Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávací oblast JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

− u  cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a to i prostřednictvím digitálních technologií, získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci a svému dalšímu vzdělávání;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• vnímat význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

• vnímat jazyk jako jev, v　němž se odráží historický a kulturní vývoj národa

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

• národní jazyk

• jazyková kultura

• vývojové tendence spisovné češtiny

• hlavní principy českého pravopisu

• tvoření slov a obohacování slovní zásoby

• tvarosloví

• syntax

• komunikační a slohová výchova

• slohotvorní činitelé

• projevy prostěsdělovací, administrativní, odborné, řečnické

• média a mediální sdělení

• grafická a formální úprava písemných projevů

• práce s textem a získávání informací

• informatická výchova, knihovny

• techniky a druhy čtení

• druhy a žánry textu

• získávání a zpracování informací

• zpětná reprodukce textu

• práce s příručkami pro školu i veřejnost ve fyzické i elektronické podobě

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

　

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

• tvořivé aktivity

　

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, ve slohových pracích, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Český jazyk a literatura jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• rozvíjení schopnosti dorozumět se v situacích každodenního života
• efektivní účast v přímé i nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí o anglicky mluvících zemích a o světě
• efektivní práce s moderními zdroji informací a s odbornými cizojazyčnými texty

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života
• komunikovat v psaných i mluvených projevech na všeobecná i odborná témata
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem
• získávat informace o světě, o zemích studovaného jazyka
• získané poznatky včetně odborných ze svého oboru dokáží využívat ke komunikaci
• pracovat s informacemi v cizím jazyce

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků, v rámci kterých se propojují čtyři základní kategorie:

 

• řečové dovednosti - poslech s porozuměním, čtení a práce s textem, mluvení zaměřené situačně i tématicky, zpracování textu v podobě reprodukce, výpisů apod., jednoduchý překlad, interaktivní řečové dovednosti, interakce ústní a písemná
• jazykové prostředky - výslovnost, slovní zásoba a její tvoření, gramatika, grafická podoba jazyka a pravopis
• tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce - osobní a obecné tematické okruhy, komunikační situace (získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní), jazykové funkce (obraty k zahájení a ukončení komunikace, pozdrav, žádost, poděkování, apod.)
• poznatky o zemích studovaného jazyka - poznatky všeobecného i odborného charakteru, informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání přispívá k:

• formování osobnosti studentů
• formování tolerance k hodnotám jiných národů
• respektování a vnímání tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

 
• výuka je doplňována multimediálními výukovými programy a internetem
• integrace odborného jazyka do výuky
• zapojování studentů do projektů a školních soutěží
• organizování jazykových studijních pobytů v zahraničí, organizování studjiních výměnných pobytů v zahraničí
• využití metod, které odbourávají jazykové bariéry – zejména v oblasti chyb
• použití párové a skupinové práce, práce s autentickými texty, nácvik poslechu, psaní jednoduchých slohových útvarů, dialogy, hry, drilová cvičení apod.
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy
• při výuce bude použita práce s interaktivní tabulí a doplňujícími multimediálními SMART a MOODLE objekty

 
Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů
• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení
• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, znalosti z oblasti lexikologie a morfologie
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• rozvíjí se personální kompetence
• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• předmět se vztahuje také k odborným předmětům, své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získávání důležitých informací (přeloží návod apod.)
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem SPOLEČENSKOVĚDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

• využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
• formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

• jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
• cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat zejména proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
• kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat sebou manipulovat;
• uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
• na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
• cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
• vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro další generace.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nejen na sumu teoretických znalostí, ale hlavně na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K realizaci tohoto cíle je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na soukromý a občanský život v demokratické společnosti 
• vést studenta k porozumění složitému světu, ve kterém žije
• vést studenta ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé a vhodné jednání v životě
• vést studenta k uvědomování si vlastní identity
• vést k osobní zodpovědnosti a kritickému myšlení
• vést k uvědomování si významu nutnosti vzdělání pro život
• přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší kultury a civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie, lidských práv a evropanství
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby studenti dovedli:

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě
• řešit praktické otázky svého politického a občanského rozhodování
• řešit problémy osobní, právní a sociální
• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a kombinovaných pramenů
• využívat svých vědomostí ve styku s jinými lidmi a různými institucemi

 

Charakteristika učiva

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání usiluje o formování a posilování pozitivních citů a hodnot:

• jednat odpovědně
• žít čestně
• vážit si demokracie a svobody
• preferovat demokratické hodnoty
• projevovat občanskou aktivitu
• jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím
• tvořit si vlastní úsudek a nenechat sebou manipulovat
• uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
• respektovat lidská práva
• chápat meze lidské svobody a tolerance

Pojetí výuky

• výuka má výrazný výchovný charakter
• pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci studentů
• připravuje studenty na odpovědný a aktivní život
• pomáhá pochopit studentům mnohotvárnost dnešního světa
• pomáhá studentům získat důležité dovednosti nutné pro člověka dnešní doby
• formuje návyk pravidelně se zajímat o každodenní dění, sledovat informace v médiích a také je umět třídit a vyhodnotit
• vedle tradičních metod (výklad, vysvětlování, učení pro zapamatování) budou využívány i moderní strategie výuky:
• diskuze
• skupinová práce
• projekty a samostatná práce
• samostudium
• exkurze, besedy
• filmová představení apod.

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem
• důraz je kladen na schopnost aplikovat získané vědomosti v praxi
• hodnocena je schopnost studentů pracovat s předkládanými informacemi
• hodnocena je také schopnost samostatně kultivovaně prezentovat své názory
• hodnocena je schopnost studentů získat informace z jiných zdrojů

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• výchova k občanství
• výchova k rozvíjení komunikativních schopností
• zařazením exkurzí se formuje postoj studentů
• aktivní účastí při humanitárních akcích je pozitivně formován žebříček hodnot studentů
• podílí se na rozvoji morálních hodnot

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Jde o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana.

 

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

 

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− historický vývoj (především v 19. a 20. století)

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

 

Průřezové téma člověk v demokratické společnosti bude realizováno:

 

− v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci,…). Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí

− ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem)

− v náležitém rozvržení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti žáků mimo vyučování

− v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou žáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, tedy např. v občanské nauce, v základech společenských věd nebo v dějepisu

− v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti žáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely) atp.

− v realizaci mediální výchovy

Dějepisný seminář

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Dějepisný seminář připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji porozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva se probírá ve čtvrtém ročníku. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního a estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• člověk v dějinách

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepisný seminář je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Dějepisný seminář je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.
 

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám. 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
• chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
• chápali význam umění pro člověka;
• správně formulovali a vyjadřovali své názory;
• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
• získali přehled o kulturním dění;
• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykovědné vzdělávání v mateřském jazyce. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací. Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• vnímat umění jako specifickou výpověď o skutečnosti

• vnímat význam umění pro člověka

• správně formulovat a vyjadřovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah

• získat přehled o kulturním dění

• uvědomovat si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• literatura a ostatní druhy umění

• umění jako specifická výpověď o skutečnosti

• aktivní poznávání různých druhů umění

• vývoj české a světové literatury

• práce s literárním textem

• základy literární vědy

• literární druhy a žánry

• četba a interpretace literárního textu

• tvořivé činnosti

• kultura

• kulturní instituce v ČR a v regionu

• společenská kultura

• lidové umění

• ochrana kulturních hodnot

• funkce reklamy a propagačních prostředků a jejich vliv na životní styl

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání jsou zařazena průřezová témata Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti.

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dějepis

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Dějepis připravuje žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí je hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat svých vědomostí a dovedností v praktickém životě

• získávat a hodnotit informace z různých zdrojů

• věcně formulovat své názory, podložit je argumenty, debatovat o nich s partnery

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva se probírá v prvním ročníku. Témata na sebe logicky navazují. Učivo koresponduje s oblastí společenskovědního a estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• úvod do studia dějepisu

• člověk v dějinách

• poznávání dějin

• starověk

• středověk a raný novověk (16. – 18. století)

• novověk – 19. století

• velké občanské revoluce

• společnost a národy

• modernizace společnosti

• modernizovaná společnost a jedinec

• novověk – 20. století

• vztahy mezi velmocemi

• demokracie a diktatura

• svět v blocích

• dějiny studovaného oboru

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti včetně používání správné historické terminologie

• kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní, nenechali se manipulovat

• formovali tolerantní osobnostní postoje

• přemýšleli o evropské integraci

• kriticky přistupovali k informacím, vytvářeli si samostatný úsudek na základě faktů

• seznámili se s hodnotami historických památek

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka didaktickou analýzou

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, seminární práce

• dramatizace učební látky

• exkurze

• doplnění o dějiny vědy a techniky příslušného oboru

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti, analýza historických událostí

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

• podmínkou závěrečné klasifikace je zpracování seminární práce

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Dějepis je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, občanské kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

V předmětu Dějepis je zařazeno průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka v oblasti PŘÍRODOVĚDNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k forrmování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech FYZIKA a ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět jednoduché experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

• motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
• pozitivní postoj k přírodě;
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Fyzika patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání. Využívá poznatků žáků z matematiky a přírodních věd, které dále rozvíjí a přizpůsobuje danému odbornému zaměření žáků. Z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS do předmětu Elektrotechnika a Elektronika.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat fyzikální poznatky a dovednosti v praktickém životě

• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy

• pozorovat a zkoumat přírodu a okolní svět

• vnímat souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje

• posoudit fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 1., 2., 3.  ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Mechanika

• Astrofyzika

• Molekulová fyzika

• Mechanické kmitání a vlnění

• Optika

• Speciální teorie relativity

• Fyzika mikrosvěta

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pracovali v týmu i samostatně

• obhájili svůj názor

• pracovali s vlastním odhadem

• mysleli ekologicky a prakticky

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny výpočtovými úlohami ze života.

 

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů

• diskuse o fyzikálních jevech a dějích

• použití audiovizuální techniky

• využití poznatků z běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní a písemné zkoušení pro ověření teoretických znalostí a schopnosti aplikovat získané vědomosti na příkladech

 

Aktivita, zapojení do výuky, samostatnost při řešení fyzikálních úloh

 

• kladen důraz na hloubku porozumění učiva a aplikaci vědomostí do běžného života

 

Hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Fyzika, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, kompetence komunikativní, matematické a využití prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi.

 

Ve Fyzice jsou zařazena průřezová témata Informační a komunikační technologie v učebním bloku Astrofyzika v 1. ročníku studia, Člověk a životní prostředí, v učebním bloku Mechanika a Molekulová fyzika ve 2. ročníku, Člověk a životní prostředí a Informační a komunikační technologie v učebním bloku kmitání a vlnění a Fyzika mikrosvěta ve 3. ročníku. Informační a komunikační technologie je v 1. ročníku zaměřena na zpracování informací o vesmírných objevech a dobývání vesmíru.  Člověk a životní prostředí v 2. ročníku je zaměřeno na negativní dopady působení člověka na přírodu a využití základních fyzikálních pojmů z oblasti molekulové fyziky na příkladech ze života. Člověk a životní prostředí ve 3. ročníku je zaměřeno na hluk a jeho dopad na zdraví,  Informační a komunikační technologie je zaměřena na vyhledávání informací o jaderné energetice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Základy přírodních věd patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 1., 2. a 3. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Obecná chemie
• Anorganická chemie
• Organická chemie
• Biochemie
• Základy biologie
• Ekologie
• Člověk a životní prostředí

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• posuzovali nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujímali postoj v oblasti péče o životní prostředí
• měli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovali do ochrany a zlepšování životního prostředí
• jednali hospodárně, adekvátně uplatňovali nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické
• zdůvodnili význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady ze života.

 

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o přírodních jevech a problémech
• využití poznatků z běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Základy přírodních věd je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, práci s informacemi, práci s informačními technologiemi, a komunikativní kompetence.

 

V základech přírodních věd se ve značné míře řeší ochrana životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem, poznávání světa, jeho lepšímu porozumění a efektivní práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Předpokladem realizace udržitelného rozvoje je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.　

 

Průřezové téma Člověk a životní prostředí ovlivňuje pozitivní vztahy k prostředí a zvyšuje gramotnost pro udržitelnost rozvoje. V souvislosti s odborným vzděláváním žáků poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívaní moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Cílem je komplexní pohled žáka na udržitelnost rozvoje v občanském životě a v daném oboru vzdělávání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí. Důležité je, aby vznikl ucelený obraz ukazující složitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho životním prostředí.　

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

- vnímali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život

- samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých informačních zdrojů

- vnímali vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů

- osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání

- osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví

 

Snahou je, aby se získané vědomosti a dovednosti propojili a doplnili se zaměřením na:

 

- materiálové a energetické zdroje

- kvalitu pracovního prostředí

- vliv pracovních činností na prostředí a na zdraví

- technické a technologické procesy

- řídící činnosti

 

Metody, formy a prostředky:

 

Vedení žáků ke správnému nakládání s odpady, využívání úsporných spotřebičů a postupů, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Velký význam při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy je spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. Uplatnění také nachází různé žákovské projekty s environmentální problematikou.

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast MATEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

 

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy včetně diskuse řešení,
- diskutovat metody řešení matematické úlohy,
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů,
- správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− pozitivní postoj k matematickému vdělávání,
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu Matematika má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech

• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech

• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě

• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení

• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

• naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech

• používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a sloužícími jako průprava pro užití v technických předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Operace s čísly

• Číselné a algebraické výrazy

• Řešení rovnic a nerovnic

• Funkce

• Goniometrie a trigonometrie

• Posloupnosti a finanční matematika

• Planimetrie

• Stereometrie

• Analytická geometrie lineárních útvarů

• Kombinatorika

• Pravděpodobnost v praktických úlohách

• Statistika v praktických úlohách

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• získali pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace

• pociťovali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

• měli důvěru ve vlastní schopnosti

• pracovali precizně

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány tradiční i moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

 

• výklad

• procvičování pod dohledem učitele

• diskuse

• skupinová práce žáků

• rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti

• učení se z textu a vyhledávání informací

• samostudium a domácí úkoly

• využívání prostředků ICT

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• ověřování znalostí se provádí převážně písemnou formou, (kontrolní práce na závěr tematických celků, čtvrtletí či pololetí)

• zohledňuje individuální přístup  dle nadání, schopností a potřeb žáka

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
- racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
- chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
- znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
- vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
- pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
- usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
- využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
- kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a v přírodě při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
- preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat.

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Tělesná výchova usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychovávání k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení

• vnímat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky, aj.)

• kriticky přistupovat k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví

• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti

• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí

• využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play

• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v　rámci svých možností

 

Charakteristika učiva

 

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových schopností a dovedností.

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů jízdy na snowboardu nebo základů sjezdového lyžování a chování při pohybu v horském prostředí.

V dalších ročnících budou součástí učiva, dle aktuálních materiálních podmínek a zájmu žáků, sportovní dny zaměřené na plavání s nácvikem dvou plaveckých způsobů, dopomoci unavenému plavci a záchranu tonoucímu, bruslení s nácvikem základů bruslení na ledě nebo inline a pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pociťovali radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

• kontrolovali své jednání, chovali se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec a podle potřeby spolupracovali

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se orientují v základech informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Cílem předmětu Informační a komunikační technologie je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
• porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
• pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
• používat prostředky grafické komunikace
• formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
• komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
• prezentovat informace a výsledky své práce
• aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

 

Charakteristika učiva

 

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferenci

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získali důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
• se dále vzdělávali a využívali nové prostředky a aplikace
• využívali prostředky IKT při studiu i v praktickém životě
• dodržovali etická pravidla při práci s informacemi a k dodržovali autorská práva
 

Pojetí výuky

 

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do druhého a třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

• srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
• vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
• přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
• učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
• využíval k učení zkušenosti jiných
• byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
• byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
• uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
• využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
• volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
• sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
• pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
• používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
• získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
• využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
• dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
• měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

 

Výsledky vzdělávání:

 

- využívá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby)
- vyhodnocuje možnosti a výhody, ale i rizika (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky
- využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením
- pracuje s uživatelským prostředím operačního systému
- orientuje se v běžném systému – popíše strukturu dat a možnosti jejich uložení, aplikuje a orientuje se v systému adresářů, volí základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi
- v oborech s vyššími nároky na využívání aplikací výpočetní techniky vybírá principy algoritmizace úloh a volí algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce)
- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware
- volí používání nových aplikací, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, uvědomuje si analogie ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací
- vybírá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty
- orientuje se v běžné práci s tabulkovým procesorem a databází (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, matematické operace, základní funkce, tvorba jednoduchého grafu, příprava pro tisk)
- aplikuje hlavní typy grafických formátů, na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje
- používá běžné základní a aplikační programové vybavení
- pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti
- aplikuje specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky
- samostatně komunikuje elektronickou poštou, volí i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření
- využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…)
- orientuje se v dalších běžných prostředcích online a offline komunikace a výměny dat
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
- získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, orientuje se v jejich vyhledávání
- orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává
- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití
- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému
- správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele
- pracuje s běžnými i odbornými graficky ztvárněnými informacemi (schémata, grafy apod.).

 

Metody, formy a prostředky

 

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často nejen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti žáků z předchozího vzdělávání. Praktické úlohy by neměly chybět v žádné vyučovací hodině. Realizovány mohou být formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací či testů s použitím počítače.

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem oblasti EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh není zpracován zvlášť pro jednotlivé obory vzdělání, ale tak, aby byl využitelný pro všechny obory vzdělání. Provázání na vlastní odbornost zajistí škola ve svém ŠVP a vyučující přímo ve výuce.
Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.
Obsahový okruh je v souladu se Standardem finanční gramotnosti ve verzi schválené v roce 2017. Standard finanční gramotnosti je dále naplňován ve společenskovědním vzdělávání a částečně i v matematickém vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• úspěšně budovali svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednali aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, prezentovali sebe i svoji odbornost
• pracovali v týmu
• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů a využívali je pro svou práci
• pracovali s moderní technikou

 

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Ekonomika je vyučován ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku daného učebního oboru.
Cílem výuky předmětu je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a správně se orientovali v ekonomických souvislostech reálného života.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• řešit své sociální i ekonomické záležitosti

• být finančně gramotní

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace a využívat je pro svou práci

• komunikovat, prezentovat své profesní cíle

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do pěti tematických celků, které jsou zaměřeny tak, aby si žáci osvojili základy ekonomických činností, porozuměli jim a uměli je správně používat, Aby se naučili orientovat v ekonomických souvislostech a osvojili si ekonomický způsob myšlení. Získají znalosti o možnostech podnikání v oboru, o povinnostech podnikatele, o řízení a naučí se orientovat v daňové, mzdové a finanční problematice, čímž jsou připravováni na možnost samostatného podnikání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pracovali v týmu i samostatně

• obhájili svůj názor
• mysleli ekonomicky a ekologicky
• správně odhadovali své možnosti a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Základními metodami výuky jsou:

　

• výklad s využitím učebnic ekonomiky, odborných časopisů a příkladů z praxe
• použití audiovizuální techniky
• diskuse na zadané téma
• práce ve skupinách　

 

Hodnocení výsledků žáků

　

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale i schopnost aplikovat teorii na praktických příkladech　
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat teorii na praktických příkladech　
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových dovedností rozvíjených v　předmětu ekonomika, je položen důraz především na:

• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání
• komunikativní kompetence
• finanční gramotnost

 

 

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv.

 

Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:

 

- vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře

− zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu

− naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů

− naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority

− vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy

− zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí

 

Příslušné kompetence, by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. Důležitým partnerem při výuce by měl být úřad práce, který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou exkurze v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personálnímu klimatu, organizační struktuře, pracovní náplni pracovníků, kariérovým postupům apod. Významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných pracovních podmínkách.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ směřuje k uplatnění absolventa vzdělávacího programu při činnostech spojených s návrhy, výrobou, montáží, údržbou, oživováním, seřizováním, zkoušením, testováním, servisem, opravami a obsluhou elektrotechnických zařízení, elektrických strojů, přístrojů a rozvodných sítí i elektronických systémů a elektrických trakčních zařízení drážních vozidel. Absolventi tohoto oboru jsou připraveni do pracovních pozic, které vyžadují jak dobrou teoretickou přípravu v elektrotechnice a elektronice, tak i odpovídající manuální zručnost a může se uplatnit jako elektromechanik, mechanik elektronik, elektrotechnik, konstruktér, revizní technik, energetik, elektro dispečer, zkušební technik, servisní technik elektrických zařízení, opravář elektrických spotřebičů, výpočetní a spotřební elektroniky, programátor řídicích systémů, technik elektronických zařízení, provozní technik, školicí technik aj., po splnění předepsaných kritérií mohou absolventi vykonávat i funkci řidiče hnacího drážního vozidla u příslušného dopravce.

 

Obsahový okruh ELEKTROTECHNICKÝ ZÁKLAD navazuje na oblast přírodovědného vzdělávání, zejména fyziku, kterou prohlubuje především v oblasti elektrostatiky, stejnosměrného proudu, elektromagnetismu, střídavého proudu a materiálů používaných v elektrotechnice.

Žáci budou schopni uchopit jevy a principy v oblasti elektrotechniky pomocí matematických vztahů a početně řešit elektrotechnické problémy.

 

Obsahový okruh ELEKTROTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ poskytuje žákům znalosti a dovednosti v oblasti elektronických součástek, učí je vykonávat elektroinstalační úkony, ručně obrábět, pájet elektronické součástky.

Žáci jsou vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

Obsahový okruh ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ připravuje žáky používat měřicí přístroje a měřicí metody při měření elektrotechnických veličin.

Žáci budou schopni vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené výsledky.

 

Obsahový okruh TECHNICKÉ KRESLENÍ připravuje žáky pracovat s normami, standardy, způsoby a prostředky tvorby technické dokumentace a využívat při její tvorbě grafické počítačové programy.

Cílem obsahového okruhu je grafická komunikace s dalšími technickými profesemi.

Elektrotechnická dokumentace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Elektrotechnická dokumentace poskytuje žákům nezbytné vědomosti o technické dokumentaci používané v automobilové elektrotechnice. Obecným cílem předmětu je rozvíjet smysl pro přesné, názorné a přehledné grafické vyjadřování, prostorovou představivost, logické myšlení a rovněž smysl pro přesnost. Naučit žáky systematicky pracovat s odbornou literaturou, chápat technickou dokumentaci jako mezinárodní dorozumívací prostředek techniků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• pracovat s odbornou literaturou
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován v prvním ročníku a rozvíjí grafické kompetence žáků. Získané znalosti jsou dále využívány v souvisejících odborných elektrotechnických předmětech, zejména Elektropříslušenství, Elektrická měření, Elektronika a také v Silničních vozidlech, kde je nutná znalost čtení a práce, jak s elektrotechnickou, tak strojírenskou dokumentací, grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Žáci umí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy zejména v Elektrotechnice a Silničních vozidlech, technické normy, servisní příručky apod. Seznámí se s grafickým zobrazováním základních elektrotechnických a strojních součástí, jejich kótováním a s možnostmi jejich použití. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• normalizace grafických dokumentů
• výkresová dokumentace
• elektrotechnická schémata

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

• seznámit se s technickými normami a standardy
• pochopit způsoby a prostředky tvorby technické dokumentace s využitím podpůrných grafických počítačových programů
• grafická komunikace s dalšími technickými profesemi
• naučit se číst a pracovat s technickou dokumentací a s technickými normami
• vyjadřovat se graficky, umět načrtnout jednoduché strojní a elektrotechnické součásti, vyčíst z nich tvar a rozměry součástí
• získávat informace z různých zdrojů a umět s nimi pracovat
• zobrazovat jednoduché geometrické útvary za pomoci pravidel pro zobrazování, jakož i návrh a tvorba elektrotechnických schémat

Pojetí výuky

Výuka je rozdělena do tematických celků a je organizována formou výkladu, který je vždy doplněn vysvětlováním na konkrétním příkladu. Řešení konkrétních úloh se děje formou samostatných prací, nutností je znalost práce s odbornou literaturou a získávání informací z různých zdrojů ve skupinách nebo samostatně. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, jakož i názorných didaktických pomůcek z oborů Strojírenství a Elektrotechniky
• maximální využití multimediální didaktické techniky
• diskuse o související problematice v Elektropříslušenství a souvisejících odvětvích průmyslu

Hodnocení výsledků žáků

• žáci jsou hodnoceni za práci v hodině formou samostatné práce na dané téma
• hodnocení úrovně sešitu
• hodnocení náčrtů a výkresů
• hodnotí se správnost provedení i estetická úroveň řešení
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů /internet, odborná literatura/

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• dodržovat stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti
• orientovat se v elektrotechnické dokumentaci silničních motorových vozidel a v technických normách platných v oboru
• rozlišovat na elektrotechnických výkresech schématické značky obvodových prvků a součástek
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace
• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet
• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Materiály

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Vyučovací předmět Materiály poskytuje žákům nezbytné vědomosti o základních elektrotechnických materiálech. Obecným cílem předmětu je seznámit žáky s vlastnostmi, zpracováním, použitím a značením základních materiálů požívaných v elektrotechnice a s jejich fyzikálními, elektrickými a technologickými vlastnostmi.

Učivo navazuje zejména na předměty Základy elektrotechniky a Fyziku, odkud žáci čerpají potřebné teoretické znalosti.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• osvojit si poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován v prvním ročníku a teoretická část předmětu vychází z poznatků fyziky. Vědomosti získané ve vyučovacím předmětu jsou pak dále prohlubovány a využívány v odborných předmětech a v odborném výcviku. Učivo předmětu má dvojí funkci - všeobecně vzdělávací a průpravnou. Učivo fyzikálního charakteru s všeobecně vzdělávací funkcí vede k uvědomělému využívání fyzikálních zákonů a k porozumění vlastností jednotlivých materiálů. Aplikované učivo s odborným obsahem vytváří průpravu pro výuku navazujících předmětů, zároveň se však podílí na přípravě žáků k jejich odborné činnosti v praxi. Vytváření obecných poznatků o materiálech probíhá v úzké návaznosti na přírodovědné předměty, zvláště Fyziku. Vazba na ostatní vyučovací předměty, zvláště odborné, určují odborně profesní požadavky zvláštní částí profilu absolventa učebního oboru. V 1. ročníku jsou to zejména předměty Základy elektrotechniky a Silniční vozidla, ve vyšším ročníku předměty Elektronika, Elektrická měření, Elektropříslušenství a další speciální odborné předměty.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• vodivé materiály – vodiče

• elektroizolační materiály – dielektrika a izolanty

• magnetické materiály

• polovodičové materiály – polovodiče

• změna vlastností materiálů (změnou složení, změnou struktury)

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• získat všeobecný přehled o problematice elektrotechnických materiálů pro elektrotechniku

• žáci mají osvojeny všeobecné poznatky o souvislostech vlastností látek s jejich chemickým složením a strukturou

• mají přehled o základních vlastnostech vodičů, polovodičů a izolantů

• znají vlastnosti a použití nejdůležitějších vodivých, polovodivých a izolačních materiálů, spojovacích materiálů a konstrukčních součástek v elektrotechnice

• žáci umějí rozlišovat materiály a konstrukční součástky požívané v elektrických zařízeních motorových vozidel, používat je s ohledem na jejich vlastnosti a způsob zpracování

• pracovat v týmu i samostatně, pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, využívat je pro svou práci

• pracovat s moderní technikou

• analyzovat a řešit technické problémy

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Je však zdůrazněn vztah vlastností materiálů k odbornému vyučování a uplatňuje se hledisko ekonomické, bezpečnostní, jakož i péče o pracovní a životní prostředí. Činnost žáků je řízená a organizována tak, aby využíváním účinných metod byli motivování a aktivování všichni žáci. Schopnosti žáků jsou rozvíjeny v samostatné práci při řešení příkladů v průběhu vyučovacích hodin a v rámci domácí přípravy. Důležitou činností žáků je diskuse o problémech, o nových poznatcích, orientace v katalogových listech, v odborné literatuře a časopisech. Při výuce se využívá zařízení audiovizuální techniky.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii elektrotechnologie v praxi

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

• uplatňovat různé způsoby práce s textem

• účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje

• ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat jiné názory

• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku

• nakládat s materiály a energiemi ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

• dbali na zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků nebo služeb

• logické myšlení při řešení technických problémů

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektronika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem předmětu Elektronika je poskytnout žákům potřebné znalosti o elektronických součástkách a jejich běžných obvodových zapojeních, o konstrukci a výrobě elektronických přístrojů a zařízení používaných v průmyslové elektronice a zařízeních v oboru. Učivo vytváří předpoklady k použití obvodů v systémech moderních elektronických zařízení.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praktických činností

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku. Učivo předmětu seznamuje žáky s běžnými přístroji a zařízeními z oblasti slaboproudé elektrotechniky, včetně elektronických součástek, a to jak pro analogovou, tak i digitální technologii. Žáci mají získat přehled o základních součástkách i jejich funkci v elektronických obvodech a schopnost analyzovat jednotlivé elektronické obvody. Připravují se na osvojení způsobů pro vyhledávání závad elektronických zařízení a přístrojů, jejich opravy, údržbu a oživování. Výuka navazuje na učivo předmětů Elektrotechnika, Elektrická měření a dále toto učivo rozvíjí, poskytuje znalosti a dovednosti pro využití v odborném výcviku. K předmětu Elektronika je přiřazena část učiva i výsledků vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- části elektronických zařízení a přístrojů

- základní části elektronických zařízení a přístrojů

- elektronická zařízení a přístroje v digitálních technologiích

- pasivní obvodové součástky, polovodičové součástky

- optoelektronika, technologie plošných spojů

- zdroje, zesilovače, oscilátory

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• používali správné vyjadřování a odbornou terminologii pro oblast elektroniky

• získali všeobecný přehled o vlastnostech a použití elektronických součástek

• měli schopnost pracovat s odbornou literaturou, katalogy a využívat různé informační zdroje

• řešili základní problémy správného návrhu jednotlivých elektronických zapojení

• sledovali nové vývojové směry v elektronice a výkonové elektronice

• uměli posoudit vhodnost použití jednotlivých součástek v elektronických obvodech,

• analyzovali a řešili technické problémy

• rozvíjeli schopnost samostatného logického myšlení

 

Pojetí výuky

 

Předmět vytváří předpoklad pro využívání elektroniky ve zvoleném oboru. Vyučující se soustředí především na objasnění základního principu elektronických obvodů, pochopení jeho funkce a možné aplikace v současné technice. Výuka předmětu je dána převládajícím odborně technickým obsahem a je zaměřena teoreticky. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva, při výuce je vhodně využívána technická literatura a odborné časopisy.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

- ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

- součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

- doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

- hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a problémové situace, na schopnost volby vhodného informačního zdroje a na správný způsob prezentace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování obvodů elektronických zařízení, orientace v elektrotechnické dokumentaci a možnosti aplikací v současné technice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrické stroje a přístroje

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem předmětu Elektrické stroje a přístroje je poskytnout žákům potřebné znalosti o elektrických strojích a přístrojích používaných v elektrotechnice. Cíl vzdělávání spočívá především v poznání základních funkčních principů těchto zařízení a přístrojů a v získání celkového přehledu o jejich konstrukci, rozdělení, ovládání a praktickém užití.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praktických činností

• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku vzdělávacího programu. Učivo předmětu seznamuje žáky s tématy, která se týkají transformátorů, asynchronních strojů, synchronních strojů, stejnosměrných strojů, komutátorových strojů na střídavý proud a elektrických přístrojů. Žáci získají přehled o elektrických strojích a přístrojích, schopnost kreslit jejich schémata vnitřních i vnějších obvodů včetně pomocných obvodů pro ovládání, řízení a signalizaci, číst a používat výkresy a schémata používaná při výrobě, montáži a opravách elektrických zařízení. Současně se žáci učí respektovat při práci zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, aplikovat požadavky norem a předpisů při používání elektrických strojů a přístrojů. Výuka předmětu navazuje na učivo předmětu Elektrotechnika a dále ho rozvíjí. Svým pojetím vytváří předpoklady pro využití v profilujících odborných předmětech profesního zaměření.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

- rozdělení elektrických strojů

- transformátory

- asynchronní stroje

- synchronní stroje

- stejnosměrné stroje

- komutátorové motory na střídavý proud

- elektrické přístroje a zařízení

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

- používat přesné vyjadřování a odbornou terminologii typickou pro elektrické stroje a přístroje

- schopnost se samostatně vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor

- sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

- schopnost pracovat s odbornou literaturou a využívat různé informační zdroje

- vhodným způsobem jednali s jinými lidmi a schopnost pracovat v týmu

- chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

- uznávali význam ochrany a zlepšování životního prostředí pro člověka

 

Pojetí výuky

 

Převážně se využívá frontální výuka, při probírání nového učiva je obvykle volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním pomocí didaktické techniky a vhodných učebních pomůcek. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva tak, aby žáci postupně získali ucelený přehled znalostí a dovedností v oblasti elektrických strojů a přístrojů. Při výuce je vhodně využívána odborná literatura a odborné časopisy. Důležitou činností při vyučování je diskuze o nových technických poznatcích a motivace žáků k probíranému učivu.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

- ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

- písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

- součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

- doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

- hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a na schopnost volby vhodného informačního zdroje. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování obvodů elektrických zařízení, orientace v elektrotechnické dokumentaci a možnosti aplikací v současné technice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem vyučovacího předmětu Elektrotechnika je objasnit žákům především základní vztahy v elektrotechnice a vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů autoelektrikářské praxe a poskytnout žákům základní vědomosti o fyzikální podstatě elektrických a magnetických jevů, jejich využití a praktické aplikaci. Rovněž vést žáky k aktivnímu vztahu k elektrotechnice a k pochopení jejího významu při vědeckotechnickém rozvoji jednotlivých odvětví výroby a služeb.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché problémy
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován v prvním a ve druhém ročníku vzdělávacího programu. Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen do tematických celků, které umožňují žákům získat znalosti o nejdůležitějších veličinách a jednotkách a základních pojmech a názvoslovích používaných v elektrotechnice. Žáci získají správné fyzikální představy o jevech, zákonitostech a vztazích v elektrotechnice. Dále znalosti principů užívaných elektrických přístrojů, strojů a zařízení a elektronických prvků a součástek, včetně jejich uplatnění v praxi. Rovněž poskytuje informace o elektrických přístrojích a zařízeních, o jejich základních funkcích - zvláště v silničních motorových vozidlech a o možnostech jejich dalšího využití. K předmětu Elektrotechnika je přiřazena část učiva i výsledků vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

• základní poznatky z elektrotechniky
• stejnosměrný proud
• elektrochemie
• elektrostatické pole
• magnetické pole
• elektromagnetická indukce
• střídavý proud
• trojfázový proud

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně
• dovedli pracovat zodpovědně
• naučili se pořádku, přesnosti a pečlivosti
• dovedli obhájit svůj názor
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce, jako běžnou součást pracovního procesu
• měli správné vyjadřování žáků a dodržovali odborné názvosloví

Pojetí výuky

Výuka učiva předmětu je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami, které se zařazují do vyučovacích hodin podle povahy učiva a nejsou v rozpisu učiva zvlášť vyznačeny. Učivo je zaměřeno na využití fyzikálních zákonů s porozuměním principů jednotlivých zařízení a na průpravu pochopení aplikačních témat s odborným charakterem. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a elektrických částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a grafického projevu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• s porozuměním poslouchat mluvené projevy
• volit vhodné prostředky, pomůcky a studijní literaturu
• porozumět základní odborné terminologii
• reagovat adekvátně na hodnocení výsledků své práce
• chápat význam bezpečnosti práce
• rozlišovat schematické značky v elektrotechnických výkresech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrická měření

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem předmětu Elektrická měření je zvládnutí běžných měřicích metod užívaných při opravách a údržbě elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ve zvoleném oboru. Žáci se mají seznámit se základními druhy měřicích přístrojů, umět je správně zapojovat, prakticky používat a vyhodnocovat výsledky provedených měření.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• používat měřicí přístroje a měřicí metody při měření elektrotechnických veličin

• vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené výsledky

• pracovat s klasickými měřicími přístroji i měřicími systémy na bázi PC

• provádět systematické při měření a testování elektronických součástek a obvodů

• diagnostikovat stav elektrotechnického nebo elektronického zařízení a jeho částí pomocí měření

• pracovat s odbornou literaturou, přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů

• pracovat s moderní technikou, sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

 

Charakteristika učiva

 

Učivo je členěno do teoretických témat, ve kterých se žáci seznamují s principy činnosti, vlastnostmi, provedením, zapojováním a použitím měřicích přístrojů a se základními měřicími metodami a postupy. Praktická cvičení navazují na teoretickou přípravu, žáci aplikují poznatky při konkrétních měřicích úlohách, osvojují si běžné měřicí postupy, získávají zručnost a systematičnost při měření, vyhodnocují naměřených výsledky. Těžiště učiva spočívá na diagnostikování stavu elektrotechnického nebo elektronického zařízení a jeho částí pomocí měření. Výuka předmětu navazuje na učivo předmětu Elektrotechnika, doplňuje ho a prohlubuje v oblasti měření elektrických i neelektrických veličin. Znalosti a dovednosti jsou využívány zejména v profilujících odborných předmětech a vytváří specifické návyky odborného charakteru nezbytné pro profesní uplatnění. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zásady měření, analogové a digitální měřicí přístroje

• soustavy měřicích přístrojů, měřicí metody, chyby měření

• vlastnosti a části měřicích přístrojů, měřicí převodníky (bočníky, předřadníky a měřicí transformátory)

• měření elektrického napětí a proudu, měření odporu rezistorů

• měření izolačních a přechodových odporů

• měření kapacit kondenzátorů a indukčnosti cívek

• měření elektrického výkonu, práce, kmitočtu a účiníku

• osciloskopy a měřicí generátory

• měřicí systémy na bázi PC, dálkové měření elektrických a neelektrických veličin

• snímače neelektrických veličin

• charakteristiky a parametry běžných elektronických obvodů a prvků

• měření charakteristik na elektrických strojích a přístrojích

• kontrola 1 fázové a 3 fázové zásuvky, ověření sledu fází

• měření klešťovými měřicími přístroji

• měření neelektrických veličin

• digitální měření, zpracování naměřených výsledků

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

• používat správné vyjadřování a odbornou terminologii pro oblast elektrických měření

• schopnost se samostatně vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor

• využívali různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí

• pracovat svědomitě a pečlivě, snažit se dosahovat co nejlepších výsledků

• rozvíjet schopnost samostatného logického myšlení

• chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

 

Pojetí výuky

 

Předmět je vyučován ve druhém a třetím ročníku vzdělávacího programu. Teoretická příprava probíhá v odborné učebně, používá se převážně frontální výuka a při probírání nového učiva je obvykle volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním. Je využívána odborná literatura, katalogy měřicí techniky a ukázky měřicích přístrojů. Důraz je kladen na logické porozumění probíraného učiva. Na praktická cvičení se třída dělí na skupiny a výuka probíhá v elektrolaboratořích školy. Postupuje se od jednoduchých měření ke složitějším a žáci získávají zručnost a systematiku v měření. Žáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle pokynů učitele, uplatňují vlastní znalosti a praktické zkušenosti. Výuka v laboratořích se řídí provozním řádem, se kterým učitel seznámí žáky na začátku školního roku a v průběžně pak ověřuje jeho znalost a dodržování. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad k teoretické přípravě s využitím odborné literatury

• vyžití audiovizuální techniky a vhodné měřicí techniky

• praktická cvičení v elektrolaboratoři podle pokynů učitele

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným na teoretické znalosti žáka, samostatné logické myšlení a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• součástí zkoušení je zařazení prvku sebehodnocení a sebeposuzování

• činnosti žáků v praktickém cvičení, úroveň využívání teoretických poznatků, míra osvojení odborných dovedností a dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• kvalita zpracování protokolů o měření a jejich vypracování ve stanoveném termínu, doplňující složkou hodnocení je aktivita žáka ve vyučování a úroveň vedení vlastních zápisů

• hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Elektrická měření je kladen důraz především na dovednosti řešit problémy a problémové situace, na schopnost pracovat v týmu i samostatně, odpovědně plnit svěřené úkoly a na správný způsob prezentace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování elektrických obvodů, vhodnost volby měřicích přístrojů pro měření na elektrických zařízeních, schopnost posouzení naměřených hodnot pro kontrolu a diagnostiku zařízení a odpovědnost za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Číslicová technika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Cílem předmětu Číslicová technmika je naučit žáky orientovat se v problematice číslicové techniky, poskytnout základ pro řešení jednotlivých úloh a návrhů obvodů. Připravit žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat jednoduché číslicové integrované obvody, znali jejich funkci a vnitřní strukturu a možnosti použití samostatně i ve složitějších celcích a dokázali se orientovat v dané problematice.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• zkoumat a řešit teoretické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

 

Výuka je realizována ve čtvrtém ročníku. Obsah předmětu představuje osvojení principů teorie číslicové techniky a orientaci především na praktické znalosti a logické myšlení. Ve výuce se vytvářejí vazby na další odborné předměty zaměřené na elektroniku, výpočetní techniku, automatizaci, mikroprocesorovou techniku. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• úvod

• číselné soustavy a kódy

• algebra logiky

• logické členy

• realizace logických funkcí

• obvody vyššího stupně integrace

• paměti

• mikroprocesory

• programovatelná zařízení

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• sestavovali jednoduché číslicové funkce pomocí elektronických součástek

• využívali dostupné integrované obvody

• rozuměli vnitřní struktuře těchto obvodů a na tomto základě byli schopni určit i oblast a možnosti jejich použití

• rozuměli funkci základních číslicových obvodů, uměli je efektivně ovládat a využívat při řešení problému

• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů, využívali je pro svou práci

• pracovali s moderní technikou

• volili vhodné metody a postupy realizace zvoleného řešení

• analyzovali a řešili technické problémy

 

Pojetí výuky

 

Výuka probíhá v učebně a je zaměřena převážně teoreticky, v případě zařazení praktických cvičení v laboratoři. V rámci procvičování jsou do výuky zařazeny i samostatné práce týkající se návrhů a realizace jednoduchých obvodů formou využití stavebnicového sytému.

 

Hodnocení výsledků žáků:

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu v　platném znění.

 

Přínos předmětu ke klíčovým kompetencím

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Číslicová technika, je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

 

Z hlediska klíčových dovedností předmět rozvíjí především:

 

• logické myšlení při řešení a realizaci logických obvodů

• spolupráce při řešení problému a schopnosti práce v　týmu

• důraz na pochopení problematiky

• dovednosti v oblasti analýzy a řešení problému

• zhodnocení jednotlivých variant řešení

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrická výzbroj vozidel

Charakteristika předmětu

　

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

Předmět Elektrická výzbroj vozidel je vyučován již od 1. ročníku souběžně s učivem odborných předmětů Elektrotechnická dokumentace, Materiály a Elektrotechnika. Ve vyšších ročnících studia souvisí rovněž s dalšími odbornými předměty Elektronika, Elektrické stroje a přístroje a s předmětem Elektrická měření, kdy si žáci teoreticky prohlubují získané vědomosti. Tyto poznatky potom tvoří ucelený systém vědomostí a dovedností o trakční elektrotechnice. Předmět dále rozvíjí logické a tvůrčí technické myšlení žáků a na přiměřené úrovni umožňuje již konkrétní aplikace získaných vědomostí při návrzích, výpočtech a popisu příslušných trakčních zařízení, používaných v drážní elektrotechnice. Žák je schopen analyzovat technické problémy, vyhledávat jejich podstatné znaky a vzájemné souvislosti.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti elektrických trakčních zařízení, při řešení technických problémů

• aplikovat získané poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou elektrotechnickou literaturu

• sledovat technický pokrok v oboru drážní dopravy a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní multimediální technikou

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do čtyř ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo souvisejících technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

　

• význam a vývoj drážních doprav

• typy a parametry vybraných drážních vozidel

• elektrická trakční zařízení na drahách

• trakční mechanika drážních vozidel

• elektrické přístroje v elektrických výzbrojích drážních vozidel

• elektrické stroje v elektrických výzbrojích drážních vozidel

• regulace výkonu hnacích drážních vozidel

• elektrické brzdy hnacích drážních vozidel

• vytápění, větrání a klimatizace drážních vozidel

• osvětlení drážních vozidel

• elektrické výzbroje drážních vozidel

• údržba elektrických výzbrojí drážních vozidel

• řízení a obsluha hnacích drážních vozidel

• výhledové koncepce hnacích drážních vozidel

• trakční výpočty

• energetická náročnost drážních souprav

• rozšiřující poznatky o pevných trakčních zařízeních drážních doprav

• rozšiřující poznatky o elektrických výzbrojích drážních vozidel

• organizace procesu údržby drážních vozidel

• bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali soustavně

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

　

Pojetí výuky

　

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

　

• výklad s využitím odborné elektrotechnické literatury, jakož i názorných didaktických pomůcek z oboru trakční elektrotechniky

• maximální využití multimediální didaktické techniky

• diskuse o související problematice v trakční elektrotechnice

• využití poznatků z exkurzí

　

Hodnocení výsledků vzdělávání:

　

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem, který je nedílnou součásti školního řádu v platném znění

　

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

V předmětu Elektrická výzbroj drážních vozidlech je z klíčových kompetencí kladen důraz na pozitivní vztah k učení, správné zvolení informačních zdrojů a využívání získaných informací k řešení daného problému.

 

V Elektrických výzbrojích drážních vozidel se ve značné části témat dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem drážní dopravy a lidstva vůbec v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost drážní dopravy

• provozní hmoty a jejich dopad na životní prostředí

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Mechanická výstroj vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Mechanická výstroj drážních vozidel umožňuje rozvíjet logické a tvůrčí technické myšlení žáků a dát jim nutný teoretický základ pro správné hodnocení a řešení konkrétních problému přiměřené obtížnosti. Vytvářet vědomosti a dovednosti o základních konstrukčních částí a celků vozidel a jejich vzájemné provázaností. Žák je schopen rozlišovat a správně chápat jednotlivé části vozidel a princip jejich činnosti.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti strojírenského průmyslu při řešení technických problémů

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

• zkoumat a pochopit technickou provázanost mezi mechanickou a elektrickou části drážních vozidel

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je vyučován ve 2. ročníku, s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších předmětů. Předmět je provázán i s jinými technickými předměty (Elektrotechnická dokumentace, Materiály), dále doplňuje zejména předmět Elektrická výzbroj vozidel a je rozvíjen i v Odborném výcviku. Sjednocuje tak znalosti žáka a umožňuje mu pochopit funkci vozidla, jako celku po stránce mechanické, tak elektrické. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• konstrukční celky drážních vozidel

• skříně drážních vozidel

• tažné a narážecí ústrojí drážních vozidel

• pojezd drážních vozidel

• drážní spalovací motory

• přenosy výkonu hnacích drážních vozidel

• brzdová zařízení a teorie brzdění drážních vozidel

• pomocná zařízení drážních vozidel

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci:

 

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor

• pracovali soustavně

• mysleli ekologicky a ekonomicky

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

• získali návyky správného vyjadřování

• dodržovali odborné názvosloví v konstrukci mechanické části drážních vozidel

• četli a pracovali s technickými výkresy a odbornou literaturou

• analyzovali a řešili technické problémy

• určovali podstatu problému a navrhovali různé možnosti řešení, včetně optimálního

• rozpoznávali a správně přiřazovali jednotlivé části a konstrukční celky vozidel

• vnímali souvislosti mezi mechanickou výstrojí a elektrickou výzbroji drážních vozidel

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím odborné literatury a názorných pomůcek části vozidel

• použití multimediální techniky

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků:

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu v platném znění

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Mechanická výstroj drážních vozidel, je položen akcent především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

 

V předmětu Mechanická výstroj drážních vozidel se ve značné části témat dotýkáme problematiky ochrany životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem drážní dopravy, v souvislosti s těmito problémy:

 

• energetická náročnost drážních vozidel

• provozní hmoty a jejich dopad na životní prostředí

• emise drážních vozidel

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Odborný výcvik

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

　

Obecný cíl vyučovacího předmětu

　

- cílem předmětu Odborný výcvik je seznámit žáky s významem dodržování pravidel bezpečnosti práce, PO, ochrany životního prostředí, seznámit je s bezpečnostními standardy pro práci elektrických zařízeních,
- vést žáky ke vhodné volbě ručního nářadí, montážních pomůcek a nástrojů,
- v souladu s požadavky na bezpečnost práce, technologické a bezpečnostní standardy naučit žáky správné volbě pracovních postupů v rámci ručního zpracování kovů, montážích a demontážích elektrotechnických zařízení,
- seznámit žáky s nejčastěji používanými materiály v oboru a jejich vlastnostmi a ekologickými aspekty jejich použití,
- vysvětlit žákům funkci a provedení používaných komponentů elektrotechnických zařízení,
- objasnit žákům volbu a funkci bezpečnostních prvků zařízení včetně významu systému pravidelných bezpečnostních prohlídek a kontrol tohoto vybavení.

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

　

- zvolit a zdůvodnit vhodný technologický postup při ručním zpracování, rozebíratelné a nerozebíratelné spojování kovů s ohledem na použitý materiál,
- vysvětlit význam a základní pojmy prevence, prohlídek a kontrol na životnost a bezpečný provoz elektrotechnických zařízení,
- vysvětlit přípravné práce a postupy před zahájením montáže či opravy včetně použití ochranných pracovních pomůcek,
- objasnit konstrukce technických zařízení, jejich funkci, dokáže je namontovat či vyměnit, případně provést potřebné opravy,
- orientovat se v oblasti elektroinstalací, vysvětlit způsoby úprav a uložení vodičů, principy jištění a ochrany před nebezpečným dotykem,
- popsat, namontovat a seřídit automatické, řídící a pomocné přístroje, diagnostikovat a opravovat jejich poruchy,
- vysvětlit funkce základních prvků elektronických obvodů, principy funkce a aplikace v současné technice.

　

Charakteristika učiva

　

Obsah učiva je rozdělen do všech čtyř ročníků vzdělávacího programu, s tématy navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů.

　

Obsah učiva byl rozdělen do těchto typových témat:

　

- bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence

- spojování materiálů a úprava nářadí

- kabely, vodiče, spojovací a izolační materiály

- instalační materiál, jistící a spínací prvky

- osvětlovací technika a její řízení

- stejnosměrné zdroje

- základní elektrická zapojení přístrojů a zařízení

- práce při montážích a demontážích

- elektrické přístroje a zařízení

- elektrické stroje

- základní části elektronických zařízení a přístrojů

- automatizační technika

- elektronická zařízení a přístroje v digitálních technologiích

　

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí

　

- vést žáky k respektování života a zdraví jako nejvyšší hodnotě, úctě k živé i neživé přírodě,
- pochopení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí a strategii udržitelného rozvoje života na Zemi,
- chování žáků je oproštěno od projevů xenofobie, intolerance, nacionalismu a jiné nesnášenlivosti,
- žáci jsou vedeni k aktivní účasti v oblasti společenského života a prosazování principů demokracie,
- v komunikaci se svým okolím uplatňuje korektní vyjadřování v souladu se zásadami společenského chování a respektuje zásady šetrného přístupu k životnímu prostředí

　

Pojetí výuky

　

- v odborném výcviku je uplatňován frontální způsob výuky v učební skupině,

- při práci na speciálních učebních pomůckách je kombinován s formou výuky individuální,

- od druhého ročníku mohou být žáci umístěni v rámci odborného rozvoje u sociálních partnerů – firem, zabývajících se výrobou a údržbou dopravní techniky

　

Hodnocení výsledků žáků

　

- průběžným hodnocením žáků při cvičných pracích, dodržování technologické kázně,

- hodnocením znalostí a zásad bezpečné práce na zařízeních – bezpečnostních předpisů,

- hodnocení výsledků souborných prací na koncích tematických celků

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

　

- předmět přispívá k profilaci žáka jako mechanika, technika a specialisty v oboru dopravní techniky,

- je obsahově propojen s ostatními technickými předměty, což zvyšuje možnost uplatnění absolventa na trhu práce,

- v průběhu výuky jsou souběžně rozvíjeny také obecné kompetence absolventa, zejména:

- odpovědné rozhodování ve vztahu s okolí

- smyslu pro spolupráci ve skupině

- rozvoj vlastních priorit

- verbální i mimoverbální komunikaci

- práce s informacemi

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Žáci se rovněž naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Toto průřezové téma přispívá k naplňování cílů vzdělávání rozvojem některých kompetencí jako např. aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry, komunikační dovednosti a sebeprezentace a další. Aby bylo možno cíle vzdělávání plnit, vedeme žáka k osobní odpovědnosti za vlastní život, formulování profesních cílů žáka, učíme žáka vyhledávat v relevantních informačních zdrojích a kriticky posuzovat získávané informace, a podobně.

V rámci odborného výcviku se zaměřujeme na sebereflexi žáka a jeho neustálé učení, poznávání a zvyšování manuální zručnosti. Žáci se setkávají s reálným pracovním prostředím, pracovními situacemi, odborníky z praxe. Vyhodnocují a srovnávají školní prostředí s prostředím reálných odborných pracovišť.

 

Realizace průřezového tématu Člověk a svět práce spočívá:

 

- v doplnění znalostí a dovedností žáků získaných v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jejich uplatněním ve světě práce, které jim mají pomoci při rozhodování o další vzdělávací a profesní orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv;

- v osvojení kompetence aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnit se na trhu práce a přizpůsobit se jeho změnám;

- v motivování žáků k tomu, aby si uvědomili odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život; aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

- v budování a rozvíjení uplatnitelnosti absolventů prostřednictvím poskytnutí základní orientace ve světě práce a vzdělávání, v osvojení kompetence hodnotit jednotlivé faktory určující charakter práce a srovnávat je se svými předpoklady, orientovat se v nabídce profesních a vzdělávacích možností a schopnosti kriticky je posuzovat;

- ve schopnosti reálně posuzovat své schopnosti a možnosti pracovního uplatnění, v získání přehledu

o alternativních možnostech pracovního uplatnění;

- v tom, aby si žáci uvědomili dynamiku ekonomických a technologických změn v současném světě a z toho plynoucí význam profesní mobility a rekvalifikací, potřebu sebevzdělávání a celoživotního učení.