Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávání v cizích jazycích se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Žáci by měli zvládnout na různých úrovních řečové dovednosti .

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:
− u  cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• ovládání spisovného jazyka
• rozvíjení mluveného a psaného vyjadřování
• vytváření citlivého vztahu k jazyku jako složce národní kultury
• zdůrazňování komunikativní funkce jazyka
• osvojení základů literární a čtenářské kultury
• seznámení s literárními díly a jejich interpretace

Charakteristika učiva

 

• ovládat pravidla českého pravopisu
• provádět slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru
• pochopit význam pojmenování
• provést syntaktickou analýzu věty a souvětí
• prokázat porozumění textu
• rozeznat základní charakter textu
• analyzovat výstavbu výpovědi a textu
• porovnat texty
• rozvíjet komunikační dovednosti

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné jazykové a literární terminologie
• formování osobnostního postoje, vystupování, prezentace
• poznávání života v historii a v jiných zemích na základě četby
• vedení k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty literárního díla
• vyhledávání zdrojů informací
• uvědomění si interdisciplinárních souvislostí
• užití českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce
• dramatizace učební látky, modelové situace
• exkurze
• řečnická cvičení

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti,
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to jako integrační prvek
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení obsahových okruhů Jazykové vzdělávání (Český jazyk) a Estetické vzdělávání, se učivo v předmětech, které z uvedených okruhů vycházejí, prolíná. Okruhy Český jazyk a Estetika dějin a kultury jsou zaměřeny esteticky, vycházejí z kulturněhistorického kontextu. V literární části se klade důraz na porozumění a interpretaci textu a v Estetice a dějinách kultury na estetické působení uměleckého díla a rozvoj citového prožívání žáků. V Českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. V Estetice a dějinách kultury se tyto kompetence převádějí do praktické výuky formou řečnických cvičení, prezentací a referátů.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• rozvíjení schopnosti dorozumět se v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• efektivní práce s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Charakteristika učiva

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:
• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru dokáží využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:
• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových studijních pobytů v zahraničí, organizování studjiních výměnných pobytů v zahraničí

• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb

• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
- při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Literární výchova vede k rozvoji čtenářské gramotnosti. Rozbor a interpretace uměleckých děl vede k celkovému přehledu o dění v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s učitelem i mezi žáky navzájem.
Žáci jsou vedeni i k tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
• chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
• chápali význam umění pro člověka;
• správně formulovali a vyjadřovali své názory;
• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
• získali přehled o kulturním dění;
• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

 Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• utváření kladného vztahu k materiálním a duchovním hodnotám
• tvorba a ochrana materiálních a duchovních hodnot
• pochopení významu umění pro člověka
• uvědomění si vlivu prostředků masové komunikace na utváření kultury
• seznámení s díly české a světové kultury a jejich interpretace
• rozvíjení mluveného a psaného vyjadřování
• vytváření citlivého vztahu k jazyku jako složce národní kultury
• zdůrazňování komunikativní funkce jazyka
• rozvíjení literární a čtenářské kultury
• rozvíjení sociálních kompetencí žáků
• uvědomění si vlastní identity, ctít identitu jiných lidí
• utváření kritického myšlení

 

Charakteristika učiva

 

• chápat umění jako specifickou výpověď o skutečnosti
• aktivně poznávat různé druhy umění našeho i světového, současného, minulého v tradiční i mediální podobě
• chápat vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech
• prokázat porozumění textu
• rozeznat základní charakter textu
• analyzovat výstavbu výpovědi a textu
• porovnat texty
• rozvíjet komunikační dovednosti

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné jazykové a literární terminologie
• formování osobnostního postoje, vystupování, prezentace
• poznávání života v minulosti, poznávání života v jiných zemích na základě četby
• vedení k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty literárního díla
• vyhledávání zdrojů informací
• uvědomění si interdisciplinárních souvislostí
• užití českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce
• dramatizace učební látky, modelové situace
• exkurze
• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti,
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

 

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmět

• vytvářet historické vědomí žáků
• systematizovat historické informace
• rozvíjet občanské postoje a samostatnost myšlení
• plnit integrující roli při začleňování mladého člověka do společnosti
• na základě poznání minulosti porozumět současnosti

Charakteristika učiva

• poznat historický vývoj světa od pravěku po současnost
• získávat poznatky o národních dějinách
• rozumět vývoji národních dějin v evropském, resp. světovém kontextu
• chápat evropské integrační procesy a jejich význam
• poznat rozdíly mezi demokratickým a nedemokratickým způsobem vlády
• poznat všední život lidí v různých historických podmínkách včetně společenských minorit
• vyhledávat různé zdroje informací a pracovat s nimi
• poznat význam kulturních a technických památek a podílet se na jejich ochraně

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné historické terminologie
• formování tolerantního postoje
• porozuměním historickým souvislostem formovat vztah k rodné zemi
• vedení k evropské integraci
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty historických památek

Pojetí výuky

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce
• dramatizace učební látky
• exkurze
• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru
• ve výuce budou použity: Dějepisné texty SOŠ dopravní, Dějepisné atlasy I. – IV., videokazety, audio nahrávky, CD romy, další odborná literatura

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v dějepise napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to zařazením dějin daného oboru
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:
• využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
• formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
• přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
• cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance;
• kriticky posuzovat realitu kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat sebou manipulovat;
• uznávat, že základní hodnotou společnosti je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
• na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
• cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
• vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, zanechat po sobě něco pozitivního pro další generace.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nejen na sumu teoretických znalostí, ale hlavně na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K realizaci tohoto cíle je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmět

• vytvářet historické vědomí žáků
• systematizovat historické informace
• rozvíjet občanské postoje a samostatnost myšlení
• plnit integrující roli při začleňování mladého člověka do společnosti
• na základě poznání minulosti porozumět současnosti

Charakteristika učiva

• poznat historický vývoj světa od pravěku po současnost
• získávat poznatky o národních dějinách
• rozumět vývoji národních dějin v evropském, resp. světovém kontextu
• chápat evropské integrační procesy a jejich význam
• poznat rozdíly mezi demokratickým a nedemokratickým způsobem vlády
• poznat všední život lidí v různých historických podmínkách včetně společenských minorit
• vyhledávat různé zdroje informací a pracovat s nimi
• poznat význam kulturních a technických památek a podílet se na jejich ochraně

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné historické terminologie
• formování tolerantního postoje
• porozuměním historickým souvislostem formovat vztah k rodné zemi
• vedení k evropské integraci
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty historických památek

Pojetí výuky

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce
• dramatizace učební látky
• exkurze
• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru
• ve výuce budou použity: Dějepisné texty SOŠ dopravní, Dějepisné atlasy I. – IV., videokazety, audio nahrávky, CD romy, další odborná literatura

