky, a to jak pro analogovou, tak i digitální technologii. Žáci mají získat přehled o základních součástkách a jejich funkci v elektronických obvodech, schopnost analyzovat jednotlivé elektronické obvody pro praktické uplatnění. Připravují se na osvojení různých způsobů vyhledávání závad elektronických zařízení a přístrojů, jejich opravy, údržbu a oživování. Výuka navazuje na učivo předmětu Elektrotechnika v absolvovaném učebním oboru a dále toto učivo rozvíjí, poskytuje znalosti a dovednosti pro využití v profilových odborných předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• lineární prvky elektronických obvodů a jejich vlastnosti

• polovodičové součástky, diody, tranzistory, tyristory

• síťové napáječe, usměrňovače a stabilizátory

• elektronické zesilovače pro běžná frekvenční pásma

• impulsové signály a obvody, způsoby úpravy signálů a zpracování

• spínací obvody, logické funkce

• stabilizátory, převodníky

• paměti, sběrnice

• periferie automobilové sítě, snímače

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

 Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• používat správné vyjadřování a odbornou terminologii pro oblast elektroniky

• získat všeobecný přehled o vlastnostech a použití elektronických součástek

• schopnost pracovat s odbornou literaturou, katalogy a využívat různé informační zdroje

• řešit základní problémy správného návrhu jednotlivých elektronických zapojení

• schopnost sledovat nové vývojové směry v elektronice a výkonové elektronice

• umět posoudit vhodnost použití jednotlivých součástek v elektronických obvodech•- analyzovat a řešit technické problémy

• rozvíjet schopnost samostatného logického myšlení

 

Pojetí výuky

 

Předmět je vyučován v prvním i druhém ročníku vzdělávacího programu a vytváří předpoklad pro používání elektroniky ve zvoleném oboru. Vyučující se soustředí především na objasnění základního principu elektronických obvodů, pochopení jejich funkce a možné aplikace v současné automobilní technice. Výuka předmětu je dána převládajícím odborně technickým obsahem a je zaměřena teoreticky. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva, při výuce je vhodně využívána technická literatura i odborné časopisy. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad k tématu s využitím odborné literatury

• vyžití audiovizuální techniky a názorných pomůcek

• řízený rozhovor a diskuse k problematice předmětu

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

• doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

• hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektronika je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a problémové situace, na schopnost volby vhodného informačního zdroje a na správný způsob prezentace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování obvodů elektronických zařízení, orientace v elektrotechnické dokumentaci a možnosti aplikace v současné technice silničních vozidel.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrické příslušenství

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obsah předmětu rozvíjí logické a technické myšlení žáků a umožňuje pochopit vzájemnou souvislost mezi mechanickým zařízením automobilu a jeho elektrickým a elektronickým vybavením a poznání některých zákonů elektrotechniky a jejich praktické aplikace.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti elektrického příslušenství motorových vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Výuka je rozložena do dvou ročníků a navazuje na tříleté učební obory Autoelektrikář a Mechanik opravář motorových vozidel. Předmět seznamuje žáky s elektrickými přístroji a zařízením s jejich základní funkcí ve vozidlech s možností jejich dalšího využití. Předmět poskytuje znalosti pro využití v odborné praxi. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• elektrické a elektronické zařízení

• palubní síť

• osvětlovací, signalizační zařízení, kabeláž, stírací soustava

• elektronické a komfortní systémy

• řídící systémy motorových vozidel

• elektronika pasivní a aktivní bezpečnosti

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci:

 

• ovládali odbornou terminologii, typickou pro elektrotechniku a využívali obecných poznatků, pojmů , pravidel a principů při řešení praktických úkolů

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• dbali na kvalitu práce

• pracovali soustavně

• mysleli ekonomicky a ekologicky

 

Pojetí výuky

 

Předmět přispívá ke komplexnímu pohledu na danou problematiku a vytváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru. Výuka je zaměřená teoreticky. Tématické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí elektrického příslušenství

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o problémech

• využití poznatků z exkurzí

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Popis předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektrické příslušenství je kladen důraz na práci s technickou dokumentací SMV na využití získaných informací k řešení možných problémů a k aplikaci v opravárenské praxi.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Učební praxe

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Učební praxe je profilujícím předmětem oboru, který navazuje na poznatky žáků získané z teoretické výuky odborných předmětů a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia, jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• dodržovat bezpečnosti práce, PO, chránili životního prostředí, byli seznámeni je s normami a předpisy které platí pro autoopravárenskou činnost
• správné a samostatné volit nářadí a nástroje, montážní pomůcky a přípravky, různá pomocná zařízení, přístroje, diagnostické testery
• samostatně volili správný a bezpečný postup při elektrotechnických pracích, spojování materiálu, demontáži, opravě a montáži agregátů vozidel a jejich částí vždy za dodržování bezpečnostních norem a předpisů
• diagnostikovat závady na vozidlech, jejich pohonných jednotkách, komfortních systémech, zařízení aktivní a pasivní bezpečnosti a opravovat zjištěné poruchy

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• bezpečnost a ochrana zdraví při práci
• běžné opravy, seřízení a údržba vozidel
• obsluha strojů a zařízení
• alternativní pohony vozidel
• technická diagnostika a prognostika
• garážování vozidel
• organizace a provoz autoopraven
• skladování

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu
• měli úctu k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování životního prostředí a chápání globálních problému světa
• dovedli pracovat samostatně i v týmu, aby se ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, nacionalismu, etnické a jiné nesnášenlivosti
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

 

Pojetí výuky

 

• učební praxe je organizována v učebních skupinách, kdy výklad teorie oprav, nebo cvičné práce jsou vedeny frontálně
• výuka při produktivní práci a cvičné úkoly se speciálními přípravky a pomůckami probíhá v UVS, případně individuálně

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• průběžným hodnocením žáků při cvičné práci učitelem odborného výcviku

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

 Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Učební praxe, je položen důraz na práci s informacemi a informačními technologiemi, bezpečnou práci a odpovědnost za vlastní osobní rozvoj. Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako mechanika, technika a specialisty ve svém oboru.

V předmětu Učební praxe se dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí  a žáci jsou vedeni k odpovědnému chování v souladu s udržitelným rozvojem autoopraven, silniční dopravy a lidstva vůbec v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost oprav vozidel
• emise vozidel
• provozní náplně a kapaliny a jejich dopad na životní prostředí
• skladování ND a garážování vozidel
• ekologická likvidace vzniklého odpadu a jeho recyklace
• ekologická likvidace vozidel

 

Poznámky:

 

Součástí prvního ročníku je odborná praxe v trvání dvou týdnů, která bude uskutečňována na pracovištích sociálních partnerů. Obsahem této odborné praxe je učivo: Organizace a provoz autoopraven, Skladování a Běžné opravy, seřízení a údržba vozidel.
Vyučovací předmět má návaznost na oblast vzdělávání Elektrotechnické zařízení, Montáže a opravy dle RVP 23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel.
Vyučovací předmět má návaznost na oblast vzdělávání Elektrická měření, Autoelektronika a diagnostika motorových vozidel dle RVP 26-57-H/01 Autoelektrikář.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci se seznamují se smyslem a nutností dodržování pravidel bezpečnosti práce, PO, ochrany životního prostředí, s normami a předpisy které platí pro autoopravárenskou činnost. Naučí se správné a samostatné volbě a přípravě ručního nářadí a nástrojů, pomůcek a různých pomocných zařízení, poznají materiály používané k opravám jednotlivých systémů a částí vozidel. Budou s ním pracovat a samostatně volit správný a bezpečný postup při ručním i strojním zpracování materiálu, opravách jednotlivých částí a systémů vozidla a to vždy za dodržování všech bezpečnostních norem a předpisů. Vysvětlí postupy oprav jednotlivých skupin a podskupin částí vozidla.

Seznámí se s typy používaných opravárenských nástrojů, pomůcek, přístrojů a zařízení. Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako autotronika, technika a specialisty ve svém oboru. Je úzce spojen s dalšími technickými předměty (strojnictví, automobily, elektrotechnika aj.), což přispívá k širšímu uplatnění absolventů studia.

 

Výsledky vzdělávání:

 

- orientuje se v základních aspektech pracovního poměru, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, příslušné právní normy

- dbá na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

- usiluje o co nejvyšší kvalitu práce

- jedná ekonomicky a ekologicky při vykonávání pracovních činností i v běžném životě

- vyhodnocuje bezpečnostní rizika a nejčastější příčiny úrazů

- poskytuje první pomoc při úrazu na pracovišti

- dodržuje pravidla požární ochrany, hygieny práce a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s různými nástroji, přísadami a stroji

- orientuje se v používaných technologických postupech

- správně používá nástroje, stroje a pomůcky

- orientuje se ve způsobech nakládání s odpady

　

Metody, formy a prostředky

 

Třída se při výuce dělí na skupiny UVS tak, aby bylo zajištěno dostatečné procvičování odborných prací a úkolů. Odborný výcvik je organizován v učebních skupinách, kdy výklad teorie oprav, nebo cvičné práce jsou vedeny frontálně. Výuka při produktivní práci a cvičné úkoly se speciálními přípravky a pomůckami probíhá v UVS, případně individuálně na předem stanovených pracovištích.

 

Cílem je naučit žáky respektovat lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu, vytvořit u žáků úctu k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování životního prostředí a chápání globálních problému světa. Vést žáky k tomu, aby se ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků intolerance, rasismu, nacionalismu, etnické a jiné nesnášenlivosti, utváření návyků slušného a odpovědného chování v souladu morálními zásadami a pravidly společenského chování.