Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávací oblast JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

− u  cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• chápat význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

• chápat jazyk jako jev, v　němž se odráží historický a kulturní vývoj národa

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

• národní jazyk

• jazyková kultura

• vývojové tendence spisovné češtiny

• hlavní principy českého pravopisu

• tvoření slov a obohacování slovní zásoby

• tvarosloví

• syntax

• komunikační a slohová výchova

• slohotvorní činitelé

• projevy prostěsdělovací, administrativní, odborné, řečnické

• média a mediální sdělení

• grafická a formální úprava písemných projevů

• práce s textem a získávání informací

• informatická výchova, knihovny

• techniky a druhy čtení

• druhy a žánry textu

• získávání a zpracování informací

• zpětná reprodukce textu

• práce s příručkami pro školu i veřejnost ve fyzické i elektronické podobě

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

　

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

• tvořivé aktivity

　

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, ve slohových pracích, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Český jazyk a literatura jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• rozvíjení schopnosti dorozumět se v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• efektivní práce s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru dokáží využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků, v rámci kterých se propojují čtyři základní kategorie:

 

• řečové dovednosti - poslech s porozuměním, čtení a práce s textem, mluvení zaměřené situačně i tématicky, zpracování textu v podobě reprodukce, výpisů apod., jednoduchý překlad, interaktivní řečové dovednosti, interakce ústní a písemná
• jazykové prostředky - výslovnost, slovní zásoba a její tvoření, gramatika, grafická podoba jazyka a pravopis
• tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce - osobní a obecné tematické okruhy, komunikační situace (získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní), jazykové funkce (obraty k zahájení a ukončení komunikace, pozdrav, žádost, poděkování, apod.)
• poznatky o zemích studovaného jazyka - poznatky všeobecného i odborného charakteru, informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

 
• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových studijních pobytů v zahraničí, organizování studjiních výměnných pobytů v zahraničí
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

 
Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.
 

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám. 


Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
• chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
• chápali význam umění pro člověka;
• správně formulovali a vyjadřovali své názory;
• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
• získali přehled o kulturním dění;
• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykovědné vzdělávání v mateřském jazyce. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací. Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• chápat umění jako specifickou výpověď o skutečnosti

• chápat význam umění pro člověka

• správně formulovat a vyjadřovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah

• získat přehled o kulturním dění

• uvědomovat si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• literatura a ostatní druhy umění

• umění jako specifická výpověď o skutečnosti

• aktivní poznávání různých druhů umění

• vývoj české a světové literatury

• práce s literárním textem

• základy literární vědy

• literární druhy a žánry

• četba a interpretace literárního textu

• tvořivé činnosti

• kultura

• kulturní instituce v ČR a v regionu

• společenská kultura

• lidové umění

• ochrana kulturních hodnot

• funkce reklamy a propagačních prostředků a jejich vliv na životní styl

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Dějepis připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí je hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního a estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• úvod do studia dějepisu

• člověk v dějinách

• poznávání dějin

• starověk

• středověk a raný novověk (16. – 18. století)

• novověk – 19. století

• velké občanské revoluce

• společnost a národy

• modernizace společnosti

• modernizovaná společnost a jedinec

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepis je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Dějepis je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem SPOLEČENSKOVĚDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

• využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
• formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

• jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
• cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat zejména proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
• kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat sebou manipulovat;
• uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
• na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
• cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
• vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro další generace.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nejen na sumu teoretických znalostí, ale hlavně na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K realizaci tohoto cíle je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Dějepis připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí je hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního a estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• úvod do studia dějepisu

• člověk v dějinách

• poznávání dějin

• starověk

• středověk a raný novověk (16. – 18. století)

• novověk – 19. století

• velké občanské revoluce

• společnost a národy

• modernizace společnosti

• modernizovaná společnost a jedinec

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepis je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Dějepis je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na soukromý a občanský život v demokratické společnosti 
• vést studenta k porozumění složitému světu, ve kterém žije
• vést studenta ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v životě
• vést studenta k uvědomování si vlastní identity
• vést k osobní zodpovědnosti a kritickému myšlení
• vést k uvědomování si významu nutnosti vzdělání pro život
• přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší kultury a civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie, lidských práv a evropanství
 
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě
• řešit praktické otázky svého politického a občanského rozhodování
• řešit problémy osobní, právní a sociální
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a kombinovaných pramenů
• využívat svých vědomostí ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 4. ročníků. Obsah každého ročníku je rozdělen do následujících témat:

 

1. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Psychologie, Sociologie, Péče o zdraví
2. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Člověk jako občan

3. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Člověk a právo

4. ročník: Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí, Soudobý svět, Člověk a svět (praktická filozofie)

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• jednali odpovědně
• žili čestně
• vážili si demokracie a svobody
• preferovali demokratické hodnoty
• projevovali občanskou aktivitu
• jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím
• tvořili si vlastní úsudek a nenechali sebou manipulovat
• uznávali, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
• respektovali lidská práva
• chápali meze lidské svobody a tolerance

Pojetí výuky

• výuka má výrazný výchovný charakter
• pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů
• připravuje studenty na odpovědný a aktivní život
• pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa
• pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby
• formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit
• vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:
• diskuze
• skupinová práce
• projekty a samostatná práce
• samostudium
• exkurze, besedy
• filmová představení apod.

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi
• hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi
• hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory
• hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• výchova k občanství
• výchova k rozvíjení komunikativních schopností
• zařazením exkurzí se formuje postoj studentů
• aktivní účastí při humanitárních akcích je pozitivně formován žebříček hodnot studentů
• podílí se na rozvoji morálních hodnot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Jde o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana.

 

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

 

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− historický vývoj (především v 19. a 20. století)

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

 

Průřezové téma člověk v demokratické společnosti bude realizováno:

 

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci,…). Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí

− ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem)

− v náležitém rozvržení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti žáků mimo vyučování

− v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou žáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, tedy např. v občanské nauce, v základech společenských věd nebo v dějepisu

− v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti žáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely) atp.