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v dějepise napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to zařazením dějin daného oboru
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na soukromý a občanský život v demokratické společnosti 
• vést studenta k porozumění složitému světu, ve kterém žije
• vést studenta ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v životě
• vést studenta k uvědomování si vlastní identity
• vést k osobní zodpovědnosti a kritickému myšlení
• vést k uvědomování si významu nutnosti vzdělání pro život
• přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší kultury a civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie, lidských práv a evropanství

Charakteristika učiva

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:
• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě
• řešit praktické otázky svého politického a občanského rozhodování
• řešit problémy osobní, právní a sociální
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a kombinovaných pramenů
• využívat svých vědomostí ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání usiluje o formování a posilování pozitivních citů a hodnot:
• jednat odpovědně
• žít čestně
• vážit si demokracie a svobody
• preferovat demokratické hodnoty
• projevovat občanskou aktivitu
• jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím
• tvořit si vlastní úsudek a nenechat sebou manipulovat
• uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
• respektovat lidská práva
• chápat meze lidské svobody a tolerance

Pojetí výuky

• výuka má výrazný výchovný charakter
• pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů
• připravuje studenty na odpovědný a aktivní život
• pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa
• pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby
• formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit
• vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:
• diskuze
• skupinová práce
• projekty a samostatná práce
• samostudium
• exkurze, besedy
• filmová představení apod.

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi
• hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi
• hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory
• hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• výchova k občanství
• výchova k rozvíjení komunikativních schopností
• zařazením exkurzí se formuje postoj studentů
• aktivní účastí při humanitárních akcích je pozitivně formován žebříček hodnot studentů
• podílí se na rozvoji morálních hodnot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Jde o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana.

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− historický vývoj (především v 19. a 20. století)

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

Průřezové téma člověk v demokracii bude realizováno:

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci,…). Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí

− ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem)

− v náležitém rozvržení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti žáků mimo vyučování

− v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou žáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, tedy např. v občanské nauce, v základech společenských věd nebo v dějepisu

− v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti žáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely) atp.

− v realizaci mediální výchovy

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech Fyzika a Základy přírodních věd.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět jednoduché experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
• ve vhodné míře abstrahovat, formulovat hypotézu, případně navrhnout a vytvořit model;
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

• motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
• pozitivní postoj k přírodě;
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• hlubší a komplexní pochopení přírodních jevů a zákonů.
• formování žádoucích vztahů žáků k technice.
• využití fyzikálních poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s profesním i občanským životem.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu a okolní svět, provádět měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat fyzikální informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k fyzikální a odborné tématice.
• porozumět základním fyzikálním souvislostem a postavení člověka v přírodě, pochopit souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

Charakteristika učiva

• fyzikální učivo je zařazeno do 1. a 2. ročníku.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• pochopit objektivní platnost základních fyzikálních zákonů a souvislostí od jednoduchých jevů po složité situace jako celku, zejména ve vztahu lidské společnosti a prostředí z hlediska ekologického, vědeckotechnického, ekonomického a časového v souvislostech s lokálními i globálními problémy.
• pochopit nebezpečí ohrožení lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o pracovní a životní prostředí.
• jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, bezpečnosti a ochrany zdraví ale i hledisko ekologické.
• zdůvodnit význam nových fyzikálních poznatků pro společnost.

Pojetí výuky

• budou využívány různé metody práce – frontální výklad, samostatná práce, pozorování, ukázky na videu, internet, exkurze.
• k výuce se použijí učebnice a MFCh tabulky, poznámky k učivu si budou žáci zaznamenávat do sešitů.

Hodnocení výsledků žáků

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením.
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva.
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně.
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou.
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• učit se poznávat svět a lépe mu rozumět.
• vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činností a v praktickém životě.
• poznávat smysl a cíl učení, mít pozitivní vztah k učení, posouzení vlastního pokroku, kritické zhodnocení výsledků svého učení.
• samostatné řešení problémů, volba vhodných způsobů řešení, užívání logických postupů.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu
 
Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.
 
Charakteristika učiva

 

• chemické, ekologické a biologické učivo je zařazeno do 1. ročníku v samostatných tematických celcích.
 
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• pochopit nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí.
• vytvářet úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí.
• jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické.
• zdůvodnit význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost.
 
Pojetí výuky

 

• budou využívány různé metody práce – frontální výklad, samostatná práce, skupinové vyučování, pozorování, ukázky na videu, internet, periodika, hromadné sdělovací prostředky, exkurze.
• k výuce se použijí učebnice a MFCh tabulky, poznámky k učivu si budou žáci zaznamenávat do sešitů.
 

Hodnocení výsledků žáků

 

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením.
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva.
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně.
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou.
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně.
 
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

- učit se poznávat svět a lépe mu rozumět
- vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činností a v praktickém životě
- poznávat smysl a cíl učení, mít pozitivní vztah k učení, posouzení vlastního pokroku, kritické zhodnocení výsledků svého učení
- samostatné řešení problémů, volba vhodných způsobů řešení, užívání logických postupů
- bezpečné a účelné užívání materiálů a nástrojů, dodržování vymezených pravidel a postupů
- mezipředmětové vztahy – Fyzika, Matematika, Základy společenských věd, Ekologie, ICT, odborné předměty, Ekonomika, Český a cizí jazyk

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Průřezové téma Člověk a životní prostředí je naplňováno v průběhu celého předmětu. V něm se žáci seznamují se základy chemie, biologie a ekologie především v souladu s požadavkem udržitelného rozvoje společnosti. Obsah předmětu je součástí všeobecného vzdělání a přispívá k všestrannému rozvoji osobnosti žáka. Žáci jsou vedeni k tomu, aby chápali nebezpečí ohrožení životního prostředí člověkem a zaujali iniciativní postoj v oblasti péče o životní prostředí, vytvářeli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovali do ochrany a zlepšování životního prostředí. V rámci environmentálního vzdělání jsou žákům poskytovány informace podněcující jejich aktivní integrovaný přístup k realitě a ovlivňující jejich etické vztahy k prostředí. Průřezové téma je možné realizovat vhodnými metodami a formami v rámci teoretického a praktického vyučování a mimo školními aktivitami.

V praktickém vyučování je vhodné vedení ke správnému nakládání s odpady, využití energeticky úsporných spotřebičů a výrobních postupů, dodržování bezpečnosti a hygieny práce. Žáci mají možnost řešit problémové úlohy, připravovat návrhy opatření k řešení praktického problému s ohledem na jejich realizaci v běžném životě. K bližšímu seznámení se s problematikou realizujeme v rámci teoretického vzdělávání exkurze do provozu zpracování komunálního odpadu, čistírny odpadních vod, návštěvu výukového a vzdělávacího centra zoologické zahrady, vodáren, návštěvy odborných laboratoří VŠB-TU, kde se seznamují s novými technologiemi a jejich zaváděním do praxe. Kromě předmětu Základy přírodních věd je tématice ochrany životního prostředí věnována pozornost v rámci odborných předmětů v logických souvislostech s příslušným blokem učiva.

Cílem průřezového tématu je, aby žáci jednali hospodárně, ale i ekologicky, chápali význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost a životní prostředí, dokázali je využívat i v jiných odborných předmětech a následně i v profesním a občanském životě. Cílem průřezového tématu je pochopení souvislostí jevů a činnosti lidí na životní prostředí, vnímat problémy na lokání, regionální i celosvětové úrovni. Žáci jsou následně schopni aktivně a samostatně získat potřebné informace k poznání svého okolí a zabezpečení jeho udržitelného rozvoje, mají zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí vosobním a profesním jednání, kultivují své prostředí i z estetického hlediska a dbají na zdravý životní styl.

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

 

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
- diskutovat metody řešení matematické úlohy,
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
- správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− pozitivní postoj k matematickému vdělávání,
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka matematiky má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných
důkazů.

Charakteristika učiva

Žáci se naučí využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě (při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech). Budou s porozuměním číst matematický text, vyhodnotí informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobí je logickému rozboru a zaujmou k nim stanovisko. Naučí se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech. Při práci budou používat odbornou literaturu, Internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech
- matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení
- číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů
(grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko
- naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech
- používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:
- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu. Vedle tradičních metod vyučování (výklad, vysvětlování, procvičování pod dohledem učitele a učení pro zapamatování) se budou také zavádět:
- diskuse
- skupinová práce žáků
- rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti
- učení se z textu a vyhledávání informací
- samostudium a domácí úkoly
- využívání prostředků ICT.

Hodnocení výsledků žáků

Žáci budou hodnoceni objektivně, tak aby hodnocení mělo motivační charakter. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součásti školního řádu. Ke každému tématu bude zařazena ověřovací kontrolní práce. V každém pololetí prvních dvou ročníků budou zařazeny dvě čtvrtletní písemné práce, ve třetím a čtvrtém ročníku bude nejméně jedna hodinová písemná práce za pololetí. Při pololetní klasifikaci budou vyučující vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast Vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
• znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
• posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
• pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
• využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
• kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a v přírodě při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
• preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat.

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• utvářet kladný vztah člověka k pohybovým aktivitám
• přispět k rozvoji zdraví a zdravého způsobu života
• upevnit a zvýšit tělesnou zdatnost a pohybovou výkonnost
• rozvíjet morálně volní vlastnosti
• seznámit se s pohybovou prevencí a korekcí jednostranného zatížení
• využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky
• v kolektivu spolupracovat a dbát na odpovědnost za bezpečnost a zdraví své i spolužáků
• vést žáky k tomu, aby rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví
• klást důraz na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí
• protože jsou žáci v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí

Charakteristika učiva

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky, sportovních her, které si má žák osvojit. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových dovedností a schopností.
V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychováváni k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech (lyžařská a cyklistickosportovní kurz), sportovních dnech (zařazeno např. atletika, hry) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky).

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví
• pojímat zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života
• preferovat takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívat pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví
• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení
• rozumět tomu, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.)
• posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup
• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž
• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti
• pociťovat radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti
• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí
• využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play
• kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec, podle potřeby spolupracovat
• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v rámci svých možností

Pojetí výuky

• učivo bude podáno v opakujících se celcích, které se ve vyšších ročnících budou zaměřovat na prohlubování schopností a dovedností
• těžištěm výuky je, že po výkladu bude následovat provedení praktických cvičení
• vyučování bude probíhat v tělocvičně nebo na hřišti (v přírodě apod.)
• třída bude dělena na skupiny tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince tak, aby docházelo k jeho dalšímu rozvoji
• při provádění cvičení budou použity příslušné cvičební pomůcky, nářadí
 

Hodnocení výsledků žáka

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností
• součástí hodnocení je absolvování motorických a dovednostních testů, které žáci absolvují v každém ročníku
• hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě

Poznámka:

Učivo 1.ročníku je rozšířeno o šestidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů sjezdového lyžování a snowbordingu a osvojení dodržování pravidel chování na sjezdovkách, vlecích a na horách s důrazem na bezpečnost a ochranu zdraví svého a ostatních.
Učivo 2. ročníku je rozšířeno o pětidenní cyklistickosportovní kurz, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Průřezové téma je naplňováno v　rámci výuky tělesné výchovy, a především v　realizaci mimoškolních pohybových a sportovních aktivit organizovaných školou. Zdraví člověka je zde chápáno vždy jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody a je utvářeno a ovlivňováno aspekty, jako je životní styl, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, bezpečí člověka, a především kvalita životního prostředí, které zásadním způsobem naše zdraví ovlivňuje.

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

- chápali odpovědnost za své jednání a osvojili si zásady správného chování v přírodě
- chápali jak vlivy přírodního prostředí působí na zdraví člověka a jeho život
- dokázali realizovat sportovní aktivity vhodné pro pobyt v přírodním prostředí
- využívali pohybové aktivity v přírodě a svým chováním přispěli k ochraně životního prostředí

- chápali postavení člověka v přírodě a negativní dopady masového sportu na přírodu

- chránili své zdraví a adekvátní tělesnou aktivitou udržovali svou tělesnou zdatnost

- byli zodpovědni za svou bezpečnost a bezpečnost ostatních

- chápali odpovědnost za své jednání a osvojili si zásady správného chování v přírodě

Občan v demokratické společnosti

Realizace tématu vede žáka k rozvoji jeho osobnosti, především vhodné míry sebevědomí, odpovědnosti za své chování a činy a schopnosti morálního úsudku. V　tělesné výchově je zaměřena k získání kladného postoje k aktivní tělesné činnosti jedince, k jeho zdravému životnímu stylu v rámci udržování tělesného i duševního zdraví, k toleranci a respektování různých schopností a dovedností jedince, k jednání podle uznávaných pravidel a schopnosti řešit problematické situace kultivovaně s hledáním kompromisu.

