Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykové vědomosti a dovednosti v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− odvodili význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− orientovali se v jazykové struktuře, v níž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s mluvčími jiných kultur.

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na RVP ZV a směřuje k osvojení kvalitní úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá výstupní úrovni A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí 320 lexikálních jednotek za rok. Z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 
− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka a rovněž aby získané oborové informace dovedli správně využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků;
− vnímat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikativní kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace

• využívat jazykové vědomosti a dovednosti v praktickém životě, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle, formulovat a obhajovat své názory

• posoudit význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

• získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a předávat je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti estetického vzdělávání. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

• národní jazyk

• jazyková kultura

• pravidla českého pravopisu

• slovní zásoba

• větná skladba

• komunikační a slohová výchova

• komunikační situace a strategie

• funkční styly

• práce s textem a získávání informací

• informatická výchova, knihovny, internet

• techniky čtení

• zpětná reprodukce textu

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• rozvíjeli komunikativní dovednosti a používali správnou jazykovou a literární terminologii

• formovali osobnostní postoje, vystupování, prezentace

• poznávali život v historii a v jiných zemích na základě četby

• byli vedeni k celoživotnímu aktivnímu čtení a rozvíjení slovní zásoby

• kriticky přistupovali k informacím, byli schopni samostatného úsudku

• zaměřovali se na hodnoty literárního díla

• vyhledávali zdroje informací

• uvědomovali si interdisciplinární souvislosti

• užívali českého jazyka jako integračního činitele všech učebních předmětů

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z　klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

• příprava studentů na aktivní život v multikulturní společnosti
• osvojení praktických řečových dovedností
• schopnost dorozumění se v situacích každodenního života
• příprava studentů k přímé a nepřímé komunikaci
• rozšiřování znalostí studentů o světě

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v rámci základních témat
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduchého odborného textu
• získávat informace o zemích studovaného jazyka a tyto poznatky využívat ke komunikaci
• pracovat se slovníky, jazykovými příručkami a jinými zdroji informací v cizím jazyce

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků, v rámci kterých se propojují čtyři základní kategorie:

 

• řečové dovednosti - poslech s porozuměním, čtení a práce s textem, mluvení zaměřené situačně i tématicky, zpracování textu v podobě reprodukce, výpisů apod., jednoduchý překlad, interaktivní řečové dovednosti, interakce ústní a písemná
• jazykové prostředky - výslovnost, slovní zásoba a její tvoření, gramatika, grafická podoba jazyka a pravopis
• tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce - osobní a obecné tematické okruhy, komunikační situace (získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní), jazykové funkce (obraty k zahájení a ukončení komunikace, pozdrav, žádost, poděkování, apod.)
• poznatky o zemích studovaného jazyka - poznatky všeobecného i odborného charakteru, informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělání přispívá k:

 

• formování osobnosti studentů
• rozvoji jejich komunikativní kompetence
• schopnosti učit se po celý život
• schopnosti vnímat kulturu jiného národa
• chápání a respektování tradic, zvyků a odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů

Pojetí výuky

Vzdělávání v cizím jazyce je založeno na:

• aktivizujících didaktických metodách
• organizování činnosti podporující myšlenkovou aktivitu žáků
• strategii učení odpovídající učebním předpokladům studentů
• podporování sebedůvěry, samostatnosti a iniciativy studentů
• vedení k sebekontrole a sebehodnocení
• využívání multimediálních výukových programů
• motivaci studentů ke studiu cizích jazyků
• při výuce bude využita: učebnice dle výběru vyučujícího a na základě schválení předmětové komise, audio a video nahrávky, odborné texty, cizojazyčné časopisy

Hodnocení výsledků žáků

• hodnotí se průběžně jak produktivní, tak i receptivní dovednosti
• hodnotí se zvládnutí jednotlivých částí lekce, celé lekce, pak následuje souhrnné opakování za pololetí
• žák je veden k sebehodnocení
• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní
• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi
• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách
• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění svých studijních povinností

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• vzdělávání v cizím jazyce napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností
• rozvíjí se personální kompetence
• předmět se vztahuje i k odborným předmětům
• poznávání hodnot jiných zemí a jejich srovnávání s vlastním státem zvyšuje i kompetence občanské

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ESTETICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby se uplatňovalo v co největším počtu vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám lidské společnosti, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Práce s uměleckým textem je na tomto stupni vzdělávání zaměřena především na výchovu k vědomému, kultivovanému čtenářství. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nich probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− uvědomovali si význam umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− orientovali se ve významu umění pro člověka;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah a podíleli se na ochraně kulturního dědictví;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Český jazyk a literatura v estetickém vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duševního života. Má nadpředmětový charakter. Cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• uplatňovat ve svém životním stylu estetická kritéria

• posoudit význam umění jako specifickou výpověď o skutečnosti

• formulovat své názory

• přistupovat s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury

• orientovat se v kulturním dění

• posoudit vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do dvou ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo z oblasti jazykového vzdělávání a komunikace. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• umění a literatura

• hlavní literární směry a jejich představitelé v kontextu doby

• práce s literárním textem

• teorie literatury

• literární druhy a žánry

• tvořivé činnosti

• kultura

• kulturní instituce v ČR a v regionu

• společenská kultura

• reklama a její vliv na životní styl

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria

• posoudili význam umění

• formulovali a vyjadřovali své názory

• přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí

• podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury

• orientovali se v kulturním dění

• uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena tak, aby spojovala teoretické znalosti žáků s jejich praktickými dovednostmi. Mezi hlavní znaky výuky patří:

 

• aktivizace a stimulace žáka k samostatnému projevu

• využívání multimediálních prostředků

• samostatná práce – vyhledávání informací, slohové práce

• dramatizace učební látky, modelové situace

• řečnická cvičení

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• způsob hodnocení spočívá v kombinaci známkování, slovního hodnocení nebo využívání bodového hodnocení

• ústní formou jsou přezkušovány komunikativní dovednosti

• způsob prověřování získaných vědomostí: v testu, v ústním zkoušení, v situačních hrách

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Český jazyk a literatura je položen důraz především na kompetence k celoživotnímu učení, komunikativní kompetence a práci s informacemi a informačními technologiemi tak, aby byl žák:

 

• motivován k celoživotnímu učení, překonával překážky a byl vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení

• rozvíjel personální kompetence

• rozvíjel komunikativní schopnosti, vytvářel si samostatný úsudek založený na faktografických znalostech

• pracoval s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

• spolupracoval při řešení problému s jinými lidmi – týmové řešení

• poznával hodnoty jiných zemí a jejich srovnáváním s vlastním státem zvyšoval i kompetence občanské, vážil si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací

 

Poznámka

 

Na základě RVP, ve kterých se klade důraz na propojení jazykového a estetického vzdělávání, je učivo v předmětu Český jazyk a literatura zaměřeno i na estetické působení a rozvoj citového prožívání žáků. Dochází tak k propojení okruhů ČJL a Estetického vzdělávání. V českém jazyce je kladen důraz na dodržování jazykové normy, kodifikace a jazykového úzu, včetně praktického použití v podobě řečnických cvičení, prezentací, referátů. Ve stylistické části se žáci seznamují s funkčními styly a postupy, důraz je kladen na samostatnou produkci textu. Literární část se zaměřuje na porozumění a interpretaci textu, vystižení charakteristických znaků různých literárních textů a rozdílů mezi nimi a vyjádření vlastních prožitků z percepce literárních děl.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem SPOLEČENSKOVĚDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v odborném školství je připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými aktivními občany demokratického státu, aby jednali odpovědně a uvážlivě nejen k vlastnímu prospěchu, ale též pro veřejný zájem a prospěch. Žáci se učí porozumět společnosti a světu, kde žijí, uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

 
− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery
 

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

 
− přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání, žít čestně
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance
− kriticky posuzovat realitu kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat sebou manipulovat
− uznávat, že základní hodnotou společnosti je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, zanechat po sobě něco pozitivního pro další generace

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nejen na sumu teoretických znalostí, ale hlavně na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K realizaci tohoto cíle je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět občanská nauka má připravit žáky na aktivní občanský život v　demokratické společnosti. Výchova k　demokratickému občanství je základem k　pozitivnímu ovlivnění hodnotové orientace žáků, vede je k　odpovědnému jednání nejen k　vlastnímu prospěchu, ale i ve veřejném zájmu, ke kritickému myšlení, učí je porozumět společnosti a světu a uvědomění si vlastní identity.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat své vědomosti a dovednosti v　praktickém životě, ve styku s　jinými lidmi a s　různými institucemi, při řešení praktických otázek politického a občanského rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního a sociálního charakteru

• získávat a kriticky hodnotit informace z　různých zdrojů – verbálních, ikonických (obrazy, fotografie, mapy….) a kombinovaných (filmy)

• pracovat v týmu i samostatně

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků a těchto tematických celků:

 

• zásady jednání v　situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí

• péče o zdraví

• člověk v lidském společenství

• člověk jako občan

• člověk a právo

• Česká republika, Evropa a svět

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci dovedli:

 

• jednat odpovědně a žít čestně

• projevovat občanskou aktivitu, vážit si demokracie a svobody, preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat proti korupci, kriminalitě, jednat v　souladu s　humanitou a vlastenectvím, s　demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně

• přemýšlet o skutečnosti kolem sebe, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat

• na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama, tedy oprostit se ve vztahu k　jiným lidem od předsudků, netolerantního jednání a nesnášenlivosti

• zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat ekologicky

• vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, odpovědně řešit své finanční záležitosti, neničit majetek, ale pečovat o něj, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i pro širší komunitu

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím učebnice občanské výuky, názorných pomůcek a částí vozidel

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o problémech

• využití poznatků z　exkurzí a besed

• skupinová práce

• projekty a samostatná práce

• tematická filmová představení s　následnou besedou

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho schopnost aplikovat poznatky v　praxi s　přihlédnutím ke komunikativním dovednostem žáka

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat poznatky na praktických příkladech

• součástí hodnocení budou samostatné práce zpracovávané během studia,

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Občanská nauka, je kladen důraz především na občanské a komunikativní kompetence. Rozvíjeny jsou rovněž klíčové kompetence k　učení, řešení problémů, kritickému přístupu získaných informací z　otevřených zdrojů a personální a sociální kompetence.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie.

Základem realizace průřezového tématu je budování občanské gramotnosti, vedoucí k osvojení občanských ctností jako jsou humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro správnou věc apod. Občanské ctnosti úzce souvisejí s tím, jaký je člověk ve svém soukromí, v oblasti svého prožívání a jednání. Ke skutečnému lidství a dobré morálce, projevující se v prosociálním chování, by měly vést všechny vyučovací předměty využitím prožitkové výukové strategie, která obsahuje přijetí žáka učitelem i skupinou žáků či pozitivní motivací.

Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící kladný přístup žáka k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí. Důležité je vytvoření demokratického klimatu školy a cílevědomé úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské rozhodování a jednání.

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

− měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnost a schopnost morálního úsudku

− byli připraveni klást si základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení

− hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní

− rozeznali a odolávali myšlenkové manipulaci

− se orientovali v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby

− hledali kompromisní řešení při jednáních a diskuzích o citlivých nebo kontroverzních otázkách

− byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch jiných lidí, zejména sociálně potřebných, doma i v jiných zemích

− vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace

 

Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:

 

− osobnost a její rozvoj

− komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

− společnost

– jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství

− stát, politický systém, politika, soudobý svět

− masová média

− morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

− potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

 

Metody, formy a prostředky:

 

Stěžejní je promyšlené a funkční používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, diskuse, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, rozvoji funkční gramotnosti, tj. schopnosti číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a používat pro různé účely. V rámci výuky budou využity rovněž tradiční metody výuky - výklad, pracovní listy, samostatná práce, budou využity besedy, exkurze, projekty a filmová představení.

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast PŘÍRODOVĚDNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných vyučovacích předmětech Fyzika a Základy přírodních věd.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci:

− využívali přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovali, analyzovali a řešili jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovali a zkoumali přírodu, prováděli jednoduché experimenty a měření, zpracovávali a vyhodnocovali získané údaje;
− komunikovali, vyhledávali a interpretovali přírodovědné informace a zaujímali k nim stanovisko, využívali získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− orientovali se v základních ekologických souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnili nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudili chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti

Fyzika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět fyzika patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání. Využívá poznatků žáků z　matematiky a přírodních věd, které dále rozvíjí a přizpůsobuje danému odbornému zaměření žáků. Z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS do předmětu Elektrotechnika.

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci:

 

• využívali fyzikální poznatky a dovedností v praktickém životě

• logicky uvažovali, analyzovali a řešili jednoduché fyzikální problémy

• pozorovali a zkoumali přírodu a okolní svět

• pochopili souvislosti fyzikálního poznání a rozvoje techniky, společnosti, zdůvodnili nezbytnost udržitelného rozvoje

• posoudili fyzikální jevy a děje z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví a život

• osvojili si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 1. a 2. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Oblast Elektřina a magnetismus je pokryta v Elektrotechnice. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Mechanika

• Termika

• Vlnění a optika

• Fyzika atomu

• Vesmír

• Fyzikální poznatky a dovednosti v praxi

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k　tomu, aby žáci:

 

• pracovali v　týmu i samostatně

• obhájili svůj názor

• pracovali s　vlastním odhadem

• mysleli ekologicky a prakticky

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny výpočtovými úlohami ze života.

 

• výklad s　využitím názorných pomůcek a pokusů

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o fyzikálních jevech a dějích

• využití poznatků z　běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní a písemné zkoušení pro ověření teoretických znalostí a schopnosti aplikovat získané vědomosti na příkladech

• aktivita, zapojení do výuky, samostatnost při řešení fyzikálních úloh

• kladen důraz na hloubku porozumění učiva a aplikaci vědomostí do běžného života

• hodnocení bude v　souladu s　klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z　klíčových kompetencí rozvíjených v　předmětu Fyzika, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, matematickou a využití prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s　informacemi.

 

Ve Fyzice jsou zařazena průřezová témata Člověk a životní prostředí, v　učebním bloku Vlnění a optika v　1. ročníku studia, a Informační a komunikační technologie, v　učebním bloku Vesmír v　2. ročníku. Člověk a životní prostředí je zaměřeno na vliv prostředí na lidské zdraví. Informační a komunikační technologie je zaměřena na poznatky týkající se hvězd a galaxií.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy přírodních věd

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět základy přírodních věd patří do skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů přírodovědného vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí.
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy.
• pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.
• komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim kritické stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tématice.
• porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje.
• posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
• zopakovat, prohloubit a rozšířit poznatky o základních pojmech, jevech, zákonitostech a souvislostech získaných na základní škole.
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu.

 

Charakteristika učiva

 

Obsah učiva je rozdělen do 1. a 2. ročníku studia. Témata jsou seřazena tak, aby doplnila učivo technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Obecná chemie
• Anorganická chemie
• Organická chemie
• Biochemie
• Základy biologie
• Ekologie
• Člověk a životní prostředí

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• posuzovali nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností a zaujmout postoj v oblasti péče o životní prostředí
• měli úctu k živé i neživé přírodě, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního prostředí
• jednali hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické
• zdůvodnili význam nových chemických a biologických poznatků pro společnost

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady ze života.

 

• výklad s využitím názorných pomůcek a pokusů
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o přírodních jevech a problémech
• využití poznatků z běžného života

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• vědomosti žáků budou prověřovány ústním a písemným zkoušením
• při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva
• ústní zkoušení bude hodnoceno známkou a slovně
• písemné zkoušení bude hodnoceno bodově nebo známkou
• samostatné práce budou hodnoceny známkou a slovně
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Základy přírodních věd, je položen důraz na kompetence k učení, řešení problémů, práce s informacemi a práci s informačními technologiemi, a komunikativní kompetence.

 

V základech přírodních věd se ve značné míře řeší ochrana životního prostředí a žáci budou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Učit se poznávat svět, lépe mu rozumět a efektivně pracovat s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Předpokladem realizace udržitelného rozvoje je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.　

 

Průřezové téma Člověk a životní prostředí ovlivňuje pozitivní vztahy k prostředí a　zvyšuje gramotnost pro udržitelnost rozvoje. V souvislosti s odborným vzděláváním žáků poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívaní moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Cílem je komplexní pohled žáka na udržitelnost rozvoje v občanském životě a v daném oboru vzdělávání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí. Důležité je,　aby vznikl ucelený obraz ukazující složitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho životním prostředí.　

 

Žáci jsou vedeni k tomu, aby:

 

- chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život

- samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých informačních zdrojů

- pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů

- osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání

- osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví

 

Snahou je, aby se získané vědomosti a dovednosti propojili a doplnili se zaměřením na:

 

- materiálové a energetické zdroje

- kvalitu pracovního prostředí

- vliv pracovních činností na prostředí a na zdraví

- technické a technologické procesy

- řídící činnosti

 

Metody, formy a prostředky:

 

Vedení žáků k správnému nakládání s odpady, využívání úsporných spotřebičů a postupů, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Velký význam při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy je spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. Uplatnění také nachází různé žákovské projekty s environmentální problematikou.

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast MATEMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ navazuje na učivo a výsledky vzdělávání stanovené RVP pro základní vzdělávání. V odborném školství má matematické vzdělávání kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Matematické vzdělávání se zaměřuje především na metody řešení úloh, zejména ve vztahu k oboru vzdělání.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání,
- využívat matematické  poznatky a metody řešení v praktickém životě a v dalším vzdělávání,
- matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,
- zkoumat a řešit problémy, 
- účelně využít digitální technologie a zdroje informací při řešení matematických úloh,
- číst s porozuměním matematický text, kriticky vyhodnotit informace získané z různých zdrojů.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

 

− pozitivní postoj k matematickému vzdělávání,  
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání,
− důvěru ve vlastní schopnosti, systematičnost a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

 

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu Matematika má na středních odborných školách kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předpovídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout do podstaty oboru a propojovat jednotlivé tematické okruhy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných v běžném životě, budoucím zaměstnání a dalším studiu. Studiem matematiky žáci získávají schopnost hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení, odhalovat klamné závěry, zvažovat rizika předkládaných důkazů.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatky o geometrických útvarech

• aplikovat matematické poznatky a postupy v odborných předmětech

• matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě

• zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení

• číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko

• naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech

• používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a sloužícími jako průprava pro užití v technických předmětech. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• Operace s čísly

• Číselné a algebraické výrazy

• Řešení rovnic a nerovnic

• Funkce

• Goniometrie a trigonometrie

• Planimetrie

• Stereometrie

• Pravděpodobnost v praktických úlohách

• Práce s daty v praktických úlohách

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• získali pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace

• pociťovali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

• měli důvěru ve vlastní schopnosti

• pracovali precizně

Pojetí výuky

Přístup pedagoga i obsah učiva bude volen tak, aby u žáka po vzdělávacím procesu převládaly pozitivní emoce. Při výuce budou využívány tradiční i moderní vyučovací metody, které zvyšují motivaci a efektivitu a tedy i kvalitu vzdělávacího procesu:

 

• výklad

• procvičování pod dohledem učitele

• diskuse

• skupinová práce žáků

• rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti

• učení se z textu a vyhledávání informací

• samostudium a domácí úkoly

• využívání prostředků ICT

Hodnocení výsledků žáků

• řídí se klasifikačním řádem a je objektivní

• důraz je kladen na schopnost aplikovat poznatky v praxi, na samostatný a tvořivý přístup k řešení úkolů

• ověřování znalostí se provádí převážně písemnou formou, (kontrolní práce na závěr tematických celků, čtvrtletí či pololetí)

• zohledňuje individuální přístup  dle nadání, schopností a potřeb žáka

• při závěrečné pololetní klasifikaci bude vyučující vycházet i z celkového přístupu studenta k vyučování a k plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Žáci by si měli v hodinách matematiky osvojit nástroje k pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech a být připraveni řešit úkoly nutné pro povolání, pro které jsou připravováni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za jejich zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou žáci v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychováváni k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

− vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− pojímat zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života;
− preferovat takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívat pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.);
− kriticky přistupovali k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti;
− pociťovat radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v rámci svých možností.

 

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o vlastní zdraví, k bezpečnému jednání v krizových situacích a za mimořádných událostí, poskytnutí neodkladné první pomoci, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast prostupuje celým ŠVP a je rozpracována ve výsledcích vzdělávání dalších předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se objevuje v občanské nauce, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech).

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Předmět Tělesná výchova usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Jsou vychovávání k dodržování zásad bezpečnosti a prevenci úrazů při pohybových aktivitách.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• vážit si zdraví a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení

• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky, aj.)

• kriticky přistupovat k mediálním informacím a komerčním nabídkám produktů vztahujících se k péči o zdraví

• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

• usilovat o dosažení sportovní a pohybové gramotnosti

• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí

• využívat pohybové činnosti, pravidla a soutěže ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play

• dosáhnout optimálního tělesného a pohybového rozvoje v　rámci svých možností

 

Charakteristika učiva

 

Učivo představuje výběr z tělesných cvičení, gymnastiky, atletiky a sportovních her, které si má žák osvojit a v jednotlivých ročnících je osvojováno a následně procvičováno a zdokonalováno. Základními prvky učiva jsou poznatky a činnosti, které se transformují do pohybových schopností a dovedností.

Učivo Tělesné výchovy v 1. ročníku je rozšířeno o pětidenní lyžařský kurz, jehož cílem je zvládnutí základů jízdy na snowboardu nebo základů sjezdového lyžování a chování při pohybu v horském prostředí.

V dalších ročnících budou součástí učiva, dle aktuálních materiálních podmínek a zájmu žáků, sportovní dny zaměřené na plavání s nácvikem dvou plaveckých způsobů, dopomoci unavenému plavci a záchranu tonoucímu, bruslení s nácvikem základů bruslení na ledě nebo inline a pětidenní cykloturistický kurz se sportovními aktivitami, jehož cílem je zvládnutí jízdy na kole v terénu a na silnici s dodržením bezpečnosti a pravidel silničního provozu a orientace v terénu v rámci turistických map.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• pociťovali radost a uspokojení z provádění tělesné (sportovní) činnosti

• pojímali zdraví jako prvořadou hodnotu potřebnou ke kvalitnímu prožívání života

• preferovali takový způsob života, aby byly zdraví ohrožující návyky, činnosti a situace co nejvíce eliminovány; využívali pravidelné pohybové aktivity v denním režimu a k celoživotní péči o zdraví

• dovedli kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec a podle potřeby spolupracovat

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky. Tematické celky jsou zaměřené na aktivní prohlubování získaných schopností a dovedností. Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s následným provedením praktických cvičení

• třída bude dělena do skupin tak, aby byly respektovány individuální schopnosti jedince

• použití příslušných cvičebních pomůcek a nářadí

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• žák je hodnocen za aktivní přístup k zvládnutí příslušných pohybových činností

• součástí hodnocení bude absolvování motorických a dovednostních testů v každém ročníku

• hodnocení bude mít motivační charakter v souladu s klasifikačním řádem obsaženém ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Tělesná výchova, je kladen důraz především na komunikativní kompetence, spolupráci, řešení problémů, respektování jedinečnosti každé osobnosti a práci s informacemi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se orientují v základech informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je efektivně využívat v průběhu přípravy v jiných předmětech, v dalším studiu i při výkonu povolání po absolvování školy, ale i v soukromém a občanském životě.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při dalším studiu i v praktickém životě
• porozumět zpracování dat v počítači, pracovat s operačním systémem a s daty na pokročilé uživatelské úrovni
• pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučit se používat nový aplikační software
• používat prostředky grafické komunikace
• formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem algoritmické myšlení
• komunikovat pomocí internetu, získávat a využívat informace z celosvětové sítě internet, orientovat se v ní, uvědomovat si nutnost posouzení věrohodnosti informací
• prezentovat informace a výsledky své práce
• aktivně používat prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, dodržovat autorská práva.

 

Charakteristika učiva

 

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software, budou pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením, zejména s grafickým softwarem určeným pro tvorbu technické dokumentace. Budou schopni naučit se používat nové aplikace. Budou efektivně vyhledávat informace a komunikovat prostřednictvím internetu.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferenci

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• získali důvěru ve vlastní schopnosti při práci s prostředky informačních a komunikačních technologií
• se dále vzdělávali a využívali nové prostředky a aplikace
• využívali prostředky IKT při studiu i v praktickém životě
• dodržovali etická pravidla při práci s informacemi a k dodržovali autorská práva
 

Pojetí výuky

 

Obsah učiva bude volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti nejen při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu povolání. Základní formou výuky budou cvičení v odborné učebně. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Výuka bude vedena formou výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných motivačních příkladů. Ihned za výkladem bude následovat procvičení formou praktických úloh, které budou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci budou při řešení úloh pracovat pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých tematických celků. Předmět bude zařazen do druhého a třetího ročníku, žáci získané znalosti a dovednosti během studia využijí při práci s informacemi, při zpracování výsledků práce v ostatních předmětech a v odborných předmětech při vytváření technické dokumentace.

 

Hodnocení výsledků žáků

 

Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Hodnocení bude mít motivační charakter, žáci budou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nezbytnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci se naučí používat základní a aplikační programové vybavení počítače, pracovat s informacemi a komunikačními technologiemi. Při výuce budou řešeny praktické úkoly z ostatních předmětů s důrazem na upevnění mezipředmětových vazeb. Mezi nejdůležitější kompetence, které budou rozvíjeny v předmětu informační a komunikační technologie patří kompetence komunikativní, personální, sociální, schopnost samostatně řešit pracovní a mimopracovní problémy, schopnost uplatnit se v práci, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů a zejména využívat prostředky informačních a komunikačních technologií tak, aby žák:

• srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky
• vyjadřoval se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentoval
• přistupoval aktivně k získávání nových znalostí a dovedností
• učil se efektivně, kriticky posuzoval dosažené výsledky, přijímal kritiku jiných
• využíval k učení zkušenosti jiných
• byl připraven dále se vzdělávat, dbát na své duševní a fyzické zdraví
• byl schopen pracovat v týmu, odpovědně plnil zadané úkoly, byl ochoten zvažovat návrhy jiných a zodpovídal za výsledky své práce
• uplatňoval při řešení problémů vhodné logické a matematické postupy, používal vhodné algoritmy
• využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, schémata a grafy) při řešení zadaných problémů
• volil prostředky potřebné pro splnění daného úkolu (vhodnou aplikaci, literaturu, vhodnou metodu)
• sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků
• pracoval s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, naučil se používat nové aplikace
• používal grafickou komunikaci jako prostředek technické praxe
• získával informace z otevřených zdrojů, posuzoval jejich věrohodnost a využíval je k řešení problému
• využíval prostředky online a offline komunikace, tvořil a publikoval webové stránky
• dodržoval autorská práva, zabezpečoval data
• měl přehled o situaci na trhu práce v daném oboru a o možnostech rozvoje vlastních podnikatelských aktivit.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.

Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.

 

Výsledky vzdělávání:

 

- využívá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby)
- vyhodnocuje možnosti a výhody, ale i rizika (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky
- využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením
- pracuje s uživatelským prostředím operačního systému
- orientuje se v běžném systému – popíše strukturu dat a možnosti jejich uložení, aplikuje a orientuje se v systému adresářů, volí základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi
- v oborech s vyššími nároky na využívání aplikací výpočetní techniky vybírá principy algoritmizace úloh a volí algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce)
- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware
- volí používání nových aplikací, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, uvědomuje si analogie ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací
- vybírá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty
- orientuje se v běžné práci s tabulkovým procesorem a databází (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, matematické operace, základní funkce, tvorba jednoduchého grafu, příprava pro tisk)
- aplikuje hlavní typy grafických formátů, na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje
- používá běžné základní a aplikační programové vybavení
- pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti
- aplikuje specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky
- samostatně komunikuje elektronickou poštou, volí i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření
- využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…)
- orientuje se v dalších běžných prostředcích online a offline komunikace a výměny dat
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
- získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, orientuje se v jejich vyhledávání
- orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává
- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití
- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému
- správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele
- pracuje s běžnými i odbornými graficky ztvárněnými informacemi (schémata, grafy apod.).

 

Metody, formy a prostředky

 

Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často nejen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti žáků z předchozího vzdělávání. Praktické úlohy by neměly chybět v žádné vyučovací hodině. Realizovány mohou být formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací či testů s použitím počítače.

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem oblasti EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh není zpracován zvlášť pro jednotlivé obory vzdělání, ale tak, aby byl využitelný pro všechny obory vzdělání. Provázání na vlastní odbornost zajistí škola ve svém ŠVP a vyučující přímo ve výuce.
Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.
Obsahový okruh je v souladu se Standardem finanční gramotnosti ve verzi schválené v roce 2017. Standard finanční gramotnosti je dále naplňován ve společenskovědním vzdělávání a částečně i v matematickém vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• úspěšně budovali svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti
• jednali aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovali s potenciálními zaměstnavateli, prezentovali sebe i svoji odbornost
• pracovali v týmu
• vyhledávali a vyhodnocovali informace z různých zdrojů a využívali je pro svou práci
• pracovali s moderní technikou

 

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět ekonomika je vyučován ve třetím ročníku daného učebního oboru.
Cílem výuky předmětu je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• řešit své sociální i ekonomické záležitosti

• být finančně gramotní

• pracovat v týmu i samostatně

• vyhledávat a vyhodnocovat informace a využívat je pro svou práci

• komunikovat, prezentovat své profesní cíle

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do　tří tematických celků ve třetím ročníku. Je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní ekonomické pojmy, porozuměli jim a uměli je správně používat, Aby se naučili orientovat v ekonomických souvislostech a osvojili si ekonomický způsob myšlení. Získají znalosti o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele, o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a orientovat se v daňové problematice, čímž jsou připravováni na možnost samostatného podnikání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

　

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• dovedli pracovat v týmu i samostatně

• dovedli obhájit svůj názor
• mysleli ekonomicky a ekologicky
• uměli správně odhadovat své možnosti a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Základními metodami výuky jsou:

　

• výklad s využitím učebnic ekonomiky, odborných časopisů a příkladů z praxe
• použití audiovizuální techniky
• diskuse na zadané téma
• práce ve skupinách - např. procvičování typových příkladů a jejich řešení

• samostatné práce žáků zaměřené na určité ekonomické téma　

 

Hodnocení výsledků žáků

　

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale i schopnost aplikovat teorii na praktických příkladech　
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí a schopnosti aplikovat teorii na praktických příkladech　
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových dovedností rozvíjených v　předmětu ekonomika, je položen důraz především na:

• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání
• komunikativní kompetence
• finanční gramotnost

　

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Prostřednictvím kariérového vzdělávání si žák osvojí znalosti, a především dovednosti pro řízení své kariéry a života, které využije pro cílené plánování a odpovědné rozhodování o svém osobním rozvoji, dalším vzdělávání a seberealizaci v profesních záměrech. Zároveň se naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména rozvojem těchto kompetencí:

 

- identifikace a formulování vlastních priorit a cílů

- aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry

- přijetí osobní odpovědnosti při rozhodování

- vyhledávání a kritické hodnocení kariérových informací

- komunikační dovednosti a sebeprezentace

- otevřenost vůči celoživotnímu učení

 

Obsah tématu a jeho realizace:

 

- individuální příprava na pracovní trh

- svět vzdělávání

- svět práce

- podpora státu ve sféře zaměstnanosti

 

Výsledky vzdělávání:

 

- rozlišuje různé formy podnikání a vysvětlí jejich hlavní znaky

- vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet

- na příkladu vysvětlí základní povinnosti podnikatele vůči státu

- stanoví cenu jako součást nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období

- rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů

- vypočítá výsledek hospodaření

- vypočítá čistou mzdu

- vysvětlí zásady daňové evidence

- orientuje se v platebním styku a smění peníze podle kurzovního lístku

- vysvětlí, co jsou kreditní a debetní karty a jejich klady a zápory

- vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN a vyhledá aktuální výši úrokových sazeb na trhu

- orientuje se v produktech pojišťovacího trhu a vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby

- vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže, jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům

- charakterizuje jednotlivé druhy úvěrů a jejich zajištění

- vysvětlí úlohu státního rozpočtu v národním hospodářství

- charakterizuje jednotlivé daně a vysvětlí jejich význam pro stát

- provede jednoduchý výpočet daní

- vyhotoví daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob

- provede jednoduchý výpočet zdravotního a sociálního pojištění

- vyhotoví a zkontroluje daňový doklad

 

Metody, formy a prostředky

 

Výuka je koncipována tak, aby měl žák praktické příležitosti k sebereflexi a objevování vlastního potenciálu, učil se řešit konkrétní situace, se kterými se může potkat na pracovním trhu. Při výuce mohou být využívány pracovní listy, týmová i individuální práce, besedy, exkurze ve firmách aj. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby následovalo praktické procvičování učiva. Vhodný je také řízený dialog a diskuze.

 

 

 

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Oblast ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ směřuje k　uplatnění absolventa v povolání automechanik. Získané kompetence mu umožní pracovat v různých opravárenských provozech, autoservisech, ve stanicích technických kontrol a stanicích měření emisí, při provádění montáží, demontáží, při opravách a údržbě silničních motorových vozidel a jejich částí, při obsluze diagnostických zařízení apod. Součástí vzdělávání je i odborná příprava k získání řidičského oprávnění skupiny B a C.

　

Cílem obsahového okruhu STROJE A ZAŘÍZENÍ je seznámit žáky se součástkami, mechanizmy, stroji, automatizací a dalšími zařízeními. Učivo poskytuje i vědomosti ze zobrazování strojírenských prvků, součástí, strojního zařízení, funkčních celků a schémat kinematických a tekutinových mechanizmů. Součástí okruhu jsou i základní výpočty např. převodových poměrů, výpočty sil. Rozhodující je dovednost vyhledávat data z dokumentace a informačních zdrojů a informace o konstrukci a principech činnosti strojů a zařízení. Učivo rozvíjí a upevňuje prostorovou představivost a obrazotvornost při zobrazování těles a při vytváření asociací mezi reálnými předměty a jejich technickým zobrazením, vytváří v žácích smysl pro přesnou, svědomitou a pečlivou práci a rozvíjí estetickou stránku jejich osobnosti, vytváří a rozvíjí komunikativní a numerické dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace.

　

Cílem obsahového okruhu ELEKTROTECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ je vybavit žáky praktickými dovednostmi při ošetřování, drobných opravách a zapojování jednodušších obvodů a součástek, měření základních elektrických veličin a ověření těchto hodnot výpočtem. Okruh obsahově navazuje na přírodovědné vzdělávání. Obsah okruhu spoluvytváří základy obecně technického myšlení, napomáhá k rozvíjení samostatného logického myšlení, výchově k zodpovědnosti, přesnosti, pořádku, pečlivosti a k pracovní kázni. Vede k dodržování zásad bezpečné práce při obsluze elektrických zařízení, k prevenci při úrazech elektrickým proudem a uhašení požáru elektrických zařízení vhodnými hasebními prostředky.

　

Cílem obsahového okruhu MONTÁŽE A OPRAVY je poskytnout žákům vědomosti, dovednosti a přehled pro výkon praktických činností vykonávaných na motorových a přípojných vozidlech při výrobě, montáži a servisu. V obsahovém okruhu žáci získají vědomosti a dovednosti pro ošetřování, opravy, seřízení a diagnostikování silničních vozidel. Manuální a intelektové dovednosti se rozvíjejí a prohlubují při demontáži a montáži jednotlivých dílů, uložení mechanismů, částí i funkčních celků strojů a zařízení při ošetřování a běžných opravách vozidel, provedené opravě, seřízení a kontrole provozuschopnosti vozidel a jejich funkčních částí. Při všech těchto činnostech používají dílenskou dokumentaci, vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, měřidla, měřící a diagnostické pomůcky a zařízení a udržují je v dobrém technickém stavu. Při praktických činnostech jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečné práce, k prevenci při úrazech, uhašení požáru vhodnými hasebními prostředky a k ekologickému chování.

　

Cílem obsahového okruhu ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL je poskytnout žákům teoretické znalosti, vědomosti, praktické dovednosti a návyky potřebné k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích. Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Při praktických činnostech jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečné práce, k prevenci úrazů a k ekologickému chování.

　

Poznámka:

Výuka k získání řidičského oprávnění se realizuje podle pravidel výuky a výcviku v autoškole a její obsah je dán platnými zákony a předpisy. Pro absolvování oboru vzdělání není podmínkou získání řidičského oprávnění. Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve 2 roky před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, přičemž při kombinaci skupin vozidel uvedených v § 15 odst. 1. lze přidružit i skupinu C nebo C1.

Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci 2 nebo více skupin vozidel. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět, pokud žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku.

Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku samostatně.

Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.

Praktický sdružený výcvik pro skupinu B a C se provádí v rozsahu 56 hodin (praktický výcvik údržby vozidla 6h, praktický výcvik zdravotnické přípravy 4h a praktický výcvik v řízení vozidla 46h).

Pro řidičské oprávnění skupiny C bude uplatněno ustanovení § 83 odst. 5 písm. g, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (záznam v řidičském průkazu s harmonizačním kódem 185). Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí individuálním způsobem.

Technická dokumentace

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Technická dokumentace rozvíjí u žáků prostorovou představivost a obrazotvornost, grafické vyjadřování a prohlubuje vědomosti všech navazujících předmětů jako Strojnictví a Silniční vozidla, Opravy a údržba vozidel, kde je nutné grafické vyjadřování a orientace v obrázcích, schématech a náčrtech. Předmět Technická dokumentace je zaměřen na čtení výkresů strojních součástí, sestavení, funkčních celků a schémat kinematických a tekutinových.

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci dovedli:

• rozvíjet schopnost pracovat s informacemi
• rozšiřovat schopnosti slovního i grafického technického vyjadřování
• pracovat s odbornou literaturou
• zdokonalovat schopnosti řešení technických problémů
• rozvíjet technické myšlení a technickou představivost

Charakteristika učiva

Předmět Technická dokumentace je vyučován v prvním ročníku. Rozvíjí grafické kompetence žáků. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, zejména číst technické výkresy, technické normy, servisní příručky apod. Žáci se naučí určovat tvar a rozměry součástí z výkresu. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko - přírodovědné složky vzdělávání, která tvoří základy strojírenství, aplikuje ji a dále rozvíjí. Důležitou součástí je práce s informacemi, zejména jejich vyhledávání z nejrůznějších zdrojů, třídění, hodnocení a další zpracovávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci :

 

• dovedli pracovat v kolektivu i samostatně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu své práce 
• rozvíjeli komunikativní dovednosti
• vytvářeli fungující mezilidské vztahy
 

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na praktickou práci a teoretický výklad. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úkoly.

 

Hlavní znaky výuky:

• odborný výklad a samostatná práce žáků s použitím sešitů, učebnic technické dokumentace, norem a odborných časopisů 
• procvičování typických příkladů znázornění součástí
• kreslení jednoduchých náčrtů, schemat a technických výkresů

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• porozumění učivu
• schopnost aplikovat získané technické poznatky v praxi i v běžném životě
• úroveň grafického vyjadřování

Celkové hodnocení žáků bude vycházet:

• hodnocení tematických celků písemnou formou
• hodnocení sešitů
• hodnocení domácích úkolů /rysů/

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Technická dokumentace je položen důraz především na komunikativní kompetence, řešení problémů a práci s informacemi a informačními technologiemi.

Z klíčových dovedností předmět technická dokumentace rozvíjí především:

• schopnost pracovat s informačními a komunikačními technologiemi 
• pozitivní vztah k učení
• komunikatvní schonosti
• schopnost řešení technických problémů
• schopnost k samostatnému a zodpovědnému jednání

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Strojnictví

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Žáci se seznámí se základními strojními součástmi a spoji, jejich principy a použitím v praxi. S obsahovým okruhem úzce souvisí okruh předmětů Technická dokumentace a Silniční vozidla. Jeho zvládnutí přispívá k lepším předpokladem pro výkon technických funkcí v oboru.

 

Vzdělávání směruje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat ke svému učení různé informační zdroje a aplikovat získané znalosti

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• zdokonalovat schopnost řešení technických problémů

 

Charakteristika učiva

 

Předmět Strojnictví je vyučován v prvmím ročníku. Rozvíjí schopnosti  žáků používat přesné odborné výrazy. Žáci se  naučí číst a pracovat s technickou literaturou a vnímat rozdíly mezi funkcemi jednotlivých součástí a celky.

 

Obsah učiva je rozdělen do těchto témat:

 

• spoje a spojovací součásti

• části strojů

• zdvihací, dopravní a manipulační stroje a zařízení

• pracovní stroje

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

 

• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

• pracovali v týmu i samostatně

• naučili se logicky myslet

• rozvíjeli komunikativní dovednosti

• vytvářeli fungující mezilidské vztahy

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úkoly.

 

Hlavní znaky výuky:

 

• odborný výklad s využitím pomůcek a modelů

• použití audiovizuální techniky

• diskuse o problémech

 

Hodnocení výsledků žáků

 

• porozumění učiva

• žáci jsou hodnoceni za práci v hodině formou písemné práce na dané téma

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejenom na teoretické znalosti, ale taky na schopnosti technického vyjadřováni.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu Strojnictví je důraz kladen především na kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a pracováni s nimi, rozvíjení logického myšlení a taky na komunikativní kompetence.

Strojnictví se také dotýká problematiky ochrany životního prostředí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Silniční vozidla

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Silniční vozidla je důležitým předmětem oboru. Jeho zvládnutí je předpokladem pro zvládnutí práce v oboru a úspěšném rozvíjení znalostí v předmětu Opravy a údržba vozidel, stejně jako Odborného výcviku. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia jej činí obratným i v běžném každodenním životě.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti konstrukce silničních vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků a tematických celků, které logicky navazují na sebe a učivo z oblasti obecného strojírenství. Žáci se naučí orientovat v oblasti konstrukce silničních vozidel, přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu. Žáci se také naučí diskutovat o technických problémech a hledat řešení. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• rozdělení vozidel a základní charakteristiky

• podvozek

• převodové ústrojí

• motory – s důrazem na pístové spalovací motory s přímočarým vratným pohybem pístu

• příslušenství motorů

• vytápění a klimatizace

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• pracovali v týmu i samostatně
• obhájovali svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech
• využití poznatků z exkurzí

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Z odborných kompetencí rozvíjených v předmětu Silniční vozidla je položen důraz především na práci s technickou literaturou.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Opravy a údržba vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Opravy a údržba vozidel je profilujícím předmětem oboru. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro zvládnutí práce v oboru a úspěšném rozvíjení znalostí v dalších odborných předmětech, stejně jako v Odborném výcviku. Způsob přemýšlení, ke kterému je žák veden po dobu studia, jej činí obratným i v běžném každodenním životě.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností z oblasti oprav a údržby vozidel při řešení technických problémů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků a tematických celků, které logicky navazují na sebe. Předmět seznamuje s organizací práce a tvorbou technologických postupů při ručním zpracování technických materiálů, se způsoby oprav, seřízení a údržby, se zjišťováním technického stavu pomocí kontrolních a diagnostických přístrojů s důrazem na znalosti a dovednosti získané v odborném výcviku. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• BOZP

• materiály a jejich zpracování

• montážní a demontážní práze

• základy opravárenství

• údržba, diagnostika a opravy podvozku

• údržba, diagnostika a opravy převodových ústrojí

• údržba, diagnostika a opravy motorů

• údržba, diagnostika a opravy příslušenství spalovaících motorů

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• pracovali v týmu i samostatně
• obhájovali svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu, dodržovali klíčové kompetence

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky. Tematické celky jsou doplněny příklady a dílčími úlohami. Hlavní znaky výuky:

• výklad s využitím odborné literatury, názorných pomůcek a částí vozidel
• použití audiovizuální techniky
• diskuse o problémech
• využití poznatků z exkurzí
 

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování

• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

Tento předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako technika-specialisty. Je úzce spojen s dalšími předměty a to především jako Strojnictví, Silniční vozidla, Elektrické příslušenství, Odborný výcvik apod.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Řízení motorových vozidel

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem výuky předmětu je naučit žáky předpisy o provozu na pozemních komunikacích, seznámit je s teorií zásad bezpečné jízdy a naučit je tyto zásady aplikovat v praxi. Naučit žáky ovládání a údržbě vozidla skupiny B a C, seznámit je se základy první pomoci a naučit je aplikovat první pomoc v praxi. Naučit žáky řídit vozidla skupiny B a C.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat vědomosti a znalosti z předmětu Řízení motorových vozidel při praktických jízdách

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován ve druhém ročníku.Obsah učiva je rozdělen do devíti tematických celků. Výuka a výcvik jsou prováděny v souladu s platnými předpisy pro výuku a výcvik v autoškole. Žáci se naučí znát základní předpisy související s řízením motorových vozidel, základům bezpečného chování v silničním provozu, základům konstrukce a údržby vozidel a naučí se motorová vozidla příslušné skupiny řídit. Naučí se poskytovat první pomoc. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zásady ovládání vozidla a teorie řízení

• zákony a vyhlášky upravující provoz na PK

• konstrukce a údržba nákladního automobilu

• bezpečnost řízení a provozu vozidla

• poskytování první zdravotnické pomoci

• příprava k závěrečným zkouškám

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• měli teoretické znalosti a praktické dovedností v řízení a ovládání motorového vozidla
• měli smysl pro odpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla
• účelně využívali techniku
• samostatně předvídali a včas reagovali na vznikající situace v silničním provozu
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dodržovali zásady bezpečnosti silničního provozu

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena teoreticky, výcvik prakticky. Tematické celky jsou doplněny příklady z praxe.

 

Základními metodami výuky jsou:

• jednotlivá ustanovení příslušných zákonů budou vysvětlena formou výkladu za použití audiovizuální techniky, za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových otázek
• výcvik řízení motorových vozidel proběhne, v souladu s příslušnými zákony pro provoz autoškol na trenažérech, autocvičišti i v silničním provozu ve cvičných motorových vozidlech příslušné skupiny a to po etapách se zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka
• výuka praktické údržby proběhne na funkčních modelech vozidel
• výuka zdravotní přípravy proběhne v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky, v praktické části za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci

Hodnocení výsledků žáků

Důraz při hodnocení žáků bude kladen na:

• znalost předpisů pro provoz vozidel
• znalost konstrukce a údržby vozidel
• znalost teorie a zásad bezpečné jízdy
• znalost zásad poskytování první pomoci
• schopnost bezpečně v silničním provozu řídit motorové vozidlo

Celkové hodnocení žáků bude vycházet z:

 

• ústního a písemného zkoušení pro ověřování teoretických znalostí
• ověřování znalosti zákonů a pravidel pro provoz vozidel, která bude prověřována formou schválených zkušebních testů
• ověřování znalosti konstrukce techniky, zásad údržby motorových vozidel, která bude prověřována průběžně testy a ústní formou v učebně na modelech podle zkušebních otázek, které jsou předepsány zákonem pro závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti v autoškole
• ověřování znalosti praktických dovedností, které budou prověřovány praktickou jízdou ve cvičném motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i mimoměstském provozu
• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• předmět řízení motorových vozidel přispívá výraznou měrou k profilaci žáka jako opraváře a specialisty
• předmět navazuje na předměty Silniční vozidla, Elektrické příslušenství a Odborný výcvik
• výuka předmětu řízení motorových vozidel úzce souvisí s problematikou ochrany životního prostředí a vztahu k životnímu prostředí
• žáci jsou vedeni k chování v souladu s trvale udržitelným rozvojem silniční dopravy

Poznámka:

Praktický výcvik navazuje na teoretickou přípravu.

V souladu s platným zákonem je část výcviku v řízení vozidla nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.

 
Před zahájením výcviku v řízení vozidla jsou žáci seznámeni se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

Před ukončením výcviku v řízení vozidla je proveden nácvik správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

 
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

 

Obecný cíl vyučovacího předmětu

 

Obecným cílem vyučovacího předmětu Elektrotechnika je objasnit žákům základní pojmy a vztahy v elektrotechnice, dát jim teoretický základ pro správné hodnocení konkrétních problému přiměřené obtížnosti a vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů elektrotechnické praxe. Cílem je vybavit žáky znalostmi při ošetřování, drobných opravách a zapojování jednodušších obvodů a součástek, měření základních elektrických veličin a ověření těchto hodnot výpočtem.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

 

• využívat technických vědomostí a dovedností při řešení technických problémů
• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení
• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a využívat je pro svou práci
• přesně se vyjadřovat a správně používat odbornou literaturu
• logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché problémy
• osvojit si vybrané poznatky tvořící teoretický základ předmětu

 

Charakteristika učiva

 

Předmět je vyučován v prvním ročníku. Učivo předmětu je rozděleno do témat, která vytvářejí u žáků fyzikálně správné představy o základních zákonech a vztazích v elektrotechnice. Žáci se učí souvislosti pomocí matematického vyjadřování fyzikálních zákonů v nezbytně nutném rozsahu a na přiměřené úrovni, seznamují se s různými druhy materiálů používaných v elektrotechnice a jejich vlastnostmi. Postupně si osvojují základní pojmy, schematické značky obvodových prvků a svým pojetím tvoří předmět elektrotechnický základ odborného vzdělávání s využitím v odborných předmětech Elektrické příslušenství a Odborný výcvik v dalších ročnících. K předmětu Elektrotechnika je přiřazeno učivo i výsledky vzdělávání tematického celku ELEKTŘINA A MAGNETISMUS z obsahového okruhu FYZIKÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• základy elektrotechniky
• elektřina a magnetismus
• elektrické měřicí přístroje
• elektrotechnická schémata
 

Cíle vzdělávání

 

• používat technické vyjadřování a odbornou terminologii typickou pro elektrotechniku
• schopnosti pracovat s odbornou literaturou a vytvářet si správné fyzikální představy o jevech a vztazích v elektrotechnice
• efektivně vyhledávat a vyhodnocovali informace získané z různých zdrojů
• chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků
• schopnost se kriticky dívat na své výsledky a schopnost pracovat v týmu

 

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena teoreticky. Převážně se používá frontální výuka, při probírání nového učiva je obvykle volena metoda výkladu, řízeného rozhovoru nebo diskuse. Při výuce je kladen důraz na logické porozumění probíraného tématu s podílem procvičování učiva na praktických příkladech. Využívá se dostupných didaktických pomůcek - kalkulátory, odborná literatura, audiovizuální technika. Výuka směřuje ke zvýšení technického cítění, prohlubuje vztah k elektrotechnice a následně rozšiřuje zvládání opravárenských a servisních činností.

Hodnocení výsledků žáků

 

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho schopnost technického vyjadřování a logického myšlení
• písemné forma zkoušení z jednotlivých témat pro ověřování teoretických znalostí a grafického projevu, do hodnocení bude zařazena úroveň vedení vlastních zápisů
• hodnocení výsledků vzdělávání bude prováděno v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

 

Z klíčových kompetencí rozvíjených v předmětu je kladen důraz na pozitivní vztah ke vzdělávání, schopnost s porozuměním naslouchat výklad a dovednost řešit problémové situace. V předmětu je rozvíjena schopnost schématického zobrazování a čtení elektrických obvodů, logického chápání základních vztahů v elektrotechnice a schopnost provádět jednodušší opravy elektrických rozvodů a výstroje.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Elektrické příslušenství

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
 

Předmět Elektrické příslušenství seznamuje žáky s elektrickou výzbrojí silničních motorových vozidel z hlediska elektrotechnického v návaznosti na předmět Silniční vozidla. Obsah předmětu rozvíjí logické a technické myšlení žáků a umožňuje pochopit vzájemnou souvislost mezi mechanickým zařízením automobilu a jeho elektrickým a elektronickým vybavením a poznání některých zákonů elektrotechniky a jejich praktické aplikace.
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• orientovat se ve speciálních elektrických a elektronických zařízeních elektromobilů a hybridních pohonů

• aplikovat poznatky a postupy při konstrukční práci

• zkoumat a řešit technické problémy a diskutovat při jejich řešení

• pracovat v týmu i samostatně

• pracovat s odbornou literaturou

• vyhledávat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů, podrobovat je logickému rozboru a využívat je pro svou práci

• sledovat technický pokrok a přenášet jeho výsledky do praxe

• pracovat s moderní technikou

 

Charakteristika učiva

Výuka je rozložena do dvou ročníků. Předmět seznamuje žáky s elektrickými přístroji a zařízením, s jejich základní funkcí ve vozidlech s možností jejich dalšího využití. Předmět poskytuje znalosti pro využití v odborném výcviku. Učivo obsahového okruhu využívá matematicko-přírodovědné složky vzdělávání, aplikuje je a dále rozvíjí.

 

Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zdroje elektrické energie silničních motorových vozidel
• spouštěče
• řízení zážehového motoru
• řízení vznětového motoru
• palubní síť vozidla
• osvětlovací, signalizační a stírací soustava
• komfortní systémy
• elektronika podvozku a převodových ústrojí
• hybridní vozidla
• vozidla na alternativní paliva
• elektromobila

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

• pracovali v týmu i samostatně
• obhajovali svůj názor
• pracovali soustavně
• mysleli ekologicky a ekonomicky
• dbali na kvalitu práce jako běžnou součást pracovního procesu

Pojetí výuky
 

Výuka je zaměřena teoreticky. Předmět přispívá ke komplexnímu pohledu na danou problematiku a vytváří vědomosti a dovednosti aplikačního charakteru.

 

Hlavní znaky výuky:

 

• výklad s využitím odborné literatury, jakož i názorných didaktických pomůcek z oborů Strojírenství a Elektrotechniky
• maximální využití multimediální didaktické techniky
• diskuse o související problematice v automobilech a souvisejících odvětvích průmyslu

Hodnocení výsledků žáků

• ústní zkoušení s důrazem kladeným nejen na teoretické znalosti žáka, ale také na jeho grafický projev a na schopnost technického vyjadřování
• písemné zkoušení pro ověřování teoretických znalostí, grafického projevu a schopnosti aplikovat teorii na příkladech
• hodnocení získávání informací z jiných zdrojů, internet, odborná literatura

• hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem obsaženým ve školním řádu
 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí

• dodržovat stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti
• orientovat se v technických výkresech a schématech obsažených v servisní dokumentaci
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace
• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet
• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání

 

V předmětu je aplikováno téma ochrany životního prostředí, žáci budou vedení k ekologii silniční dopravy v souvislosti s problematikou elektromobility.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Odborný výcvik

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět Odborný výcvik navazuje na poznatky žáků z teoretických předmětů. Jeho zvládnutí je důležítým předpokladem pro další činnost v oboru. Jeho zvládnutí je nezbytným předpokladem pro výkon práce mechanika opraváře silničních motorových vozidel.

Vzdělávání směřuje k tomu aby žáci dovedli

• vysvětlit smysl dodržování pravidel bezpečnosti práce a požární ochrany
• klást důraz na ochranu životního prostředí
• seznámit se s normami a předpisy, které platí pro autoopravárenství
• samostatné a bezpečně postupovat při ručním a strojním zpracování materiálů
• zacházet s materiály používanými při konstrukci automobilů
• správně a samostatně volit přípravu ručního nářadí a nástrojů, přístrojů, diagnostiky a pracoviště
• vysvětlit funkci, konstrukci a význam hlavních skupin motorových vozidel
• diagnostikovat a opravovat závady na vozidle

Charakteristika učiva

Obsah učiva je rozdělen do tří ročníků s tématy logicky navazujícími na sebe a na učivo dalších technických předmětů. Obsah učiva byl rozdělen do těchto témat:

 

• zpracování materiálu
• podvozek a řízení
• brzdové systémy
• převodová ústrojí
• motory
• systémy přípravy směsi

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: 

• respektovali lidská práva, dodržovali zákony
• vystupovali a komunikovali slušně a odpovědně
• chránili životní prostředí
• pociťovali odpovědnost za své zdraví, usilovali o zdravý životní styl
• vytvářeli a udržovali kvalitní partnerské vztahy, vztahy v rodině, upevňovali mezilidské vztahy
• uměli myslet kriticky, vytvářeli si vlastní úsudek a dokázali ho prosadit
• uvědomovali si odpovědnost za vlastní život a ctít ho jako nejvyšší hodnotu

Pojetí výuky

 

Výuka je zaměřena prakticky.

 

Hlavní znaky výuky:

• odborný výcvik je organizován v učebních skupinách,kdy výklad teorie oprav, nebo cvičné práce jsou vedeny frontálně
• výuka při produktivní práci a cvičné úkoly se speciálními přípravky a pomůckami probíhá v UVS, případně individuálně

Hodnocení výsledků žáků

• průběžným hodnocením žáků při cvičné i produktivní práci učitelem odborného výcviku

• hodnocením znalostí a zručnosti (soubornou prací ) na konci tematických celků

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí

• předmět přispívá významnou měrou k profilování žáka jako mechanika,technika a specialisty ve svém oboru
• je úzce spojen s dalšími technickými předměty (Strojnictví,Silniční vozidla,Elektrotechnika aj.) což přispívá k širšímu uplatnění absolventů studia

• výuka současně rozvíjí i obecné kompetence a to zejména odpovědné rozhodování a verbální komunikaci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je vybavit žáka praktickými dovednostmi a informacemi pro jeho budoucí pracovní život tak, aby byl schopen efektivně reagovat na dynamický rozvoj trhu práce a měnící se požadavky na pracovníky. Žáci se rovněž naučí přijímat změny ve své profesní kariéře jako běžnou součást života.

Toto průřezové téma přispívá k naplňování cílů vzdělávání rozvojem některých kompetencí jako např. aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry, komunikační dovednosti a sebeprezentace a další. Aby bylo možno cíle vzdělávání plnit, vedeme žáka k osobní odpovědnosti za vlastní život, formulování profesních cílů žáka, učíme žáka vyhledávat v relevantních informačních zdrojích a kriticky posuzovat získávané informace, a podobně.

V rámci odborného výcviku se zaměřujeme na sebereflexi žáka a jeho neustálé učení, poznávání a zvyšování manuální zručnosti. Žáci se setkávají s reálným pracovním prostředím, pracovními situacemi, odborníky z praxe. Vyhodnocují a srovnávají školní prostředí s prostředím reálných odborných pracovišť.

 

Realizace průřezového tématu Člověk a svět práce spočívá:

 

- v doplnění znalostí a dovedností žáků získaných v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jejich uplatněním ve světě práce, které jim mají pomoci při rozhodování o další vzdělávací a profesní orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv;

- v osvojení kompetence aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnit se na trhu práce a přizpůsobit se jeho změnám;

- v motivování žáků k tomu, aby si uvědomili odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život; aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

- v budování a rozvíjení uplatnitelnosti absolventů prostřednictvím poskytnutí základní orientace ve světě práce a vzdělávání, v osvojení kompetence hodnotit jednotlivé faktory určující charakter práce a srovnávat je se svými předpoklady, orientovat se v nabídce profesních a vzdělávacích možností a schopnosti kriticky je posuzovat;

- ve schopnosti reálně posuzovat své schopnosti a možnosti pracovního uplatnění, v získání přehledu

o alternativních možnostech pracovního uplatnění;

- v tom, aby si žáci uvědomili dynamiku ekonomických a technologických změn v současném světě a z toho plynoucí význam profesní mobility a rekvalifikací, potřebu sebevzdělávání a celoživotního učení.