− v realizaci mediální výchovy

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka v oblasti PŘÍRODOVĚDNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k forrmování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech FYZIKA a ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět jednoduché experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

• motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
• pozitivní postoj k přírodě;
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět fyzika patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání. Využívá poznatků žáků z matematiky a přírodních věd, které dále rozvíjí a přizpůsobuje danému odbornému zaměření žáků. Z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS do předmětu Elektrotechnika.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat fyzikální poznatky a dovedností v praktickém životě

• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy

• pozorovat a zkoumat přírodu a okolní svět

• pochopit souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje

• posoudit fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 1. a 2. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Mechanika

• Molekulová fyzika

• Mechanické kmitání a vlnění

• Optika

• Speciální teorie relativity

• Fyzika mikrosvěta

• Astrofyzika

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali s vlastním odhadem

• mysleli ekologicky a prakticky

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny výpočtovými úlohami ze života.

 

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů

• diskuse o fyzikálních jevech a dějích

• použití audiovizuální techniky

• využití poznatků z běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní a písemné zkoušení pro ověření teoretických znalostí a schopnosti aplikovat získané vědomosti na příkladech

• aktivita, zapojení do výuky, samostatnost při řešení fyzikálních úloh

• kladen důraz na hloubku porozumění učiva a aplikaci vědomostí do běžného života

 

Hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Fyzika, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, matematickou a využití prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi.

 

Ve Fyzice jsou zařazena průřezová témata Člověk a životní prostředí, Informační a komunikační technologie v učebním bloku Mechanika v　1. ročníku studia, a Člověk a životní prostředí, v učebním bloku Astrofyzika v 2. ročníku. Člověk a životní prostředí v 1. ročníku je na zaměřeno na formy přeměny energii, aplikaci fyzikálních zákonů pro přepravu materiálu s využitím ICT. Člověk a životní prostředí v  2. ročníku je zaměřeno na hluk a jeho dopad na zdraví a na sledování výzkumu vesmíru.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět základy přírodních věd patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je v 1. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Obecná chemie
• Anorganická chemie
• Organická chemie
• Biochemie
• Základy biologie
• Ekologie
• Člověk a životní prostředí

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• posuzovali nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí
• měli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí
• jednali hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické
• zdůvodnili význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady ze života. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o přírodních jevech a problémech
• využití poznatků z běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Základy přírodních věd, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, práce s informacemi a práci s informačními technologiemi, a komunikativní kompetence.

 

V základech přírodních věd se ve značné míře řeší ochrana životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Učit se poznávat svět, lépe mu rozumět a efektivně pracovat s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Předpokladem realizace udržitelného rozvoje je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.　

 

Průřezové téma Člověk a životní prostředí ovlivňuje pozitivní vztahy k prostředí a zvyšuje gramotnost pro udržitelnost rozvoje. V souvislosti s odborným vzděláváním žáků poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívaní moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Cílem je komplexní pohled žáka na udržitelnost rozvoje v občanském životě a v daném oboru vzdělávání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí. Důležité je,　aby vznikl ucelený obraz ukazující složitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho životním prostředí.　

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

- chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život

- samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých informačních zdrojů

- pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů

- osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání

- osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví

 

Snahou je, aby se získané vědomosti a dovednosti propojili a doplnili se zaměřením na:

 

- materiálové a energetické zdroje

- kvalitu pracovního prostředí

- vliv pracovních činností na prostředí a na zdraví

- technické a technologické procesy

- řídící činnosti

 

Metody, formy a prostředky:

 

Vedení žáků k správnému nakládání s odpady, využívání úsporných spotřebičů a postupů, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Velký význam při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy je spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. Uplatnění také nachází různé žákovské projekty s environmentální problematikou.　

 

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

 

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
- diskutovat metody řešení matematické úlohy,
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
- správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− pozitivní postoj k matematickému vdělávání,
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu Matematika má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech

• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech

• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě

• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení

• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

• naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech

• používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a sloužícími jako průprava pro užití v technických předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Operace s čísly

• Číselné a algebraické výrazy

• Řešení rovnic a nerovnic

• Funkce

• Goniometrie a trigonometrie

• Posloupnosti a finanční matematika

• Planimetrie

• Stereometrie

• Analytická geometrie lineárních útvarů

• Kombinatorika

• Pravděpodobnost v praktických úlohách

• Statistika v praktických úlohách

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• získali pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace

• pociťovali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

• měli důvěru ve vlastní schopnosti

• pracovali precizně

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány tradiční i moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

 

• výklad

• procvičování pod dohledem učitele

• diskuse

• skupinová práce žáků

• rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti

• učení se z textu a vyhledávání informací

• samostudium a domácí úkoly

• využívání prostředků ICT

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• ověřování znalostí se provádí převážně písemnou formou, (kontrolní práce na závěr tematických celků, čtvrtletí či pololetí)

• zohledňuje individuální přístup  dle nadání, schopností a potřeb žáka

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
- racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
- chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
- znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
- vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
- pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
- usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
- využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
- kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a v přírodě při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
- preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat.

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Tělesná výchova usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychovávání k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení

• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky, aj.)

• kriticky přistupovat k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví

• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti

• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí

• využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play

• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v　rámci svých možností

 

Charakteristika učiva

 

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových schopností a dovedností.

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů jízdy na snowboardu nebo základů sjezdového lyžování a chování při pohybu v horském prostředí.

V dalších ročnících budou součástí učiva, dle aktuálních materiálních podmínek a zájmu žáků, sportovní dny zaměřené na plavání s nácvikem dvou plaveckých způsobů, dopomoci unavenému plavci a záchranu tonoucímu, bruslení s nácvikem základů bruslení na ledě nebo inline a pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pociťovali radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

• dovedli kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec a podle potřeby spolupracovat

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávací oblasti VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se orientují v základech informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se bude rozšiřovat dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
• porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
• pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
• používat prostředky grafické komunikace
• formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
• komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
• prezentovat informace a výsledky své práce
• aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

 

Charakteristika učiva

 

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferenci

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získali důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
• se dále vzdělávali a využívali nové prostředky a aplikace
• využívali prostředky IKT při studiu i v praktickém životě
• dodržovali etická pravidla při práci s informacemi a k dodržovali autorská práva
 

Pojetí výuky

 

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do druhého a třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

• srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
• vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
• přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
• učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
• využíval k učení zkušenosti jiných
• byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
• byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
• uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
• využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
• volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
• sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
• pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
• používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
• získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
• využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
• dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
• měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

 

Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.

 

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

 

Výsledky vzdělávání:

 

- využívá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby)
- vyhodnocuje možnosti a výhody, ale i rizika (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky
- využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením
- pracuje s uživatelským prostředím operačního systému
- orientuje se v běžném systému – popíše strukturu dat a možnosti jejich uložení, aplikuje a orientuje se v systému adresářů, volí základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi
- v oborech s vyššími nároky na využívání aplikací výpočetní techniky vybírá principy algoritmizace úloh a volí algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce)
- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware
- volí používání nových aplikací, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, uvědomuje si analogie ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací
- vybírá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty
- vytváří jednoduché multimediální dokumenty
- orientuje se v běžné práci s tabulkovým procesorem a databází (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, matematické operace, základní funkce, tvorba jednoduchého grafu, příprava pro tisk)
- aplikuje hlavní typy grafických formátů, na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje
- používá běžné základní a aplikační programové vybavení
- pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti
- aplikuje specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky
- samostatně komunikuje elektronickou poštou, volí i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření
- využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…)
- orientuje se v dalších běžných prostředcích online a offline komunikace a výměny dat
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
- získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, orientuje se v jejich vyhledávání
- orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává
- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití
- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému
- správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele
- pracuje s běžnými i odbornými graficky ztvárněnými informacemi (schémata, grafy apod.).

 

Metody, formy a prostředky

 

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často nejen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti žáků z předchozího vzdělávání. Praktické úlohy by neměly chybět v žádné vyučovací hodině. Realizovány mohou být formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací či testů s použitím počítače.

 

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávací oblasti EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh není zpracován zvlášť pro jednotlivé obory vzdělání, ale tak, aby byl využitelný pro všechny obory vzdělání. Provázání na vlastní odbornost zajistí škola ve svém ŠVP a vyučující přímo ve výuce.
Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.
Obsahový okruh je v souladu se Standardem finanční gramotnosti ve verzi schválené v roce 2017. Standard finanční gramotnosti je dále naplňován ve společenskovědním vzdělávání a částečně i v matematickém vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• úspěšně budovali svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednali aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, prezentovali sebe i svoji odbornost
• pracovali v týmu
• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů a využívali je pro svou práci
• pracovali s moderní technikou

 

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem předmětu ekonomika je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• řešit své sociální i ekonomické záležitosti

• být finančně gramotní

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace a využívat je pro svou práci

• komunikovat, prezentovat své profesní cíle

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 2. ročníku, 3. ročníku a 4. ročníku studia. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Podnikání

• Finanční vzdělávání

• Daně

• Marketing

• Management

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• aktivně přistupovali k pracovnímu životu a profesní kariéře včetně schopnosti přizpůsobovat se změnám na trhu práce

• dokázali vyhledat a posoudit podnikatelské příležitosti v souladu se svými předpoklady a dalšími možnostmi

 

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny o praktická cvičení. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím audiovizuální techniky

• práce s internetem

• praktická cvičení

• práce ve skupinách

• diskuze na aktuální ekonomické téma ve společnosti

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení

• písemné zkoušení

• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

• hodnocení aktivity žáků

• hodnocení bude v souladu s klasifikčním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Ekonomika je položen důraz na kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, na komunikativní kompetence, práci s informacemi a informačními technologiemi.

 

V Ekonomice je realizováno průřezové téma Člověk a svět práce, které je zaměřeno:

 

• na přípravu na pracovní trh

• na svět vzdělávání

• na svět práce

• na služby kariérového poradenství

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv.

 

Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:

 

- vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře

− zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů

− naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority

− vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy

− zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí

 

Příslušné kompetence, by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. Důležitým partnerem při výuce by měl být úřad práce, který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou exkurze v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personálnímu klimatu, organizační struktuře, pracovní náplni pracovníků, kariérovým postupům apod. Významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných pracovních podmínkách.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ směřuje k vytváření vědomostního a dovednostního základu pro práci provozního technika. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v konstrukčním provedení různých druhů dopravních prostředků a jejich příslušenství. Tato orientace umožňuje žákům využívat znalostí konstrukce dopravních prostředků při výkonu pracovních činností, souvisejících s jejich provozem a se zabezpečováním jejich provozuschopnosti. Dále poskytnout žákům odborné znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro zabezpečování provozuschopnosti dopravních prostředků, jednání se zákazníky, zajišťování příjmu a výdeje dopravních prostředků do opravy nebo z opravy, provádění oprav, seřizování a diagnostikování, přípravu nových dopravních prostředků na provoz, provádění organizačních nebo servisních úkonů v opravnách, zpracování servisní dokumentace. Součástí vzdělávání je i odborná příprava k získání řidičského oprávnění skupiny B a C.

 

Cílem obsahového okruhu STROJÍRENSTVÍ je vytváření vědomostního a dovednostního základu pro práci provozního technika. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technologickou dokumentaci, technické normy, servisní příručky apod. a to i v jejich elektronické podobě. Seznámí se s významem, funkcí a charakteristikou základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich použití. Žáci se naučí znát vlastnosti strojírenských materiálů a polotovarů důležitých pro jejich použití a zpracování. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

 

Obsahový okruh DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY navazuje na okruh Strojírenství. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v konstrukčním provedení různých druhů dopravních prostředků a jejich příslušenství. Tato orientace umožňuje žákům využívat znalostí konstrukce dopravních prostředků při výkonu pracovních činností, souvisejících s jejich provozem a se zabezpečováním jejich provozuschopnosti. Školní vzdělávací programy sestavené na základě tohoto RVP mohou žáky v uvedené oblasti připravovat na budoucí uplatnění v celé šíři dopravních provozů (viz část Uplatnění absolventa). Na tuto potřebu mohou školní vzdělávací programy reagovat zařazením obsahu úžeji souvisejícího s konkrétními potřebami provozu.

 

Obsahový okruh PROVOZUSCHOPNOST DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ navazuje na okruhy Strojírenství a Dopravní prostředky. Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům odborné znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro zabezpečování provozuschopnosti dopravních prostředků, jednání se zákazníky, zajišťování příjmu a výdeje dopravních prostředků do opravy nebo z opravy, provádění oprav, seřizování a diagnostikování, přípravu nových dopravních prostředků na provoz, provádění organizačních nebo servisních úkonů v opravnách, zpracování servisní dokumentace. Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti a manuální dovednosti při diagnostikování, servisních a opravárenských úkonech na dopravních prostředcích a při kontrole provozuschopnosti dopravních prostředků a jejich funkčních částí. Při všech těchto činnostech žáci používají vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, měřidla, měřicí a diagnostické pomůcky a zařízení a udržují je v dobrém technickém stavu.

 

Cílem obsahového okruhu ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL je poskytnout žákům teoretické znalosti, vědomosti, praktické dovednosti a návyky potřebné k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích. Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Při praktických činnostech jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečné práce, k prevenci úrazů a k ekologickému chování.

 

Poznámka:

 

Výuka k získání řidičského oprávnění se realizuje podle pravidel výuky a výcviku v autoškole a její obsah je dán platnými zákony a předpisy. Pro absolvování oboru vzdělání není podmínkou získání řidičského oprávnění. Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikačním předpokladem výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve 2 roky před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Zkoušku odborné způsobilosti pak mohou složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku, s tím, že jim bude řidičské oprávnění vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, přičemž při kombinaci skupin vozidel uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C nebo C1.

Sdružená výuka a výcvik je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci 2 nebo více skupin vozidel. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět, pokud žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku.

Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku samostatně.

Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tematiky specifické pro každou další skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.

Praktický sdružený výcvik pro skupinu B a C se provádí v rozsahu 54 hodin (praktický výcvik údržby vozidla 4 hodiny, praktický výcvik zdravotnické přípravy 4 hodiny a praktický výcvik v řízení vozidla 46 hodin).

Pro řidičské oprávnění skupiny C bude uplatněno ustanovení § 83 odst. 5 písm. g, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (záznam v řidičském průkazu s harmonizačním kódem 185). Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí individuálním způsobem.

 

Technické kreslení

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

Předmět Technická dokumentace rozvíjí u žáků prostorovou představivost a obrazotvornost, grafické vyjadřování a prohlubuje vědomosti všech navazujících předmětů jako Části mechanizmů a strojů a Silniční vozidla, kde je nutné grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Předmět Technická dokumentace je zaměřen na čtení výkresů strojních součástí, sestavení, funkčních celků a schémat kinematických a tekutinových. Žáci se seznámí s aplikací AutoCAD ke konstruování a projektování.

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci dovedli:

 

• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat schopnosti slovního i grafického technického vyjadřování
• pracovat s odbornou literaturou
• zdokonalovat schopnosti řešení technických problémů
• rozvíjet technické myšlení a technickou představivost

 

Charakteristika předmětu:

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.

 

Charakteristika učiva

Předmět Technická dokumentace je vyučován v prvním a druhém ročníku. Rozvíjí grafické kompetence žáků. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technické normy, technickou dokumentací apod. Žáci se naučí určovat tvar a rozměry součástí z výkresu. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko - přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

 • dovedli pracovat v kolektivu i samostatně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu své práce 
• rozvíjeli komunikativní dovednosti
• vytvářeli fungující mezilidské vztahy
 

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na praktickou práci a teoretický výklad. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úkoly.

 

Hlavní znaky výuky:

 

• odborný výklad a samostatná práce žáků s použitím sešitů, učebnic technické dokumentace, norem a odborných časopisů 
• procvičování typických příkladů znázornění součástí
• kreslení jednoduchých náčrtů, schemat a technických výkresů

 

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

 

• porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané technické poznatky v praxi i v běžném životě
• úroveň grafického vyjadřování

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

 

• hodnocení tematických celků písemnou formou
• hodnocení sešitů
• hodnocení domácích úkolů /rysů/

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Technická dokumentace je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

Z klíčových dovedností předmět technická dokumentace rozvíjí především:

 

• schopnost pracovat s informačními a komunikačními technologiemi 
• pozitivní vztah k učení
• komunikatvní schonosti
• schopnost řešení technických problémů
• schopnost k samostatnému a zodpovědnému jednání

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Strojírenská technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

• profilovat se jako odborní pracovníci
• vytvářet a rozvíjet technické dovednosti ve své profesi
• rozšiřovat odbornou terminologii
• rozvíjet smysl pro zodpovědnost
• naučit se systematicky pracovat s odbornou literaturou

Charakteristika předmětu:

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Mechanika, Části strojů a mechanismy, Kontrola a měření, Technické kreslení  a Silniční vozidla. Žáci se naučí chápat proces výroby, následného zpracování a proměny materiálů ve strojní součásti, stroje a zařízení. Žáci se naučí pracovat s odbornou technickou literaturou. Naučí se hodnotit priority a nákladnost výroby a posuzovat ekologickou stránku výroby. Žáci se naučí navrhovat vhodné polotovary pro konkrétní strojní součásti.Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání:

Naučit se rozpoznávat různé druhy materiálů, přiřazovat k nim jejich vlastnosti a značení.Umět provádět zkoušení  materiálů, určovat druh tepelného zpracování a ochrany materiálů. Naučit se rozpoznávat výrobní technologie a navazující výrobní postupy. Naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací, s technickými normami i v elektronické podobě, vyjadřovat se odbornou terminologiii,umět načrtnout jednoduché výrobní postupy, získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat.

Pojetí výuky:

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh formou samostatných prací, práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů.

Znaky výuky:

• didaktické pomůcky
• audiovizuální technika
• příklady z praxe

Hodnocení výsledků žáků:

• žáci jsou hodnoceni písemným a ústním přezkoušením  na dané téma
• hodnocení domácích úkolů
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů (internet, odborná literatura)

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• rozvíjet myšlenkové operace
• rozvíjet komunikativní kompetence
• rozvíjet dovednost celoživotně se vzdělávat
• formovat tvořivý přístup žáků s problémům
• hledání různých variant řešení
• rozvíjet samostatnost a aktivní přístup žáků ke své profesní kariéře
• využívat k různým činnostem informační zdroje
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Mechanika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

 

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení, Části strojů a mechanismy, Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti ze všeobecného strojírenství, které jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla. Žák řeší základní úlohy statiky, rozezná jednotlivé různé druhy zatížení a deformací strojních součástí a dokáže je řešit. Pozná druhy pohybů, umí počítat jejich veličiny s využitím znalostí z předmětu Fyzika a Matematika. Vypočítává převodové poměry, řeší základní úlohy hydrmechaniky a termomechaniky. Ve třetím ročníku žáci řeší základní úlohy z Mechaniky pohybu silničních vozidel.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• rozvíjet logické myšlení
• rozvíjet schopnost samostatného úsudku
• rozvíjet schopnost správného předpokladu
• rozvíjet schopnost aplikovat matematické operace při konkrétním řešení příkladu
• schopnost se správně odborně vyjadřovat
• používat správně odbornou literaturu, umět se v ní orientovat

Charakteristika učiva:

Obsah je rozdělen do tří ročníků s tématy navazjícími na sebe a na učivo dalších předmětů obsahové okruhu Strojírenství. Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa utváří jeho odborné kompetence. Obsah učiva je rozděle do těchto témat:

 

• statika

• pružnost - pevnost

• kinematika

• dynamika

• hydromechanika

• termomechanika

• mechanika pohybu silničních vozidel

 
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

 Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli logické myšlení
• rozšiřovali slovní zásobu, zejména odbornou terminologii
• rozvíjeli matematické schopnosti a aplikovat je v konkrétních problémových úlohách Mechaniky
 

Pojetí výuky:

 

Výuka je rozčleněna do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je doplněn konkrétními problémovými úlohami, na kterých je učivo procvičeno. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury

• řešení problémových úloh

• aplikace probémových úloh na praktické příklady

• diskuze o problémech

 

Hodnocení žáků:

• hodnocení řešení příkladů písemnou formou
• hodnocení řešení příkladů formou samostatné práce v hodině
• ústní zkoušení
• hodnocení domácích úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí:

• kompetence k učení
• kompetence k řešení problémů
• komunikativní kompetence
• matematické kompetence
• kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s nimi
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Části a mechanizmy strojů

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu
 

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení, Mechanika a Kontrola a měření. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti a přehled - tyto poznatky jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla.

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti základních strojních součástí a konstrukčních celků

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat o jejich řešení• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat o jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

• vyjadřovat se odborně

• vyhledávat informace z různých zdrojů

 

Charakteristika učiva:

 

Žák se seznámí s použitím, významem, charakteristikou a funkcí základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich návrhu a použití v praxi. Žák navrhuje konstrukci, určuje parametry a kontroluje navržené strojní skupiny s využitím znalostí z předmětu Mechanika, Fyzika a Matematika.

Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí.
 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů a preferencí:

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli technickou představivost a logický úsudek
• rozšiřovali odbornou terminologii
• využívali technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce strojních součástí a mechanismů při řešení jednotlivých technických problémů
• rozvíjeli schopnosti aplikovat vědomosti v konkrétních konstrukčních úlohách

Pojetí výuky:

Výuka je zaměřena teoreticky. Hlavní znaky výuky:

• odborný výklad s použitím literatury, pomůcek, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí
• samostatné práce žáků - výkresové návrhy a početní řešení konstrukčních celků

Hodnocení žáků:

• hodnocení znalostí písemnou formou
• hodnocení technických znalstí formou samostatné práce v hodině
• ústní zkoušení
• hodnocení domácích úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• kompetence k učení
• komunikativní kompetence
• kompetence používat prostředky ICT
• kompetence zajišťovat provozuschopnost dopravních prostředků, diagnostikovat jejich technický stav, volit optimální postupy a metody jejich ošetřování, údržby a oprav

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Kontrola a měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět spolu s dalšími předměty všeobecného strojírenství profiluje absolventa a utváří jeho odborné kompetence.
Předmět úzce souvisí s předměty: Strojírenská technologie, Technické kreslení a Mechanika. V těchto předmětech žák získává odborné znalosti a přehled - tyto poznatky jsou dále rozvíjeny v předmětech: Údržba a opravy vozidel, Silniční vozidla.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých schopností a dovedností při řešení při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky při konkrétním měření

• řešit technické problémy a diskutovat o jejich řešení

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

•  pracovat s moderními měřidly

•  odborně se vyjadřovat

 

Charakteristika učiva:

 

Žák se seznámí s jednotlivými druhy měření, zkouškami vlastností, jejich principy a konkrétními měřidly, rozhodne o vhodném způsobu měření nebo zkoušky, dokáže je aplikovat na konkrétních příkladech a měření vyhodnotí. Žák využívá znalostí z předmětu Strojírenská technologie, Technické kreslení, Mechanika, Fyzika a Matematika.

 

Cíle vzdělávání v oblasti postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• rozvíjeli technickou představivost a logický úsudek
• rozšiřovali odbornou terminologii
• využívali technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce strojních součástí a mechanismů při řešení jednotlivých technických problémů
• rozvíjeli schopnosti aplikovat vědomosti v praktických měřeních

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na praktická měření. Hlavní znaky výuky:

• odborný výklad s použitím literatury, pomůcek, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem
• praktická měření žáků

Hodnocení žáků:

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí

• hodnocení praktických měření žáků

• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem


Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

• profilování žáka jako technika
• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat schopnosti slovního i grafického technického vyjadřování
• rozvíjet technické myšlení a technickou představivost žáka

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Silniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Silniční vozidla je profilujícím předmětem oboru. Navazuje na poznatky žáků z fyziky, mechaniky a obecných strojírenských předmětů a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia, jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů
• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• rozdělení vozidel a základní charakteristiky
• podvozek
• převodové ústrojí
• motory – s důrazem na pístové spalovací motory s přímočarým vratným pohybem pístu
• příslušenství motorů
• vytápění a klimatizace
• komfortní, informační, navigační a komunikační systémy

• alternativní pohony vozidel

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci :

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech
• využití poznatků z exkurzí

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• součástí hodnocení budou samostatné práce zpracovávané během studia
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Silniční vozidla, je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

V Silničních vozidlech se ve značné části témat dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy a lidstva vůbec v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost výroby vozidel
• provozní hmoty a jejich dopad na životní prostředí
• emise silničních vozidel
• likvidace a recyklace vozidel

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Opravy a údržba vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíle vyučovacího předmětu:

Předmět navazuje na předměty Strojírenská technologie a Silniční vozidla.

 

Cílem předmětu je:

• poskytnout žákům odborné znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro zabezpečování provozuschopnosti dopravních prostředků
• jednání se zákazníky, zajišťování příjmu a výdeje dopravních prostředků do opravy nebo z opravy
• provádění oprav, seřizování a diagnostikování, přípravu nových dopravních prostředků na provoz
• provádění organizačních nebo servisních úkonů v opravnách, zpracování servisní dokumentace.

Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti potřebné při diagnostikování, servisních a opravárenských úkonech na dopravních prostředcích a kontrole provozuschopnosti dopravních prostředků a jejich funkčních částí.

Charakteristika učiva:

• předmět seznamuje s významem technické obsluhy automobilu, s organizačním uspořádáním autoopravárenství.
• objasňuje význam, uspořádání a činnost stanic technické kontroly a měření emisí.
• seznamuje s uspořádáním a vybavením diagnostických pracovišť a opraven, s obsahem údržby a servisních prohlídek vozidel, s jednotlivými druhy prováděných oprav, s konkrétními opravárenskými postupy, se způsobem jejich sestavení, se způsoby oprav jednotlivých částí vozidel včetně elektrického zařízení a prováděním moderní bezdemontážní diagnostiky.

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce vozidel získané v předmětu Silniční vozidla a uplatňují poznatky získané v předmětu Strojírenská technologie, především znalost vlastností jednotlivých materiálů a při stanovování možných renovačních postupů. Předmět dále vysvětluje význam a způsob předání a převzetí vozidla při opravě, smluvní a reklamační podmínky. Žáci jsou seznámeni se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce v autoopravárenství, se zásadami protipožární bezpečnosti. Obsahem předmětu je rovněž problematika technické způsobilosti vozidel k provozu, technických podmínek provozu, způsoby evidence a vyřazování vozidel.


Pojetí výuky:

Základními metodami výuky jsou
• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – odbornou učebnicí (příručkou) pro diagnostiku a opravy, technologickými postupy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřena na tvorbu technologických postupů oprav

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, uvědomění si významu preventivní činnosti v oblasti zajištění provozuschopnosti vozidel, získání schopnosti zpracovávat dokumentaci, řídit ,organizovat a plánovat činnost související s jejich provozem, a to s ohledem na kvalitu služeb, ekonomičnost a bezpečnost.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• důraz hloubku porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů za jednotlivé učební celky
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Provoz silniční dopravy

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu:

Předmět Provoz silniční dopravy navazuje na poznatky z předmětu Řízení motorových vozidel. Cílem je zdokonalit žáky v oblasti dopravy a logistiky s cílem získání odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti k řízení motorového vozidla skupiny „C“ při výkonu povolání řidiče dle platného zákona a prováděcích vyhlášek.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• uplatňivat získané vědomosti a dovednosti při provozování silniční dopravy
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou terminologii
• pracovat s moderní technikou
 

Charakteristika učiva:

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• teorie pokročilého racionálního řízení
• uplatnění vnitrostátních a mezinárodních dohod. norem, nařízení
• bezpečnost provozu a ekologický provoz vozidla
• poskytování služeb a logistiky
• hospodářské prostředí a organizace dopravního trhu
• sociálně-právní prostředí v silniční dopravě
• prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci :

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

 

Pojetí výuky:

• základem je výklad s použitím právních předpisů, související literatury, odborných časopisů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe, debata na příslušné téma
• praktický nácvik stanovených jízdních a pracovních úkonů

Hodnocení výsledků žáků:

• důraz při hodnocení žáků bude kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat získané poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit
• průběžné hodnocení bude prováděno formou krátkých testů a ústního zkoušení, výsledky budou mít podpůrný charakter

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako pracovníka v dopravě, řidiče-profesionála. Je úzce spojen s dalšími předměty a to především Řízení motorových vozidel, Opavy a údržba vozidel, Strojírenská technologie, Silniční vozidla, Elektrotechnika, Praxe apod.

Poznámka:

• učivo odpovídá stanovenému základnímu rozsahu 140 vyučovacích hodin pro držitele řidičských oprávnění skupiny C, C + E, D nebo D + E
• z toho praktický výcvik v rozsahu 10 vyučovacích hodin navazuje na teoretickou přípravu
• výuka zdravotních rizik a jejich předcházení v rozsahu 13 vyučovacích hodin bude provedena formou šesti vyučovacích bloků v rámci doplňující výuky
• po absolvování vyučovacího předmětu a vykonání předepsaných zkoušek jsou oprávněni řídit motorové vozidlo skupiny C a C + E od 21 let a motorové vozidlo skupiny D a D + E od 23 let, s výjimkou motorového vozidla linkové osobní dopravy, pokud trasa linky nepřesahuje 50 km

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Řízení motorových vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem výuky předmětu je naučit žáky předpisy o provozu na pozemních komunikacích, seznámit je s teorií zásad bezpečné jízdy a naučit je tyto zásady aplikovat v praxi. Naučit žáky ovládání a údržbě vozidla skupiny B a C, seznámit je se základy první pomoci a naučit je aplikovat první pomoc v praxi. Naučit žáky řídit vozidla skupiny B a C.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat vědomosti a znalosti z předmětu Řízení motorových vozidel při praktických jízdách

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován ve druhém ročníku.Obsah učiva je rozdělen do devíti tematických celků. Výuka a výcvik jsou prováděny v souladu s platnými předpisy pro výuku a výcvik v autoškole. Žáci se naučí znát základní předpisy související s řízením motorových vozidel, základům bezpečného chování v silničním provozu, základům konstrukce a údržby vozidel a naučí se motorová vozidla příslušné skupiny řídit. Naučí se poskytovat první pomoc.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• měli teoretické znalosti a praktické dovedností v řízení a ovládání motorového vozidla
• měli smysl pro odpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla
• účelně využívali techniku
• samostatně předvídali a včas reagovali na vznikající situace v silničním provozu
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dodržovali zásady bezpečnosti silničního provozu

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky, výcvik prakticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

 

Základními metodami výuky jsou:

• jednotlivá ustanovení příslušných zákonů budou vysvětlena formou výkladu za použití audiovizuální techniky, za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových otázek
• výcvik řízení motorových vozidel proběhne, v souladu s příslušnými zákony pro provoz autoškol na trenažérech, autocvičišti i v silničním provozu ve cvičných motorových vozidlech příslušné skupiny a to po etapách se zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka
• výuka praktické údržby proběhne na funkčních modelech vozidel
• výuka zdravotní přípravy proběhne v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky, v praktické části za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• znalost předpisů pro provoz vozidel
• znalost konstrukce a údržby vozidel
• znalost teorie a zásad bezpečné jízdy
• znalost zásad poskytování první pomoci
• schopnost bezpečně v silničním provozu řídit motorové vozidlo

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

 

• ústního a písemného zkoušení pro ověřování teoretických znalostí
• ověřování znalosti zákonů a pravidel pro provoz vozidel, která bude prověřována formou schválených zkušebních testů
• ověřování znalosti konstrukce techniky, zásad údržby motorových vozidel, která bude prověřována průběžně testy a ústní formou v učebně na modelech podle zkušebních otázek, které jsou předepsány zákonem pro závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti v autoškole
• ověřování znalosti praktických dovedností, které budou prověřovány praktickou jízdou ve cvičném motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i mimoměstském provozu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• předmět řízení motorových vozidel přispívá výraznou měrou k profilaci žáka jako opraváře a specialisty
• předmět navazuje na předměty Silniční vozidla, Opravy a údržba vozidel a Odborný výcvik
• výuka předmětu řízení motorových vozidel úzce souvisí s problematikou ochrany životního prostředí a vztahu k životnímu prostředí
• žáci jsou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy

Poznámka:

Praktický výcvik navazuje na teoretickou přípravu. V souladu s platným zákonem je část výcviku v řízení vozidla nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru. Před zahájením výcviku v řízení vozidla jsou žáci seznámeni se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla. Před ukončením výcviku v řízení vozidla je proveden nácvik správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

 
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Elektrotechnika umožňuje rozvíjet logické a tvůrčí technické myšlení žáků a dává jim nutný teoretický základ pro správné hodnocení a řešení konkrétních problému přiměřené obtížnosti. Výuka utváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru, které pak využívají při osvojování učiva navazujících odborných předmětů. Žák je veden k tomu, aby byl schopen analyzovat technické problémy, vyhledávat jejich podstatné znaky a vzájemné souvislosti.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti elektroniky vozidel při řešení technických problémů
• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. K předmětu Elektrotechnika je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• základní pojmy z elektrotechniky I. (elektrostatické pole, proudové pole)
• základní pojmy z elektrotechniky II. (magnetické pole, střídavé pole)
• elektrické stroje a přístroje
• měřicí přístroje
• fyzikální základy elektroniky
• elektrická výstroj motorových vozidel
• zdroje elektrického proudu
• elektrické spotřebiče
• zapalovací zařízení
• pomocná zařízení

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• správné vyjadřování žáků a dodržování odborného názvosloví
• kreslení a čtení elektrotechnických schémat vozidel
• analyzovat a řešit technické problémy
• určit podstatu problému a navrhnout různé možnosti řešení včetně optimálního
• zvolit vhodné metody a postup realizace zvoleného řešení

　

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady i dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a elektrických částí vozidel
• široké využití audiovizuální techniky
• řízený rozhovor a diskuse o technických problémech

　

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a grafického projevu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

• s porozuměním poslouchat mluvené projevy
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení
• číst a vytvářet různé formy grafického znázornění
• ovládat různé techniky učení
• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti
• znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce
• využívali při pracovních činnostech nejrůznější informační zdroje

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Automatizace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
 

Předmět Automatizační technika poskytuje žákům vědomosti a intelektuální dovednosti z ovládací techniky a logického řízení, z automatického řízení, z regulačních systémů, z aplikací automatického řízení, z montáže a údržby automatizačních zařízení.  Výuka navazuje především na předměty Elektrotechnika a Silniční vozidla, dále na poznatky žáků z Matematiky a Fyziky. Žák je schopen analyzovat technické problémy, vyhledávat jejich podstatné znaky a vzájemné souvislosti.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat vědomostí a dovedností z oblasti automatizační techniky při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Výuka je rozložena do třetího a čtvrtého ročníku. Předmět seznamuje žáky s rozsahem měření veličin, regulace, automatizace a řízení jak v rámci agregátů SMV tak i v průmyslu obecně. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, aplikuje je a dále rozvíjí.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• automatizační technika
• regulační technika
• automatizační prostředky
 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje  k tomu aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• dbali na kvalitu provedené práce

• pracovali soustavně a svědomitě

• mysleli ekonomicky a ekologicky

 

Pojetí výuky
 

Výuka je zaměřena teoreticky. Předmět přispívá ke komplexnímu pohledu na danou problematiku a vytváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru. Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím odborné literatury, jakož i názorných didaktických pomůcek z oborů Automatizace, Strojírenství a Elektrotechniky
• maximální využití multimediální didaktické techniky
• diskuse o související problematice v automobilech a souvisejících odvětvích průmyslu

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů, internet, odborná literatura

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• dodržovat stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti
• pracuje s technickou dokumentaci a dalšími zdroji technických informací, včetně jejich vytváření
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace
• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet
• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání

V předmětu je aplikováno průřezové téma Informační a komunikační technologie v rámci moderních digitálních technologií využíváných v automatizační technice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Elektrotechnická měření je odborný předmět, ve kterém si studenti při praktickém měření ověřují teoretické znalosti získané v nižších ročnících. Přispívá k rozvoji samostatnosti a k tvůrčímu přístupu studentů při řešení konkrétních praktických situací.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• měřit základní elektrické veličiny
• zacházet s osciloskopem
• měřit a kontrolovat elektrická a elektronická zařízení vozidel
• pracovat v týmu i samostatně
• pracovat s odbornou literaturou
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Učivo předmětu je realizováno ve třetím ročníku vzdělávacího programu. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• obecné zásady měření
• měřicí přístroje
• měření v elektrických obvodech
 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• správné se vyjadřovali a dodržování odborné názvosloví
• kreslili a četli elektrotechnická schémata vozidel
• analyzovali a řešili technické problémy
• určovali podstatu problému a navrhovali různé možnosti řešení, včetně optimálního
• volili vhodné metody a postupy realizace zvoleného řešení

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na praktickou činnost v laboratoři a zpracování výsledků měření do zprávy o provedeném měření. Hlavní znaky výuky:

• zapojování elektrických obvodů
• měření elektrických veličin
• vyhodnocení naměřených veličin
• diskuse o problémech měření

Hodnocení výsledků žáků

• sledování praktické činnosti žáků při měření
• grafický projev a schopnost aplikovat výsledky měření ve zprávě
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace k řešení problému, navrhnout způsob řešení problému
• volit prostředky a způsoby vhodné pro splnění aktivit, využívat zkušeností a vědomostí získaných dříve
• pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií
• komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a off-line komunikace
• znát a dodržovat základní právní předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
• být vybaven vědomostmi o poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a být schopen první pomoc sám poskytnout
• osvojit si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující práce, včetně zásad pro práci a zdraví neohrožující činnosti se zobrazovacími jednotkami
• dodržovat stanovené normy a předpisy, souvisejícími se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Diagnostická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíle vyučovacího předmětu

 

Předmět navazuje na předměty Silniční vozidla, Opravy a údržba vozidel a Elektrotechnika. Cílem předmětu je:

 

• získat základní dovednostní návyky potřebné při diagnostice automobilů
• provádění diagnostiky silničních vozidel

Žáci získávají, rozvíjejí a upevňují intelektuální vědomosti a manuální dovednosti při diagnostikování dopravních prostředků a jejich funkčních částí.

Charakteristika učiva:

 

• vyučovací předmět seznamuje žáky s problematikou diagnostiky silničních vozidel. Důraz je kladen na pochopení principů a postupů automobilové diagnostiky a osvojení praktických činností a postupů při diagnostice automobilů.
• seznamuje s uspořádáním a vybavením diagnostických pracovišť.

Žáci vycházejí ze znalostí konstrukce vozidel získané v předmětu Silniční vozidla a uplatňují poznatky z oblasti diagnostiky vozidel získané v předmětu Opravy údržba vozidel, především znalost možných diagnostických postupů.


Pojetí výuky

 

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím literatury, odborných časopisů, modelů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – čtení a využití schémat zapojení
• cvičení – konkrétní měření na vozidlech s využitím diagnostické techniky

Výuka je zaměřena na získání technického cítění a kladného vztahu k technice, získání schopnosti zpracovávat informace, dodržovat postupy měření a to s ohledem na bezpečnost při vykonávaných činnostech.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

•ústního zkoušení
•grafického zpracování záznamů z měření
•hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Praxe

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Praxe navazuje na poznatky žáků z teoretických předmětů oprava a údržba vozidel a provoz silničních vozidel. Jeho zvládnutí je důležítým předpokladem pro další zkvalitnění činností ve svém oboru.

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci dovedli

• vysvětlit smysl dodržování pravidel bezpečnosti práce a požární ochrany
• kladení důrazu na ochranu životního prostředí
• seznámit se s normami a předpisy, které platí pro autoopravárenství
• samostatné volbě správného a bezpečného postupu při ručním a strojním zpracování materiálu
• zacházet s materiály používanými při konstrukci automobilů
• správně a samostatně volit přípravu ručního nářadí a nástrojů, přístrojů, diagnostiky a pracoviště
• vysvětlit funkci, konstrukci a význam hlavních skupin motorových vozidel
• diagnostikovat závady na vozidle, jejich pohonných jednotkách, komfortních systémech

Charakteristika učiva

 

Výuka je rozdělena do tří ročníků a obsah učiva do několika tématických celků.

• zpracovávání materiálu
• doprava a životní prosrředí,  konstrukční skupiny
• servisní a provozní dokumentace,  elektrická zařízení dopravních prostředků
• montážní a demontážní práce,  technická diagnostika 
• organizace opravárenství,  skladování

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci 

• aktivně přístupovali k životu, vztahu k umění a kultuře
• respektovali lidská práva, dodržovali zákony
• vystupovali a komunikovali slušně a odpovědněájmu
• chránili životní prostředí
• pociťovali odpovědnost za své zdraví, usilovali o zdravý životní styl
• vytvářeli a udržovali kvalitní partnerské vztahy, vztahy v rodině, upevňovali mezilidské vztahy
• uměli myslet kriticky, vytvářeli si vlastní úsudek a dokázali ho prosadit
• uvědomovali si odpovědnost za vlastní život a ctít ho jako nejvyšší hodnotu

Pojetí výuky

• praktické vyučování je organizováno ve skupinách, nebo jednotlivě na servisních pracovištích
• výuka na úkolech se speciálním nářadím, nástroji, stroji a přípravky probíhá ve skupinách i jednotlivcích
• učitel praktického vyučování dbá při výuce na správné odborné vyjadřování žáků

Hodnocení výsledků žáků

• průběžným hodnocením u zadaných úkolů učitelem praktického vyučování nebo instruktorem
• na základě ústních, eventuelně stručných písemných pracích

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• jednání s lidmi, diskutovat, být tolerantní a zodpovědný
• předmět přispívá velkou měrou k profilování žáka, jako technika ve svém oboru
• je velmi úzce spojen s dalšími technickými předměty, což přispívá k širšímu uplatnění absolventa

Souvislá odborná praxe

• v měsíci květnu ve 2. a 3. ročníku probíhá souvislá odborná praxe na smluvním pracovišti v rozsahu 60 hodin

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Žáci se rovněž naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Toto průřezové téma přispívá k naplňování cílů vzdělávání rozvojem některých kompetencí jako např. aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry, komunikační dovednosti a sebeprezentace a další.

Aby bylo možno cíle vzdělávání plnit, vedeme žáka k osobní odpovědnosti za vlastní život, formulování profesních cílů žáka, učíme žáka vyhledávat v relevantních informačních zdrojích a kriticky posuzovat získávané informace, a podobně.

Při realizaci průřezového tématu Člověk a svět práce zahrnujeme tyto oblasti:

 

1. Individuální příprava na pracovní trh – vyhledávání zaměstnání, informační zdroje a jejich vyhodnocení, aktivní plánování profesní kariéry, prezentace v prostředí trhu práce, sebereflexe ve vztahu k osobním profesním a vzdělávacím plánům
2. Svět vzdělávání – význam celoživotního učení, vzdělávací příležitosti u nás i v zahraničí
3. Svět práce – trh práce z hlediska globalizace i regionální ekonomiky, nové formy a podmínky práce, pracovní mobilita, technický rozvoj, pracovní uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání, pracovněprávní problematika
4. Podpora státu ve sféře zaměstnanosti – služby kariérového poradenství, zprostředkovatelské služby při hledání práce, pracovní agentury, služby úřadu práce

 

V rámci praxe se zaměřujeme na sebereflexi žáka a jeho neustálé učení, poznávání a zvyšování manuální zručnosti. Žáci se setkávají s reálným pracovním prostředím, pracovními situacemi, odborníky z praxe. Vyhodnocují a srovnávají školní prostředí s prostředím reálných odborných pracovišť.