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

- byli schopni respektovat specifická pravidla pohybových aktivit a jednali v duchu fair play
- dokázali správně reagovat při vzniku potřeby poskytnutí 1.pomoci
- vhodným způsobem využívali svůj volný čas
- prostřednictvím pohybu upevňovali své volní a charakterové vlastnosti
- respektovali tělesné zvláštnosti jednotlivce
- dovedli vzájemně komunikovat a diskutovat o problémech a hledat jejich řešení
- odpovědně přistupovali ke své tělesné kondici a zdraví 
- byli schopni najít a osvojit si vhodné pohybové stereotypy ovlivňující jejich zdraví

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíl vyučovacího předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

Charakteristika učiva

 

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
- porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
- pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
- používat prostředky grafické komunikace pro tvorbu výkresové dokumentace
- formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
- komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
- prezentovat informace a výsledky své práce, tvořit a upravovat jednoduché webové stránky
- aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

V efektivní oblasti směřuje vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích k tomu, aby žáci získali:

- důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
- potřebu dále se vzdělávat a využívat nové prostředky a aplikace
- motivaci k využívání prostředků ICT při studiu i v praktickém životě
- motivaci k dodržování etických pravidel při práci s informacemi a k dodržování autorských práv.

Pojetí výuky

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do prvního až třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

Hodnocení žáků

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

- srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
- vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
- přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
- učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
- využíval k učení zkušenosti jiných
- byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
- byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
- uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
- využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
- volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
- sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
- pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
- používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
- získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
- využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
- dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
- měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

Průřezové téma je zpravidla realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převážně všeobecně vzdělávacího charakteru, žádoucí je však jeho pronikání i do předmětů ostatních.

Žáci musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních technologií a musí se býti schopni orientovat ve výpočetním systému. Z důvodu faktické provázanosti témat se budou jednotlivé tematické celky neustále prolínat a jejich výuka bude mnohdy probíhat v několika cyklech tak, aby žáci k náročnějším tématům přešli teprve po zvládnutí základů. Některé tematické celky tak budou během studia zařazeny několikrát, ovšem vždy na vyšší úrovni a s vyšší náročností tak, aby znalosti a dovednosti gradovaly v nejvyšším ročníku.

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva.

 

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, naučí se orientovat v právní úpravě podnikání.
Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní.
Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět ekonomika je vyučován ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku daného studijního oboru. Cílem předmětu je získání znalostí v oblasti fungování tržní ekonomiky, podnikání a aktivit s ním souvisejících, pracovně-právních vztahů, národního hospodářství a finančního trhu. U žáků je rozvíjeno ekonomické myšlení používané v každodenním životě.

Charakteristika učiva

Předmět objasňuje vznik ekonomie jako vědy, její vazby na ostatní vědní disciplíny, seznamuje žáky se základními ekonomické pojmy a jejich vazbami, s principy tržní ekonomiky a s tržními strukturami. Vysvětluje podstatu podnikatelské činnosti, možnosti podnikání u nás a v EU, druhy podnikatelských aktivit včetně oblastí s touto tématikou související jako je účetnictví, marketing a management. Dále se předmět zabývá oblastí národního hospodářství, kde žák tuto teorii konfrontuje s ekonomickými událostmi ve státě i EU. V neposlední řadě je žák úzce seznámen s fungováním trhu práce a je veden ke znalostem a dovednostem usnadňujícím vstup na tento trh po absolvování studia.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Hlavním cílem vyučovaného předmětu je připravit žáka na vstup do profesního i osobního života, kde se bude setkávat s ekonomickou praxí.

Ekonomické vzdělávání vede studenty k:

• využití ekonomické teorie v běžném životě
• schopnosti orientace v podnikatelských aktivitách včetně založení a vedení vlastní firmy
• aktivitě a správnému jednání při hledání zaměstnání včetně znalostí právní stránky této oblasti
• rozumět makroekonomickým zákonitostem národního hospodářství a EU
• znalosti zákonů důležitých pro občanský i profesní život
• samostatnosti v řešení základních finančních operací při hospodaření s penězi

Pojetí výuky

Ekonomika přináší seznámení se zákonitostmi ekonomických vztahů jejich pochopení a přenesení do praxe. Vyučující se snaží, aby žáci po absolvování předmětu byli schopni pochopit ekonomické principy fungování společnosti a tímto se lépe zařadit jako občan či podnikatel.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad zaměřený na konfrontaci ekonomické teorie s každodenní prací
• práce se zákony, internetovými zdroji pomocí audiovizuální techniky
• praktická cvičení zaměřená na zvládnutí vyplňování tiskopisů související s pracovní činností
• práce ve skupinách na daných úkolech a jejich následná prezentace
• diskusní metody na aktuální ekonomické téma ve společnosti
• cvičení písemného a verbálního projevu při vstupu na trh práce či jednání s úřady

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Důraz při hodnocení žáků bude kladen na motivační charakter. V každém pololetí jsou zařazeny dvě až tři oblasti, po kterých následuje písemné přezkoušení a studenti jsou také hodnoceni ústně v průběhu celého pololetí včetně hodnocení domácích prací či cvičení. Důraz vyučující klade na:

• aplikaci získaných vědomostí v praxi
• chápání širších souvislostí tématu
• schopnost prezentace získaných dovedností a znalostí
• samostatnost i umění kolektivní práce

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadané téma
• ústního zkoušení
• závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Tento předmět se v prvé řadě zabývá oblastí mikroekonomie, která žáku vysvětlí základní principy fungování společnosti zaměřené na jednotlivé účastníky trhu a jejich ekonomické chování. Získá potřebné znalosti pro vstup na trh práce včetně založení (provozování) vlastních podnikatelských aktivit. Následuje oblast makroekonomická, která slouží k pochopení fungování národního hospodářství jako celku včetně jejich principů a zákonů.
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv.

Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:

-vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře

− zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů

− naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority

− vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy

− zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí

Příslušné kompetence by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. Důležitým partnerem při výuce by měl být úřad práce, který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou exkurze v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personálnímu klimatu, organizační struktuře, pracovní náplni pracovníků, kariérovým postupům apod. Významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných pracovních podmínkách.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem obsahového okruhu je vytváření vědomostního a dovednostního základu pro práci provozního technika. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v konstrukčním provedení různých druhů dopravních prostředků a jejich příslušenství. Tato orientace umožňuje žákům využívat znalostí konstrukce dopravních prostředků při výkonu pracovních činností, souvisejících s jejich provozem a se zabezpečováním jejich provozuschopnosti. Dále poskytnout žákům odborné znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro zabezpečování provozuschopnosti dopravních prostředků, jednání se zákazníky, zajišťování příjmu a výdeje dopravních prostředků do opravy nebo z opravy, provádění oprav, seřizování a diagnostikování, přípravu nových dopravních prostředků na provoz, provádění organizačních nebo servisních úkonů v opravnách, zpracování servisní dokumentace.

Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technologickou dokumentaci, technické normy, servisní příručky apod. a to i v jejich elektronické podobě. Seznámí se s významem, funkcí a charakteristikou základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich použití. Žáci se naučí znát vlastnosti strojírenských materiálů a polotovarů důležitých pro jejich použití a zpracování. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání. Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti a manuální dovednosti při diagnostikování, servisních a opravárenských úkonech na dopravních prostředcích a kontrole provozuschopnosti dopravních prostředků a jejich funkčních částí.

Při všech těchto činnostech používají vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, měřidla, měřicí a diagnostické pomůcky a zařízení a udržují je v dobrém technickém stavu.

Při praktických činnostech jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečné práce, k prevenci před úrazy, uhašení požáru vhodnými hasebními prostředky a k ekologickému chování.





 

Technické kreslení

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

• rozvíjet smysl pro estetiku
• rozvíjet smysl pro přesné, názorné a přehledné grafické vyjadřování
• rozvíjet prostorovou představivost
• rozvíjet smysl pro přesnost
• naučit se systematicky pracovat s odbornou literaturou

Charakteristika předmětu:

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Mechanika, Strojírenská technologie, Části strojů a mechanismy, Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti ze všeobecného strojírenství, které jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technické normy, servisní příručky apod. Seznámí se s významem, funkcí a charakteristikou základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich použití. Žáci se naučí navrhovat vhodné polotovary pro konkrétní strojní součásti. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání:

Naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací, s technickými normami i v elektronické podobě, vyjadřovat se graficky, umět načrtnout jednoduché strojní součásti a celky, získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat, zobrazovat v deskriptivní geometrii bod, přímku a rovinu, využívat pro konstrukční činnost výpočetní techniku

Pojetí výuky:

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh formou samostatných prací, práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů ve skupinách nebo samostatně.

Znaky výuky:

• didaktické pomůcky
• audiovizuální technika
• problémové příklady

Hodnocení výsledků žáků:

• žáci jsou hodnoceni za práci v hodině formou samostatné práce na dané téma
• hodnocení úrovně sešitu
• hodnocení rysů
• hodnotí se správnost provedení i estetická úroveň řešení
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů (internet, odborná literatura)

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• rozvíjet myšlenkové operace
• rozvíjet komunikativní kompetence
• rozvíjet dovednost celoživotně se vzdělávat
• formovat tvořivý přístup žáků s problémům
• hledání různých variant řešení
• rozvíjet samostatnost a aktivní přístup žáků ke své profesní kariéře
• využívat k různým činnostem informační zdroje
• vést předepsanou dokumentaci dopravních prostředků

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Strojírenská technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

• profilovat jako odborní pracovníci
• vytvářet a rozvíjet technické dovednosti ve své profesi
• rozšiřovat odbornou terminologii
• rozvíjet smysl pro zodpovědnost
• naučit se systematicky pracovat s odbornou literaturou

Charakteristika předmětu:

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Mechanika, Části strojů a mechanismy, Kontrola a měření, Technické kreslení  a Silniční vozidla. Žáci se naučí chápat proces výroby, následného zpracování a proměny materiálů ve strojní součásti, stroje a zařízení. Žáci se naučí pracovat s odbornou technickou literaturou, naučí se hodnotit priority a nákladnost výroby a posuzovat ekologickou stránku výroby. Žáci se naučí navrhovat vhodné polotovary pro konkrétní strojní součásti.Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání:

Naučit se rozpoznávat různé druhy materiálů, přiřazovat k nim jejich vlastnosti a značení.Umět provádět zkoušení  materiálů, určovat druh tepelného zpracování a ochrany materiálů. Naučit se rozpoznávat výrobní technologie a navazující výrobní postupy .Naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací, s technickými normami i v elektronické podobě, vyjadřovat se odbornou terminologiii,umět načrtnout jednoduché výrobní postupy, získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat.

Pojetí výuky:

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh formou samostatných prací, práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů.

Znaky výuky:

• didaktické pomůcky
• audiovizuální technika
• příklady z praxe

Hodnocení výsledků žáků:

• žáci jsou hodnoceni písemným a ústním přezkoušením  na dané téma
• hodnocení domácích úkolů
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů (internet, odborná literatura)

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• rozvíjet myšlenkové operace
• rozvíjet komunikativní kompetence
• rozvíjet dovednost celoživotně se vzdělávat
• formovat tvořivý přístup žáků s problémům
• hledání různých variant řešení
• rozvíjet samostatnost a aktivní přístup žáků ke své profesní kariéře
• využívat k různým činnostem informační zdroje
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Mechanika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

• rozvíjet logické myšlení
• rozvíjet schopnost samostatného úsudku
• rozvíjet schopnost správného předpokladu
• rozvíjet schopnost aplikovat matematické operace při konkrétním řešení příkladu
• schopnost se správně odborně vyjadřovat
• používat správně odbornou literaturu, umět se v ní orientovat

Charakteristika učiva:

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení, Části strojů a mechanismy, Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti ze všeobecného strojírenství, které jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla. Žák se seznámí se silovým působením na tělesa, určuje druhy vazeb, dokáže je řešit a využít u nosníků. Žák se seznámí s jednotlivými druhy tření, dokáže je charakterizovat a řešit metodami statiky a s využitím matematických metod. Žák rozezná jednotlivé různé druhy zatížení a deformací a dokáže je řešit. Pozná druhy pohybů, umí počítat jejich veličiny s využitím znalostí z předmětu Fyzika a Matematika.
Žák počítá setrvačné síly a momenty s využitím znalostí z předmětu Fyzika a Matematika. Žák určuje a počítá veličiny určující kapalinu v klidu. Žák určuje a počítá veličiny určující kapalinu v pohybu. Určuje stavové veličiny a dokáže sestavit rovnici pro jednotlivé stavové změny. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí.Žák aplikuje získané znalosti na pohyb automobilu. Řeší problematiku jízdních odporů a jejich vliv na jízdu vozidla. Žák řeší základní úlohy stability jízdy vozidla.
 

Cíle vzdělávání:

 

• rozvíjet logické myšlení
• pomáhat rozšiřovat slovní zásobu, zejména odbornou terminologii
• rozvíjet numerické schopnosti a aplikovat je v konkrétních problémových úlohách Mechaniky

Pojetí výuky:

Výuka je rozčleněna do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je doplněn konkrétními problémovými úlohami, na kterých je učivo procvičeno.

Hodnocení žáků:

• hodnocení řešení příkladů písemnou formou
• hodnocení řešení příkladů formou samostatné práce v hodině
• ústní zkoušení
• hodnocení domácích úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• rozvíjet logické myšlení žáka
• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat slovní zásobu
• profilování žáka jako technika

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Části a mechanizmy strojů

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení,Mechanika a Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti a přehled - tyto poznatky jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla.

Žák se seznámí s použitím,významem,charakteristikou a funkcí základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich návrhu a použití v praxi . Žák navrhuje konstrukci ,určuje parametry a kontroluje navržené strojní skupiny s využitím znalostí z předmětu Mechanika ,Fyzika a Matematika.

Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí.
 

Cíle vzdělávání:

• rozvíjet technickou představivost a logický úsudek
• rozšiřovat odbornou terminologii
• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce strojních součástí a mecanismůl při řešení jednotlivých technických problémů
• rozvíjet schopnosti aplikovat vědomosti v konkrétních konstrukčních úlohách

Pojetí výuky:

Výuka je rozčleněna do tematických celků a základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím literatury, pomůcek, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí
• samostatné práce žáků - výkresové návrhy a početní řešení konstrukčních celků

Hodnocení žáků:

• hodnocení řešení příkladů písemnou formou
• hodnocení řešení příkladů formou samostatné práce v hodině
• ústní zkoušení
• hodnocení domácích úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• profilování žáka jako technika
• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat schopnosti slovního i grafického technického vyjadřování
• rozvíjet technické myšlení a technickou představivost žáka

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Kontrola a měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení, Mechanika a Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti a přehled - tyto poznatky jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla.
 

Žák se seznámí s jednotlivými druhy měření, zkouškami vlastností, jejich principy a konkrétními měřidly, rozhodne o vhodném způsobu měření nebo zkoušky, dokáže je aplikovat na konkrétních příkladech a měření vyhodnotí. Žák využívá znalostí z předmětu Strojírenská technologie, Technické kreslení, Mechanika, Fyzika a Matematika.

Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí.
 

Cíle vzdělávání:

• rozvíjet technickou představivost a logický úsudek
• rozšiřovat odbornou terminologii
• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce strojních součástí a mechanismů při řešení jednotlivých technických problémů
• rozvíjet schopnosti aplikovat vědomosti v konkrétních konstrukčních úlohách

Pojetí výuky:

Výuka je rozčleněna do tematických celků a základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím literatury, pomůcek, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí
• samostatné práce žáků -výkresové návrhy a početní řešení konstrukčních celků

Hodnocení žáků:

• hodnocení řešení příkladů písemnou formou
• hodnocení řešení příkladů formou samostatné práce v hodině
• ústní zkoušení
• hodnocení domácích úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• profilování žáka jako technika
• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat schopnosti slovního i grafického technického vyjadřování
• rozvíjet technické myšlení a technickou představivost žáka

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Silniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Silniční vozidla je profilujícím předmětem oboru. Navazuje na poznatky žáků z fyziky, mechaniky a obecných strojařských předmětů a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia, jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů
• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• rozdělení vozidel a základní charakteristiky
• podvozek
• převodové ústrojí
• motory – s důrazem na pístové spalovací motory s přímočarým vratným pohybem pístu
• příslušenství motorů
• vytápění a klimatizace
• mechanika pohybu silničních vozidel

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci :

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• Výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí vozidel
• Použití audiovizuální techniky
• Diskuse o problémech
• Využití poznatků z exkurzí

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• součástí hodnocení budou samostatné práce zpracovávané během studia
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Silniční vozidla, je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

V Silničních vozidlech se ve značné části témat dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy a lidstva vůbec v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost výroby vozidel
• provozní hmoty a jejich dopad na životní prostředí
• emise silničních vozidel
• likvidace a recyklace vozidel

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Opravy a údržba vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíle vyučovacího předmětu:

Předmět navazuje na předměty Strojírenská technologie a Silniční vozidla.

 

Cílem předmětu je:

• poskytnout žákům odborné znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro zabezpečování provozuschopnosti dopravních prostředků
• jednání se zákazníky, zajišťování příjmu a výdeje dopravních prostředků do opravy nebo z opravy
• provádění oprav, seřizování a diagnostikování, přípravu nových dopravních prostředků na provoz
• provádění organizačních nebo servisních úkonů v opravnách, zpracování servisní dokumentace.

Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti potřebné při diagnostikování, servisních a opravárenských úkonech na dopravních prostředcích a kontrole provozuschopnosti dopravních prostředků a jejich funkčních částí.

Charakteristika učiva:

• předmět seznamuje s významem technické obsluhy automobilu, s organizačním uspořádáním autoopravárenství.
• objasňuje význam, uspořádání a činnost stanic technické kontroly a měření emisí.
• seznamuje s uspořádáním a vybavením diagnostických pracovišť a opraven, s obsahem údržby a servisních prohlídek vozidel, s jednotlivými druhy prováděných oprav, s konkrétními opravárenskými postupy, se způsobem jejich sestavení, se způsoby oprav jednotlivých částí vozidel včetně elektrického zařízení a prováděním moderní bezdemontážní diagnostiky.

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce vozidel získané v předmětu Silniční vozidla a uplatňují poznatky získané v předmětu Strojírenská technologie, především znalost vlastností jednotlivých materiálů a při stanovování možných renovačních postupů. Předmět dále vysvětluje význam a způsob předání a převzetí vozidla při opravě, smluvní a reklamační podmínky. Žáci jsou seznámeni se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce v autoopravárenství, se zásadami protipožární bezpečnosti. Obsahem předmětu je rovněž problematika technické způsobilosti vozidel k provozu, technických podmínek provozu, způsoby evidence a vyřazování vozidel.


Pojetí výuky:

Základními metodami výuky jsou
• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí (příručkou) pro diagnostiku a opravy, technologickými postupy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřena na tvorbu technologických postupů oprav

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, uvědomění si významu preventivní činnosti v oblasti zajištění provozuschopnosti vozidel, získání schopnosti zpracovávat dokumentaci, řídit ,organizovat a plánovat činnost související s jejich provozem, a to s ohledem na kvalitu služeb, ekonomičnost a bezpečnost.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• důraz hloubku porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů za jednotlivé učební celky
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Provoz silniční dopravy

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíle vyučovacího předmětu:

• zdokonalit žáky v oblasti dopravy a logistiky s cílem získání odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti k řízení motorového vozidla skupiny „C“ při výkonu povolání řidiče dle platného zákona a prováděcích vyhlášek

Charakteristika učiva:

• předmět se zaměřuje na teorii pokročilého racionálního řízení a zásady bezpečné a defenzivní jízdy, vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy vztahující se k silniční dopravě, bezpečnost provozu a ekologii provozu vozidla, poskytování služeb a logistiky hospodářského prostředí a organizaci dopravního trhu, výuku sociálně-právního prostředí v silniční dopravě, zdravotních rizik a jejich předcházení v provozu na pozemních komunikacích, prevenci a řešení mimořádných událostí v provozu.

Pojetí výuky:

• základem je výklad s použitím právních předpisů, související literatury, odborných časopisů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe, debata na příslušné téma
• praktický nácvik stanovených jízdních a pracovních úkonů

Hodnocení výsledků žáků:

• důraz při hodnocení žáků bude kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat získané poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit
• průběžné hodnocení bude prováděno formou krátkých testů a ústního zkoušení, výsledky budou mít podpůrný charakter

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako pracovníka v dopravě, řidiče-profesionála. Je úzce spojen s dalšími předměty a to především Řízení motorových vozidel, Opavy a údržba vozidel, Strojírenská technologie, Silniční vozidla, Elektrotechnika, Praxe apod.

Poznámka:

• učivo odpovídá stanovenému základnímu rozsahu 140 vyučovacích hodin pro držitele řidičských oprávnění skupiny C, C + E, D nebo D + E
• z toho praktický výcvik v rozsahu 10 vyučovacích hodin navazuje na teoretickou přípravu
• výuka zdravotních rizik a jejich předcházení v rozsahu 13 vyučovacích hodin bude provedena formou šesti vyučovacích bloků v rámci doplňující výuky
• po absolvování vyučovacího předmětu a vykonání předepsaných zkoušek jsou oprávněni řídit motorové vozidlo skupiny C a C + E od 21 let a motorové vozidlo skupiny D a D + E od 23 let, s výjimkou motorového vozidla linkové osobní dopravy, pokud trasa linky nepřesahuje 50 km

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Řízení motorových vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• seznámit žáky a naučit je předpisy o provozu na pozemních komunikacích
• seznámit žáky s teorií zásad bezpečné jízdy a naučit je tyto zásady aplikovat v praxi
• naučit žáky ovládání a údržbě vozidla skupiny B, C
• seznámit žáky se základy první pomoci a naučit je aplikovat první pomoc v praxi
• naučit žáky řídit vozidla skupiny B, C

Charakteristika učiva

Obsah učiva se realizuje dle pravidel výuky a výcviku v autoškole, učební osnova je dána platným obsahem a rozsahem výuky a praktického výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu B+C případně RB-C.

Učivo má za úkol:

• rozvíjení teoretických znalostí a zdokonalování praktických dovedností v řízení a ovládání motorového vozidla
• vytvářet smysl pro zodpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla
• vytvářet smysl pro účelnost a využitelnost techniky
• rozvíjení komunikativních a motorických schopností a dovedností při řízení jednotlivých typů motorových vozidel

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci :

• dovedli pracovat a reagovat na danou situaci samostatně
• pracovali soustředěně
• mysleli ekologicky a ekonomicky

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

 

Hlavní znaky výuky:

• jednotlivá ustanovení příslušných zákonů budou vysvětlena formou výkladu za použití audiovizuální techniky, za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových otázek
• výuka řízení motorových vozidel proběhne v souladu s příslušnými zákony pro provoz autoškol na trenažérech, autocvičišti i v silničním provozu ve cvičných motorových vozidlech příslušné skupiny a to po etapách se zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka
• výuka praktické údržby proběhne na funkčních modelech vozidel
• výuka zdravotní přípravy proběhne v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky v praktické části za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci

Hodnocení výsledků žáků

• žák bude hodnocen ve třech pohledech obsahově shodných se závěrečnou zkouškou z odborné způsobilosti v autoškole
• znalost zákonů a pravidel pro provoz vozidel bude prověřována formou schválených zkušebních testů
• znalost techniky údržby a oprav motorových vozidel bude prověřována ústní formou v učebně na modelech za pomocí zkušebních otázek, které jsou předepsány zákonem pro závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti v autoškole
• znalost praktických dovedností bude prověřována praktickou jízdou ve cvičném motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i mimoměstském provozu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Předmět řízení motorových vozidel přispívá výraznou měrou k profilaci žáka jako opraváře a specialisty. Navazuje na předměty silniční vozidla, opravy a údržba vozidel, provoz silniční dopravy, elektrotechnika a praxe. V řízení motorových vozidel se tématy dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy a lidstva.

Poznámka:

Předmět se vyučuje ve 3. ročníku. Týdenní dotace jsou dvě hodiny.

 

Praktický výcvik navazuje na teoretickou přípravu.

V souladu s platným zákonem je část výcviku v řízení vozidla nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.

Před zahájením výcviku v řízení vozidla jsou žáci seznámeni se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

Před ukončením výcviku v řízení vozidla je proveden nácvik správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

Výuka a výcvik žáků jsou ukončeny za předpokladu, že tito absolvovali minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl

Předmět Elektrotechnika umožňuje rozvíjet logické a tvůrčí technické myšlení žáků a dát jim nutný teoretický základ pro správné hodnocení a řešení konkrétních problému přiměřené obtížnosti.
Vytvářet vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru, které pak využívají při osvojování učiva navazujících odborných předmětů. Žák je schopen analyzovat technické problémy, vyhledávat jejich podstatné znaky a vzájemné souvislosti.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti elektroniky vozidel při řešení technických problémů
• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• základní pojmy z elektrotechniky
elektrostatické pole
proudové pole
magnetické pole
střídavé pole
• elektrické stroje
• měřící přístroje
• fyzikální základy elektroniky
• zdroje elektrického proudu
• spotřebiče elektrického proudu
• zapalovací zařízení
• pomocná zařízení

Vzdělávací cíle a dovednosti

• správné vyjadřování žáků a dodržování odborného názvosloví
• kreslení a čtení elektrotechnických schémat vozidel
• analyzovat a řešit technické problémy
• určit podstatu problému a navrhnout různé možnosti řešení včetně optimálního
• zvolit vhodné metody a postup realizace zvoleného řešení

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:
• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a elektrických částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektrotechnika je položen důraz především na správné zvolení informačního zdroje, využívat získaných informací k řešení daného problému, vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat informace různého druhu

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Automatizace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu.

Předmět navazuje především na předměty Elektrotechnika a Silniční vozidla. Navazuje dále na poznatky žáků z matematiky a fyziky. Cílem předmětu je poskytnout žákům odborné znalosti nezbytné pro výkon technických funkcí v oboru.

Žáci po zvládnutí učiva předmětu dovedou :

• užívat technických vědomostí při aplikaci snímačů neelektrických veličin v SMV
• aplikovat poznatky při posuzování funkce řídících jednotek a akčních členů ( ventilů,
regulačních klap. a pod.)
• aplikovat poznatky při event. konstrukční práci
• pracovat s odbornou literaturou
• sledovat technický pokrok a přenášet výsledky do praxe

Charakteristika učiva

Předmět seznamuje s rozsahem měření veličin, regulace, automatizace a řízení jak v rámci agregátů SMV tak i v průmyslu obecně. Žáci jsou seznamováni s kategoriemi regulačních obvodů a snímání hodnot neelektrických
veličin obecně i v rámci SMV.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• mysleli jak technicky tak ekonomicky a ekologicky
• dbali na kvalitu práce

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky s doplněním praktickými příklady.

 

Hlavní znaky výuky

• výklad s užitím odborné literatury
• uplatnění audiovizuální výuky
• užití poznatků z praxe
• diskuze o aplikacích a problémech

Hodnocení výsledků žáků
• ústní zkoušení s důrazem na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a grafického projevu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem ŠŘ

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

                                                                                                                   
Předmět Automatizace musí přispívat k:

• řešení energetické náročnosti provozu SMV
• snižování emisí SMV
• bezpečnosti ovládání SMV
• řešení průřezových problémů v součinnosti s dalšími odbornými předměty



 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Elektrotechnická měření je odborný předmět, ve kterém si studenti při praktickém měření ověřují teoretické znalosti získané v nižších ročnících. Přispívá k rozvoji samostatnosti a k tvůrčímu přístupu studentů při řešení konkrétních praktických situací.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• měřit základní elektrické veličiny
• zacházet s osciloskopem
• měřit a kontrolovat elektrická a elektronická zařízení vozidel
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• obecné zásady měření
• měřicí přístroje
• měření v elektrických obvodech

Vzdělávací cíle a dovednosti

• správné vyjadřování žáků a dodržování odborného názvosloví
• kreslení a čtení elektrotechnických schémat vozidel
• analyzovat a řešit technické problémy
• určit podstatu problému a navrhnout různé možnosti řešení, včetně optimálního
• zvolit vhodné metody a postup realizace zvoleného řešení

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na praktickou činnost a zpracování výsledků měření do zprávy.

Hlavní znaky výuky:

• zapojování elektrických obvodů
• naměření elektrických veličin
• vyhodnocení naměřených veličin
• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• sledování praktické činnosti žáků při měření
• grafický projev a schopnost aplikovat výsledky měření ve zprávě
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektrotechnická měření je položen důraz především na získavání, osvojování a získání praktických dovedností, využívat získaných informací k řešení daného problému, vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat informace různého druhu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Diagnostická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíle vyučovacího předmětu

 

Předmět navazuje na předměty Silniční vozidla, Opravy a údržba vozidel a Elektrotechnika. Cílem předmětu je:

 

• získat základní dovednostní návyky potřebné při diagnostice automobilů
• provádění diagnostiky silničních vozidel

Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti a manuální dovednosti při diagnostikování dopravních prostředků a jejich funkčních částí.

Charakteristika učiva:

 

• vyučovací předmět seznamuje žáky s problematikou diagnostiky silničních vozidel. Důraz je kladen na pochopení principů a postupů automobilové diagnostiky a osvojení praktických činností a postupů při diagnostice automobilů.
• seznamuje s uspořádáním a vybavením diagnostických pracovišť.

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce vozidel získané v předmětu Silniční vozidla a uplatňují poznatky z oblasti diagnostiky vozidel získané v předmětu Opravy údržba vozidel, především znalost možných diagnostických postupů.


Pojetí výuky

 

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – čtení a využití schémat zapojení
• cvičení – konkrétní měření na vozidlech s využitím diagnostické techniky

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, získání schopnosti zpracovávat informace, dodržovat postupy měření a to s ohledem na bezpečnost při vykonávaných činnostech.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

•ústního zkoušení
•grafického zpracování záznamů z měření
•hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Praxe

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• vysvětlit žákům smysl dodržování pravidel bezpečnosti práce a požární ochrany
• kladení důrazu na ochranu životního prostředí
• seznámit je s normami a předpisy, které platí pro autoopravárenství
• naučit žáky samostatné volbě správného a bezpečného postupu při ručním a strojním zpracování materiálu
• seznámit žáky s materiály používanými při konstrukci automobilů
• naučit žáky správné a samostatné volbě při přípravě ručního nářadí a nástrojů, přístrojů, diagnostiky a přípravě pracoviště
• vysvětlit žákům funkci, konstrukci význam hlavních skupin motorových vozidel
• naučit žáky diagnostikovat závady na vozidle, jejich pohonných jednotkách, komfortních systémech, zařízeních aktivní a pasivní bezpečnosti

Charakteristika učiva

• zpracovávání materiálu - základy strojnictví- rozpozná jednotlivé druhy materiálu, umí je opracovat, spojovat a používat
• motory - dovede vyjmenovat typy motorů, zná principy funkce, výhody a nevýhody jednotlivých konstrukcí, dokáže diagnostikovat a opravovat závady
• převodová ústrojí - zná části převodových ústrojí, typy spojek, převodovek a stálých převodů, diagnostikuje a opravuje jednotlivé závady
• diagnostika - zná možnosti diagnostiky a kontroly vozidel, je schopen ovládat základní kontrolní postupy jednotlivých diagnostických přístrojů
• podvozek a řízení - zná konstrukční skupiny, umí vyjmenovat jednotlivé části a vysvětlit jejich funkci, diagnostikuje a opravuje jednotlivé závady
• brzdové systémy- vyjmenuje a popíše konstrukci a činnost brzdové soustavy používané na vozidlech, jednotlivé části systému umí popsat jak konstrukčně tak i jejich funkci, umí diagnostikovat a opravovat jednotlivé závady

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• vést žáky k aktivnímu přístupu k životu, vztahu k umění a kultuře
• respektovat lidská práva, dodržovat zákony, přispívat k uplatnění demokratických hodnot
• vystupovat a komunikovat slušně a odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu
• chránit životní prostředí, chápat význam životního prostředí pro člověka
• pociťovat odpovědnost za své zdraví, usilovat o zdravý životní styl a o zdokonalování své tělesné zdatnosti
• vytvářet a udržovat kvalitní partnerské vztahy, vztahy v rodině, upevňovat mezilidské vztahy
• umět myslet kriticky, zkoumat věrohodnost informací, vytvářet si vlastní úsudek a dokázat ho prosadit
• uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a ctít ho jako nejvyšší hodnotu

Pojetí výuky

• praktické vyučování je organizováno v učebně výrobních skupinách na všech daných pracovištích
• výuka na cvičných úkolech se speciálním nářadím, nástroji, stroji a přípravky probíhá v celých skupinách
• učitel praktického vyučování dbá při výuce na správné odborné vyjadřování žáků

Hodnocení výsledků žáků

• průběžným hodnocením u cvičných prací učitelem praktického vyučování
• na základě ústních, eventuelně stručných písemných pracích

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• jednání s lidmi, diskutovat, být tolerantní a zodpovědný
• předmět přispívá velkou měrou k profilování žáka, jako technika ve svém oboru
• je velmi úzce spojen s dalšími technickými předměty, což přispívá k širšímu uplatnění absolventa

Souvislá odborná praxe

• v měsíci květnu ve 2. a 3. ročníku probíhá souvislá odborná praxe na smluvním pracovišti v rozsahu 60 hodin

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem