Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykové vědomosti a dovednosti v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− odvodili význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− orientovali se v jazykové struktuře, v níž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s mluvčími jiných kultur.

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na RVP ZV a směřuje k osvojení kvalitní úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá výstupní úrovni A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí 320 lexikálních jednotek za rok. Z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 
− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka a rovněž aby získané oborové informace dovedli správně využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků;
− vnímat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikativní kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykové vědomosti a dovednosti v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• posoudit význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

• národní jazyk

• jazyková kultura

• pravidla českého pravopisu

• slovní zásoba

• větná skladba

• komunikační a slohová výchova

• komunikační situace a strategie

• funkční styly

• práce s textem a získávání informací

• informatická výchova, knihovny, internet

• techniky čtení

• zpětná reprodukce textu

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Anglický jazyk připravuje žáky na aktivní život v multikulturní společnosti, vede je zejména k:

• osvojení praktických řečových dovedností
• schopnosti dorozumění se v situacích každodenního života
• přípravě žáků k přímé a nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí žáků o světě

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• komunikovat v rámci základních témat
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduchého odborného textu
• získávat informace o zemích studovaného jazyka a tyto poznatky využívat ke komunikaci
• pracovat se slovníky, jazykovými příručkami a jinými zdroji informací v cizím jazyce

　

Charakteristika učiva

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělání přispívá k:

　

• formování osobnosti studentů
• rozvoji jejich komunikativní kompetence
• schopnosti učit se po celý život
• schopnosti vnímat kulturu jiného národa
• chápání a respektování tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

　

Pojetí výuky

　

Vzdělávání v cizím jazyce je založeno na:

　

• aktivizujících didaktických metodách
• organizování činnosti podporující myšlenkovou aktivitu žáků
• strategii učení odpovídající učebním předpokladům studentů
• podporování sebedůvěry, samostatnosti a iniciativy studentů
• vedení k sebekontrole a sebehodnocení
• využívání multimediálních výukových programů
• motivaci studentů ke studiu cizích jazyků
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• hodnotí se průběžně jak produktivní, tak i receptivní dovednosti
• hodnotí se zvládnutí jednotlivých částí lekce, celé lekce, pak následuje souhrnné opakování za pololetí
• žák je veden k sebehodnocení
• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• rozvíjí se personální kompetence
• předmět se vztahuje i k odborným předmětům
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ESTETICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Práce s uměleckým textem je na tomto stupni vzdělávání zaměřena především na výchovu k vědomému, kultivovanému čtenářství. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nich probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− uvědomovali si význam umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− orientovali se ve významu umění pro člověka;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• posoudit význam umění jako specifickou výpověď o skutečnosti

• formulovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury

• orientovat se v kulturním dění

• posoudit vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace.

　

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

　

• umění a literatura

• hlavní literární směry a jejich představitelé v kontextu doby

• práce s literárním textem

• teorie literatury

• literární druhy a žánry

• tvořivé činnosti

• kultura

• kulturní instituce v ČR a v regionu

• společenská kultura

• reklama a její vliv na životní styl

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria

• posoudili význam umění

• formulovali a vyjadřovali své názory

• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury

• orientovali se v kulturním dění

• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

　

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

　

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

　

Poznámka

　

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem SPOLEČENSKOVĚDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v odborném školství je připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými aktivními občany demokratického státu, aby jednali odpovědně a uvážlivě nejen k vlastnímu prospěchu, ale též pro veřejný zájem a prospěch. Žáci se učí porozumět společnosti a světu, kde žijí, uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

- využívat své vědomosti a dovednosti v praktickém životě, ve styku s jinými lidmi a s různými institucemi, při řešení praktických otázek politického a občanského rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního a sociálního charakteru;
- získávat a hodnotit informace z různých zdrojů – verbálních, ikonických (obrazy, fotografie, mapy…) a kombinovaných (filmy).

 

Vzdělávání v občanském základu usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

 

- jednat odpovědně a žít čestně;
- projevovat občanskou aktivitu, vážit si demokracie a svobody, preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
- přemýšlet o skutečnosti kolem sebe, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
- uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si ho vážit a chránit ho;
- na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků, netolerantního jednání a nesnášenlivosti;
- zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat ekologicky;
- vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, odpovědně řešit své finanční záležitosti, neničit majetek, ale pečovat o něj, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i pro širší komunitu.

 

Důraz se klade nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu na praktický odpovědný a aktivní život. Tento kurikulární rámec by měl vést k lepšímu porozumění mnohotvárnosti dnešního světa, porozumění nárokům, které na lidi život v současné době klade, a k získání potřebných klíčových kompetencí pro řešení občanských i soukromých aktivit jednotlivce. Významnou úlohu má rozvíjení finanční a mediální gramotnosti žáků jako důležitých dovedností, kterými by měl být vybaven člověk dnešní doby.

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Občanská nauka má připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství je základem k pozitivnímu ovlivnění hodnotové orientace žáků, vede je k odpovědnému jednání nejen k vlastnímu prospěchu, ale i ve veřejném zájmu, ke kritickému myšlení, učí je porozumět společnosti a světu a uvědomění si vlastní identity.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• využívat své vědomosti a dovednosti v praktickém životě, ve styku s jinými lidmi a s různými institucemi, při řešení praktických otázek politického a občanského rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního a sociálního charakteru

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – verbálních, ikonických (obrazy, fotografie, mapy….) a kombinovaných (filmy)

• pracovat v týmu i samostatně

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků a těchto tematických celků:

　

• zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí

• péče o zdraví

• člověk v lidském společenství

• člověk jako občan

• člověk a právo

• Česká republika, Evropa a svět

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• jednat odpovědně a žít čestně

• projevovat občanskou aktivitu, vážit si demokracie a svobody, preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně

• přemýšlet o skutečnosti kolem sebe, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat

• na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama, tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků, netolerantního jednání a nesnášenlivosti

• zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat ekologicky

• vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, odpovědně řešit své finanční záležitosti, neničit majetek, ale pečovat o něj, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i pro širší komunitu

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

　

• výklad s využitím učebnice občanské výuky, názorných pomůcek a částí vozidel

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o problémech

• využití poznatků z exkurzí a besed

• skupinová práce

• projekty a samostatná práce

• tematická filmová představení s následnou besedou

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho schopnost aplikovat poznatky v praxi s přihlédnutím ke komunikativním dovednostem žáka

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat poznatky na praktických příkladech

• součástí hodnocení budou samostatné práce zpracovávané během studia,

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Občanská nauka, je kladen důraz především na občanské a komunikativní kompetence. Rozvíjeny jsou rovněž klíčové kompetence k učení, řešení problémů, kritickému přístupu získaných informací z otevřených zdrojů a personální a sociální kompetence.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie.

Základem realizace průřezového tématu je budování občanské gramotnosti, vedoucí k osvojení občanských ctností jako jsou humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro správnou věc apod. Občanské ctnosti úzce souvisejí s tím, jaký je člověk ve svém soukromí, v oblasti svého prožívání a jednání. Ke skutečnému lidství a dobré morálce, projevující se v prosociálním chování, by měly vést všechny vyučovací předměty využitím prožitkové výukové strategie, která obsahuje přijetí žáka učitelem i skupinou žáků či pozitivní motivací.

Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící kladný přístup žáka k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí. Důležité je vytvoření demokratického klimatu školy a cílevědomé úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské rozhodování a jednání.

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

− měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnost a schopnost morálního úsudku

− byli připraveni klást si základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení

− hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní

− rozeznali a odolávali myšlenkové manipulaci

− se orientovali v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby

− hledali kompromisní řešení při jednáních a diskuzích o citlivých nebo kontroverzních otázkách

− byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch jiných lidí, zejména sociálně potřebných, doma i v jiných zemích

− vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace

 

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

 

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost

– jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

 

Metody, formy a prostředky:

 

Stěžejní je promyšlené a funkční používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, diskuse, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, rozvoji funkční gramotnosti, tj. schopnosti číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely. V rámci výuky budou využity rovněž tradiční metody výuky - výklad, pracovní listy, samostatná práce, budou využity besedy, exkurze, projekty a filmová představení.

 

Realizace průřezového tématu spočívá:

 

- ve vytvoření demokratického prostředí ve třídě a ve škole, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu;

- v pečlivém promýšlení priorit výchovy k demokratickému občanství ve školním vzdělávacím programu, výchovy opírající se o znalost osobností žáků, jejich názorů a postojů, prostředí, které je ovlivňuje, i o možnosti a podmínky školy;

- ve volbě takových vyučovacích a výchovných strategií, které napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí a pozitivní hodnotové orientace žáků, stimulují jejich aktivitu a angažovanost;

- v zapojování žáků a školy do aktivit, které vedou k poznání fungování demokracie v praxi a k vytváření občanské společnosti, seznamují je se životem v obci a politikou samosprávních orgánů;

- v posilování mediální gramotnosti žáků a to nejen v kritickém odstupu od médií, ale zároveň kompetenci k používání médií pro vlastní vzdělávání nebo hodnotnou zábavu;

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci).

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast PŘÍRODOVĚDNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech Fyzika a Základy přírodních věd.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci:

− využívali přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovali, analyzovali a řešili jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovali a zkoumali přírodu, prováděli jednoduché experimenty a měření, zpracovávali a vyhodnocovali získané údaje;
− komunikovali, vyhledávali a interpretovali přírodovědné informace a zaujímali k nim stanovisko, využívali získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− orientovali se v základních ekologických souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnili nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudili chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Fyzika patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání. Využívá poznatků žáků z matematiky a přírodních věd, které dále rozvíjí a přizpůsobuje danému odbornému zaměření žáků.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• využívali fyzikální poznatky a dovedností v praktickém životě

• logicky uvažovali, analyzovali a řešili jednoduché fyzikální problémy

• pozorovali a zkoumali přírodu a okolní svět

• pochopili souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnili nezbytnost udržitelného rozvoje

• posoudili fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život

• osvojili si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do 1. a 2. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS do předmětů Elektrotechnika a Elektronika.

　

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

　

• Mechanika

• Termika

• Vlnění a optika

• Fyzika atomu

• Vesmír

• Fyzikální poznatky a dovednosti v　praxi

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• pracovali v týmu i samostatně

• obhájili svůj názor

• pracovali s vlastním odhadem

• mysleli ekologicky a prakticky

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny výpočtovými úlohami ze života.

　

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o fyzikálních jevech a dějích

• využití poznatků z běžného života

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• ústní a písemné zkoušení pro ověření teoretických znalostí a schopnosti aplikovat získané vědomosti na příkladech

• aktivita, zapojení do výuky, samostatnost při řešení fyzikálních úloh

• kladen důraz na hloubku porozumění učiva a aplikaci vědomostí do běžného života

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Fyzika, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, matematickou a využití prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi.

Ve Fyzice jsou zařazena průřezová témata Člověk a životní prostředí, v učebním bloku Vlnění a optika v 1. ročníku studia, a Informační a komunikační technologie, v učebním bloku Vesmír v 2. ročníku. Člověk a životní prostředí je zaměřeno na vliv prostředí na lidské zdraví. Informační a komunikační technologie je zaměřena na poznatky týkající se hvězd a galaxií.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Cílem předmětu Základy přírodních věd je naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do 1. a 2. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

　

• Obecná chemie

• Anorganická chemie

• Organická chemie

• Biochemie

• Základy biologie

• Ekologie

• Člověk a životní prostředí

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• posuzovali nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí

• měli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí

• jednali hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické

• zdůvodnili význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady ze života. Hlavní znaky výuky:

　

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o přírodních jevech a problémech

• využití poznatků z běžného života

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením

• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva

• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně

• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou

• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Základy přírodních věd, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, práce s informacemi a práci s informačními technologiemi, a komunikativní kompetence.

V základech přírodních věd se ve značné míře řeší ochrana životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Učit se poznávat svět, lépe mu rozumět a efektivně pracovat s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Předpokladem realizace udržitelného rozvoje je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.　

 

Průřezové téma Člověk a životní prostředí ovlivňuje pozitivní vztahy k prostředí a　zvyšuje gramotnost pro udržitelnost rozvoje. V souvislosti s odborným vzděláváním žáků poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívaní moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Cílem je komplexní pohled žáka na udržitelnost rozvoje v občanském životě a v daném oboru vzdělávání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí. Důležité je,　aby vznikl ucelený obraz ukazující složitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho životním prostředí.　

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

- chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život

- samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých informačních zdrojů

- pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů

- osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání

- osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví

 

Snahou je, aby se získané vědomosti a dovednosti propojili a doplnili se zaměřením na:

 

- materiálové a energetické zdroje

- kvalitu pracovního prostředí

- vliv pracovních činností na prostředí a na zdraví

- technické a technologické procesy

- řídící činnosti

 

Metody, formy a prostředky:

 

Vedení žáků k správnému nakládání s odpady, využívání úsporných spotřebičů a postupů, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Velký význam při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy je spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. Uplatnění také nachází různé žákovské projekty s environmentální problematikou.　

 

Realizace průřezového tématu spočívá:

 

- ve vedení žáků k tomu, aby chápali nebezpečí ohrožení životního prostředí člověkem a byli schopni vyjadřovat své postoje v oblasti péče o životní prostředí;

- v rozvíjení znalostí o možnostech ochrany přírody, chápání postavení člověka v přírodě a vlivech životního prostředí na jeho zdraví;

- v cíleném motivování žáků, aby v profesním a osobním životě jednali hospodárně i ekologicky, aby si osvojili základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí;

- v pochopení vlastní odpovědnosti za své jednání a v aktivním zapojování žáků do ochrany a zlepšování životního prostředí;

- v osvojování zásad zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví, v respektování principů udržitelného rozvoje;

− v diskusích o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity, o současné globální, regionální a lokální problematice rozvoje (klimatické změny, ohrožování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace).

 

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast MATEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy, 
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

 

− pozitivní postoj k matematickému vzdělávání,  
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu Matematika má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech

• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech

• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě

• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení

• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

• naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech

• používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a sloužícími jako průprava pro užití v technických předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Operace s čísly

• Číselné a algebraické výrazy

• Řešení rovnic a nerovnic

• Funkce

• Goniometrie a trigonometrie

• Planimetrie

• Stereometrie

• Pravděpodobnost v praktických úlohách

• Práce s daty v praktických úlohách

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• získali pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace

• pociťovali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

• měli důvěru ve vlastní schopnosti

• pracovali precizně

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány tradiční i moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

 

• výklad

• procvičování pod dohledem učitele

• diskuse

• skupinová práce žáků

• rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti

• učení se z textu a vyhledávání informací

• samostudium a domácí úkoly

• využívání prostředků ICT

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• ověřování znalostí se provádí převážně písemnou formou, (kontrolní práce na závěr tematických celků, čtvrtletí či pololetí)

• zohledňuje individuální přístup  dle nadání, schopností a potřeb žáka

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za jejich zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou žáci v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychováváni k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

− vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− pojímat zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života;
− preferovat takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívat pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.);
− kriticky přistupovali k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti;
− pociťovat radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v rámci svých možností.

 

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o vlastní zdraví, k bezpečnému jednání v krizových situacích a za mimořádných událostí, poskytnutí neodkladné první pomoci, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Tělesná výchova usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychovávání k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení

• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky, aj.)

• kriticky přistupovat k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví

• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti

• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí

• využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play

• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v　rámci svých možností

 

Charakteristika učiva

 

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových schopností a dovedností.

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů jízdy na snowboardu nebo základů sjezdového lyžování a chování při pohybu v horském prostředí.

V dalších ročnících budou součástí učiva, dle aktuálních materiálních podmínek a zájmu žáků, sportovní dny zaměřené na plavání s nácvikem dvou plaveckých způsobů, dopomoci unavenému plavci a záchranu tonoucímu, bruslení s nácvikem základů bruslení na ledě nebo inline a pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pociťovali radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

• dovedli kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec a podle potřeby spolupracovat

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se orientují v základech informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je vhodně rozšířeno dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Cílem předmětu Informační a komunikační technologie je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
• porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
• pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
• používat prostředky grafické komunikace
• formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
• komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
• prezentovat informace a výsledky své práce
• aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

　

Charakteristika učiva

　

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferenci

　

V afektivní oblasti směřuje vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích k tomu, aby žáci získali:

　

• důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
• potřebu dále se vzdělávat a využívat nové prostředky a aplikace
• motivaci k využívání prostředků IKT při studiu i v praktickém životě
• motivaci k dodržování etických pravidel při práci s informacemi a k dodržování autorských práv.

　

Pojetí výuky

　

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do druhého a třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

　

Hodnocení výsledků žáků

　

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

　

• srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
• vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
• přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
• učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
• využíval k učení zkušenosti jiných
• byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
• byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
• uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
• využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
• volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
• sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
• pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
• používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
• získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
• využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
• dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
• měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

 

Výsledky vzdělávání:

 

- využívá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby)
- vyhodnocuje možnosti a výhody, ale i rizika (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky
- využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením
- pracuje s uživatelským prostředím operačního systému
- orientuje se v běžném systému – popíše strukturu dat a možnosti jejich uložení, aplikuje a orientuje se v systému adresářů, volí základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi
- v oborech s vyššími nároky na využívání aplikací výpočetní techniky vybírá principy algoritmizace úloh a volí algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce)
- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware
- volí používání nových aplikací, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, uvědomuje si analogie ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací
- vybírá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty
- orientuje se v běžné práci s tabulkovým procesorem a databází (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, matematické operace, základní funkce, tvorba jednoduchého grafu, příprava pro tisk)
- aplikuje hlavní typy grafických formátů, na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje
- používá běžné základní a aplikační programové vybavení
- pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti
- aplikuje specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky
- samostatně komunikuje elektronickou poštou, volí i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření
- využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…)
- orientuje se v dalších běžných prostředcích online a offline komunikace a výměny dat
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
- získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, orientuje se v jejich vyhledávání
- orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává
- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití
- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému
- správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele
- pracuje s běžnými i odbornými graficky ztvárněnými informacemi (schémata, grafy apod.).

 

Metody, formy a prostředky

 

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často nejen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti žáků z předchozího vzdělávání. Praktické úlohy by neměly chybět v žádné vyučovací hodině. Realizovány mohou být formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací či testů s použitím počítače.

 

Realizace průřezového tématu spočívá:

 

- ve zdokonalování schopností žáků efektivně používat prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě;

- v dosažení připravenosti žáků využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pro potřeby zvoleného oboru a výkonu povolání;

- v budování tzv. informační společnosti, která využívá prvky moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání, v praxi a pro potřeby celoživotního vzdělávání;

- v poznání nejdůležitějších zákonů a norem týkajících se práce s informacemi a s výpočetní technikou, respektování duševního vlastnictví, copyrightu, etického chování v prostředí Internetu.

- v dělení výuky na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák, těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů a je-li použita metoda výkladu, ihned následuje praktické procvičení vyloženého učiva;

- ve vybavení školy širokou nabídkou výukových programů podporujících výuku v jednotlivých vzdělávacích oblastech, jedná se o balík tzv. kancelářského software, tj. textový, tabulkový a databázový procesor, software pro tvorbu prezentací, dále software pro práci s grafikou, prohlížeč webových stránek, organizační a plánovací software, e-mailového klienta a další komunikační software a podle oborů vzdělání též aplikace používané v příslušné profesní oblasti, která je předmětem vzdělávání (např. účetní software, CAD systémy apod.).

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem oblasti EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh není zpracován zvlášť pro jednotlivé obory vzdělání, ale tak, aby byl využitelný pro všechny obory vzdělání. Provázání na vlastní odbornost zajistí škola ve svém ŠVP a vyučující přímo ve výuce.
Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.
Obsahový okruh je v souladu se Standardem finanční gramotnosti ve verzi schválené v roce 2017. Standard finanční gramotnosti je dále naplňován ve společenskovědním vzdělávání a částečně i v matematickém vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• úspěšně budovali svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednali aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, prezentovali sebe i svoji odbornost
• pracovali v týmu
• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů a využívali je pro svou práci
• pracovali s moderní technikou

 

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Ekonomika je vyučován ve třetím ročníku daného učebního oboru. Cílem výuky předmětu je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• měli vhodnou míru ekonomického sebevědomí a byli schopni sebehodnocení a sebekritiky a přijímali odpovědnost za svá jednání a rozhodnutí
• vážili si demokracie a svobody, ale také hledali hranice mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností
• chovali se tolerantně a solidárně, byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem
• byli ochotni klást si existenční, etické a ekonomické otázky a hledat na ně správná řešení a odpovědi
• dodržovali klíčové kompetence jako např. zásady a předpisy BOZP, dodržovali pracovní dobu, vážili si kvalitní práce jiných lidí, vážili si života, zdraví, životního prostředí a snažili se je zachovat pro příští generace

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do tří tematických celků. Je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní ekonomické pojmy, porozuměli jim a uměli je správně používat, Aby se naučili orientovat v ekonomických souvislostech a osvojili si ekonomický způsob myšlení. Získají znalosti o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele, o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a orientovat se v daňové problematice, čímž jsou připravováni na možnost samostatného podnikání.

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

　

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli obhájit svůj názor
• mysleli ekonomicky a ekologicky
• uměli správně odhadovat své možnosti a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Základními metodami výuky jsou:

　

• výklad s využitím učebnic ekonomiky, odborných časopisů a příkladů z praxe
• použití audiovizuální techniky
• diskuse na zadané téma
• práce ve skupinách - např. procvičování typových příkladů a jejich řešení
• samostatné práce žáků zaměřené na určité ekonomické téma

　

Hodnocení výsledků žáků

　

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale i schopnost aplikovat teorii na praktických příkladech
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat teorii na praktických příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

Z klíčových dovedností rozvíjených v předmětu Ekonomika, je položen důraz především na:

　

• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání
• komunikativní kompetence
• finanční gramotnost

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Prostřednictvím kariérového vzdělávání si žák osvojí znalosti, a především dovednosti pro řízení své kariéry a života, které využije pro cílené plánování a odpovědné rozhodování o svém osobním rozvoji, dalším vzdělávání a seberealizaci v profesních záměrech. Zároveň se naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

 

Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména rozvojem těchto kompetencí:

 

- identifikace a formulování vlastních priorit a cílů

- aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry

- přijetí osobní odpovědnosti při rozhodování

- vyhledávání a kritické hodnocení kariérových informací

- komunikační dovednosti a sebeprezentace

- otevřenost vůči celoživotnímu učení

 

Obsah tématu a jeho realizace

 

- individuální příprava na pracovní trh

- svět vzdělávání

- svět práce

- podpora státu ve sféře zaměstnanosti

 

Výsledky vzdělávání:

 

- rozlišuje různé formy podnikání a vysvětlí jejich hlavní znaky

- vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet

- na příkladu vysvětlí základní povinnosti podnikatele vůči státu

- stanoví cenu jako součást nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období

- rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů

- vypočítá výsledek hospodaření

- vypočítá čistou mzdu

- vysvětlí zásady daňové evidence

- orientuje se v platebním styku a smění peníze podle kurzovního lístku

- vysvětlí, co jsou kreditní a debetní karty a jejich klady a zápory

- vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN a vyhledá aktuální výši úrokových sazeb na trhu

- orientuje se v produktech pojišťovacího trhu a vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby

- vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže, jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům

- charakterizuje jednotlivé druhy úvěrů a jejich zajištění

- vysvětlí úlohu státního rozpočtu v národním hospodářství

- charakterizuje jednotlivé daně a vysvětlí jejich význam pro stát

- provede jednoduchý výpočet daní

- vyhotoví daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob

- provede jednoduchý výpočet zdravotního a sociálního pojištění

- vyhotoví a zkontroluje daňový doklad

 

Metody, formy a prostředky

 

Výuka je koncipována tak, aby měl žák praktické příležitosti k sebereflexi a objevování vlastního potenciálu, učil se řešit konkrétní situace, se kterými se může potkat na pracovním trhu. Při výuce mohou být využívány pracovní listy, týmová i individuální práce, besedy, exkurze ve firmách aj. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby následovalo praktické procvičování učiva. Vhodný je také řízený dialog a diskuze.

 

Realizace průřezového tématu spočívá:

 

- v motivování žáků k tomu, aby si uvědomili odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život a měli snahu k aktivnímu pracovnímu životu;

- v osvojování kompetence aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnit se na trhu práce a přizpůsobit se jeho změnám;

- v cíleném vyhledávání a posuzování informací o povolání, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce;

- v získání dovedností pro písemnou i verbální sebeprezentaci při vstupu na trh práce, sestavování žádostí o zaměstnání a psaní profesních životopisů,

- ve schopnosti vést jednání s potenciálním zaměstnavatelem, absolvovat přijímací pohovory či výběrová řízení, pracovat s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí;

- v kompetenci reálně posuzovat své schopnosti a možnosti pracovního uplatnění, v získání přehledu
o alternativních možnostech pracovního uplatnění;

- ve schopnosti používat získané znalosti v oblasti zákoníku práce, pracovního poměru, práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele, orientovat se ve výhodách a rizicích podnikání.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ směřuje k uplatnění absolventa vzdělávacího programu především v pracovních funkcích zabezpečujících kvalifikované servisní práce a montážní práce na elektrotechnických zařízeních a přístrojích. Absolvent je připraven instalovat, uvádět do provozu, kontrolovat, udržovat a opravovat elektrotechnická zařízení a přístroje. Pomocí měřicích, anebo testovacích přístrojů a technické dokumentace k příslušnému elektrotechnickému zařízení dovede identifikovat technické problémy při závadách, zvažovat možnosti jejich řešení a realizovat opravu optimálním způsobem pro daný případ. Uplatní se v činnostech spojených s identifikací závady, opravou a uváděním do provozu elektrotechnických zařízení a přístrojů.

 

Cílem obsahového okruhu ELEKTROTECHNIKA je vysvětlit především základní vztahy v elektrotechnice a vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů elektrotechnické praxe. Obsahový okruh poskytuje elementární znalosti fyzikálních principů elektrotechniky a tvoří základ odborného vzdělávání v oboru. Žáci jsou připravováni k tomu, aby nalézali teoretická a odpovídající praktická řešení odborných problémů.

Obsahový okruh vytváří u žáků fyzikálně správné a jasné představy o základních zákonech a vztazích v elektrotechnice. Žáci formulují a odvozují souvislosti pomocí matematického vyjadřování fyzikálních zákonů a rovněž v nezbytně nutném rozsahu a na přiměřené úrovni dokáží vlastními slovy tyto vztahy popsat. Současně se žáci seznamují s různými druhy materiálů používaných v elektrotechnice, s jejich vlastnostmi, se způsoby používání elektrotechnických prvků, součástek a obvodů. Žáci si postupně osvojují základní pojmy, schematické značky obvodových prvků a schematická znázornění obvodových vztahů.

Těžiště učiva spočívá ve zvládnutí fyzikálních principů a zákonů v oblasti stejnosměrného proudu, elektrostatiky, elektromagnetismu a střídavého proudu.

 

Cílem obsahového okruhu ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ je zvládnutí běžných měřicích metod užívaných při opravách a údržbě elektrických a elektronických zařízení a přístrojů. Obsahový okruh doplňuje a prohlubuje znalosti žáků z ostatních obsahových okruhů a vytváří ucelené specifické návyky odborného charakteru nezbytné pro profesní uplatnění.

Žáci se seznamují s klasickými měřicími přístroji a měřicími systémy na bázi PC, umí je správně zapojovat a prakticky používat. Osvojují si běžné měřicí postupy užívané v elektrotechnické praxi, získávají zručnost a systematičnost při měření a testování elektronických součástek a obvodů. Těžiště učiva spočívá v diagnostikování stavu elektrotechnického nebo elektronického zařízení a jeho částí pomocí měření.

 

Obsahový okruh ELEKTRONIKA poskytuje žákům potřebné znalosti o elektronických součástkových prvcích a jejich běžných obvodových zapojeních, o konstrukci a výrobě elektronických přístrojů a zařízení užívaných v průmyslové elektronice, spotřební elektronice a přenosové technice. Žák se seznámí s běžnými přístroji a zařízeními z oblasti slaboproudé elektrotechniky, včetně elektronických součástek, a to jak pro analogovou, tak i digitální technologii. Žák si osvojí způsoby vyhledávání závad elektronických zařízení a přístrojů, jejich opravy, údržbu a oživování, včetně přípravných činností. Při práci používá technické výkresy a schémata. Dodržuje zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienu práce a ustanovení o požární ochraně. Obsahový okruh navazuje na učivo okruhů elektrotechnika a elektrická měření a dále toto učivo rozvíjí.

 

Obsahový okruh ELEKTROTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ poskytuje žákům potřebné znalosti o konstrukci elektrotechnických zařízení užívaných pro různá zařízení, stroje a přístroje. Žák si osvojí dovednosti a návyky nezbytné pro výkon povolání elektromechanika se širokým odborným elektrotechnickým základem. Získá přehled o elektrotechnických zařízeních a rozumí funkčním principům při ovládání a řízení činnosti běžných elektromechanických zařízení. Absolvent provádí montážní a servisní práce na elektromechanických a elektronických zařízeních, včetně příslušných přípravných činností. Orientuje se v základní technické diagnostice. Opravuje elektrická a kombinovaná elektrotechnická zařízení a mechanismy. Orientuje se v běžné servisní technické dokumentaci a používá technickou dokumentaci při výrobě, montážích, revizích a opravách zařízení. Dodržuje zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienu práce a ustanovení o požární ochraně. Obsahový okruh navazuje na učivo okruhu elektrotechnika a dále ho rozvíjí.

Elektrotechnická dokumentace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Elektrotechnická dokumentace poskytuje žákům nezbytné vědomosti o technické dokumentaci používané v automobilové elektrotechnice. Obecným cílem předmětu je rozvíjet smysl pro přesné, názorné a přehledné grafické vyjadřování, prostorovou představivost, logické myšlení a rovněž smysl pro přesnost. Naučit žáky systematicky pracovat s odbornou literaturou, chápat technickou dokumentaci jako mezinárodní dorozumívací prostředek techniků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován v prvním ročníku a rozvíjí grafické kompetence žáků. Získané znalosti jsou dále využívány v souvisejících odborných elektrotechnických předmětech, zejména Elektropříslušenství, Elektrická měření, Elektronika a také v Silničních vozidlech, kde je nutná znalost čtení a práce, jak s elektrotechnickou, tak strojírenskou dokumentací, grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Žáci umí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy zejména v Elektrotechnice a Silničních vozidlech, technické normy, servisní příručky apod. Seznámí se s grafickým zobrazováním základních elektrotechnických a strojních součástí, jejich kótováním a s možnostmi jejich použití. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• normalizace grafických dokumentů
• výkresová dokumentace
• elektrotechnická schémata

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• seznámit se s technickými normami a standardy
• pochopit způsoby a prostředky tvorby technické dokumentace s využitím podpůrných grafických počítačových programů
• grafická komunikace s dalšími technickými profesemi
• naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací a s technickými normami
• vyjadřovat se graficky, umět načrtnout jednoduché strojní a elektrotechnické součásti, vyčíst z nich tvar a rozměry součástí
• získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat
• zobrazovat jednoduché geometrické útvary za pomoci pravidel pro zobrazování, jakož i návrh a tvorba elektrotechnických schémat

Pojetí výuky

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh se děje formou samostatných prací, nutností je znalost práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů ve skupinách nebo samostatně. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, jakož i názorných didaktických pomůcek z oborů Strojírenství a Elektrotechniky
• maximální využití multimediální didaktické techniky
• diskuse o související problematice v Elektropříslušenství a souvisejících odvětvích průmyslu

Hodnocení výsledků žáků

• žáci jsou hodnoceni za práci v hodině formou samostatné práce na dané téma
• hodnocení úrovně sešitu
• hodnocení náčrtů a výkresů
• hodnotí se správnost provedení i estetická úroveň řešení
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů /internet, odborná literatura/

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• dodržovat stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti
• orientovat se v elektrotechnické dokumentaci silničních motorových vozidel a v technických normách platných v oboru
• rozlišovat na elektrotechnických výkresech schématické značky obvodových prvků a součástek
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace
• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet
• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Materiály

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vyučovací předmět Materiály poskytuje žákům nezbytné vědomosti o základních elektrotechnických materiálech. Obecným cílem předmětu je seznámit žáky s vlastnostmi, zpracováním, použitím a značením základních materiálů požívaných v elektrotechnice a s jejich fyzikálními, elektrickými a technologickými vlastnostmi.

Učivo navazuje zejména na předměty Základy elektrotechniky a Fyziku, odkud žáci čerpají potřebné teoretické znalosti.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• osvojit si poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován v prvním ročníku a teoretická část předmětu vychází z poznatků fyziky. Vědomosti získané ve vyučovacím předmětu jsou pak dále prohlubovány a využívány v odborných předmětech a v odborném výcviku. Učivo předmětu má dvojí funkci - všeobecně vzdělávací a průpravnou. Učivo fyzikálního charakteru s všeobecně vzdělávací funkcí vede k uvědomělému využívání fyzikálních zákonů a k porozumění vlastností jednotlivých materiálů. Aplikované učivo s odborným obsahem vytváří průpravu pro výuku navazujících předmětů, zároveň se však podílí na přípravě žáků k jejich odborné činnosti v praxi. Vytváření obecných poznatků o materiálech probíhá v úzké návaznosti na přírodovědné předměty, zvláště Fyziku. Vazba na ostatní vyučovací předměty, zvláště odborné, určují odborně profesní požadavky zvláštní částí profilu absolventa učebního oboru. V 1. ročníku jsou to zejména předměty Základy elektrotechniky a Silniční vozidla, ve vyšším ročníku předměty Elektronika, Elektrická měření, Elektropříslušenství a další speciální odborné předměty.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• vodivé materiály – vodiče

• elektroizolační materiály – dielektrika a izolanty

• magnetické materiály

• polovodičové materiály – polovodiče

• změna vlastností materiálů (změnou složení, změnou struktury)

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• získat všeobecný přehled o problematice elektrotechnických materiálů pro elektrotechniku

• žáci mají osvojeny všeobecné poznatky o souvislostech vlastností látek s jejich chemickým složením a strukturou

• mají přehled o základních vlastnostech vodičů, polovodičů a izolantů

• znají vlastnosti a použití nejdůležitějších vodivých, polovodivých a izolačních materiálů, spojovacích materiálů a konstrukčních součástek v elektrotechnice

• žáci umějí rozlišovat materiály a konstrukční součástky požívané v elektrických zařízeních motorových vozidel, používat je s ohledem na jejich vlastnosti a způsob zpracování

• pracovat v týmu i samostatně, pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, využívat je pro svou práci

• pracovat s moderní technikou

• analyzovat a řešit technické problémy

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Je však zdůrazněn vztah vlastností materiálů k odbornému vyučování a uplatňuje se hledisko ekonomické, bezpečnostní, jakož i péče o pracovní a životní prostředí. Činnost žáků je řízená a organizována tak, aby využíváním účinných metod byli motivování a aktivování všichni žáci. Schopnosti žáků jsou rozvíjeny v samostatné práci při řešení příkladů v průběhu vyučovacích hodin a v rámci domácí přípravy. Důležitou činností žáků je diskuse o problémech, o nových poznatcích, orientace v katalogových listech, v odborné literatuře a časopisech. Při výuce se využívá zařízení audiovizuální techniky.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii elektrotechnologie v praxi

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

• uplatňovat různé způsoby práce s textem

• účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje

• ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat jiné názory, chápat kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti

• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku

• nakládat s materiály a energiemi ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

• dbali na zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků nebo služeb

• logické myšlení při řešení technických problémů

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektronika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem předmětu Elektronika je poskytnout žákům potřebné znalosti o elektronických součástkách a jejich běžných obvodových zapojeních, o konstrukci a výrobě elektronických přístrojů a zařízení používaných v průmyslové elektronice a zařízeních v oboru. Učivo vytváří předpoklady k použití obvodů v systémech moderních elektronických zařízení.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praktických činností

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován ve třetím ročníku. Učivo předmětu seznamuje žáky s běžnými přístroji a zařízeními z oblasti slaboproudé elektrotechniky, včetně elektronických součástek, a to jak pro analogovou, tak i digitální technologii. Žáci mají získat přehled o základních součástkách i jejich funkci v elektronických obvodech a schopnost analyzovat jednotlivé elektronické obvody. Připravují se na osvojení způsobů pro vyhledávání závad elektronických zařízení a přístrojů, jejich opravy, údržbu a oživování. Výuka navazuje na učivo předmětů Elektrotechnika, Elektrická měření a dále toto učivo rozvíjí, poskytuje znalosti a dovednosti pro využití v odborném výcviku. K předmětu Elektronika je přiřazena část učiva i výsledků vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- části elektronických zařízení a přístrojů

- základní části elektronických zařízení a přístrojů

- elektronická zařízení a přístroje v digitálních technologiích

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• používali správné vyjadřování a odbornou terminologii pro oblast elektroniky

• získali všeobecný přehled o vlastnostech a použití elektronických součástek

• měli schopnost pracovat s odbornou literaturou, katalogy a využívat různé informační zdroje

• řešili základní problémy správného návrhu jednotlivých elektronických zapojení

• sledovali nové vývojové směry v elektronice a výkonové elektronice

• uměli posoudit vhodnost použití jednotlivých součástek v elektronických obvodech,

• analyzovali a řešili technické problémy

• rozvíjeli schopnost samostatného logického myšlení

 

Pojetí výuky

 

Předmět vytváří předpoklad pro využívání elektroniky ve zvoleném oboru. Vyučující se soustředí především na objasnění základního principu elektronických obvodů, pochopení jeho funkce a možné aplikace v současné technice. Výuka předmětu je dána převládajícím odborně technickým obsahem a je zaměřena teoreticky. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva, při výuce je vhodně využívána technická literatura a odborné časopisy.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

- ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

- součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

- doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

- hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a problémové situace, na schopnost volby vhodného informačního zdroje a na správný způsob prezentace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování obvodů elektronických zařízení, orientace v elektrotechnické dokumentaci a možnosti aplikací v současné technice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrické stroje a přístroje

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem předmětu Elektrické stroje a přístroje je poskytnout žákům potřebné znalosti o elektrických strojích a přístrojích používaných v elektrotechnice. Cíl vzdělávání spočívá především v poznání základních funkčních principů těchto zařízení a přístrojů a v získání celkového přehledu o jejich konstrukci, rozdělení, ovládání a praktickém užití.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praktických činností

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován ve třetím ročníku vzdělávacího programu. Učivo předmětu seznamuje žáky s tématy, která se týkají transformátorů, asynchronních strojů, synchronních strojů, stejnosměrných strojů, komutátorových strojů na střídavý proud a elektrických přístrojů. Žáci získají přehled o elektrických strojích a přístrojích, schopnost kreslit jejich schémata vnitřních i vnějších obvodů včetně pomocných obvodů pro ovládání, řízení a signalizaci, číst a používat výkresy a schémata používaná při výrobě, montáži a opravách elektrických zařízení. Současně se žáci učí respektovat při práci zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, aplikovat požadavky norem a předpisů při používání elektrických strojů a přístrojů. Výuka předmětu navazuje na učivo předmětu Elektrotechnika a dále ho rozvíjí. Svým pojetím vytváří předpoklady pro využití v profilujících odborných předmětech profesního zaměření.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- rozdělení elektrických strojů

- transformátory

- asynchronní stroje

- synchronní stroje

- stejnosměrné stroje

- komutátorové motory na střídavý proud

- elektrické přístroje a zařízení

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

- používat přesné vyjadřování a odbornou terminologii typickou pro elektrické stroje a přístroje

- schopnost se samostatně vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor

- sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

- schopnost pracovat s odbornou literaturou a využívat různé informační zdroje

- vhodným způsobem jednali s jinými lidmi a schopnost pracovat v týmu

- chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

- uznávali význam ochrany a zlepšování životního prostředí pro člověka

 

Pojetí výuky

 

Převážně se využívá frontální výuka, při probírání nového učiva je obvykle volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním pomocí didaktické techniky a vhodných učebních pomůcek. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva tak, aby žáci postupně získali ucelený přehled znalostí a dovedností v oblasti elektrických strojů a přístrojů. Při výuce je vhodně využívána odborná literatura a odborné časopisy. Důležitou činností při vyučování je diskuze o nových technických poznatcích a motivace žáků k probíranému učivu.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

- ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

- součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

- doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

- hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a na schopnost volby vhodného informačního zdroje. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování obvodů elektrických zařízení, orientace v elektrotechnické dokumentaci a možnosti aplikací v současné technice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem vyučovacího předmětu Elektrotechnika je objasnit žákům především základní vztahy v elektrotechnice a vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů autoelektrikářské praxe a poskytnout žákům základní vědomosti o fyzikální podstatě elektrických a magnetických jevů, jejich využití a praktické aplikaci. Rovněž vést žáky k aktivnímu vztahu k elektrotechnice a k pochopení jejího významu při vědeckotechnickém rozvoji jednotlivých odvětví výroby a služeb.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché problémy
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován v prvním a ve druhém ročníku vzdělávacího programu. Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen do tematických celků, které umožňují žákům získat znalosti o nejdůležitějších veličinách a jednotkách a základních pojmech a názvoslovích používaných v elektrotechnice. Žáci získají správné fyzikální představy o jevech, zákonitostech a vztazích v elektrotechnice. Dále znalosti principů užívaných elektrických přístrojů, strojů a zařízení a elektronických prvků a součástek, včetně jejich uplatnění v praxi. Rovněž poskytuje informace o elektrických přístrojích a zařízeních, o jejich základních funkcích - zvláště v silničních motorových vozidlech a o možnostech jejich dalšího využití. K předmětu Elektrotechnika je přiřazena část učiva i výsledků vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• základní poznatky z elektrotechniky
• stejnosměrný proud
• elektrochemie
• elektrostatické pole
• magnetické pole
• elektromagnetická indukce
• střídavý proud
• trojfázový proud

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli pracovat zodpovědně
• naučili se pořádku, přesnosti a pečlivosti
• dovedli obhájit svůj názor
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce, jako běžnou součást pracovního procesu
• měli správné vyjadřování žáků a dodržovali odborné názvosloví

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami, které se zařazují do vyučovacích hodin podle povahy učiva a nejsou v rozpisu učiva zvlášť vyznačeny. Učivo je zaměřeno na využití fyzikálních zákonů s porozuměním principů jednotlivých zařízení a na průpravu pochopení aplikačních témat s odborným charakterem. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a elektrických částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a grafického projevu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• s porozuměním poslouchat mluvené projevy
• volit vhodné prostředky, pomůcky a studijní literaturu
• porozumět základní odborné terminologii
• reagovat adekvátně na hodnocení výsledků své práce
• chápat význam bezpečnosti práce
• rozlišovat schematické značky v elektrotechnických výkresech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem vyučovacího předmětu Elektrická měření je zvládnutí běžných měřicích metod užívaných při opravách a údržbě elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ve zvoleném oboru. Žáci se mají seznámit se základními druhy měřicích přístrojů, umět je správně zapojovat, prakticky používat a vyhodnocovat výsledky provedených měření.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• používat měřicí přístroje a měřicí metody při měření elektrotechnických veličin
• vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené výsledky
• provádět systematické při měření a testování elektronických součástek a obvodů
• diagnostikovat stav elektrotechnického nebo elektronického zařízení a jeho částí pomocí měření
• pracovat s odbornou literaturou, přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů
• pracovat s moderní technikou, sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován ve druhém a třetím ročníku vzdělávacího programu. Učivo je členěno do teoretických témat, ve kterých se žáci seznamují s principy činnosti, vlastnostmi, provedením, zapojováním a použitím měřicích přístrojů a se základními měřicími metodami a postupy. Praktická cvičení navazují na teoretickou přípravu, žáci aplikují poznatky při konkrétních měřicích úlohách, osvojují si běžné měřicí postupy, získávají zručnost a systematičnost při měření, vyhodnocují naměřených výsledky. Těžiště učiva spočívá na diagnostikování stavu elektrotechnického nebo elektronického zařízení a jeho částí pomocí měření. Výuka předmětu navazuje na učivo předmětu Elektrotechnika, doplňuje ho a prohlubuje v oblasti měření elektrických i neelektrických veličin. Znalosti a dovednosti jsou využívány zejména v profilujících odborných předmětech a vytváří specifické návyky odborného charakteru nezbytné pro profesní uplatnění.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zásady měření, analogové a digitální měřicí přístroje
• soustavy měřicích přístrojů, měřicí metody, chyby měření
• vlastnosti a části měřicích přístrojů, měřicí převodníky (bočníky, předřadníky a měřicí transformátory)
• měření elektrického napětí a proudu, měření odporu rezistorů
• měření izolačních a přechodových odporů
• měření kapacit kondenzátorů a indukčnosti cívek
• měření elektrického výkonu, práce, kmitočtu a účiníku
• osciloskopy a měřicí generátory
• měřicí systémy na bázi PC, dálkové měření elektrických a neelektrických veličin
• snímače neelektrických veličin
• charakteristiky a parametry běžných elektronických obvodů a prvků
• měření charakteristik na elektrických strojích a přístrojích
• kontrola 1 fázové a 3 fázové zásuvky, ověření sledu fází
• měření klešťovými měřicími přístroji
• měření neelektrických veličin
• digitální měření, zpracování naměřených výsledků

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• používat správné vyjadřování a odbornou terminologii pro oblast elektrických měření
• schopnost se samostatně vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor
• využívali různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí
• pracovat svědomitě a pečlivě, snažit se dosahovat co nejlepších výsledků
• rozvíjet schopnost samostatného logického myšlení
• chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

 

Pojetí výuky

 

Teoretická příprava probíhá v odborné učebně, používá se převážně frontální výuka a při probírání nového učiva je obvykle volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním. Je využívána odborná literatura, katalogy měřicí techniky a ukázky měřicích přístrojů. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva. Na praktická cvičení se třída dělí na skupiny a výuka probíhá v elektrolaboratořích školy. Postupuje se od jednoduchých měření ke složitějším a žáci získávají zručnost a systematiku v měření. Žáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle pokynů učitele, uplatňují vlastní znalosti a praktické zkušenosti. Výuka v laboratořích se řídí provozním řádem, se kterým učitel seznámí žáky na začátku školního roku a v průběžně pak ověřuje jeho znalost a dodržování. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad k teoretické přípravě s využitím odborné literatury

• vyžití audiovizuální techniky a vhodné měřicí techniky

• praktická cvičení v elektrolaboratoři podle pokynů učitele

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

• činnosti žáků v praktickém cvičení, úroveň využívání teoretických poznatků, míra osvojení odborných dovedností a dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• kvalita zpracování protokolů o měření a jejich vypracování ve stanoveném termínu, doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

• hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektrická měření je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a problémové situace, na schopnost pracovat v týmu i samostatně, odpovědně plnit svěřené úkoly a na správný způsob prezentace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování elektrických obvodů, vhodnost volby měřicích přístrojů pro měření na elektrických zařízeních, schopnost posouzení naměřených hodnot pro kontrolu a diagnostiku zařízení a odpovědnost za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Chladicí zařízení

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu:

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vyučovací předmět Chladicí zařízení je teoretickým předmětem, ve kterém se realizuje odborná profilace žáků v profesním zaměření. Předmět má úzkou souvislost s odborným výcvikem a jeho zvládnutí vytváří nezbytný předpoklad pro požadovanou orientaci absolventa v oboru chladírenské techniky a klimatizací. Cílem vzdělávání je poskytnout žákům odborné kompetence pro technologie montáží, údržbu a opravy chladicích zařízení a dále pro měření, kontroly a zkoušky, diagnostiku závad a odstraňování poruch jednotlivých částí a systémů uvedených zařízení. Žáci jsou seznámeni s technickou dokumentací, důležitými normami i pracovními a provozními předpisy.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat v týmu i samostatně, pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praktických činností
• pochopit souvislosti poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva předmětu je rozložen do všech tří ročníků vzdělávacího programu. Výuka předmětu navazuje na učivo fyziky, chemie, biologie a ekologie a využívá znalosti žáků získané v odborných předmětech, zejména v technické dokumentaci, elektrických strojích a přístrojích, elektrickém měření a elektronice. V průběhu výuky se zachovává úzká vzájemná souvislost vyučovacího předmětu s odborným výcvikem, se kterým se po celou dobu studia vzájemně doplňuje. Žáci se od prvního ročníku postupně seznamují s částmi chladicích zařízení tak, aby mohli získané poznatky uplatnit v praktické činnosti, při montáži, instalaci a opravách uvedených zařízení. Při popisu jednotlivých částí a systémů chladicích zařízení je třeba zdůrazňovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, důležité normy a předpisy. Těžiště předmětu je ve vytváření jednoty teorie a současné praxe v oboru.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- základní pojmy a fyzikální principy chlazení
- chladiva a nízkotuhnoucí oleje
- spojovací armatury a potrubí
- zkoušky těsnosti chladicích zařízení
- chladivové kompresory
- kondenzátory a výparníky
- automatické, řídicí a pomocné přístroje
- způsoby přeplňování chladiv
- hermetická chladicí zařízení
- konstrukční požadavky na okruhy a montáže
- externí opravy chladicích zařízení
- difúzní absorpční chladicí zařízení
- speciální chladicí okruhy
- biologické vlastnosti potravin, konzervace
- zařízení pro chlazení a zmrazování
- tepelné izolace
- elektrotechnické normy a předpisy

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

 

- měli odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a uvědomovat si význam nutnosti celoživotního učení,

- měli pozitivní vztah ke vzdělávání a byli připraveni přizpůsobit se měnícím pracovním podmínkám, sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe,

- měli reálnou představu o kvalitě své práce, pracovat svědomitě a pečlivě, snažit se dosahovat co nejlepších výsledků,

- odpovědně plnili svěřené úkoly, vnímali kvalitu práce jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména firmy,

- vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, jednali v souladu s etickými normami a pravidly společenského chování, přijímali odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání,

- uvědomovali si nutnost dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při prováděné práci, hygienu práce a dodržování předepsaných technologických postupů,

- uznávali význam ochrany a zlepšování životního prostředí pro člověka, uvažovali a jednali ekonomicky a v souladu se strategii udržitelného rozvoje,

- pracovali hospodárně a nakládali s materiály, energiemi, chladivy, mazivy, odpady, vodou a jinými látkami s ohledem na životní prostředí

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky, zajišťuje odbornou profilaci žáků a při výuce je kladen důraz na logické porozumění probíraných témat. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují tak, aby žák měl ucelený přehled z hlediska znalosti principu jednotlivých typů chladicích zařízení, základních způsobů řízení a automatického ovládání. Získané znalosti mají návaznost na zvládnutí běžných technologií montáží, údržby, diagnostiky a oprav uvedených zařízení z hlediska dnešních požadavků praxe, na schopnosti používat technickou dokumentaci, vyhledávat potřebné údaje i s využitím informačních technologií. Hlavní znaky výuky:

 

- při probírání nového učiva se vedle klasických výukových metod jako je metoda výkladu, řízeného rozhovoru, práce s textem a metody názorně-demonstrační, využívá v předmětu také aktivizujících metod, jako jsou metoda diskusní, situační a metoda řešení problémů,

- vedení výuky tak, aby se výchovně-vzdělávacích cílů dosahovalo na základě vlastní tvořivé práce žáků, důraz se klade na myšlení a řešení problémů,

- při výuce je často používáno názorných pomůcek, odborné literatury a firemních katalogů, lze využívat i prezentace žáků, informace z internetu a firemních elektronických médií,

- vhodným doplňkem výuky jsou odborné exkurze, které více přibližují žákům reálné podmínky současné praxe,

- záměrem předmětu je aktivizovat žáky v průběhu výuky, motivovat je v souladu s charakterem probíraného učiva a do výuky aktuálně zařazovat nejnovějších poznatky vědy, techniky a technologií ve zvoleném oboru.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

- žáci jsou v každém ročníku hodnoceni na základě písemného zkoušení formou písemných prací nebo kontrolních testů za daný tematický celek, kterými se prověří úroveň osvojení výsledků vzdělávání žáků (schopnost samostatného logického myšlení, aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení úkolů) a také ústním zkoušením, které kromě nabytých znalostí navíc ověří schopnosti jejich technického projevu a jistoty vyjadřování mluveným slovem,

- součástí ústního zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními,

- doplňující složkou hodnocení je aktivita žáků v průběhu výuky, úroveň vedení vlastních zápisů, vyhledání a zpracování materiálů pomocí internetu a také výsledky odborných soutěží, do kterých se zapojují talentovaní a nadprůměrní žáci,

- při pololetní klasifikaci bude zohledněn celkový přístup žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností,

- v průběhu klasifikačního období je kladen důraz na to, aby hodnocení žáků mělo motivační charakter, obsahovalo možnosti sebehodnocení a sebeposuzování, kolektivní hodnocení a individuální přístup,

- hodnocení výsledků vzdělávání žáků je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

- s porozuměním poslouchat mluvené projevy
- volit vhodné prostředky, pomůcky a studijní literaturu
- porozumět základní odborné terminologii
- reagovat adekvátně na hodnocení výsledků své práce
- chápali význam bezpečnosti práce
- rozlišovali schematické značky v technické dokumentaci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Odborný výcvik

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

- cílem předmětu Odborný výcvik je seznámit žáky s významem dodržování pravidel bezpečnosti práce, PO, ochrany životního prostředí, seznámit je s bezpečnostními standardy pro práci chladicích zařízeních,
- vést žáky ke vhodné volbě ručního nářadí, montážních pomůcek a nástrojů,
- v souladu s požadavky na bezpečnost práce, technologické a bezpečnostní standardy naučit žáky správné volbě pracovních postupů v rámci ručního zpracování kovů, montážích a demontážích elektrotechnických zařízení,
- seznámit žáky s nejčastěji používanými materiály v oboru a jejich vlastnostmi a ekologickými aspekty jejich použití,
- vysvětlit žákům funkci a provedení používaných komponentů chladicích zařízení,
- objasnit žákům volbu a funkci bezpečnostních prvků chladicích zařízení včetně významu systému pravidelných bezpečnostních prohlídek a kontrol tohoto vybavení.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

- zvolit a zdůvodnit vhodný technologický postup při ručním zpracování, rozebíratelné a nerozebíratelné spojování kovů s ohledem na použitý materiál,
- vysvětlit význam a základní pojmy prevence, prohlídek a kontrol, na životnost a bezpečný provoz chladicích zařízení,
- objasnit požadavky na chladiva a oleje, umět je odsávat a doplňovat, provádět kontrolu úniku a ovládat ekologickou manipulaci s nimi,
- vysvětlit přípravné práce a postupy před zahájením montáže či opravy včetně použití ochranných pracovních pomůcek,
- objasnit konstrukce chladicích zařízení včetně přístrojového vybavení, jejich funkci, dokáže je namontovat či vyměnit, případně provést potřebné opravy,
- orientovat se v oblasti domácích a průmyslových elektroinstalací, vysvětlit způsoby úprav a uložení vodičů, principy jištění a ochrany před nebezpečným dotykem,
- popsat, namontovat a seřídit automatické, řídící a pomocné přístroje, diagnostikovat a opravovat jejich poruchy,
- popsat, seřizovat, montovat a opravovat hermetická chladicí zařízení, diagnostikovat a opravovat jejich činnost a poruchy,
- vysvětlit funkce základních prvků elektronických obvodů, principy funkce a aplikace v chladicí technice.

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do všech tří ročníků vzdělávacího programu, s tématy navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence
- spojování materiálů a úprava nářadí
- kabely, vodiče, spojovací a izolační materiály
- instalační materiál, jistící a spínací prvky
- osvětlovací technika a její řízení
- stejnosměrné zdroje
- základní elektrická zapojení průmyslových elektroinstalací
- práce při montážích a demontážích
- elektrické přístroje a zařízení
- elektrické stroje
- kurz pájení natvrdo
- základní části elektronických zařízení a přístrojů
- opravy chladicích a klimatizačních zařízení

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí

 

- vést žáky k respektování života a zdraví jako nejvyšší hodnotě, úctě k živé i neživé přírodě,
- pochopení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí a strategii udržitelného rozvoje života na Zemi,
- chování žáků je oproštěno od projevů xenofobie, intolerance, nacionalismu a jiné nesnášenlivosti,
- žáci jsou vedeni k aktivní účasti v oblasti společenského života a prosazování principů demokracie,
- v komunikaci se svým okolím uplatňuje korektní vyjadřování v souladu se zásadami společenského chování a respektuje zásady šetrného přístupu k životnímu prostředí

 

 Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena převážně prakticky. Tematické celky jsou realizovány ve vybavených dílnách školy, nebo v rámci odborného rozvoje v prostorách u sociálních partnerů školy. Hlavní znaky výuky:

 

- v odborném výcviku je uplatňován frontální způsob výuky v učební skupině,

- při práci na speciálních učebních pomůckách je kombinován s formou výuky individuální,

- ve třetím ročníku jsou žáci umístěni v rámci odborného rozvoje u sociálních partnerů – firem, zabývajících se montáží a údržbou chladicích a klimatizačních zařízení

 

 Hodnocení výsledků žáků

 

- průběžným hodnocením žáků při cvičných pracích, dodržování technologické kázně,

- hodnocením znalostí a zásad bezpečné práce na chladicích zařízeních – bezpečnostních předpisů,

- hodnocení výsledků souborných prací na koncích tematických celků

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

　

- mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, sledovat a hodnotit pokrok svého učení

- uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a týmově spolupracovat při řešení problémů

- vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování

- mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a přehled o možnostech uplatnění

- chápat bezpečnost práce jako součást péče o zdraví, osvojit si zásady a návyky bezpečné práce

- chápat význam kvality pro dobré jméno firmy a dodržovat stanovené předpisy

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Žáci se rovněž naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Toto průřezové téma přispívá k naplňování cílů vzdělávání rozvojem některých kompetencí jako např. aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry, komunikační dovednosti a sebeprezentace a další. Aby bylo možno cíle vzdělávání plnit, vedeme žáka k osobní odpovědnosti za vlastní život, formulování profesních cílů žáka, učíme žáka vyhledávat v relevantních informačních zdrojích a kriticky posuzovat získávané informace, a podobně.

V rámci odborného výcviku se zaměřujeme na sebereflexi žáka a jeho neustálé učení, poznávání a zvyšování manuální zručnosti. Žáci se setkávají s reálným pracovním prostředím, pracovními situacemi, odborníky z praxe. Vyhodnocují a srovnávají školní prostředí s prostředím reálných odborných pracovišť.

 

Realizace průřezového tématu Člověk a svět práce spočívá:

 

- v doplnění znalostí a dovedností žáků získaných v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jejich uplatněním ve světě práce, které jim mají pomoci při rozhodování o další vzdělávací a profesní orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv;

- v osvojení kompetence aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnit se na trhu práce a přizpůsobit se jeho změnám;

- v motivování žáků k tomu, aby si uvědomili odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život; aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

- v budování a rozvíjení uplatnitelnosti absolventů prostřednictvím poskytnutí základní orientace ve světě práce a vzdělávání, v osvojení kompetence hodnotit jednotlivé faktory určující charakter práce a srovnávat je se svými předpoklady, orientovat se v nabídce profesních a vzdělávacích možností a schopnosti kriticky je posuzovat;

- ve schopnosti reálně posuzovat své schopnosti a možnosti pracovního uplatnění, v získání přehledu

o alternativních možnostech pracovního uplatnění;

- v tom, aby si žáci uvědomili dynamiku ekonomických a technologických změn v současném světě a z toho plynoucí význam profesní mobility a rekvalifikací, potřebu sebevzdělávání a celoživotního učení.