Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace
Charakteristika ŠVP
Pojetí vzdělávání
V rovině teoretického vyučování budou v maximální míře využívány moderní metody výuky za pomoci didaktických pomůcek a audiovizuální techniky. Praktická výuka bude orientována především na zvládnutí práce s měřící, regulační, trakční, přenosovou, diagnostickou a opravárenskou technikou používanou jak při konstrukci, provozu a údržbě elektrických trakčních zařízení na drahách, tak v rámci elektroenergetických soustav a ostatních odvětvích elektrotechnického průmyslu. Důraz bude kladen na zajištění vzájemné spolupráce při osvojování moderních metod učení. Pojetí výuky bude směřovat k univerzálnosti, flexibilitě, kreativitě, reflexi, modifikaci a aplikaci vzdělávacích strategií se zřetelem k principům celoživotního vzdělávání minimalizujícím rizika na trhu práce. Ve výuce odborných předmětů bude ŠVP klást velký důraz na kvalitu a motivaci, ze které plyne zapojení žáků do soutěží a prezentací svých prací. Průřezové téma Člověk a životní prostředí se promítne do celkového provozu školy (separace odpadu, péče o okolí školy) a environmentální výchova bude součástí vyučovaných předmětů a sportovní i kulturních akcí. Nezastupitelnou úlohou zaujímají informační a komunikační technologie v rámci hledání řešení zadané problematiky v konkrétních odborných předmětech.
Organizace výuky
1. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka
2. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracovávání informací
praxe - skupinová výuka ve školních dílnách
souvislá praxe - individuální výuka na pracovištích sociálních partnerů
3. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracovávání informací
praxe - skupinová výuka ve školních dílnách
souvislá praxe - individuální výuka na pracovištích sociálních partnerů
4. ročník teoretická výuka - skupinová a frontální výuka, samostatné vyhledávání a zpracování informací
praxe - individuální výuka na pracovištích sociálních partnerů
Součástí výuky budou:
- lyžařský kurz
- cyklistický kurz
- odborné exkurze do výrobních podniků a firem drážní a energetické techniky, tematické výstavy a veletrhy, technická muzea
- kulturní a společenské akce
Způsob hodnocení
Podmínky hodnocení výsledků žáků na vysvědčení a podrobnosti hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z platné vyhlášky MŠMT. Převažovat budou tyto formy zkoušení žáků: individuální ústní zkoušení, písemná forma, forma testů. Učitel sleduje a hodnotí žáka rovnoměrně po celé klasifikační období. Oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, při ústním zkoušení oznamuje výsledek okamžitě a veřejně, výsledky písemných prací oznamuje neprodleně (nejpozději však do 14 dnů). Při klasifikaci za příslušné období učitel nevychází z průměru, ale hodnotí kvalitu a rozsah získaných vědomostí, samostatnost, tvořivost. Hodnotí žáka dle jednotlivých stupňů: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný (vychází z jednotlivých charakteristik, co by žák měl umět a znát). Hodnocení žáků z hlediska uplatňování výchovných aspektů ve výuce záleží na učiteli a jeho přístupu ke klasifikaci, v některých případech žák dostane také prostor pro vlastní sebehodnocení a navrhne svou klasifikaci, poté jeho výkon zhodnotí namátkově vybraní žáci ve třídě a poslední zhodnocení provede učitel sám.
Hodnocení kolektivů tříd bude vyplývat ze souhrnného přehledu klasifikace.
Četnost klasifikace
A/ na úseku teoretického vyučování:
1) všeobecně vzdělávací předměty
- při hodinové dotaci předmětu 1 – 1,5 h týdně minimálně 2 známky za klasifikační období (1 zpravidla z ústního zkoušení)
- při hodinové dotaci 2 a více hodin týdně minimálně 3 známky za klasifikační období, z toho 1 z ústního zkoušení, podle charakteru předmětu další známky z písemných prací, seminárních prací a referátů apod.
- v předmětu matematika – 2 kontrolní písemné práce za pololetí, minimálně 1 známka z ústního zkoušení a známky z písemného opakování dílčích celků učiva; žáci mají možnost v případě absence nebo neúspěšného výsledku požádat o opakování písemného zkoušení
- cizí jazyky – minimálně 3 známky, alespoň 1 z ústního zkoušení, další z kontrolní písemné práce za pololetí a další známky pak z opakování gramatiky a slovní zásoby
- český jazyk – maturitní obory minimálně 5 známek za pololetí, z toho 2 z ústního zkoušení, 1 známka ze slohové práce, povinná četba, domácí úkoly,
- dějepis, estetika a dějiny kultury – minimálně 3 známky za pololetí, z toho 1 z ústního zkoušení, další z plnění domácích úkolů, zpracování referátu – prezentace
- tělovýchovné vzdělávání – při 2 h dotaci týdně minimálně 3 známky za pololetí, při 1 h dotaci týdně minimálně 2 známky za pololetí
známkování v hodinách tělesné výchovy má orientační a především motivační charakter; při celkovém hodnocení se bude přihlížet především ke snaze žáka dosáhnout nejlepší výsledky v jednotlivých disciplínách, které odpovídají schopnostem a vývoji a k jeho aktivní účasti v hodinách tělesné výchovy
- základy společenských věd – občanská nauka – vzhledem k charakteru a hodinové dotaci předmětu minimálně 2 známky, z toho minimálně 1 známka z opakování učiva za pololetí a další případně za referáty, domácí úkoly apod.
2) odborné předměty
- při hodinové dotaci předmětu 1 – 1,5 h týdně minimálně 2 známky za klasifikační období (1 zpravidla z ústního zkoušení)
- při hodinové dotaci 2 a více hodin týdně minimálně 3 známky za klasifikační období, z toho 1 z ústního zkoušení
podle charakteru předmětu další známky ze seminárních prací a referátů
- v závěrečném ročníku je součástí klasifikace z odborných předmětů závěrečná práce, pro klasifikaci za 1. pololetí musí žák odevzdat osnovu závěrečné práce, ve 2. pololetí musí žák odevzdat závěrečnou práci ve stanoveném termínu
- v předmětech technická dokumentace a technologie se kromě znalostí hodnotí i estetická úroveň zadané práce, součástí hodnocení je známka ze sešitu a rysů, samostatné práce ve vyučování nebo domácí úkoly
B/ na úseku praktického vyučování:
Žáci jsou hodnoceni známkou za každý absolvovaný den praxe, dále za soubornou případně kontrolní práci a souvislou odbornou praxi (je-li stanovena seminární práce učitelem při konání praxe, je součástí hodnocení za každou praxi).
Pokud se žák neúčastní výuky předmětu více než 30%, je přezkoušen vyučujícím, případně mu vyučující zadá písemnou samostatnou práci v rozsahu učiva, které zameškal. V odborném výcviku (odborné praxi) vykoná přezkoušení z témat, které zameškal.
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami
Práce se žáky se specifickými poruchami učení a chování se řídí platnou vyhláškou MŠMT- o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Za žáka se specifickou poruchou učení se považuje žák, který doloží potvrzení pedagogicko - psychologické poradny s uvedením poruchy učení. Výchovný poradce stanoví metody a formy výuky vhodné pro dané specifické poruchy učení, spolupracuje s pedagogicko – psychologickou poradnou, informuje vyučující o specifických poruchách učení žáků a prostřednictvím vedoucích předmětových komisí koordinuje formy a metody při výuce, případně poskytuje žákům informace v oblasti pedagogicko – psychologického poradenství. Žáci se specifickými poruchami učení (dle charakteru této poruchy) v jednotlivých hodinách mohou zpracovávat písemně zadané úkoly na PC (např. v hodině CJL – dyslektici, dysgrafici, dysortografici) případně jim vyučující prodlouží čas na zkoušení atd. U žáků se sociálním znevýhodněním, kteří doloží potvrzení, se postupuje v souladu s platnými předpisy. Na škole působí občanské sdružení, které může žákům se sociálním znevýhodněním poskytnout finanční podporu pro nákup učebních pomůcek (např. nákup učebnic pro výuku, příspěvky na nákup pracovního oděvu apod.). Škola disponuje školní knihovnou, kde mají žáci možnost si učebnice vypůjčit.
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Žákem mimořádně nadaným je ten žák, kterému bylo mimořádné nadání potvrzeno pedagogicko - psychologickou poradnou. Jedná se především o žáky mimořádně nadané v jednotlivých vyučovacích předmětech, případně sportovně nadané. Práce s nadanými žáky klade důraz na spolupráci žáka, rodiče a učitele. Těmto žákům je dáván větší prostor v hodinách pro samostatnou tvořivou práci, jsou zapojováni do různých soutěží, kroužků, olympiád, reprezentují školu. Ředitel může z důvodu mimořádného nadání stanovit po dohodě se zákonným zástupcem a nadaným žákem individuální vzdělávací plán, který může vyústit v přeřazení žáka do vyššího ročníku. Škola věnuje mimořádnou pozornost v případě rozdílů ve zvládání předmětů, které nesouvisí s jejich talentem. Případné problémy úzce zaměřených talentovaných žáků mohou vést k problémům v sociálním začleňováním těchto žáků do kolektivu, což je řešeno výchovným poradcem, případně psychologem.
Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů včetně všeobecných i konkrétních bezpečnostních zásad platných pro činnosti v tomto oboru. Důraz bude při výuce kladen na „dodržování zákazu prací pro mladistvé“, na dodržování technologických postupů při údržbě a opravách vozidel a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při nástupu do prvního ročníku žáci projdou celodenním komplexním školením v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Další školení získají při probírání nových témat nebo při příchodu na nové pracoviště nebo do speciální učebny.
Podle právních předpisů je podmínkou pro přijetí ke studiu:
- úspěšné splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky,
- splnění podmínek přijímacího řízení prokázáním vhodných schopností, vědomostí a zájmů uchazeče,
- splnění podmínek zdravotní způsobilosti v souladu s platným právním předpisem, kdy za splnění podmínek zdravotní způsobilosti se považuje potvrzení lékaře na přihlášce ke vzdělání.
K prokázání vhodných schopností, vědomostí a zájmů slouží v prvním kole:
- posouzení výsledků dosažených při ukončení základního vzdělání na základě vysvědčení, (případně testu obecných studijních předpokladů, pokud tak stanoví ředitel školy)
- další podklady dokládající zájmy, úspěchy a talent uchazeče (např. diplomy ze soutěží, olympiád apod. )
- posouzení výstupního hodnocení vydaného základní školou (pokud tak vyžadují právní předpisy)
Jsou-li konána další kola přijímacích zkoušek, ředitel školy stanoví kritéria obdobná jako v prvním kole přijímacího řízení s ohledem na počet volných míst.
Zdravotní způsobilost:
- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažná onemocnění horních končetin znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa
- obor vyžaduje zdravotní omezení při přecitlivělosti na alergizující látky používané při praktickém vyučování v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa
- obor vyžaduje zdravotní omezení na prognosticky závažné poruchy vidění, zorného pole nebo barvocitu v případě činností s vysokými nároky na zrak nebo činností vyžadující prostorové vidění v případě, že žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa
- ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění některých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen
- žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa
- v předmětu Tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře
Způsob ukončení studia
- maturitní zkouška bude organizována podle příslušných právních norem
Obsah a forma maturitní zkoušky
- Společná část maturitní zkoušky (MZ)
Společná část MZ se skládá ze dvou povinných zkoušek. Ředitel školy může vyhlásit až tři nepovinné zkoušky.
Povinnými zkouškami společné části maturitní zkoušky jsou Český jazyk a literatura a druhou zkoušku žák volí ze dvou předmětů a to buď z Matematiky nebo z Cizího jazyka.
- Profilová část maturitní zkoušky (MZ)
Profilová část MZ se skládá ze tří povinných zkoušek:
- kombinované zkoušky Užití elektrické energie, která je tvořena písemnou částí, ve které je zpravidla 6 úloh a druhou částí, kterou je praktická zkouška, kde jsou praktické činnosti z oblasti zejména měření elektrických veličin v elektrických obvodech a na elektrických zařízeních
- dvou ústních zkoušek před maturitní komisí z odborných předmětů Elektrická výzbroj drážních vozidel a Elektroenergetika.
1, Obsahem zkoušky Elektrická výzbroj drážních vozidel je ověření znalostí z předmětů Elektrická výzbroj drážních vozidel, Základy elektrotechniky, Elektrická měření, Elektronika, Automatizační technika.
2, Obsahem zkoušky Elektroenergetika je ověření znalostí z předmětů Eletroenergetika, Elektrotechnologie, Elektrické stroje a přístroje.
Nepovinná část profilové části MZ je složena:
- ze dvou zkoušek (možno skládat jednu nebo obě) ústní části před zkušební komisí z odborných předmětů Elektrotechnická dokumentace a Výkonová elektronika v elektrických trakčních zařízeních.
1, Obsahem zkoušky Elektrotechnická dokumentace je ověření znalostí z předmětů Technická dokumentace, Základy elektrotechniky, Číslicová technika.
2, Obsahem zkoušky Výkonová elektronika v elektrických trakčních zařízeních je ověření znalostí z předmětů Elektronika, Elektrické stroje a přístroje.
Klíčové kompetence a jejich realizace
Tento soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění, jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučované předměty, jsou rozvíjeny prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. V rámci vyučovaných předmětů je v části charakteristika předmětu zhodnocen přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí.