Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávání v cizích jazycích se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Žáci by měli zvládnout na různých úrovních řečové dovednosti nejméně ve dvou jazycích.

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

 
− u prvního cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− u dalšího cizího jazyka minimální úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %, u úrovně A2 15 % lexikálních jednotek.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• ovládání spisovného jazyka
• rozvíjení mluveného a psaného vyjadřování
• vytváření citlivého vztahu k jazyku jako složce národní kultury
• zdůrazňování komunikativní funkce jazyka
• osvojení základů literární a čtenářské kultury
• seznámení s literárními díly a jejich interpretace

Charakteristika učiva

 

• ovládat pravidla českého pravopisu
• provádět slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru
• pochopit význam pojmenování
• provést syntaktickou analýzu věty a souvětí
• prokázat porozumění textu
• rozeznat základní charakter textu
• analyzovat výstavbu výpovědi a textu
• porovnat texty
• rozvíjet komunikační dovednosti

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné jazykové a literární terminologie
• formování osobnostního postoje, vystupování, prezentace
• poznávání života v historii a v jiných zemích na základě četby
• vedení k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty literárního díla
• vyhledávání zdrojů informací
• uvědomění si interdisciplinárních souvislostí
• užití českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce
• dramatizace učební látky, modelové situace
• exkurze
• řečnická cvičení
• ve výuce budou použity: Čítanky k Literatuře v kostce I. – IV., Literární texty, CD romy, videokazety, audio nahrávky, další odborná literatura

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti,
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to jako integrační prvek
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení obsahových okruhů Jazykové vzdělávání (Český jazyk) a Estetické vzdělávání, se učivo v předmětech, které z uvedených okruhů vycházejí, prolíná. Předměty Český jazyk a Estetika dějin a kultury jsou zaměřeny esteticky, vycházejí z kulturněhistorického kontextu. V literární části se klade důraz na porozumění a interpretaci textu a v Estetice a dějinách kultury na estetické působení uměleckého díla a rozvoj citového prožívání žáků. V Českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. V Estetice a dějinách kultury se tyto kompetence převádějí do praktické výuky formou řečnických cvičení, prezentací a referátů.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• schopnost dorozumění v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• učí studenta efektivně pracovat s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Charakteristika učiva

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových pobytů v zahraničí, organizování studijních výměnných pobytů v zahraničí 
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
- při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

 
Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• uznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské
• jazykové schopnosti zvyšují u studentů šanci při jejich uplatnění na trhu práce

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• schopnost dorozumění v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o světě
• učí studenta efektivně pracovat s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Charakteristika učiva

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a chápání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových pobytů v zahraničí
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské
• jazykové schopnosti zvyšují u studentů šanci při jejich uplatnění na trhu práce

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje i ve výuce cizího jazyka na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie a schopnosti orientovat se v multikulturním světě.

Kromě toho jsou žáci vedeni k tomu, aby:
− měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku
− byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení
− hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností, byli kriticky tolerantní
− byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci
− dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat  masová média pro své různé potřeby
− dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení
− vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí, snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace

 

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Literární výchova vede k rozvoji čtenářské gramotnosti. Rozbor a interpretace uměleckých děl vede k celkovému přehledu o dění v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s učitelem i mezi žáky navzájem. Žáci jsou vedeni i k tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− chápali význam umění pro člověka;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

 Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• utváření kladného vztahu k materiálním a duchovním hodnotám
• tvorba a ochrana materiálních a duchovních hodnot
• pochopení významu umění pro člověka
• uvědomění si vlivu prostředků masové komunikace na utváření kultury
• seznámení s díly české a světové kultury a jejich interpretace
• rozvíjení mluveného a psaného vyjadřování
• vytváření citlivého vztahu k jazyku jako složce národní kultury
• zdůrazňování komunikativní funkce jazyka
• rozvíjení literární a čtenářské kultury
• rozvíjení sociálních kompetencí žáků
• uvědomění si vlastní identity, ctít identitu jiných lidí
• utváření kritického myšlení

 

Charakteristika učiva

 

• chápat umění jako specifickou výpověď o skutečnosti
• aktivně poznávat různé druhy umění našeho i světového, současného, minulého v tradiční i mediální podobě
• chápat vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech
• prokázat porozumění textu
• rozeznat základní charakter textu
• analyzovat výstavbu výpovědi a textu
• porovnat texty
• rozvíjet komunikační dovednosti

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné jazykové a literární terminologie
• formování osobnostního postoje, vystupování, prezentace
• poznávání života v minulosti, poznávání života v jiných zemích na základě četby
• vedení k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty literárního díla
• vyhledávání zdrojů informací
• uvědomění si interdisciplinárních souvislostí
• užití českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

Pojetí výuky

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce
• dramatizace učební látky, modelové situace
• exkurze
• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti,
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmět

• vytvářet historické vědomí žáků
• systematizovat historické informace
• rozvíjet občanské postoje a samostatnost myšlení
• plnit integrující roli při začleňování mladého člověka do společnosti
• na základě poznání minulosti porozumět současnosti

Charakteristika učiva

• poznat historický vývoj světa od pravěku po současnost
• získávat poznatky o národních dějinách
• rozumět vývoji národních dějin v evropském, resp. světovém kontextu
• chápat evropské integrační procesy a jejich význam
• poznat rozdíly mezi demokratickým a nedemokratickým způsobem vlády
• poznat všední život lidí v různých historických podmínkách včetně společenských minorit
• vyhledávat různé zdroje informací a pracovat s nimi
• poznat význam kulturních a technických památek a podílet se na jejich ochraně

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné historické terminologie
• formování tolerantního postoje
• porozuměním historickým souvislostem formovat vztah k rodné zemi
• vedení k evropské integraci
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty historických památek

Pojetí výuky

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce
• dramatizace učební látky
• exkurze
• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru
• ve výuce budou použity: Dějepisné texty SOŠ dopravní, Dějepisné atlasy I. – IV., videokazety, audio nahrávky, CD romy, další odborná literatura

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v dějepise napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to zařazením dějin daného oboru
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

− přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance;
− kriticky posuzovat realitu kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat sebou manipulovat;
− uznávat, že základní hodnotou společnosti je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, zanechat po sobě něco pozitivního pro další generace.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nejen na sumu teoretických znalostí, ale hlavně na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K realizaci tohoto cíle je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmět

• vytvářet historické vědomí žáků
• systematizovat historické informace
• rozvíjet občanské postoje a samostatnost myšlení
• plnit integrující roli při začleňování mladého člověka do společnosti
• na základě poznání minulosti porozumět současnosti

Charakteristika učiva

• poznat historický vývoj světa od pravěku po současnost
• získávat poznatky o národních dějinách
• rozumět vývoji národních dějin v evropském, resp. světovém kontextu
• chápat evropské integrační procesy a jejich význam
• poznat rozdíly mezi demokratickým a nedemokratickým způsobem vlády
• poznat všední život lidí v různých historických podmínkách včetně společenských minorit
• vyhledávat různé zdroje informací a pracovat s nimi
• poznat význam kulturních a technických památek a podílet se na jejich ochraně

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• rozvoj komunikativních dovedností včetně používání správné historické terminologie
• formování tolerantního postoje
• porozuměním historickým souvislostem formovat vztah k rodné zemi
• vedení k evropské integraci
• kritický vztah k informacím, vytvoření samostatného úsudku
• chápání hodnoty historických památek

Pojetí výuky

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou
• využívání multimediálních prostředků
• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce
• dramatizace učební látky
• exkurze
• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru
• ve výuce budou použity: Dějepisné texty SOŠ dopravní, Dějepisné atlasy I. – IV., videokazety, audio nahrávky, CD romy, další odborná literatura

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností
• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v dějepise napomáhá rozvíjení komunikativních schopností, vytvoření samostatného úsudku založeného na faktografických znalostech
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, a to zařazením dějin daného oboru
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské, vede k vlastenectví a evropské integritě

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

- příprava studentů na soukromý a občanský život v demokratické společnosti
- vést studenta k porozumění složitému světu, ve kterém žije
- vést studenta ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v životě
- vést studenta k uvědomování si vlastní identity
- vést k osobní zodpovědnosti a kritickému myšlení
- vést k uvědomování si významu nutnosti vzdělání pro život
- přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší kultury a civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie, lidských práv a evropanství

Charakteristika učiva

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

- využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě
- řešit praktické otázky svého politického a občanského rozhodování
- řešit problémy osobní, právní a sociální
- získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a kombinovaných pramenů
- využívat svých vědomostí ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání usiluje o formování a posilování pozitivních citů a hodnot:

- jednat odpovědně
- žít čestně
- vážit si demokracie a svobody
- preferovat demokratické hodnoty
- projevovat občanskou aktivitu
- jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím
- tvořit si vlastní úsudek a nenechat sebou manipulovat
- uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
- respektovat lidská práva
- chápat meze lidské svobody a tolerance

Pojetí výuky

- výuka má výrazný výchovný charakter
- pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů
- připravuje studenty na odpovědný a aktivní život
- pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa
- pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby
- formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit
- vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:
- diskuze
- skupinová práce
- projekty a samostatná práce
- samostudium
- exkurze, besedy
- filmová představení apod.

Hodnocení výsledků žáků

- řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
- důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi
- hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi
- hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory
- hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

- výchova k občanství
- výchova k rozvíjení komunikativních schopností
- zařazením exkurzí se formuje postoj studentů
- aktivní účastí při humanitárních akcích je pozitivně formován žebříček hodnot studentů
- podílí se na rozvoji morálních hodnot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Realizace tématu vede žáka k rozvoji jeho osobnosti, vhodné míry sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, připravenosti klást si základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení. Žáci jsou vedeni k vzájemnému respektu a spolupráci, k tomu aby hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností.
Učitel volí takové strategie, které umožní žákům získat sociální dovednosti, vedou je k diskuzi a vhodné argumentaci i v citlivých nebo kontroverzních otázkách.
Obsah tématu zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:
1.ročník
- osobnost a její rozvoj
- komunikace, vyjednávání a řešení konfliktů
- společenské skupiny, kultury
- tolerance, solidarita
2.ročník
- politický systém, politika
- stát
- lidská práva, demokracie
3.ročník
- právní řád a právní ochrana
- důležitá právní odvětví
4.ročník
- soudobý svět
- náboženství
- morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů. Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech Fyzika a Základy přírodních věd.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět jednoduché experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- ve vhodné míře abstrahovat, formulovat hypotézu, případně navrhnout a vytvořit model;
− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti

 

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• hlubší a komplexní pochopení přírodních jevů a zákonů.
• formování žádoucích vztahů žáků k technice.
• využití fyzikálních poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s profesním i občanským životem.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu a okolní svět, provádět měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat fyzikální informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k fyzikální a odborné tématice.
• porozumět základním fyzikálním souvislostem a postavení člověka v přírodě, pochopit souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

Charakteristika učiva

• fyzikální učivo je zařazeno do 1. ročníku.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• pochopit objektivní platnost základních fyzikálních zákonů a souvislostí od jednoduchých jevů po složité situace jako celku, zejména ve vztahu lidské společnosti a prostředí z hlediska ekologického, vědeckotechnického, ekonomického a časového v souvislostech s lokálními i globálními problémy.
• pochopit nebezpečí ohrožení lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o pracovní a životní prostředí.
• jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, bezpečnosti a ochrany zdraví ale i hledisko ekologické.
• zdůvodnit význam nových fyzikálních poznatků pro společnost.

Pojetí výuky

• budou využívány různé metody práce – frontální výklad, samostatná práce, pozorování, ukázky na videu, internet, exkurze.
• k výuce se použijí učebnice a MFCh tabulky, poznámky k učivu si budou žáci zaznamenávat do sešitů.

Hodnocení výsledků žáků

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením.
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva.
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně.
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou.
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• učit se poznávat svět a lépe mu rozumět.
• vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činností a v praktickém životě.
• poznávat smysl a cíl učení, mít pozitivní vztah k učení, posouzení vlastního pokroku, kritické zhodnocení výsledků svého učení.
• samostatné řešení problémů, volba vhodných způsobů řešení, užívání logických postupů.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu
 
Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.
 
Charakteristika učiva

 

• chemické, ekologické a biologické učivo je zařazeno do 1. ročníku v samostatných tematických celcích.
 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• pochopit nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí.
• vytvářet úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí.
• jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické.
• zdůvodnit význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost.
 
Pojetí výuky

 

• budou využívány různé metody práce – frontální výklad, samostatná práce, skupinové vyučování, pozorování, ukázky na videu, internet, periodika, hromadné sdělovací prostředky, exkurze.
• k výuce se použijí učebnice a MFCh tabulky, poznámky k učivu si budou žáci zaznamenávat do sešitů.

Hodnocení výsledků žáků

 

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením.
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva.
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně.
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou.
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně.
 
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencíPřínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

- učit se poznávat svět a lépe mu rozumět
- vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činností a v praktickém životě
- poznávat smysl a cíl učení, mít pozitivní vztah k učení, posouzení vlastního pokroku, kritické zhodnocení výsledků svého učení
- samostatné řešení problémů, volba vhodných způsobů řešení, užívání logických postupů
- bezpečné a účelné užívání materiálů a nástrojů, dodržování vymezených pravidel a postupů
- mezipředmětové vztahy – Fyzika, Matematika, Základy společenských věd, Ekologie, ICT, odborné předměty, Ekonomika, Český a cizí jazyk

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Průřezové téma Člověk a životní prostředí je naplňováno v průběhu celého předmětu. Žáci jsou vedeni k tomu, aby chápali nebezpečí ohrožení životního prostředí člověkem a zaujali postoj v oblasti péče o životní prostředí, vytvářeli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovali do ochrany a zlepšování životního prostředí. Žáci jednají hospodárně, ale i ekologicky. Chápou význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost a životní prostředí, dokážou je využívat i vjiných odborných předmětech a následně i v profesním a občanském životě.

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
- diskutovat metody řešení matematické úlohy,
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
- správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematickému vdělávání,
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka matematiky má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných
důkazů.

Charakteristika učiva

Žáci se naučí využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě (při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech). Budou s porozuměním číst matematický text, vyhodnotí informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobí je logickému rozboru a zaujmou k nim stanovisko. Naučí se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech. Při práci budou používat odbornou literaturu, Internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech
- matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení
- číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů
(grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko
- naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech
- používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:
- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu. Vedle tradičních metod vyučování (výklad, vysvětlování, procvičování pod dohledem učitele a učení pro zapamatování) se budou také zavádět:
- diskuse
- skupinová práce žáků
- rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti
- učení se z textu a vyhledávání informací
- samostudium a domácí úkoly
- využívání prostředků ICT.

Hodnocení výsledků žáků

Žáci budou hodnoceni objektivně, tak aby hodnocení mělo motivační charakter. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součásti školního řádu. Ke každému tématu bude zařazena ověřovací kontrolní práce. V každém pololetí prvních dvou ročníků budou zařazeny dvě čtvrtletní písemné práce, ve třetím a čtvrtém ročníku bude nejméně jedna hodinová písemná práce za pololetí. Při pololetní klasifikaci budou vyučující vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast Vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
− znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
− posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a v přírodě při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat.

 

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

- utvářet kladný vztah člověka k pohybovým aktivitám
- přispět k rozvoji zdraví a zdravého způsobu života
- upevnit a zvýšit tělesnou zdatnost a pohybovou výkonnost
- rozvíjet morálně volní vlastnosti
- seznámit se s pohybovou prevencí a korekcí jednostranného zatížení
- využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky
- v kolektivu spolupracovat a dbát na odpovědnost za bezpečnost a zdraví své i spolužáků
- vést žáky, aby rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví
- klást důraz na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí
- protože jsou žáci v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí

Charakteristika učiva

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky, sportovních her, které si má žák osvojit. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových dovedností a schopností.
V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychováváni k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech (lyžařská a cyklistickosportovní kurz), sportovních dnech (zařazeno např. atletika, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky).

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví
- pojímat zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života
- preferovat takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívat pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví
- racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení
- chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.)
- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup
- vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž
- usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti
- pociťovat radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti
- usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí
- využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play
- kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec, podle potřeby spolupracovat
- dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v rámci svých možností

Pojetí výuky

- učivo bude podáno v opakujících se celcích, které se ve vyšších ročnících budou zaměřovat na prohlubování schopností a dovedností
- těžištěm výuky je, že po výkladu bude následovat provedení praktických cvičení
- vyučování bude probíhat v tělocvičně nebo na hřišti (v přírodě apod.)
- třída bude dělena na skupiny tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince, tak, aby docházelo k jeho dalšímu rozvoji
- třída bude dělena na skupiny podle pohlaví na základě aktuální skladby žáků tak, aby byly respektovány vývojové rozdíly chlapců a dívek
- při provádění cvičení budou použity příslušné cvičební pomůcky, nářadí

Hodnocení výsledků žáka

- žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností
- součástí hodnocení je absolvování motorických a dovednostních testů, které žáci absolvují v každém ročníku
- hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě

Poznámka:

Učivo 1. ročníku je rozšířeno o šestidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů sjezdového lyžování a snowbordingu a osvojení dodržování pravidel chování na sjezdovkách, vlecích a na horách s důrazem na bezpečnost a ochranu zdraví svého a ostatních.
Učivo 2. ročníku je rozšířeno o pětidenní cyklistickosportovní kurz, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:
- využívali pohybových aktivit v přírodě a svým chováním přispěli k ochraně životního prostředí
- chránili své zdraví a adekvátní tělesnou aktivitou udržovali svou tělesnou zdatnost
- byli zodpovědni za svou bezpečnost a bezpečnost ostatních

Občan v demokratické společnosti

Realizace tématu je zaměřena k získání kladného postoje k aktivní tělesné činnosti jedince, k jeho zdravému životnímu stylu v rámci udržování tělesného i duševního zdraví jako základní složky osobnosti aktivního občana v demokratické společnosti.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby:
- byli schopni respektovat specifická pravidla pohybových aktivit a jednali v duchu fair play
- dokázali správně reagovat při vzniku potřeby poskytnutí 1.pomoci
- vhodným způsobem využívali svůj volný čas
- prostřednictvím pohybu upevňovali své volní a charakterové vlastnosti
- respektovali tělesné zvláštnosti jednotlivce
- dovedli vzájemně komunikovat a diskutovat o problémech a hledat jejich řešení

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecné cíl vyučovacího předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

Charakteristika učiva

 

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
- porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
- pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
- používat prostředky grafické komunikace pro tvorbu výkresové dokumentace
- formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
- komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
- prezentovat informace a výsledky své práce, tvořit a upravovat jednoduché webové stránky
- aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

V efektivní oblasti směřuje vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích k tomu, aby žáci získali:

- důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
- potřebu dále se vzdělávat a využívat nové prostředky a aplikace
- motivaci k využívání prostředků ICT při studiu i v praktickém životě
- motivaci k dodržování etických pravidel při práci s informacemi a k dodržování autorských práv.

Pojetí výuky

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do prvního a druhého ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

Hodnocení žáků

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

- srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
- vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
- přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
- učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
- využíval k učení zkušenosti jiných
- byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
- byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
- uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
- využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
- volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
- sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
- pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
- používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
- získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
- využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
- dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
- měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Průřezové téma je realizováno ve vyučovacím předmětu informační a komunikační technologie. Je zřejmé, že s rozvojem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích na základní škole bude úkolem střední školy mj. vyrovnání úrovně připravenosti žáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání. Dosažené znalosti a dovednosti žáci využívají ve všech ostatních předmětech. Jsou připravováni tak, aby se jim počítač stal běžným pracovním nástrojem. Pracují s kancelářským softwarem (textový editor, tabulkový procesor, databáze), vytvářejí prezentace, používají software pro práci s grafikou, získávají informace z celosvětové sítě, zvládají různé způsoby komunikace na Internetu, pracují s CAD systémy. Jsou vedeni k tomu, aby dokázali dosažené znalosti aktivně využívat v dalším studiu i v praktickém životě.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obsahový okruh doprava a přeprava umožňuje žákům komplexně se seznámit s dopravními a přepravními technologiemi, s podstatou a využíváním dopravních prostředků a manipulační techniky a se základy konstrukce a používání dopravní infrastruktury. Žáci získají základní předpoklady řídit dopravní provoz a ovládat k tomu potřebnou sdělovací a zabezpečovací techniku. Obsahový okruh klade velký důraz na znalost mezinárodních dohod a úmluv všech druhů dopravy. Teoretické znalosti si žáci ověřují v praxi přímo na pracovištích ČD a.s., SŽDC s.p. a ČD Cargo a formou aplikované výuky v dopravním sále SŠTD. Problematika BOZP souvisí s veškerým učivem okruhu a je přiměřeně začleněna do všech jeho témat.

V rámci odborného vzdělávání se žáci seznámí s předpisy o provozu vozidel, se zásadami ovládání a údržby vozidla, s teorií a zásadami bezpečné jízdy i se zásadami zdravotnické přípravy. Náplň učiva musí být v souladu s platnými předpisy pro výcvik v řízení motorových vozidel.

Cílem obsahového okruhu logistika je rozvíjet u žáků logické myšlení při návrhu nejvhodnějšího způsobu balení, manipulace a skladování zboží a zvolení nejoptimálnější trasy a druhu přepravy zboží z výchozího do cílového místa přemísťování. Žáci získají poznatky o materiálovém a informačním toku v zásobovacích, výrobních a distribučních řetězcích. Osvojí si znalosti o používaných dopravních systémech a jejich návaznosti. Součástí obsahového okruhu je i učivo zbožíznalství, kde žáci získají přehled o vlastnostech a třídění zboží a učivo manipulace s materiálem. Žáci se učí osvojené poznatky prakticky využívat ve zvoleném oboru.

Cílem vzdělávací oblasti ekonomika je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství. Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Obsahový okruh komunikace rozvíjí poznatky získané ze společenskovědní oblasti. Žáci si osvojí zásady jednání s lidmi, metody organizace práce i profesionální vystupování. Jsou vedeni k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů. Osvojí si základní prezentační dovednosti a umí je využít v praxi.

Obsahový okruh technická dokumentace rozvíjí grafické kompetence žáků. Předmět je využíván v profilových odborných předmětech, zejména konstrukce vozidel, kde je nutné grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technické normy, servisní příručky apod. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

V obsahovém okruhu železniční vozidla se žáci seznámí s konstrukcí jednotlivých částí vozidel a s předpisy zabývajícími se hospodařením těmito vozy. Předmět Dopravní zeměpis umožňuje poznat a seznámit žáky s dopravní sítí ČR a okolních států, získávat vědomosti o základním rozložení státní i celosvětové dopravní sítě a to především sítě železniční.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět ekonomika je vyučován v prvním, druhém, třetím a čtvrtém ročníku daného oboru.
Cílem výuky předmětu je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života.

Charakteristika učiva

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ekonomika je rozdělen do tematických celků. Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní ekonomické pojmy, porozuměli jim a uměli je správně používat. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si ekonomický způsob myšlení. Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítávat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Hlavním cílem vyučovacího předmětu je připravit žáka na vstup do profesního i osobního života, kde se bude setkávat s ekonomickou praxí. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. V rámci absolvování tohoto obsahového okruhu jsou žáci vedeni k získání dovednosti ekonomicky vyhodnocovat jednotlivé oblasti dopravy a své znalosti aplikovat na konkrétní oblasti dopravy v rámci národního hospodářství.

Ekonomické vzdělávání vede žáky k:

- využití ekonomické teorie v běžném životě
- schopnosti orientace v podnikatelských aktivitách včetně založení a vedení vlastní firmy
- aktivitě a správnému jednání při hledání zaměstnání včetně znalostí právní stránky této oblasti
- rozumět makroekonomickým zákonitostem národního hospodářství
- znalostí zákonů důležitých pro profesní život
- samostatnosti v řešení základních finančních operací při hospodaření s penězi

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu ekonomika je teoretická s praktickými ukázkami typových výpočtů a řešení.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, vyhlášek, norem, učebnic ekonomiky, odborných časopisů a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem např. se zákony, vyhláškami, dohodami a smlouvami
• diskusní metody na zadané ekonomické téma
• procvičování typových příkladů výpočtů a řešení
• samostatné práce žáků zaměřené na určité ekonomické téma
* práce ve skupinách na daných úkolech a jejich následná prezentace
* cvičení písemného a verbálního projevu při vstupu na trh práce či jednání s úřady

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané ekonomické poznatky v praxi i v běžném životě
• samostatnost a tvůrčí přístup žáků

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• výsledků závěrečných testů z jednotlivých učebních ekonomických celků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadané ekonomické téma
• ústního zkoušení žáků
• hodnocení samostatnosti a tvůrčího přístupu žáků při řešení zadaných ekonomických úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Tento předmět se v prvé řadě zabývá oblastí mikroekonomie, která žáku vysvětlí základní principy fungování společnosti zaměřené na jednotlivé účastníky trhu a jejich ekonomické chování. Získá potřebné znalosti pro vstup na trh práce včetně založení (provozování) vlastních podnikatelských aktivit. Následuje oblast makroekonomická, která slouží k pochopení fungování národního hospodářství jako celku včetně jejich principů a zákonů.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Realizace tématu je hlavně zaměřena na:
− trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů;
− informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce;
− písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací;
− soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku;
− podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské služby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnaným;
− práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí.

Logistika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět logistika seznamuje žáky s logistikou, jejím významem, uplatněním při plánování a řízení výrobních i oběhových procesů. Důraz je kladen především na jednotlivé prvky logistického řetězce. Předmět logistika dále doplňuje problematiku dopravy a to ve všech komponentech.

Charakteristika učiva

Učivo předmětu logistika je rozděleno po jednotlivých ročnících na dané tematické celky. V prvním ročníku je pozornost věnována kromě základní charakteristiky hlavně zboží, obalům a základními vztahy mezi nimi. V dalším studiu logistiky se dostáváme k manipulačním strojům a zařízením, přepravně-manipulačním jednotkám a využívání jednotlivých strojů a manipulačních jednotek při různých typech manipulací. Ve třetím ročníku je učivo zaměřeno na sklady a jejich vybavení, na kombinovanou přepravu a související terminály a logistická centra a city logistiku. Poslední ročník je zaměřen na studium logistických řetězců a vztahy mezi jednotlivými logistickými odvětvími.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli připraveni na zapojení se do pracovního procesu, to znamená, aby byli schopni pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovni a aby mysleli racionálně, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na získání základních informací o fungování logistiky jako celku. Důraz je kladen především na systémový přístup. Žák by si měl osvojit samostatné logistické myšlení.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, vyhlášek, norem, odborných časopisů, odborné literatury, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však s odbornými časopisy
• práce žáků s výpočetní technikou a internetem
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřená na aktuální problémy týkající se logistiky, na nové trendy a výpočty základních parametrů logistických prvků

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako dopravního odborníka, který řídí dopravní procesy v kterémkoliv z jednotlivých druhů dopravy. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Přeprava

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Přeprava je profilujícím předmětem oboru. Je vyučován ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku.
Cílem výuky je žáky komplexně seznámit s přepravními technologiemi osobní i nákladní železniční přepravy a s podstatou a využíváním dopravních prostředků a manipulační techniky. Předmět navazuje na poznatky žáků z dopravy, dopravního zeměpisu, železničních vozidel a logistiky a prohlubuje je. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon přepravně - administrativních funkcí v oboru. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia jej činí obratným i v běžném každodenním životě.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- využívat znalostí technologie a organizace přepravy osob a zboží ve vnitrostátní a mezinárodní přepravě
- prakticky využívat znalosti přepravních řádů a dodacích podmínek při odbavování zásilek a osob
- aplikovat poznatky a postupy při práci
- přesně se vyjadřovat a správně používat odborné pojmy
- sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
- zkoumat a řešit problémy a diskutovat při jejich řešení
- pracovat v týmu i samostatně
- pracovat s odbornou literaturou
- vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
- pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších odborných předmětů.
Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní odborné pojmy, porozuměli jim a uměli je správně používat. Žáci se naučí orientovat se v předpisech a tarifech železniční přepravy, přičemž ve druhém ročníku je učivo zaměřeno na přepravu osob, ve třetím a čtvrtém ročníku na přepravu vozových zásilek. Obsahový okruh klade velký důraz na znalost mezinárodních dohod a úmluv. Žáci získávají základní znalosti obecně závazných právních norem v oblasti přepravy, naučí se uzavírat přepravní smlouvy, kalkulovat ceny za přepravu osob i zásilek a zpracovávat přepravní dokumenty včetně elektronické dokumentace.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka přepravních podmínek směřuje k tomu, aby žáci:

- byli schopni sebehodnocení a sebekritiky a přijímali odpovědnost za svá jednání a rozhodnutí
- vážili si demokracie a svobody, ale také hledali hranice mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností
- dodržovali klíčové kompetence jako např. zásady a předpisy BOZP, dodržovali pracovní dobu, vážili si kvalitní práce jiných lidí, vážili si života, zdraví, životního prostředí a snažili se je zachovat pro příští generace
- chovali se tolerantně a solidárně, byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem
- byli ochotni klást si existenční, etické a ekonomické otázky a hledat na ně správná řešení a odpovědi

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu Přeprava je teoretická s praktickými ukázkami typových výpočtů a řešení.

Základními metodami výuky jsou:

- odborný výklad s použitím předpisů, tarifů, vyhlášek, odborných časopisů, tiskopisů a příkladů z praxe
- práce žáků s odborným textem např. s předpisy, tarify, smlouvami a přepravními listinami
- procvičování typových příkladů výpočtů a jejich řešení
- samostatné práce žáků zaměřené na určité přepravní situace

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

- hloubku a porozumění učivu
- schopnost aplikovat získané poznatky v praxi i v běžném životě
- samostatnost a tvůrčí přístup žáků

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

- výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
- výsledků závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
- hodnocení samostatných seminárních prací na zadané téma
- ústního zkoušení žáků
- hodnocení samostatnosti a tvůrčího přístupu žáků při řešení zadaných úkolů
- hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových dovedností předmět Přeprava rozvíjí především:

- dovednost řešit problémy a problémové situace v železničním provozu
- předmět klade důraz také na komunikativní dovednosti žáků, nejen v osobní přepravě při styku s cestujícími, ale také při jednání s přepravci
- za jednu z klíčových celoživotních priorit žáků se považuje také proces celoživotního vzdělávání a učení
- rozvíjet schopnost pracovat s informacemi a informačními technologiemi

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Doprava

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Doprava je základním odborným předmětem, který v sobě spojuje učivo dopravního provozu v jednotlivých druzích dopravy a tím vytváří základy pro pochopení dopravní problematiky jako celku. Cílem daného předmětu je seznámit žáky s dopravními procesy, které jsou zásadní pro fungování jednotlivých druhů dopravy, především pak dopravy železniční. Žáci si osvojí základní poznatky týkající se organizování a provozování železniční dopravy.

Charakteristika učiva

Učivo předmětu doprava je rozděleno po jednotlivých ročnících na dané tematické celky. V prvním ročníku je věnována pozornost dopravní soustavě a klasifikaci jednotlivých druhů dopravy podle různých hledisek jako jsou dopravní cesty, dopravní prostředky apod. Část učiva je zaměřena na základní legislativu a témata, týkající se dopravní politiky. Ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku je učivo zaměřeno výhradně na železniční dopravu. Konkrétně se jedná o znalost předpisů a norem týkajících se organizování a provozování drážní dopravy. Žák je na konci třetího ročníku připraven na vykonání odborné zkoušky D-03 a na konci čtvrtého ročníku k vykonání odborné zkoušky D-07.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli připraveni na zapojení se do pracovního procesu, to znamená, aby byli schopni pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovni a aby mysleli racionálně, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na získání základů principu fungování jednotlivých druhů dopravy, jejich vliv na dopravní systém státu a jejich hlavní úlohy. Dále pak na souvislost a návaznost jednotlivých druhů dopravy na železniční dopravu a principy řízení a organizování železniční dopravy.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím zákonů, železničních předpisů, vyhlášek, norem, odborných časopisů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však se železničními předpisy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřená na aktuální dopravní situaci, mimořádnosti apod.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako dopravního odborníka, který řídí dopravní procesy v železniční dopravě. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Sdělovací technika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Učivo vyučovacího předmětu Sdělovací technika poskytuje žákům na přiměřené úrovni potřebné vědomosti o základních druzích sdělovací techniky používané nejen v železniční dopravě. Kladením základu obecně technického myšlení se vytvářejí dovednosti praktické aplikace teoretických poznatků a rozvíjí se u žáků samostatné logické myšlení.

Charakteristika učiva

Učivo předmětu Sdělovací technika je vyučováno pouze v prvním ročníku. Je rozděleno do tematických celků, které jsou uspořádány v logické návaznosti. Obsahem učiva je poznávání, princip funkce a obsluhy telefonních, rádiových a ostatních sdělovacích a informačních zařízení. Nedílnou součástí učiva jsou i prostředky zabezpečující přenos signálu mezi jednotlivými druhy sdělovacích zařízení. Jedná se zejména o sdělovací vedení.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli připraveni na zapojení se do pracovního procesu, to znamená, aby byli schopni pracovat v týmu, samostatně a na příslušné odborné úrovní a aby mysleli racionálně, ekonomicky a ekologicky při dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je zaměřená na poznávání a obsluhu různých druhů a typů sdělovacích zařízení v kontextu se základními pravidly souvisejícími s organizováním a provozováním železniční dopravy.

Základními metodami výuky jsou:

• odborný výklad s použitím odborné literatury, železničních předpisů, odborných časopisů, audiovizuální techniky a příkladů z praxe
• práce žáků s odborným textem – zejména však s odbornými časopisy
• diskusní metody na zadané téma
• cvičení – samostatná práce žáků, zaměřená na nové trendy ve vývoji a zdokonalování sdělovacích zařízení.

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na :

• hloubku a porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané poznatky i v rámci mezipředmětových vztahů
• samostatnost a tvůrčí přístup

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z :

• výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
• hodnocení samostatných seminárních prací na zadaná témata
• ústního zkoušení
• závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
• hodnocení samostatnosti žáků při řešení zadaných úkolů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako dopravního odborníka, který řídí dopravní procesy v železniční dopravě. Je úzce spojen s dalšími technicky zaměřenými odbornými předměty.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Zabezpečovací technika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Zabezpečovací technika patří do skupiny hlavních odborných předmětů. Učivo poskytuje žákům potřebné vědomosti o zařízeních zabezpečovací techniky běžně používaných v železničním provozu. Prohlubuje a rozšiřuje znalosti žáků v návaznosti na ostatní odborné předměty. Získané poznatky jsou nezbytné pro přímou provozní činnost v železniční dopravě. Vyučování předmětu Zabezpečovací technika navazuje na stěžejní vyučovací předměty povinného základu a zvoleného zaměření. Důsledné uplatňování mezipředmětových vztahů předmětu Zabezpečovací technika s ostatními odbornými předměty je důležitým prostředkem realizace principu řízení a provozování drážní dopravy.

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do třech ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších odborných předmětů – především Dopravy a Sdělovací techniky. Vyučovací předmět seznamuje studenty s principem činnosti použití a obsluhy zařízení zabezpečovací techniky. Velmi důležitá je vazba na vyučovací předmět Doprava, protože v praxi náplň obou předmětů tvoří nedílný celek. Logické myšlení a aplikace teoretických znalostí se promítá v praktických příkladech a situacích. Žáci získají znalosti o základních druzích součástek a typech zabezpečovací techniky používaných v železniční dopravě. Znají a dokáží pochopit princip jejich činnosti a obsluhy. Umí využívat prostředků sdělovací, zabezpečovací, počítačové a ostatní kancelářské techniky. Získané vědomosti jsou bezprostředně aplikovatelné v provozní činnosti. Žák je na konci třetího ročníku připraven na vykonání odborné zkoušky D-03 a na konci čtvrtého ročníku k vykonání odborné zkoušky D-07.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

- vést žáky k aktivnímu přístupu k životu
- respektovat lidská práva, dodržovat zákony a předpisy
- vystupovat a komunikovat slušně, samostatně, odpovědně, iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu
- chránit životní prostředí, vytvořit úctu k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování životního prostředí a chápání globálních problémů světa
- naučit žáky tomu, aby cítili potřebu se aktivně zapojit do společenského života a spolupracovali na zachování demokracie a jejím zdokonalování

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úkoly.

Hlavní znaky výuky:

- odborný výklad s použitím literatury, pomůcek a modelů
- dodržování technologických postupů
- správné odborné vyjadřování
- použití audiovizuální techniky
- využití poznatků z praxe a exkurzí
- diskuse o problémech

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

- předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako specialisty ve svém oboru především výpravčího, signalisty, dispečera
- je úzce spojen s dalšími předměty (doprava a přeprava, sdělovací technika, komunikace, psychologie) což přispívá k širšímu uplatnění absolventa
- rozvíjí schopnost pracovat s informacemi a informačními technologiemi
- získané informace umí využívat, vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat, umí je třídit a chránit před zneužitím

Hodnocení výsledků žáků

- ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnosti technického vyjadřování
- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
- součástí hodnocení jsou samostatné práce zpracovávané během studia
- hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Železniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Železniční vozidla umožňuje rozvíjet logické a tvůrčí technické myšlení žáků a dát jim nutný teoretický základ pro správné hodnocení a řešení konkrétních problémů přiměřené obtížnosti. Vytváří vědomosti a dovednosti o základních konstrukčních částech a celcích vozidel a jejich vzájemné provázanosti. Žák je schopen rozlišovat a správně chápat jednotlivé části vozidel a princip jejich činnosti. Umí správně určit řadu vozu pro jednotlivé zásilky dle jejich druhu a charakteru.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
- pracovat v týmu i samostatně
- pracovat s odbornou literaturou
- přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
- sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe
- pracovat s moderní technikou
- znát jednotlivé řady vozidel a jejich použití

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe. Předmět se zabývá konstrukcí částí a celků vozidel a jejich vzájemnými vlastnostmi. Učí žáky rozpoznat jednotlivá vozidla a rozpoznat řady vozů a určit jejich použití pro nakládku. Zabývá se technickými podmínkami nakládky a vykládky vozidel.

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

- rozdělení ŽKV
- motorová trakce
- elektrická trakce
- osobní a nákladní vozy
- brzdy
- nové koncepce ŽKV
- zvláštní podmínky hospodaření s nákladními vozy
- Informační systémy v nákladní dopravě
- zábrana škodám

Vzdělávací cíle a dovednosti

- správné vyjadřování žáků a dodržování odborného názvosloví
- čtení a práce s technickými výkresy a odbornou literaturou
- analyzování a řešení technických problémů
- určit podstatu problému a navrhnout různé možnosti řešení včetně optimálního
- rozpoznat a správně přiřadit jednotlivé části a celky vozidel
- rozpoznat jednotlivé řady vozidel a určit jejich použití

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

Hlavní znaky výuky:

- výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek částí vozidel
- použití audiovizuální techniky
- diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

- ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
- hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

V předmětu Železniční vozidla je z klíčových kompetencí kladen důraz na správné zvolení informačních zdrojů, využívání získaných informací k řešení daného problému. Vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat informace různého druhu.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dopravní zeměpis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Dopravní zeměpis umožňuje poznat a seznámit žáky s dopravní sítí ČR a okolních států. Získávat vědomosti o základním rozložení státní i celosvětové dopravní sítě a to především železniční.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- orientovat se v republikové železniční dopravní síti
- pracovat s mapami
- přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
- pracovat s jízdním řádem a výpočetní technikou
- pracovat s moderní technikou

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do jednoho ročníku s tématy logicky navazujícími na sebe. Žáci se podrobně seznámí s dopravní sítí, důležitými uzly a překladišti. Umožňuje žákům získat přehled a orientaci v mapách a jízdních řádech, pochopit souvislosti mezi dopravní sítí a hospodářským průmyslem.

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

- Česká republika
- železniční doprava v ČR
- silniční síť
- říční doprava v ČR
- letecká doprava v ČR
- potrubní doprava v ČR
- dopravní a hospodářský zeměpis Evropy
- stručný zeměpis ostatních světadílů

Vzdělávací cíle a dovednosti

- správné vyjadřování žáků a dodržování odborného názvosloví
- čtení a práce s mapami a jízdními řády
- správné zvolení a naplánování přepravní trasy
- správné zvolení dopravních prostředků vzhledem k přepravní cestě

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

Hlavní znaky výuky:

- výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek
- použití audiovizuální techniky
- diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

- ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
- hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

V předmětu Dopravní zeměpis je z klíčových kompetencí kladen důraz na správné zvolení informačních zdrojů, využívání získaných informací k řešení daného problému. Vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat informace různého druhu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Právní nauka

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Právní nauka je vyučován jako samostatný předmět ve čtvrtém ročníku daného oboru. Cílem výuky je rozvíjet a doplňovat znalosti žáků získané v předmětu Základy společenských věd a v odborném předmětu Ekonomika.

Předmět přispívá k rozvoji odborných kompetencí, zejména:

- aby žáci pracovali se zdroji ekonomických a právních informací, samostatně je vyhledávali, správně je interpretovali a využívali
- sledovali průběžně aktuální dění, především legislativní proces v oblasti podnikání

Charakteristika učiva

Vzdělávací obsah vyučovaného předmětu právní nauka je rozdělen do šesti tematických celků. Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby se žáci uměli orientovat v právních předpisech zaměřených na osobu podnikatele a podnikání. Žáci navazují na znalost základních právních odvětví, které jsou vyučovány v nižších ročnících v Základech společenských věd.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka právních znalostí směřuje k:

- formování osobnostního postoje, vystupování, prezentaci
- pěstování sebe odpovědnosti,
- hledání kompromisů mezi osobní svobodou a společenskou odpovědností

Pojetí výuky

Základními metodami výuky jsou:

- odborný výklad s použitím zákonů, vyhlášek, norem, učebnice práva, příkladů z praxe
- práce žáků s odborným textem - zákony, vyhláškami, smlouvami apod.
- práce s internetem (jedná se především o informace z obchodního, pracovního práva)
- práce individuální a skupinová
- žáci pracují s denním a odborným tiskem, ze kterého zpracovávají formou referátů aktuální informace z oblasti práva
- odborné exkurze (např. živnostenský úřad, česká obchodní inspekce, soudní řízení)

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

- porozumění učivu
- schopnost aplikovat teoretické poznatky v praktických cvičeních
- samostatnost a aktivní přístup žáků

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

- výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti
- hodnocení samostatných seminárních prací na zadané téma
- hodnocení samostatnosti a přístupu při řešení zadaných úkolů
- u písemného projevu je kladen důraz na věcnou správnost, přesnost, přehlednost, pečlivost při vyhotovení

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových dovedností předmět právní nauka rozvíjí především:

- dovednost řešit problémy a problémové situace zejména v podnikatelské činnosti, ale i v běžném životě tak, aby se žáci správně orientovali v právních souvislostech a činnostech souvisejících s podnikatelskými aktivitami, zaměstnaneckými aktivitami, příkladem může být znalost základních právních norem, práva a povinnosti, umět vhodně komunikovat (např. se spolupracovníky, úřady), umět se prezentovat.
- za jednu z klíčových celoživotních priorit žáků se považuje také proces celoživotního právního vzdělávání a učení.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Komunikace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Komunikace je vyučován jako samostatný předmět ve druhém ročníku daného oboru. Obsahový okruh rozvíjí poznatky získané ze společenskovědní oblasti. Motivuje žáky k pochopení nutnosti osobnostního rozvoje i profesní připravenosti tak, aby byli úspěšní na trhu práce. Předmět přispívá k rozvoji klíčových kompetencí, zejména kompetence k řešení problémů a komunikační kompetence. Žáci si osvojí zásady jednání s lidmi, metody organizace práce i profesionální vystupování. Jsou vedeni k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů. Učí se prosazovat své myšlenky a názory při plném respektování svého okolí. Analyzují své chování v zátěžových situacích. Uvědomují si nutnost dodržování zásad psychohygieny. Žáci si osvojí základní prezentační dovednosti a umí je využít v praxi.

Charakteristika učiva

Vzdělávací obsah vyučovaného předmětu Komunikace je rozdělen do pěti tematických celků. Obsahový okruh učiva je zaměřen tak, aby si žáci osvojili zásady komunikace a jednání s lidmi, metody organizace práce i profesionálního vystupování nejen v železniční dopravě. Předmět navazuje na poznatky získané ve společenskovědní oblasti, ekonomických předmětech a z části také v odborných předmětech.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- správně komunikovat ústně i písemně
- pracovat samostatně i v týmu
- zkoumat a řešit problémy a konflikty a diskutovat při jejich řešení
- zvládat techniky obchodního jednání
- používat zásady asertivního chování

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

- rozvoj komunikativních dovedností
- formování osobnostního postoje, vystupování, prezentace
- schopnost sebehodnocení a sebekritiky a přijímání odpovědnosti za svá jednání a rozhodnutí
- vedení k flexibilitě, výkonnosti, kreativitě, kooperaci a rozhodnosti při řešení problémů

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu Komunikace je teoretická s použitím výpočetní techniky.

Základními metodami výuky jsou:

- odborný výklad s použitím odborné literatury a učebnic
- práce ve skupinách na daných úkolech a jejich následná prezentace
- cvičení písemného a verbálního projevu při vstupu na trh práce či jednání s úřady
- zkušební testy
- práce s použitím informační a komunikačních technologií
- samostatné práce v zaměřené na tvorbu multimediálních prezentací

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

- porozumění učivu
- schopnost aplikovat získané poznatky v praxi i v běžném životě
- samostatnost a tvůrčí přístup žáků

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

- výsledků krátkých testů ověřujících dílčí znalosti žáků
- výsledků závěrečných testů z jednotlivých učebních celků
- hodnocení samostatných seminárních prací na zadané téma
- ústního zkoušení žáků
- hodnocení samostatnosti a tvůrčího přístupu žáků při řešení zadaných úkolů
- hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

Z klíčových dovedností předmět Komunikace rozvíjí především:

- dovednost řešit problémy a problémové situace zejména v pracovní činnosti, ale i v běžném životě.
- umět vhodně komunikovat jak se zákazníky, tak i se spolupracovníky a nadřízenými
- umět se vhodně prezentovat a obhájit svůj názor
- za jednu z klíčových celoživotních priorit žáků se považuje také proces celoživotního vzdělávání a učení
- rozvíjet schopnost pracovat s informačními technologiemi

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Technická dokumentace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

- rozvíjet smysl pro estetiku
- rozvíjet smysl pro přesné, názorné a přehledné grafické vyjadřování
- rozvíjet prostorovou představivost
- rozvíjet smysl pro přesnost
- naučit se systematicky pracovat s odbornou literaturou

Charakteristika předmětu

Předmět Technická dokumentace rozvíjí grafické kompetence žáků. Předmět je využíván v profilových odborných předmětech, zejména konstrukce vozidel, kde je nutné grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Předmět souvisí s předměty: Přeprava, Doprava, Sdělovací technika, Zabezpečovací technika, Železniční vozidla. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technické normy, servisní příručky apod. Seznámí se s významem, funkcí a charakteristikou základních strojních součástí, jejich znázorňováním, kótováním a s možnostmi jejich použití. Žáci se naučí navrhovat vhodné polotovary a materiály pro konkrétní strojní součásti. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání

Naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací, s technickými normami, vyjadřovat se graficky, umět načrtnout jednoduché strojní součásti, vyčíst z nich tvar a rozměry součástí, získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat, zobrazovat v deskriptivní geometrii bod, přímku a rovinu.

Pojetí výuky

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh formou samostatných prací, práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů ve skupinách nebo samostatně.

Znaky výuky

- didaktické pomůcky
- audiovizuální technika
- problémové příklady

Hodnocení výsledků žáků:

- žáci jsou hodnoceni za práci v hodině formou samostatné práce na dané téma
- hodnocení úrovně sešitu
- hodnocení rysů
- hodnotí se správnost provedení i estetická úroveň řešení
- hodnocení získávání informací z jiných zdrojů (internet, odborná literatura)

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí:

- rozvíjet myšlenkové operace
- rozvíjet komunikativní kompetence
- rozvíjet dovednost celoživotně se vzdělávat
- formovat tvořivý přístup žáků k problémům
- hledání různých variant řešení
- rozvíjet samostatnost a aktivní přístup žáků ke své profesní kariéře
- využívat k různým činnostem informační zdroje
- vést předepsanou dokumentaci dopravních prostředků

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Řízení motorových vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• seznámit žáky a naučit je předpisy o provozu na pozemních komunikacích
• seznámit žáky s teorií zásad bezpečné jízdy a naučit je tyto zásady aplikovat v praxi
• naučit žáky ovládání a údržbě vozidla skupiny B
• seznámit žáky se základy první pomoci a naučit je aplikovat první pomoc v praxi
• naučit žáky řídit vozidla skupiny B

Charakteristika učiva

Obsah učiva se realizuje dle pravidel výuky a výcviku v autoškole, učební osnova je dána platným obsahem a rozsahem výuky a praktického výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu B.

Učivo má za úkol:

• rozvíjení teoretických znalostí a zdokonalování praktických dovedností v řízení a ovládání motorového vozidla
• vytvářet smysl pro zodpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla
• vytvářet smysl pro účelnost a využitelnost techniky
• rozvíjení komunikativních a motorických schopností a dovedností při řízení motorových vozidel

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci :

• dovedli pracovat a reagovat na danou situaci samostatně
• pracovali soustředěně
• mysleli ekologicky a ekonomicky

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

Hlavní znaky výuky:

• jednotlivá ustanovení příslušných zákonů budou vysvětlena formou výkladu za použití audiovizuální techniky za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových otázek
• výuka řízení motorových vozidel proběhne v souladu s příslušnými zákony pro provoz autoškol na trenažérech, autocvičišti i v silničním provozu, ve cvičných motorových vozidlech příslušné skupiny a to po etapách se zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka
• výuka praktické údržby proběhne na funkčních modelech vozidel
• výuka zdravotní přípravy proběhne v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky, v praktické části za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci

Hodnocení výsledků žáků

• žák bude hodnocen ve třech pohledech obsahově shodných se závěrečnou zkouškou z odborné způsobilosti v autoškole
• znalost zákonů a pravidel pro provoz vozidel bude prověřována formou schválených zkušebních testů
• znalost techniky údržby a oprav motorových vozidel bude prověřována ústní formou v učebně na modelech za pomocí zkušebních otázek, které jsou předepsány zákonem pro závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti v autoškole
• znalost praktických dovedností bude prověřována praktickou jízdou ve cvičném motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i mimoměstském provozu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci získávají odbornou připravenost k řízení motorových vozidel skupiny B. Kromě toho, jsou vychováváni ke kladnému vztahu k životnímu prostředí a k jeho ochraně v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy a lidstva.

Poznámka

Praktický výcvik navazuje na teoretickou přípravu.

V souladu s platným zákonem je část výcviku v řízení vozidla nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.

Před zahájením výcviku v řízení vozidla jsou žáci seznámeni se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

Před ukončením výcviku v řízení vozidla je proveden nácvik správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

Výuka a výcvik žáků jsou ukončeny za předpokladu, že tito absolvovali minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Praxe

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

- vyučovací předmět Praxe je odborným předmětem praktického zaměření, ve kterém žáci vykonávají praktické činnosti odpovídající profilu absolventa a kde si ověřují teoretické znalosti získané v teoretických odborných předmětech
- tyto praktické činnosti se budou realizovat na různých pracovištích ČD a.s., ČD CARGO, SŽDC s.p. a na odborné učebně ve škole dle studijního zaměření
- na začátku školního roku musí být všichni žáci seznámeni se všeobecně platnými zásadami bezpečnosti a hygieny práce a protipožárními opatřeními
- vyučování předmětu Praxe navazuje na stěžejní vyučovací předměty povinného základu a zvoleného zaměření
- důsledné uplatňování mezipředmětových vztahů předmětu Praxe s odbornými předměty je nejdůležitějším prostředkem realizace principu sepětí teorie s praxí.

Charakteristika učiva

- rozvíjení praktických dovedností, logické myšlení a aplikace teoretických znalostí v praktických příkladech a situacích
- získání praktických dovedností v ručním a elektronickém zpracování materiálů
- znalost využívání prostředků sdělovací, zabezpečovací, počítačové a ostatní kancelářské techniky
- ověření praktických znalostí z odborných předmětů, zejména Dopravy a přepravy a příslušných výběrových odborných předmětů
- zdokonalení praktických dovedností – vyplňování dokladů, práce s tarify apod.
- používání uživatelských programů dopravního a přepravního zaměření
- znalost vystupování a jednání se zákazníky
- využívání jazykových znalostí ve styku s cestujícími, případně s pohraničními přechodovými stanicemi

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

- vést žáky k aktivnímu přístupu k životu
- respektovat lidská práva, dodržovat zákony a předpisy
- vystupovat a komunikovat slušně, samostatně, odpovědně, iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu
- chránit životní prostředí, vytvořit úctu k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování životního prostředí a chápání globálních problémů světa
- vytvářet a udržovat kvalitní vztahy v rodině, upevňovat mezilidské vztahy
- naučit žáky tomu, aby cítili potřebu se aktivně zapojit do společenského života a spolupracovali na zachování demokracie a jejím zdokonalování

Pojetí výuky

- praxe je organizována jednotlivě na přidělených pracovištích, nebo v učebních skupinách na odborné učebně dle ročního plánu
- praktické činnosti žáků tvoří hlavní složku obsahu předmětu
- žáci dbají na dodržování technologických postupů, správném odborném vyjadřování, slušném chování, asertivitě
- žáci při styku s cestujícími a zákazníky volí vhodně způsob projevu, naslouchají pozorně druhým a ověřují si, zda správně pochopili smysl sdělení
- pro žáky se organizují odborné exkurze ve spolupráci s jinými institucemi

Hodnocení výsledků žáků

- žáci si ověřují teoretické znalosti při řešení konkrétně zadaných úkolů na různých pracovištích
- písemně zpracují zadané úkoly formou seminárních prací a doloží je příslušnými vyplněnými doklady
- průběžně jsou hodnoceni při kontrolách na jednotlivých pracovištích, nebo ve skupinách na odborné učebně

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

- předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako specialisty ve svém oboru
- je úzce spojen s dalšími odbornými předměty, což přispívá k širšímu uplatnění absolventů
- dotýká se problematiky životního prostředí
- rozvíjí schopnost pracovat s informacemi a informačními technologiemi
- žáci mají ucelený přehled o běžných zdrojích informací, umí získané informace využívat, vhodným způsobem zaznamenávat a uchovávat, umí je třídit a chránit před zneužitím
- řeší problémové situace v řízení železničního provozu
- dodržují požadavky na bezpečnost a hygienu práce

Poznámka

 

Součástí druhého a třetího ročníku je souvislá odborná praxe v délce trvání dvou týdnů. Obsahem této souvislé praxe je prohloubení znalostí a dovedností všech činností uskutečněných během školního roku, případně doplnění chybějících (neuskutečněných) dnů předmětu praxe. Souvislá praxe je vykonávána na jednotlivých pracovištích ČD a.s., ČD CARGO a SŽDC s.p.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

- základní aspekty pracovního poměru, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, přislušné právni normy
- dbá na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
- usiluje o co nejvyšší kvalitu práce
- jedná ekonomicky a ekologicky při vykonávání pracovních činností i v běžném životě